Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 C 106/2023-27

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Mědílkovou

ve věci

žalobce: ;

právnická osoba, IČO,

se sídlem adresa,

; zastoupené anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno, advokátem

se sídlem adresa,

proti

žalované: ;

celé jméno žalované, datum narození,

bytem adresa žalované,

o zaplacení 38 354,13 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 25 191,44 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 25 191,44 Kč od 13. 5. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se, co do částky 13 162,69 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 149,88 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 095,40 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 38 354,13 Kč od 2. 9. 2022 do 12. 5. 2023, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 13 162,69 Kč od 13. 5. 2023 do zaplacení a s úrokem ve výši 16,9 % ročně z částky 35 654,13 Kč od 2. 9. 2022 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 25 191,44 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 25 191,44 Kč od 13. 5. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se, co do částky 13 162,69 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 149,88 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 095,40 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 38 354,13 Kč od 2. 9. 2022 do 12. 5. 2023, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 13 162,69 Kč od 13. 5. 2023 do zaplacení a s úrokem ve výši 16,9 % ročně z částky 35 654,13 Kč od 2. 9. 2022 do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 1.3.2023, doplněnou podáním ze dne 5.4.2023, domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 38 354,13 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi společností právnická osoba, IČO (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“) a žalovanou byla dne 24.8.2020 uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru číslo to prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěrový limit 37 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr vrátit formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 5 % ze sjednaného úvěrového limitu, tj. ve výši 1 850 kč měsíčně. Úvěr byl úročen sazbou 16,90 % ročně. Žalovaná celkem načerpala úvěr ve výši 67 923,10 Kč a vrátila předchůdkyni žalobkyně pouze částku 42 731,66 Kč. Ke dni zesplatnění, tj. ke dni 27.5.2022, žalovaná neuhradila celkem částku 42 599,41 kč, sestávající se z jistiny ve výši 35 654,13 Kč, z úroku z úvěru ve výši 3 095,40 kč, z poplatků ve výši 2 700 kč a úroku z prodlení ve výši 1 149,88 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 30.8.2022 předchůdkyně žalobkyně postoupila předmětnou pohledávku za žalovanou na žalobkyni. I přes výzvu žalovaná ničeho neuhradila.

2. Žalobkyně se k jednání soudu omluvila, žalovaná se bez omluvy nedostavila (pozn.: předvolání k jednání bylo žalované doručeno dne 22.5.2023). Proto soud věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti; vycházeje při tom z obsahu spisu a z provedených důkazů ( ).

3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

4. Soud ve věci učinil následující skutková zjištění:

5. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 24.8.2020 plyne, že tato není opatřena vlastnoručním podpisem žalované, ale byla podepsána elektronicky. Žalobkyně se měla zavázat poskytnout žalované úvěr až do výše úvěrového limitu 30 000 Kč se sjednanou úrokovou sazbou 16,90 % ročně. Žalovaná se měla zavázat úvěr vrátit ve splátkách.

6. Z Dodatku ze dne 20.10.2020 ke smlouvě o úvěru č. bankovní účet plyne, že tato není opatřena vlastnoručním podpisem žalované, ale byla podepsána elektronicky. Žalobkyně se měla zavázat poskytnou žalované úvěrový limit do výše 37 000 Kč. Žalovaná se měla zavázat úvěr vrátit ve splátkách

7. Ze Všeobecných obchodních podmínek předchůdkyně žalobkyně plyne úprava podmínek pro poskytování služeb a úvěrů. Tyto není opatřena podpisem žalované.

8. Z výzvy ze dne 25.4.2022 plyne, že předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu 4 420 Kč.

9. Z rozhodnutí ze dne 28.5.2022 plyne, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované zesplatnění úvěru ke dni 27.5.2022 a vyzvala ji k úhradě celé částky 40 345 Kč.

10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 30.8.2022 včetně přílohy č. 1 plyne, že předmětná pohledávka za žalovanou byla předchůdkyní žalobkyně postoupena na žalobkyni.

11. Z Oznámení ze dne 16.9.2022 plyne, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované postoupení pohledávky na žalobkyni. Toto oznámení bylo předáno k poštovní přepravě dne 19.9.2022, jak plyne z podacího lístku.

12. Z podkladů pro soudní řízení plyne, že dluh na jistině činí 35 654,13 Kč.

13. Ze stavu úvěru v minulosti ze dne 5.4.2023 plyne, že žalovaná načerpala celkem částku 67 923,10 Kč.

14. Z výpisu z úvěrového účtu za období od 24.8.2020 do 30.4.2022 plyne, že původně sjednaná výše úvěrového limitu 30 000 Kč byla navýšena na částku 37 000 Kč.

