Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 As 61/2026 - 35

-36

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Pavla Molka (soudce zpravodaj) a soudců Petra Mikeše a Ondřeje Bartoše v právní věci žalobce: Nikolaj Lutkov, IČO 682 27 043, se sídlem Uhelná 784/12, Hradec Králové, zast. JUDr. Denisem Mitrovićem, advokátem se sídlem Mírové náměstí 274, Týniště nad Orlicí, proti žalovanému: Státní úřad inspekce práce, se sídlem Kolářská 451/13, Opava, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 11. 2025, č. j. 18564/1.30/25-4, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 14. 4. 2026, č. j. -28,

takto:

I. Kasační stížnost se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

[1] Oblastní inspektorát práce pro Jihočeský kraj a Vysočinu (dále jen „prvostupňový orgán“) provedl na pracovišti žalobce kontrolu, zahájenou dne 18. 9. 2023. Její výsledky vyhodnotil a zadokumentoval v protokolu o kontrole ze dne 24. 10. 2023, č. j. 30227/5.42/23-28. Ten byl doručen zmocněnci žalobce panu J. B. dne 9. 11. 2023 fikcí a následně vhozen do schránky. Součástí protokolu bylo též poučení o možnosti podat do 15 dnů námitky, čehož žalobce ve stanovené lhůtě nevyužil.

[2] Žalobce byl následně rozhodnutím prvostupňového orgánu ze dne 2. 4. 2025, č. j. 28394/5.30/24-19, uznán vinným z přestupku dle , o inspekci práce. Z tohoto důvodu mu byla uložena pokuta ve výši 66 000 Kč a povinnost nahradit náklady řízení ve výši 2 500 Kč. Žalobce se proti rozhodnutí odvolal k žalovanému. Žalovaný dne 10. 11. 2025 odvolání zamítl jako nedůvodné a rozhodnutí prvostupňového orgánu potvrdil.

[3] Rozhodnutí žalovaného žalobce napadl žalobou u Krajského soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“). Ta se opírala zejména o tvrzení, že protokol o kontrole nikdy nebyl řádně doručen, neboť z plné moci předložené prvostupňovému orgánu nemělo být jasné, zda je zmocněncem žalobce pan J. B. nebo společnost Consulting Investment Service-Czech Republic, s. r. o., jejímž byl pan B. jednatelem. Správným postupem tak dle žalobce mělo být opakované doručení přímo jemu. Z tohoto důvodu se protokol stal v dalším řízení nezákonným důkazem, a založil tak nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí, které nadto dostatečně nezdůvodnilo, z jakých důkazů vycházelo. Navíc žalobce namítal, že žalovaný v napadeném rozhodnutí kladl důraz pouze na skutečnosti svědčící v jeho neprospěch a nedostatečně zjistil skutkový stav.

[4] Krajský soud žalobu v záhlaví citovaným rozsudkem zamítl jako nedůvodnou. Nepřezkoumatelnost neshledal, neboť rozhodnutí obou stupňů správních orgánů se vzájemně doplňovala a bylo z nich zřejmé, z jakých podkladů vycházela. K námitkám nedostatečného zjištění skutkového stavu a údajného jednostranného zjišťování skutečností v neprospěch žalobce krajský soud uvedl, že žaloba byla v tomto ohledu zcela obecná a s ohledem na dispoziční zásadu není oprávněn ani povinen žalobní námitky dotvářet. K tomu odkázal mimo jiné na rozsudek rozšířeného senátu ze dne 24. 8. 2010, č. j. -78, č. 2162/2011 Sb. NSS. Námitky tak byly nedůvodné.

[5] Ohledně tvrzeného nesprávného doručení protokolu o kontrole, a tedy nezákonnosti jeho použití coby důkazu, krajský soud odkázal na několik souvisejících písemností, ve kterých byl pan Jiří Burda opakovaně označen za zmocněnce žalobce, mimo jiné slovy „výslovně jej zmocňuji“ v plné moci udělené žalobcem, navíc jeho adresa s doručením do schránky byla v plné moci zdůrazněna jako vhodný způsob doručování. I pan B. toto stvrdil svým podpisem a jako zmocněnec jednal vlastním jménem. Podle krajského soudu proto nevyvstaly žádné pochybnosti o tom, kdo byl ve správním řízení zmocněncem. Protokol o kontrole tak byl doručen zákonem předvídaným způsobem. Krajský soud navíc poukázal na to, že žalobce ani z materiálního hlediska nebyl zkrácen na svých právech, neboť se prokazatelně seznámil s obsahem protokolu v rámci ústního jednání před prvostupňovým orgánem.

II. Obsah kasační stížnosti a vyjádření žalovaného

[6] Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) blanketní kasační stížnost z důvodů podle , b) a d) , (dále jen „“). Navrhuje, aby byl rozsudek krajského soudu zrušen a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení.

