Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 C 75/2024-45

Okresní soud v Havlíčkově Brodě rozhodl samosoudcem Mgr. Ondřejem Vodehnalem ve věci

žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0

sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0

zastoupená advokátem Anonymizováno. Anonymizováno. Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno.anonymizováno.

sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0

proti

žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozená dne Anonymizováno. Anonymizováno. Anonymizováno

Adresa zainteresované osoby 0/0

o zaplacení 22 548,71 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 13 993 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 13 993 Kč od 1. 12. 2023 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 8 555,71 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 17 191,68 Kč od 8. 4. 2023 do 30. 11. 2023, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 198,68 Kč od 1. 12. 2023 do zaplacení a úroku ve výši 30 % ročně z částky 14 894,18 Kč od 29. 3. 2023 do zaplacení.

III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 13 993 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 13 993 Kč od 1. 12. 2023 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 8 555,71 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 17 191,68 Kč od 8. 4. 2023 do 30. 11. 2023, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 198,68 Kč od 1. 12. 2023 do zaplacení a úroku ve výši 30 % ročně z částky 14 894,18 Kč od 29. 3. 2023 do zaplacení.III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 22 548,71 Kč s příslušenstvím. V žalobě tvrdila, že mezi jejím právním předchůdcem, společností právnická osoba., IČO IČO (dále též „právní předchůdce žalobkyně“), a žalovanou byla dne 31. 10. 2022 uzavřena smlouva o úvěru č. 9103181325. Na základě smlouvy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované 15 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala zaplatit celkovou částku spočívající v jistině, úrocích a poplatcích, a to ve 42 měsíčních splátkách po 1 007 Kč. Žalovaná nehradila splátky řádně a včas, proto právní předchůdce žalobkyně úvěr dopisem ze dne 28. 3. 2023 zesplatnil. Žalovaná za celou dobu zaplatila na dluh pouze částku 1 007 Kč. Žalobkyně se tedy žalobou domáhala zaplacení částky 22 548,71 Kč (jako součtu dlužné jistiny 17 191,68 Kč, dlužného poplatku za pojištění ve výši 372 Kč a dlužné smluvní pokuty ve výši 4 985,03 Kč, která představovala 0,1 % denně z jistiny 17 191,68 Kč od 29. 3. 2023 do 14. 12. 2023), úroku 30 % ročně z části dlužné jistiny ve výši 14 894,18 Kč od 29. 3. 2023 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z jistiny 17 191,68 Kč od 8. 4. 2023 do zaplacení. Žalovaná již dále nezaplatila ničeho ani přes výzvu.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Z žalobkyní předložených listin učinil soud následující skutková zjištění:

4. Ve smlouvě o úvěru č. 9103181325 ze dne 1. 11. 2022, která však neobsahuje podpis žalované, je uvedeno, že právní předchůdce žalobkyně se zavazuje poskytnout žalované 15 000 Kč a žalovaná se zavazuje tuto částku splatit právnímu předchůdci žalobkyně ve 42 měsíčních splátkách po 1 007 Kč (tyto splátky zahrnují splátky jistiny, úroku za poskytnutí úvěru a měsíční úhrady za pojištění). Smlouva obsahuje i ujednání o smluvní pokutě. Zápůjční úroková sazba činí 62,17 % p. a., RPSN činí 83,34 %.

5. Z dokladu o vyplacení úvěru se podává, že na účet žalované byla dne 1. 11. 2022 zaslána částka 15 000 Kč.

6. Dle společného prohlášení právního předchůdce žalobkyně a žalobkyně ze dne 31. 10. 2023 byla předmětná pohledávka postoupena na žalobkyni.

7. Dopisem ze dne 14. 11. 2023, který byl dle poštovního podacího lístku odeslán stejného dne, právní předchůdce žalobkyně vyrozuměl žalovanou o postoupení pohledávky na žalobkyni. Současně ji vyzval k zaplacení dlužné částky do 10 dní od obdržení dopisu.

8. V dopise ze dne 30. 1. 2024, který byl dle poštovního podacího lístku odeslán téhož dne, je obsažena předžalobní výzva.

9. Další žalobkyní předložené y nebyly pro posouzení věci významné.

10. Z žalobkyní předložených listin učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Právní předchůdce žalobkyně a žalovaná měli dne 1. 11. 2022 uzavřít (žalobkyní předložená smlouva neobsahuje podpis žalované) smlouvu o úvěru č. 9103181325, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně zaplatil žalované 15 000 Kč. Žalovaná se měla zavázat tuto částku splatit právnímu předchůdci žalobkyně ve 42 měsíčních splátkách po 1 007 Kč (tyto splátky zahrnují splátky jistiny, úroku za poskytnutí úvěru a měsíční úhrady za pojištění). Smlouva obsahuje i ujednání o smluvní pokutě. Zápůjční úroková sazba činí 62,17 % p. a., RPSN činí 83,34 %. Předmětná pohledávka byla postoupena z právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni, o čemž právní předchůdce žalobkyně vyrozuměl žalovanou dopisem odeslaným dne 14. 11. 2023; současně byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky do 10 dní od obdržení dopisu. Žalovaná za celou dobu od tvrzeného uzavření smlouvy vrátila toliko částku 1 007 Kč, dále již nezaplatila ničeho ani přes předžalobní výzvu ze dne 30. 1. 2024.