15. Z Posouzení úvěruschopnosti klienta předchůdkyní žalobkyně plyne, že žalovaný požádala o úvěr dne 20.10.2020. Žalovaná uvedla příjem 18 637 Kč, což bylo zkontrolováno z účtu žalované. příjmení prověřila žalovanou v rámci insolvenčního rejstříku, databáze CBCB a v interní evidenci klientů. Žalovaná uvedla výdaje 0 Kč a banka vyšla ze statistických údajů a aktuálních údajů životních nákladů a normativních nákladů na bydlení (tj. z ekonomického modelu) v celkové výši 8 568 Kč. Žalovaná uvedla splátky ve výši 0 Kč. Banka dotazem do CCB a vlastních systémů zjistila, že žalovaná měla v době úvěrové žádosti tři existující závazky, které splácela celkovou měsíční splátkou 9 830 Kč.

16. Z výpisu z účtu č. bankovní účet plyne, že majitelem tohoto účtu je žalovaná. Za období března 2020 činil počáteční zůstatek na účtu částku 1 025,64 Kč, konečný zůstatek částku 6 291,83 Kč. Dne 13.3.2020 byla na účet připsána mzda za 2/ 2020 ve výši 18 583 Kč od společnosti právnická osoba

17. Z výpisu z účtu č. bankovní účet plyne, že za období dubna 2020 činil počáteční zůstatek na účtu částku 6 291,83 Kč, konečný zůstatek částku 75,07 Kč. Dne 15.4.2020 byla na účet připsána mzda za 3/ 2020 ve výši 18 102 Kč od společnosti právnická osoba

18. Z výpisu z účtu č. bankovní účet plyne, že za období května 2020 činil počáteční zůstatek na účtu částku 75,07 Kč, konečný zůstatek částku 2 528,71 Kč. Dne 15.5.2020 byla na účet připsána mzda za 4/ 2020 ve výši 16 683 Kč od společnosti právnická osoba

19. Z výpisu z účtu č. bankovní účet plyne, že za období června 2020 činil počáteční zůstatek na účtu částku 2 528,71 Kč, konečný zůstatek částku 6 530,12 Kč. Dne 15.6.2020 byla na účet připsána mzda za 5/ 2020 ve výši 19 636 Kč od společnosti právnická osoba Dne 16.6.2020 byla z účtu odepsána částka 3 000 Kč jako splátka úvěru – peníze anonymizována dvě slova.

20. Z výpisu z účtu č. bankovní účet plyne, že za období července 2020 činil počáteční zůstatek na účtu částku 6 530,12 Kč, konečný zůstatek částku 16 157,94 Kč. Dne 16.7.2020 byla na účet připsána mzda za 6/ 2020 ve výši 18 690 Kč od společnosti právnická osoba

21. Z výpisu z účtu č. bankovní účet plyne, že za období srpna 2020 činil počáteční zůstatek na účtu částku 16 157,94 Kč, konečný zůstatek částku 20 146,81 Kč. Dne 17.8.2020 byla na účet připsána mzda za 7/ 2020 ve výši 20 135 Kč od společnosti právnická osoba

22. Z výpisu z účtu č. bankovní účet plyne, že za období září 2020 činil počáteční zůstatek na účtu částku 20 146,81 Kč, konečný zůstatek částku 18,25 Kč. Dne 16.9.2020 byla na účet připsána mzda za 8/ 2020 ve výši 19 415 Kč od společnosti právnická osoba

23. Z Ceníku pro soukromou klientelu účinného od 25.7.2020 plyne úprava výše cen poskytovaných služeb.

24. Z výzvy ze dne 2.12.2022 plyne, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dluhu 45 290,96 Kč. Tato výzva byla předána k poštovní přepravě dne 5.12.2022, jak plyne z podacího lístku.

25. Skutkový závěr: Žalovaná načerpala v období od 24.8.2020 do 22.11.2021 od předchůdkyně žalobkyně peněžní prostředky v celkové výši 67 923,10 Kč. Vráceno bylo celkem 42 731,66 Kč. Výzvou ze dne 2.12.2022, předanou k poštovní přepravě téhož dne, právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k vrácení dluhu.

26. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ “) smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle až 108 a uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

27. Podle , (dále jen„ ObčZ“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednáním učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

28. Podle § 562 odst. 1 ObčZ písemná forma je zachována i při právním jednání učiněnými elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu nebo určení jednající osoby.