[7] Stručné doplnění kasační stížnosti je založeno na zopakování žalobních námitek stěžovatele proti důkazu protokolem o kontrole, který byl doručen nesprávné osobě. Správní orgán nezkoumal správnost zmocnění, a nevěnoval tak řádnou pozornost procesnímu úkonu doručování písemnosti. Tím jsou založeny objektivní pochybnosti o správnosti doručení protokolu a krajský soud pochybil, když napadená rozhodnutí správních orgánů v obou stupních nezrušil.

[8] Obecně také stěžovatel namítá nepřezkoumatelnost napadeného rozsudku.

[9] Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti uvádí, že trvá na svém rozhodnutí, a má za to, že stěžovatelova námitka je shodná s argumentací uvedenou v žalobě, k níž se již dostatečně vyjádřil jak žalovaný v řízení před krajským soudem, tak i krajský soud ve svém rozsudku. Upozorňuje také, že námitky nezákonnosti a nepřezkoumatelnosti jsou uvedeny zcela obecně.

III. Posouzení Nejvyšším správním soudem

[10] Nejvyšší správní soud (dále jen „NSS“) posoudil kasační stížnost v mezích jejího rozsahu a uplatněných důvodů a zkoumal, zda napadený rozsudek netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti ( a 4 ). Takové vady NSS neshledal, přistoupil tedy k posouzení kasačních námitek.

[11] Kasační stížnost je nepřípustná.

[12] NSS konstatuje, že námitky uvedené v kasační stížnosti nejsou přípustné. Dle je kasační stížnost nepřípustná, opírá-li se jen o jiné důvody, než které jsou uvedeny v V projednávané kasační stížnosti je obsažena pouze zcela obecná námitka nepřezkoumatelnosti, uvedená jen v podobě citace , a jediná obsáhlejší kasační námitka, která je fakticky jen zopakováním žaloby, aniž by přinášela jakoukoli polemiku s rozhodnutím krajského soudu. Nelze ani dovozovat, že by stěžovatel touto formou poukazoval na její nevypořádání.

[13] Jak NSS již vícekrát uvedl, smyslem kasační stížnosti není zopakovat před vyšší instancí vypořádání žalobních bodů, kterými se již zabýval krajský soud, nýbrž polemizovat se závěry krajského soudu, a tím prověřit jejich zákonnost (srov. např. bod 16 rozsudku NSS ze dne 29. 6. 2023, č. j. -46, či bod 19 rozsudku NSS ze dne 22. 3. 2023, č. j. -47).

[14] NSS se standardně předně zabývá námitkou nepřezkoumatelnosti. Její důvodnost by totiž mohla mít vliv na přezkoumatelnost věcných závěrů krajského soudu, přičemž se jedná o jednu z vad, ke kterým je třeba přihlížet i bez návrhu ( ). Stěžovatel ovšem svou námitku předložil pouze zcela obecně v podobě citace v původní podobě blanketní kasační stížnosti v rámci výčtu jednotlivých písmen , a v samotném doplnění kasační stížnosti ji již nijak neupřesnil. Jak zdejší soud již dříve dovodil v bodě 32 rozsudku rozšířeného senátu č. j. -78, na který v obdobné otázce přiléhavě odkázal i krajský soud v napadeném rozsudku, „není naprosto na místě, aby soud za žalobce spekulativně domýšlel další argumenty či vybíral z reality skutečnosti, které žalobu podporují. Takovým postupem by přestal být nestranným rozhodčím sporu, ale přebíral by funkci žalobcova advokáta.“ Vzhledem k těmto závěrům a k tomu, že stěžovatel v kasační stížnosti pouze obecně parafrázoval text , je tato námitka nepřípustná (srov. závěry usnesení NSS ze dne 17. 2. 2004, č. j. -43, či bod 16 rozsudku NSS ze dne 24. 10. 2024, č. j. -80).

[15] Jediná plně odůvodněná stěžovatelova námitka pak již jednou byla rozsáhle vypořádána v bodech 24-33 napadeného rozsudku, přičemž krajský soud své závěry dostatečně rozvedl a odůvodnil, včetně odkazů na judikaturu NSS. Stěžovatel v kasační stížnosti toliko zcela obecně uvádí, že krajský soud pochybil, pokud nerozhodl v jeho prospěch, a jinými slovy opakuje argumentaci ze žaloby. S názorem krajského soudu tak fakticky nepolemizuje, a kasační námitka je proto nepřípustná.

[16] Jelikož stěžovatel nepředložil další argumentaci, NSS shledal, že jeho kasační stížnost neobsahuje žádnou přípustnou námitku, a je tedy nepřípustná podle

IV. Závěr a náklady řízení

[17] Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítl podle ve spojení s a

[18] O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s ve spojení s Jelikož kasační stížnost byla odmítnuta, žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně 30. září 2026

Pavel Molek

předseda senátu