Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
19 C 363/2023
Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní Mgr. Barborou Hrčkovou ve věci
žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno zastoupená advokátem Anonymizováno. Anonymizováno Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0
proti
žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0
o zaplacení částky 30 176 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 25 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od 11. 11. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba o zaplacení částky 5 176 Kč se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 235 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 25 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od 11. 11. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba o zaplacení částky 5 176 Kč se zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 235 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání EPR) došlou zdejšímu soudu dne 2. 6. 2023 domáhala zaplacení částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku z titulu porušení smluvních ujednání plynoucích ze Smlouvy o úvěru č. tel. číslo uzavřené mezi společností právnická osoba (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) a žalovaným dne datum (dále jen „Smlouva“). Na základě Smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr v původní výši 4 500 Kč, který byl následně navýšen a žalovaným načerpán v celkové výši 25 000. Poskytnutý úvěr měl být splacen nejpozději dne 7. 10. 2022, a to spolu se smluvním úrokem v celkové výši 5 176 Kč. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil a smluvní úrok nezaplatil. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávky ze dne datum uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Žalovaný dlužnou částku nezaplatil, a to ani po předchozí písemné výzvě k plnění.
2. Usnesením ze dne datum, č. j. spisová značka, soud vyzval žalobkyni v souladu s § 118a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “), aby nad rámec již uvedeného doplnila žalobní tvrzení a tam navržené důkazy o způsob, jakým získala informace o schopnosti žalovaného splácet úvěr (dále jen „zkoumání úvěruschopnosti“).
3. Vyjádřením došlým zdejšímu soudu dne datum žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost žalovaného byla vyhodnocena na základě jeho tvrzení o příjmech a výdajích, lustrací CEE, ISIR, SOLUS, NRKI, BRKI a úvěrové historie. Žalobkyně však nedisponuje příslušnou dokumentací ohledně lustrace právní předchůdkyně žalobkyně v uvedených databázích a tvrzených příjmech a výdajích. Žalovaný dle obchodních podmínek právní předchůdkyně žalobkyně, které jsou nedílnou součástí Smlouvy, prohlásil, že není v prodlení se splacením jakéhokoliv dluhu vůči jakékoliv třetí osobě, není si vědom, že by byl evidován v žádné z databází dlužníků nebo databází pro tvorbu úvěrové historie (zejm. v interní databázi věřitele, v insolvenčním rejstříku, v centrální evidenci exekucí, či v databázi neplatných dokladů Ministerstva vnitra ČR a nejsou mu známi žádné okolnosti, které by mohly mít podstatný nepříznivý dopad na plnění jeho dluhů a povinností).
4. Na den datum soud nařídil ve věci jednání, na které se žalovaný bez omluvy nedostavil a k žalobě se nijak nevyjádřil. Žalobkyně se z jednání omluvila.
5. Provedeným dokazováním, a to ze Smlouvy uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným dne datum soud zjistil, že v ní se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 25 000 Kč (původně ve výši 4 500 Kč), který se žalovaný zavázal právní předchůdkyni žalobkyně splatit spolu se smluvním úrokem ve výši 5 176 Kč. Datum splatnosti bylo stanoveno na 7. 10. 2022.
6. Z Obchodních podmínek právní předchůdkyně žalobkyně soud zjistil, že uzavřením Smlouvy žalovaný dle čl. 1.2 uvedených obchodních podmínek žádostí o úvěr žalobkyni prohlásil a potvrdil, že není v prodlení se splacením jakéhokoliv dluhu vůči jakékoliv třetí osobě, není si vědom, že by byl evidován v žádné z databází dlužníků nebo databází pro tvorbu úvěrové historie. Zejména pak v interní databázi Věřitele, v Insolvenčním rejstříku, v Centrální evidenci exekucí, či v Databázi neplatných dokladů MVČR a nejsou mu známy žádné okolnosti, které by mohly mít podstatný nepříznivý dopad na plnění jeho dluhů a povinností vůči poskytovateli úvěru.
7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 17. 3 .2023 včetně plné moci bylo soudem zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila v souladu se Smlouvou o postoupení pohledávek datum pohledávku za žalovaným na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován.
8. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne datum včetně podacího lístku bylo soudem zjištěno, že žalovaný byl zástupcem žalobkyně vyzýván k zaplacení dlužné částky v celkové výši 34 001 Kč vč. nákladů právního zastoupení ve výši 6 776 Kč.
9. Z výpisu účtu bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla na bankovní účet žalovaného dne 7. 9. 2022 částku ve výši 4 500 Kč a dne 14. 9. 2022 částku ve výši 20 500 Kč.
10. Z předžalobní výzvy ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky v celkové výši 31 101 Kč.
11. Z ověřovací platby soud zjistil, že za účelem identifikace účtu žalovaného mu byla právní předchůdkyni žalobkyně dne datum zaslána ověřovací platba ve výši 0,01 Kč.
12. Ze souhrnné tabulky s celkovým dluhem žalovaného bylo zjištěno, že celková dlužná částka žalovaného činí 30 176 Kč.
13. Z přípisu od právnická osoba., soud zjistil, že disponentem účtu č. č. účtu uvedený žalobkyní je žalovaný, přičemž na tento účet byla dne datum připsána částka ve výši 4 500 Kč a dne datum částka ve výši 20 500 Kč.
14. Soud zhodnotil v řízení provedené důkazy v souladu s § 132 o. s. ř. o. s. ř. a dospěl ke zjištění následujícího skutkového stavu:
15. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným dne datum Smlouvu, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr celkem ve výši 25 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit spolu se smluvím úrokem ve výši 5 176 Kč, a to do datum. Právní předchůdkyně žalobkyně vyplatila po zaslání ověřovací platby částku v celkové výši na účet žalovaného. Dlužnou částku žalovaný neuhradil a ocitl se svým dluhem v prodlení. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalovaný dlužnou částku nezaplatil, a to ani přes písemné výzvy k plnění.
16. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , (dále jen „o. z.”) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
17. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, (dále jen„ ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
18. Podle § 86 odst. 2 ZSÚ, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
19. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
20. Soud se zabýval nejprve otázkou platnosti uzavřené smlouvy.
21. Jak plyne z výše uvedeného žalobkyně k výzvě soudu neprokázala, že by právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru dostatečně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně pouze uvedla, že úvěruschopnost žalovaného byla vyhodnocena na základě jeho tvrzení o příjmech a výdajích, lustrací CEE, ISIR, SOLUS, NRKI, BRKI a úvěrové historie, avšak k těmto tvrzením nepředložila soudu žádné důkazy a pouze odkázala na ustanovení obchodních podmínek, jež jsou součástí Smlouvy. Žalobkyně dále uvedla, že příslušnou dokumentací ohledně lustrace právní předchůdkyně žalobkyně ve výše uvedených databázích a tvrzených příjmech a výdajích žalovaného nedisponuje. Za uvedené situace tak žalobkyně dostatečně nedoložila splnění povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru.
22. V případě absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru si jsou pak strany povinny vrátit bez zbytečného odkladu vše, co si poskytly na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení dle § 2991 o. z., tzn. že spotřebitel je povinen vrátit celou jistinu, od které se odečte jím již uhrazená částka (bez ohledu na to, kolik z této částky mělo být dle neplatné smlouvy započteno na jistinu a kolik na úroky). Vzhledem k tomu, že žalovaná jistina činila ke dni podání žaloby 25 000 Kč, vzniklo na straně žalovaného bezdůvodné obohacení ve výši 25 000 Kč. Tuto částku spolu s úrokem z prodlení ode dne, kdy se žalovaný ocitl s úhradou dlužné částky v prodlení podle § 1970 o. z., a jehož výše je v souladu s § 2 nařízením vlády č. 351/2013 Sb. , jí proto soud výrokem I. rozsudku uložil žalobkyni uhradit.
23. Ve zbytku, tedy co do částky ve výši 5 176 Kč představující smluvní úrok, soud výrokem II. tohoto rozhodnutí žalobu v souladu s § 87 odst. 1 ZSÚ zamítl.
24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení částečně úspěšná, nárok na poměrnou náhradu nákladů řízení ve výši 66 % z celkové částky, tedy celkem 2 235 Kč (po zaokrouhlení na celé koruny). Tyto náklady sestávají z části zaplaceného soudního poplatku v částce 1 208 Kč a nákladů zastoupení advokátem. Ty soud přiznal vzhledem k výši žalované částky a formulářovému charakteru žaloby podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), a to jako odměnu za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba) ve výši 500 Kč za 1 úkon podle § 14b odst. 1 advokátního tarifu. V souladu s § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu soud žalobkyni přiznal i hotové výdaje advokáta spojené se 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba) ve výši 100 Kč za 1 úkon, to vše navýšené o 21 % DPH. Pokud se týká aplikace § 14b advokátního tarifu, soud odkazuje na usnesení Ústavního soudu ČR, sp. zn. III. ÚS 935/15 ze dne 25. 6. 2015, resp. usnesení Ústavního soudu ČR, sp. zn. III. ÚS 3804/15 i judikaturu Městského soudu v Praze (např. usnesení sp. zn. 70 Co 8/2020 ze dne 14. 1. 2020, 72 Co 9/2020 ze dne 23. 1. 2020). Soudu je z jeho úřední činnosti známo, že stejný typ žaloby je v případě žalobkyně, zastoupené vždy zástupcem tituly před jménem jméno FO, uplatňován opakovaně, ve skutkově a právně obdobných věcech (žaloby na porušení ujednání plynoucích ze smlouvy o spotřebitelském úvěru). Za vyjádření ze dne datum soud žalobkyni náhradu nákladů nepřiznal, neboť uvedla skutečnosti, které měla uvést již v samotné žalobě.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 6.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí či exekuce.