29. Podle ObčZ je na každém, kdo se dovolává soukromé y, aby dokázal její pravost a správnost. Je-li soukromá použita proti osobě, která u zjevně podepsala, nebo proti jejímu dědici nebo proti tomu, kdo nabyl jmění při přeměně právnické osoby jako její právní nástupce, má se za to, že pravost a správnost y byla uznána.

30. Podle § 588 ObčZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

31. Dle § 2395 ObčZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

32. Po provedeném řízení a dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze z části.

33. , o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, definuje uznávaný elektronický podpis jako zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis. Prostý elektronický podpis je zbytkovou kategorií.

34. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že mezi její předchůdkyní a žalovanou byla dne 24.8.2020 a dne 20.10.2020 uzavřena smlouva, na jejímž základě se předchůdkyně žalobkyně měla zavázat poskytnout žalované úvěrový limit revolvingového úvěru ve výši 37 000 Kč a žalovaná se měla zavázat poskytnuté peněžní prostředky vrátit předchůdkyni žalobkyni formou splátek včetně sjednaného úroku. Předložená smlouva o revolvingovém úvěru ze dne 24.8.2020 včetně jejího Dodatku ze dne 20.10.2020 není opatřena vlastnoručním podpisem žalované, je opatřena slovním údajem o elektronickém podpisu smlouvy. I další žalobcem předložené listinné důkazy (Všeobecné obchodní podmínkly) nejsou opatřeny vlastnoručním podpisem žalované. Pokud v daném případě mělo dojít k uzavření úvěrové smlouvy prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, je zřejmé, že žalobkyně ve skutečnosti nevěděla (vědět nemohla), kdo skutečně s ním„ na dálku“ komunikoval, kdo údaje zadával (zda žalovaná sama, či osoba od žalované odlišná, která osobní údaje žalované„ pouze“ použila) a kdo smlouvu o úvěru elektronicky podepsal.

35. U vlastnoručního podpisu (popř. elektronického podpisu vyššího ověření) lze vycházet z vyvratitelné domněnky podle věty druhé ObčZ v tom smyslu, že tímto podpisem protistrana uznala jak pravost, tak i správnost (pravdivost) soukromé y. Není-li pravost podpisu zpochybněna, předpokládá se, že pochází od toho, kdo ji podepsal, a že text, který podepsal, odpovídá skutečnosti. U prostého elektronického podpisu však z této zákonné domněnky vycházet nelze a skutečnost, že úvěrovou smlouvu podepsal žalovaný, musí prokázat ten, kdo tuto skutečnost tvrdí, tedy v daném případě žalobkyně. Uvedenou skutečnost bylo možno prokázat např. prohlášením žalované, ta však v řízení zůstala nečinná. Nepřímé důkazy v podobě prokázání vlastnictví účtu a vyplacení peněžních prostředků na tento účet, jakož i splácení úvěru sice mohou vést k závěru, že smlouvu pravděpodobně uzavřela žalovaná, ale jistotu (přesvědčení) z nich nabýt nelze. Vždy bude existovat možnost, že doklady žalované k uzavření smlouvy bez jejího vědomí použila třetí osoba (např. člen domácnosti), od níž se žalovaná (dlužník) po přijetí finančních prostředků dozvěděla o podmínkách úvěrové smlouvy (a tedy i o výši splátky). A jestliže lze usuzovat pouze na pravděpodobnost prokazované skutečnosti, nelze mít danou skutečnost za prokázanou (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. ze dne 26. 6. 2014). Protože presumpce pravosti a správnosti soukromé y v daném případě z právní úpravy nevyplývá, bylo na žalobkyni, aby v řízení prokázala, že smlouvu podepsala právě žalovaná. Žalobkyně však ničeho neprokázala. S ohledem na uvedené skutečnosti soud uzavřel, že v daném případě nebyla jednoznačně a nezaměnitelně určena osoba jednající s předchůdkyní žalobkyně o uzavření úvěrové smlouvy, ani nebyla splněna písemná forma vyžadována k zachování platnosti právního jednání, tedy nebyly splněny podmínky zakotvené v ustanovení věta první ObčZ, ani ObčZ.

36. V případě smlouvy o úvěru uzavírané se spotřebitelem zákon vyžaduje písemnou formu ( ). Z pohledu veřejného pořádku a ochrany slabší strany je nepřijatelné, aby taková smlouva byla uzavřena v jiné než písemné formě. Proto soud uzavřel, že účastníci při uzavření úvěrové smlouvy nedodrželi písemnou formu stanovenou zákonem, což má za následek její absolutní neplatnost ( ve spojení s  ObčZ), a nároky vyplývající ze smluvních ujednání (smluvní úroky, poplatky,..) tak nelze považovat za důvodné.