11. Na základě zjištěného skutkového stavu učinil soud následující právní závěry:

12. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou mělo dojít k uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu a násl. , (dále též „o. z.“). S ohledem na níže přijatý závěr o absolutní neplatnosti smlouvy a o vzniku bezdůvodného obohacení bylo nadbytečné zabývat se otázkou, zda k uzavření smlouvy skutečně došlo, soud proto pro zjednodušení vycházel ze závěru, že smlouva uzavřena byla (i kdyby však k uzavření smlouvy nedošlo, výrok rozsudku by byl stejný).

13. Předmětná pohledávka byla z právního předchůdce žalobkyně postoupena na žalobkyni dle § 1879 a násl. o. z., o čemž právní předchůdce žalobkyně jakožto postupitel žalovanou řádně vyrozuměl dle § 1882 odst. 1 o. z.

14. Podle § 588 věty prvé o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

15. Dobrými mravy v občanskoprávních vztazích se v soudní praxi rozumí soubor společenských, kulturních a mravních pravidel chování, který je vlastní obecně uznávaným vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu a který v historickém vývoji osvědčil jistou neměnnost, vystihuje podstatné historické tendence, jež jsou sdíleny rozhodující částí společnosti a mají povahu norem základních (srov. například rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 1998, sp. zn. , a ze dne 29. 5. 1997, sp. zn. , či nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 1998, sp. zn. , který za dobré mravy považuje souhrn etických, obecně zachovávaných a uznávaných zásad, jejichž dodržování je mnohdy zajišťováno i právními normami tak, aby každé jednání bylo v souladu s obecnými morálními zásadami demokratické společnosti). Nemohou být žádné pochybnosti o tom, že nepřiměřeně vysoké úroky sjednané při peněžité půjčce jsou obecně považovány za odporující obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, a že tedy jsou v rozporu s dobrými mravy. K tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. , v němž Nejvyšší soud uzavřel, že pokud dohodnutá výše úroků podstatně (téměř čtyřnásobně) přesahovala horní hranici obvyklé úrokové míry, je za tohoto stavu věci odůvodněn právní závěr, že šlo o ujednání, které je v rozporu s dobrými mravy, a tedy neplatné ve smyslu ustanovení , („starého“) .

16. Shora odkazované závěry jsou plně použitelné i za nové právní úpravy obsažené v („novém“) o. z. Přestože v § 588 o. z. je pro závěr o absolutní neplatnosti právního jednání zakotven požadavek zjevného rozporu s dobrými mravy, adverbium „zjevně“, užité v § 588 o. z., vyjadřuje důraz na zřejmost, jednoznačnost či nepochybnost závěru, že k rozporu s dobrými mravy posuzovaným jednáním došlo. Je-li tomu tak, nastupuje důsledek v podobě absolutní neplatnosti. V opačném případě nelze o neplatnosti z důvodu porušení dobrých mravů vůbec uvažovat. Jinak řečeno, dobré mravy buď porušeny jsou, nebo nejsou. Porušení korektivu dobrých mravů tak má za následek absolutní neplatnost právního jednání. Právní jednání se tedy buď příčí dobrým mravům a je absolutně neplatné, nebo dobré mravy porušeny nejsou a právní jednání z tohoto důvodu neplatné není (viz rozsudek velkého senátu Nejvyššího soudu ze dne 10. 6. 2020, sen. zn. , ve spojení s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. ).

17. Dle databáze ARAD dostupné na internetových stránkách České národní banky obvyklá výše úroků u úvěrů poskytovaných bankami domácnostem na spotřebu v listopadu 2022 činila 9,63 % ročně. Ve smlouvě je uvedena zápůjční úroková sazba 62,17 % ročně, nicméně soud vycházel z výše RPSN 83,34 %. RPSN je přitom důležitým ukazatelem, jenž zahrnuje jak úrokovou míru, tak i poplatky spojené s úvěrem (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 11. 2018, sp. zn. ). Fakticky sjednaná úroková sazba 83,34 % ročně tedy v dané věci dosahuje více než osminásobku obvyklé úrokové míry. I ve spojení se sjednanou značnou smluvní pokutou (v maximální zákonem připuštěné výši, srov. , o spotřebitelském úvěru) soud uzavřel, že ujednání o příslušenství pohledávky, jakož i o veškerých sankcích spojených s prodlením žalované, ve svém souhrnu natolik nepřiměřeně zatěžují žalovanou (nadto spotřebitele), že tato ujednání jsou ve zjevném rozporu s dobrými mravy, a tudíž absolutně neplatná ve smyslu o. z. Jednotlivá ujednání soud posuzuje ve vzájemném kontextu, kdy žalovaná se zavázala k placení zjevně nepřiměřeného úroku i smluvní pokuty. Proto soud za absolutně neplatnou považuje celou smlouvu o úvěru, nikoliv pouze ujednání o úroku. V opačném případě by poskytovatelům úvěrů nic nebránilo co nejvíce „nadsazovat“ smluvní úrok a zakotvit do smlouvy i maximální zákonem stanovenou smluvní pokutu a „riskovali“ by toliko snížení či „vypuštění“ úroku soudem za ponechání sjednané výše ostatních smluvních plnění - v takovém případě by ovšem nic nemotivovalo poskytovatele úvěrů nabízet svým klientům takové (přiměřené) smluvní podmínky a ujednání, jež nečiní smlouvu či její část absolutně neplatnou.