37. Nadto soud dodává, že v daném případě předchůdkyně žalobkyně řádně nezkoumala úvěruschopnost žalované.

38. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ “) smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle až 108 a uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

39. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ “), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

40. Podle , 2 poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

41. Podle poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

42. Žalobkyně tvrdila, že v daném případě bylo při posuzování schopnosti žalované úvěr splácet vycházeno ze zjištění, že žalovaná pracovala s příjmem 18 637 Kč, neměla dle sdělení samotné žalované žádné výdaje a splátky jiných závazků. Předchůdkyně žalobkyně následně zjistila, že má 3 existující závazky, které by měla splácet celkovou měsíční splátkou 9 830 Kč.

43. Odborná péče však předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, také ověřit, resp. objektivně podložit minimálně pracovní smlouvou, výplatními páskami, výpisy z účtu, dále nájemní smlouvou či výpisem z katastru nemovitostí (k doložení uspokojování bytové potřeby), dokladem o výši nákladů na bydlení, smlouvami k odběru energií, smlouvami o jiných závazcích a dluzích žalované, atd. V daném případě sice žalobkyně doložila výpisy z účtu žalované, z nich bylo prokázáno, že jí její zaměstnavatel vyplácel mzdu v deklarované výši, avšak již nebyla doložena délka trvání pracovního poměru. Navíc žalobkyně netvrdila, jak žalovaná uspokojuje svou bytovou potřebu, netvrdila ani zcela konkrétní výdaje žalované spojené s bydlením. Skutečnost, že žalobkyně vycházela z ekonomického modelu nemůže obstát. Pokud žalovaná své výdaje a splátky jiných závazků označila číslicí„ 0“, pak to mělo předchůdkyni žalobkyně vést k důslednému prověřování jejích výdajů, tím spíše, když sama následně zjistila, že by žalovaná měla splácet další tři existující závazky a bylo tak zřejmé, že v Žádosti o úvěr neuvedla pravdu. Nahlížení do různých databází, je sice důležité, avšak samo o sobě nedostačující, tím spíše, když žalobkyně tvrzená nahlížení do insolvenčního rejstříku, CBCB a interní evidence klientů ani nepředložila. Opomenout nelze ani skutečnost, že výpis z účtu žalované za období měsíce září 2020, tj. měsíc před navýšením úvěrového limitu na částku 37 000 Kč, vykazoval velmi nízký konečný zůstatek ve výši 18,25 Kč. Předchůdkyně žalobkyně tak měla dbát zvýšené opatrnosti a bdělosti a bylo na ní, aby řádně zjistila i zcela konkrétní výdaje žalované, a zároveň tyto také řádně ověřila. Pakliže předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím peněžních prostředků žalované vycházela toliko z informací získaných od žalované, zcela zjevně rezignovala na zjišťování zcela konkrétních výdajů a nepostupovala při posouzení úvěruschopnosti žalované s odbornou péčí.

44. S ohledem na výše uvedené skutečnosti (poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele, posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru, kdy věřitel smí poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet), soud dospěl k závěru, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr v rozporu s  , aniž by řádně před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru prověřila její schopnost poskytnuté peněžní prostředky splácet. Tím, že předchůdkyně žalobkyně i přesto žalované úvěr poskytla, porušila princip zodpovědného úvěrování a porušila povinnosti v  , co je třeba sankcionovat absolutní neplatností předmětné úvěrové smlouvy jako celku, jak potvrdil i Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 26.2.2019, sp. zn. , popř. i v nálezu ze dne 24.8.2021, sp. zn. , v němž konstatoval, že uložením a řádným splněním této povinnosti je v širším pojetí chráněna sama společnost jako taková a obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda budoucí dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Porušení povinností posoudit úvěruschopnost spotřebitele tedy narušuje veřejný pořádek, neboť uznání takového právního jednání by bylo neslučitelné se smyslem a úkolem právního řádu. Novelou byla tato judikatura Ústavního soudu, dále judikatura Nejvyššího soudu a judikatura Soudního dvora EU (ve věci C -679/18 OPR Finance) reflektována a z důvodu zajištění větší právní jistoty adresátů právní normy jednotlivého přístupu soudů k dané problematice byla zákonem výslovně zakotvena neplatnost absolutní, k níž je třeba přihlédnout i bez návrhu žalované.

45. S ohledem na uvedené dospěl soud k závěru, že předmětná smlouva o úvěru je absolutně neplatná rovněž pro nezkoumání úvěruschopnosti žalované.

46. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 ObčZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

47. Podle § 2993 ObčZ plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

48. Dále se soud zabýval tím, zda na straně žalované došlo k bezdůvodnému obohacení, když žalobkyně tvrdila, že jí byly poskytnuty peněžní prostředky v celkové výši 67 923,10 Kč. K prokázání tohoto svého tvrzení žalobkyně předložila Stav úvěru, z nějž má soud za prokázané, že žalovaná načerpala celkem peněžní prostředky ve výši 67 923,10 Kč. Soud tak uzavřel, že se žalovaná bez spravedlivého důvodu obohatila na úkor předchůdkyně žalobkyně, neboť přijala plnění bez právního důvodu (§ 2991 ObčZ) a předchůdkyni žalobkyně vzniklo právo na vrácení toho, co plnila (§ 2993 ObčZ). V době od poskytnutí peněžních prostředků do rozhodnutí soudu žalovaná vrátila předchůdkyni žalobkyně celkem částku 42 731,66 Kč. Zbytek ve výši 25 191,44 Kč, tj. rozdíl načerpané částky a vrácené částky, žalovaná dosud předchůdkyni žalobkyně, popř. žalobkyni nevrátila. Proto soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni, jež je ve věci aktivně legitimována na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 30.8.2022 (§ 1879 ObčZ), dosud nevrácené peněžní prostředky ve výši 25 191,44 Kč (výrok I. rozsudku). Co do zbytku jistiny ve výši 13 162,69 Kč včetně smluvního úroku z úvěru, pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

49. Soud má za prokázané, že žalovaná byla v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení (§ 1968 ObčZ) a žalobkyni vzniklo právo požadovat po ní i úroky z prodlení (§ 1970 ObčZ). Protože zákon neupravuje splatnost pohledávky z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele (toho, na jehož úkor se žalovaný bezdůvodně obohatil), přičemž dlužník je povinen dluh splnit bez zbytečného odkladu (§ 1958 odst. 2 ObčZ). Vůči nepřítomné osobě působí projev vůle od okamžiku, kdy jí dojde (§ 45 odst. 1 ObčZ), tedy od chvíle, kdy se projev vůle dostane do sféry dispozice adresáta a ten má objektivní možnost se s ním seznámit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 1. 2004 sp. zn. nebo usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 22. 9. 2010 sp.zn. ). Právní zástupce žalobkyně sice vyzval žalovanou k zaplacení dluhu výzvou ze dne 2.12.2022, předanou k poštovní přepravě téhož dne, avšak žalobkyně nedoložila, že by tato výzva byla žalované doručena, resp. kdy se žalovaná mohla s výzvou seznámit. Za první řádnou výzvu k plnění je tak nutné považovat až žalobu (§ 1958 odst. 2 ObčZ), s níž měla žalovaná objektivní možnost seznámit se až dne 11.5.2023. Žalovaná pak byla povinna uhradit dlužnou částku bez zbytečného odkladu, tedy dne 12.5.2023. Jelikož tak neučinila, dostala se dnem následujícím po splatnosti, tedy dnem 13.5.2023, do prodlení. K prvnímu dni prodlení činila sazba úroku z prodlení 15 % ročně (nař. vlády č. ). Žalobkyně požadovala úrok z prodlení od data dřívějšího, než požadovat mohla. Proto soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 25 191,44 Kč od 13.5.2023 do zaplacení (výrok I. rozsudku). Co do zbytku žalobkyní požadovaného úroku z prodlení soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II. rozsudku).

50. Z jiných před soudem provedených důkazů, jež nejsou v odůvodnění tohoto rozsudku výslovně uvedeny, neplynou žádné skutečnosti významné pro rozhodnutí soudu, proto je soud nehodnotil.

51. Podle rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. V daném případě rozhodoval soud o nákladech řízení podle Žalobkyně byla úspěšná co do částky 25 467,14 Kč (tj. jistina 25 191,44 Kč + úroky z prodlení přiznané v I. výroku rozsudku a kapitalizované částkou 275,70 Kč; 50 %), žalovaná byla úspěšná co do částky 25 413,47 Kč (tj. jistina 13 162,69 Kč + úroky z prodlení a úroky uvedené ve II. výroku rozsudku a kapitalizované souhrnnou částkou 12 250,78 Kč; 50 %). S ohledem na shodný úspěch a neúspěch účastníků rozhodl soud tak, že žádný z nich nemá právo na náhradu nákladů řízení.

52. Podle stanovil soud třídenní lhůtu ke splnění uložených povinností, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově.

Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna řádně a včas, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.