18. Dále lze poukázat na § 576 o. z., podle něhož týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Soud dospěl k závěru, že ujednání o úroku není od ostatního obsahu předmětné smlouvy oddělitelné. Podnikatelskou aktivitu právního předchůdce žalobkyně považuje za založenou na sjednávání nepřiměřeně vysokých úroků, resp. poplatků za poskytnutí úvěru. Žalobkyně poskytuje rizikové úvěry a příjmy z vysokých úroků kompenzuje ztráty plynoucí z rizikovosti tohoto druhu podnikání. Nelze předpokládat, že by byla ochotna uzavřít úvěrovou smlouvu, v níž by byl sjednán úrok v obvyklé výši. Není tudíž naplněn předpoklad, že by žalobkyně v posuzovaném případě uzavřela smlouvu bez neplatné části, pokud by neplatnost rozpoznala (srov. podobně rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 16. 5. 2023, č. j. -292, bod 9).

19. Ze shora uvedených důvodů soud shledal absolutní neplatnost celé smlouvy pro zjevný rozpor s dobrými mravy dle § 588 o. z. (ve vztahu ke srovnatelným či ještě nižším plněním ujednaným ve smlouvě, jež vedla k závěru o nutnosti zastavit exekuci, srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 11. 2020, sp. zn. , nebo ze dne 21. 3. 2023, sp. zn. ).

20. Částka 15 000 Kč proto představuje bezdůvodné obohacení, k němuž došlo na straně žalované (§ 2993 o. z.). Žalovaná vrátila právnímu předchůdci žalobkyně částku 1 007 Kč, soud proto žalované uložil výrokem I. tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni dosud nevrácenou část bezdůvodného obohacení ve výši 13 993 Kč. S ohledem na neplatnost smlouvy pak nelze přiznat žalobkyni nárok na jakákoliv další plnění plynoucí ze smlouvy, tj. smluvní úrok, poplatky, platby pojistného ani smluvní pokutu. V této části proto soud žalobu výrokem II. tohoto rozsudku zamítl.

21. Bezdůvodné obohacení je splatné na základě výzvy věřitele, není-li sjednáno jinak (§ 1958 odst. 2 o. z., srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 5. 2021, sp. zn. ). Žalovaná byla poprvé prokazatelně vyzvána k zaplacení dlužné částky ve lhůtě deseti dnů v dopise odeslaném dne 14. 11. 2023. Tento dopis soud považuje za doručený třetím následujícím pracovním dnem, tj. dnem 20. 11. 2023 ( o. z.). Desetidenní lhůta pro zaplacení tak uplynula dne 30. 11. 2023. Teprve od následujícího dne (1. 12. 2023) proto soud žalobkyni přiznal zákonný úrok z prodlení ( o. z., ), a to z dlužné nesplacené části jistiny 13 993 Kč. Zákonný úrok z prodlení z částky přesahující dlužnou část jistiny, jakož i za období před 1. 12. 2023 soud žalobkyni ze shora vyložených důvodů nepřiznal.

22. Nad rámec shora uvedeného soud podotýká, že s ohledem na závěr o absolutní neplatnosti smlouvy bylo bezpředmětné zabývat se otázkou, zda žalobkyně splnila svou zákonnou povinnost posoudit schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr ( , 87 , o spotřebitelském úvěru).

23. Uložení povinnosti k náhradě nákladů řízení se řídí zásadou procesního úspěchu ve věci, srov. , (dále též „ “). Úspěch účastníka v řízení o zaplacení peněžité pohledávky se poměřuje i co do úspěchu ohledně příslušenství, tj. uplatněných úroků, včetně úroků z prodlení, srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. , či ze dne 28. 3. 2018, sp. zn. . Soud pak vezme v úvahu jejich výši ke dni vyhlášení svého rozhodnutí, viz nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. .

24. Soud vzal v úvahu částky, ohledně nichž byla žalobkyně procesně úspěšná, a částky, ohledně nichž byla procesně neúspěšná. Z větší části byla procesně úspěšná žalovaná. Té by náležela poměrná část náhrady nákladů řízení dle Žalovaná však byla v průběhu řízení pasivní a žádné náklady jí nevznikly. Soud proto rozhodl, že žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).

25. Lhůta k plnění byla stanovena podle v obvyklé délce 3 dnů. Tato věc byla projednána bez nařízení jednání ( ).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Hradci Králové prostřednictvím Okresního soudu v Havlíčkově Brodě.

Nesplní-li povinná dobrovolně povinnosti uložené jí tímto rozhodnutím, může oprávněná podat návrh na nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuci.