Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
3 A 89/2025 - 103.pdf
PDF · 0 B
No categories available
3 A 89/2025 - 103
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Sandnerové a soudkyň JUDr. Petry Kamínkové a Mgr. Ivety Postulkové ve věci
žalobce: X. Y., IČO: X
sídlem X.
zastoupen advokátem Mgr. Ing. Pavlem Knoppem
sídlem Pekařská 1004/26, 602 00 Brno
proti
žalovanému: Ministerstvo zemědělství
sídlem Těšnov 65/17, 110 00 Praha 1
o žalobě proti rozhodnutí žalovaného z 15. 5. 2025, čj. MZE-10253/2025-14141,
takto:
I. Rozhodnutí žalovaného z 15. 5. 2025, čj. MZE-10253/2025-14141, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 21 405 Kč do 1 měsíce od právní moci rozsudku k rukám jeho zástupce Mgr. Ing. Pavla Knoppa, advokáta.
Odůvodnění:
Vymezení věci
1. Předmětem sporu je výše základní podpory příjmu pro udržitelnost (BISS) pro rok 2023. Žalobce žádal Státní zemědělský a intervenční fond (SZIF) o podporu na zemědělskou půdu o výměře 16,03 ha. SZIF dospěl k závěru, že část zemědělské půdy o celkové výměře 5,49 ha není obhospodařovaná, a proto poskytl žalobci platbu BISS toliko ve výši 4 057,79 Kč.
2. Žalobce je zemědělským podnikatelem. Obhospodařuje díly půdních bloků (DPB), které se nacházejí jednak na území CHKO Bíle Karpaty, jednak DPB, které leží poblíž hranice CHKO. Dne 10. 5. 2023 podal u Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) Jednotnou žádost pro rok 2023, kterou mimo jiné o poskytnutí platby BISS. Rozhodnutí o této platbě soud nyní projednává.
3. Žalobce stejnou Jednotnou žádostí zde dne 10. 5. 2023 požádal u některých DPB též o podporu v rámci Agroenvironmentálně-klimatických opatření (AEKO) 2023+, podopatření Zatravňování orné půdy dle nařízení vlády č. 80/2023 Sb. , o stanovení podmínek provádění agroenvironmentálně-klimatických opatření (nařízení AEKO). Této podpoře se věnoval zdejší soud v rozsudku ze dne 18. 2. 2026, č. j. 18 A 41/2025 -60, kterým rozhodnutí žalovaného z 24. 4. 2025, čj. MZE-32947/2025-14132, zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Kasační stížnost žádný z účastníků nepodal.
4. Soud předesílá, že řízení o obou dotacích vychází ze stejné terénní kontroly dne 20. 10. 2023 (viz níže) a jsou částečně provázaná. Také obě žaloby podané žalobcem jsou částečně (doslovně) shodné. Soud proto v této věci navazuje na rozhodnutí osmnáctého senátu ze dne 18. 2. 2026, č. j. 18 A 41 2025-60. Osmnáctý senát zrušil rozhodnutí žalovaného dílem pro nepřezkoumatelnost a dílem pro vadné zjištění skutkového stavu. Kasační stížnost žádný z účastníků nepodal. Třetí senát neshledal důvod se od závěrů osmnáctého senátu relevantních v nyní projednávané věci odchýlit.
5. Obdobným sporem se zabýval též desátý senát zdejšího soudu ve vztahu k nároku na jednotnou platbu na plochu zemědělské půdy (platba SAPS) za rok 2022. Desátý senát rozsudkem ze dne 26. 6. 2025, č. j. 10 A 11/2025 -98, zrušil rozhodnutí žalovaného dílem pro nepřezkoumatelnost a dílem pro vadné zjištění skutkového stavu. Kasační stížnost žádný z účastníků nepodal. Soud reflektuje, že platba BISS vyplácená od roku 2023 (projednávaná nyní) navazuje na platbu SAPS vyplácenou do roku 2022 (projednávanou 10. senátem). Spor projednávaný 10. senátem zahájila manželka žalobce.
6. Dne 20. 10. 2023 terénní inspektorky SZIF kontrolovaly žalobce. Z kontroly na místě vyhotovily protokol ze dne 2. 11. 2023 (protokol o kontrole). Proti zjištěním uvedeným v protokolu o kontrole podal žalobce námitky, které SZIF zamítl rozhodnutím z 4. 12. 2023 (rozhodnutí o námitkách).
7. Rozhodnutím ze dne 17. 6. 2024 (první rozhodnutí SZIF) SZIF žádost o základní podporu příjmu pro udržitelnost pro rok 2023 zamítl. Dospěl totiž k závěru, že rozdíl mezi deklarovanou plochou uvedenou v žádosti a plochou zjištěnou byl 6,6 ha, tedy 69,99 % zjištěné plochy. Při snížení podpory o 1,5 násobek zjištěného rozdílu podle § 12b odst. 2 zákona o SZIF dospěl k závěru, že žalobci žádná podpora nenáleží.
8. Žalobce se odvolal proti prvnímu rozhodnutí SZIF. V odvolacím řízení doložil mimo jiné i stanovisko Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, regionální pracoviště správa CHKO Bílé Karpaty (AOPK), k zatravnění pozemků v k. ú. Tvarožná Lhota ze dne 29. 10. 2024 (první stanovisko AOPK). K tomuto stanovisku žalovaný přihlédl. Rozhodnutím ze dne 25. 11. 2024 (první rozhodnutí žalovaného) zrušil první rozhodnutí SZIF. V navazujícím řízení zavázal SZIF, aby zohlednil, že žalobce splnil dotační podmínky pro platbu BISS na DPB XXXX/G a XXXX/H. Tyto dva DPB se nacházejí v CHKO a právě jich se týkalo první stanovisko AOPK.
9. V rozhodnutí ze dne 12. 12. 2024 (druhé rozhodnutí SZIF či prvoinstanční rozhodnutí) SZIF zohlednil závěry prvního rozhodnutí žalovaného a pro rok 2023 poskytl platbu BISS ve výši 4 057,79 Kč, neboť shledal splnění podmínek stran DPB XXXX/G a XXXX/H. Naopak setrval na tom, že žalobce nesplnil podmínky pro udělení dotace na třinácti dalších DPB (z nichž u sedmi žádal žalobce též dotaci na zatravnění v rámci AEKO, kterou přezkoumával 18. senát, pozn. soudu).
10. Prvoinstanční rozhodnutí žalobce napadl odvoláním, které žalovaný zamítl v záhlaví uvedeným rozhodnutím (napadené rozhodnutí).
Podání účastníků řízení
11. Žalobce se brání proti napadenému rozhodnutí žalobou (o délce 52 stran plus přílohy). Jeho žaloba v nyní projednávané věci je v podstatné části doslovně shodná s žalobou ve výše uvedené věci řešené 18. senátem pod sp. zn. 18 A 41/2025 , kterou soud shrnul následovně:
Podle žalobce žalovaný nesprávně zjistil skutkový stav. Správní orgány také porušily § 3 zákona č. 500/2004 Sb. , správního řádu (správní řád ), když označily sporné DPB za neobhospodařované, ačkoliv žalobce provedl zatravnění a splnil i další podmínky dané AEKO. Skutkový stav, ze kterého vycházel žalovaný, nemá oporu ve spise, což dle něj představuje vadu řízení ve smyslu § 76 odst. 1 písm. b) zákona č. 150/2002 Sb. , soudního řádu správního (s. ř. s.) s. ř. s. ). SZIF se řádně nevypořádal s námitkami proti kontrolním zjištěním, rozhodnutí o námitkách je nepřezkoumatelné. Obdobně chybně postupoval i žalovaný, který nedostatečně odůvodnil napadené rozhodnutí a nevypořádal se s námitkami a návrhy žalobce. Žalobce odkázal na rozsudek NSS z 23. 7. 2009, čj. 9 As 71/2008 -109, ENERGOAQUA. V něm NSS zdůraznil povinnost správního orgánu přesvědčivě odůvodnit vypořádání námitek. Žalovaný nedostál těmto požadavkům, napadené rozhodnutí je proto nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů [§ 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s. s. ř. s. ].
Žalovaný dále porušil také § 52 správního řádu , neboť neprovedl navržené důkazy, především fotografie a druhé stanovisko AOPK z 3. 12. 2024. Žalovaný ani nevysvětlil, proč tak postupoval. Nadto žalovaný odmítl provést důkaz fotografiemi s odkazem na chybějící geolokační údaje. Žalobce ovšem doložil i geotagované snímky přes aplikaci SZIF. Správní orgány chybně posoudily nesplnění dotačních podmínek na základě § 12b zákona č. 256/2000 Sb. , o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu). Nařízení AEKO obsahuje speciální sankční systém pro porušení dotačních podmínek. Správní orgány měly posuzovat splnění dotačních podmínek v režimu nařízení AEKO. Dle žalobce správní orgány taktéž chybně vyložily pojem obhospodařování. Dle § 12 odst. 7 písm. e) nařízení AEKO se obhospodařování zatravněných DPB provádí sečí ve dvou termínech, které žalobce dodržel. Žádný předpis nestanoví povinnost mít „zapojený“ porost v říjnu ani konkrétní hustotu či pokryvnost. Nadto žalobce tvrdí, že SZIF nesprávně zaměnil kulturní druhy rostlin za plevele a chybně popsal výskyt plevelů v protokolu o kontrole.
Samostatnou větev argumentace žalobce vedl k tomu, že řádně a včas učinil ohlášení vyšší moci (OVM).
12. Žalobce v nyní projednávané věci nad rámec výše uvedeného brojí proti závěrům žalovaného ohledně neobhospodařování šesti dílů půdního bloku, které nebyly posuzovány v rámci sporu řešeného 18. senátem, neboť na ně žalobce nežádal dotaci AEKO, ale toliko dotaci BISS.
13. Žalovaný ve vyjádření ze dne 18. 9. 2025 navrhl, aby soud žalobu zamítl. Uvedl, že předmětem dotace jsou zemědělsky obhospodařované pozemky, o které se žadatel aktivně stará tak, jak vyžaduje stav konkrétní plochy DPB. Pokud faktický stav tvrzeným činnostem neodpovídá, právo na dotaci BISS nepřísluší.
14. Žalobce v podání ze dne 14. 4. 2026 uvedl, že závěry rozsudku zdejšího soudu v související věci 18 A 41/2025 jsou zcela platné rovněž pro toto soudní řízení. Konkrétně uvedl, že soud dal žalobci za pravdu v tom, že správní orgány nezjistily skutkový stav v potřebném rozsahu, nesprávně odmítly provést další důkazní materiál předložený žalobcem, nepřezkoumatelně odůvodnily své dílčí závěry, nezodpověděly stěžejní otázku, zda zjištěný travní porost mohl odpovídat druhu použitého osiva (za současného zohlednění stavu půdy a vnějších vlivů včetně výskytu hraboše), a že o skutkově obdobných otázkách (stran obdobných dílů půdních bloků uvnitř a vně CHKO) rozhodl rozdílně.
15. Žalovaný reagoval vyjádřením, že v každém soudním řízení jde o jiný dotační titul. Základní podporu příjmu pro udržitelnost (BISS 2023) podle nařízení vlády č. 83/2023 Sb. nelze slučovat s dotačním titulem AEKO 2023 podle nařízení vlády č. 80/2023 Sb. Žalobce podal jednotnou žádost, ověřování podmínek způsobilosti se však provádí podle jiných hmotněprávních podmínek.
16. Žalovaný k tomu konkrétně uvedl, že závazek zatravnění půdy podle nařízení AEKO není třeba splnit pro Základní podporu příjmu pro udržitelnost (BISS 2023) řešenou v nyní projednávané věci. Pro dotaci BISS 2023 je nezbytné, aby druh zemědělské kultury evidovaný v LPIS odpovídal skutečnému stavu v terénu po celé rozhodné období dle § 7 odst. 1 písm. b) nařízení vlády. Pokud skutečnému stavu v terénu neodpovídá, nelze dotaci poskytnout. Žalovaný znovu odkázal na výsledky kontroly na místě.
Posouzení věci
17. Soud ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou a splňuje všechny formální náležitosti na ni kladené. Následně přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí i řízení, které mu předcházelo, v rozsahu žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 1 a 2 s. ř. s. s. ř. s. ). Přitom vycházel ze skutkového a právního stavu v době vydání rozhodnutí. Zjistil přitom vady, k nimž je povinen přihlížet z úřední povinnosti.
18. Napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné, soud ho proto zrušil podle § 76 odst. 1 písm. a) a b) s. ř. s. s. ř. s. bez nařízení ústního jednání.
19. Podle § 76 odst. 1 písm. a) soud zruší napadené rozhodnutí pro vady řízení bez jednání rozsudkem pro nepřezkoumatelnost spočívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí.
20. Podle § 76 odst. 1 písm. b) soud zruší napadené rozhodnutí proto, že skutkový stav, který vzal správní orgán za základ napadeného rozhodnutí, je v rozporu se spisy nebo v nich nemá oporu anebo vyžaduje rozsáhlé nebo zásadní doplnění.
21. Soud si je vědom, že k použití rušícího důvodu spočívajícího v nepřezkoumatelnosti pro nedostatek důvodů musí soudy přistupovat krajně zdrženlivě (usnesení rozšířeného senátu NSS z 5. 12. 2017, čj. 2 As 196/2016 -123, č. 3668/2018 Sb. NSS, Zdravé Ktišsko, bod 30). Tak k tomu přistupoval i v nynější věci. Přesto napadené rozhodnutí neobstálo. Vedle dílčí nepřezkoumatelnosti spočívající v nedostatku odůvodnění a absence vypořádání žalobcových námitek (76 odst. 1 písm. a)) soud shledal i to, že správní orgány dostatečně nezjistily skutkový stav věci (76 odst. 1 písm. b)). Tyto zásadní vady rozhodnutí, především pak nedostatky skutkového základu, na kterém bylo vystavěno, neumožnily soudu, aby se prozatím (s výjimkou relativně samostatných námitek) věnoval věcné stránce případu.
Obhospodařování jako podmínka poskytnutí dotace
22. Žalobce žádal o základní podporu příjmu pro udržitelnost (BISS) dle § 1 písm. a) nařízení vlády č. 83/2023 Sb. , o stanovení podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům.
23. Podle § 7 odst. 1 písm. b) nařízení vlády č. 83/2023 Sb. , Fond poskytne žadateli základní podporu příjmu pro udržitelnost na plochu, která je žadatelem obhospodařována v roce podání žádosti po celou dobu, po kterou je evidována v evidenci využití půdy na žadatele (zdůraznění doplněno soudem).
24. Podle § 7 odst. 2 tohoto nařízení žadatel obhospodařuje podle odstavce 1 písm. b) trvalé travní porosty a travní porosty provedením a) pastvy, včetně likvidace nedopasků, přičemž podmínka likvidace nedopasků se nevztahuje na plochu s průměrnou sklonitostí převyšující 10 °, nebo b) seče s odklizením biomasy nebo mulčováním, a to ve lhůtě do 31. srpna roku podání žádosti.
25. Podle § 7 odst. 8 nařízení vlády č. 83/2023 Sb. platí, že pokud žadatel nesplnil na dílu půdního bloku nebo jeho části podmínku podle odstavce 1 b), Fond základní podporu příjmu pro udržitelnost na díl půdního bloku uvedený v žádosti nebo jeho část neposkytne; plocha dílu půdního bloku nebo jeho část se nezahrne do plochy zjištěné.
26. Snížení dotace v rámci jednotné žádosti v případě vykázání větší plochy upravuje § 12 odst. 2 zákona č. 256/2000 Sb. o státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů („zákon o SZIF“).
27. Podle § 12 odst. 2 zákona o SZIF je-li rozdíl mezi plochou uvedenou v jednotné žádosti pro opatření, podopatření, titul, oblast nebo zemědělskou kulturu a zjištěnou plochou větší než 3 % zjištěné plochy nebo 4 ha, Fond dotaci poskytne na základě zjištěné plochy snížené o 1,5násobek zjištěného rozdílu. Snížení dotace Fondem nesmí být vyšší než částka odpovídající ploše uvedené v jednotné žádosti.
28. Nařízení vlády č. 83/2023 Sb. , o stanovení podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům, ve znění účinném do 31. 12. 2023 (nařízení č. 83/2023 Sb. ), v § 7 odst. 4 stanoví, že úprava obhospodařování ve smyslu § 7 odst. 2 nařízení č. 83/2023 Sb. se nepoužije, jestliže agroenvironmentálněklimatická opatření podle nařízení vlády upravujícího tato opatření stanoví pro díl půdního bloku uvedeného v žádosti jinak.
29. Soud konstatuje, že je třeba rozlišovat, o jaké dotace zemědělec pro jednotlivé díly půdních bloků žádá, a podle toho použít příslušnou právní úpravu. Posouzení toho, co znamená ohospodařování, se v jednotlivých předpisech liší.
30. Jak již konstatoval 18. senát, v případě dílů půdních bloků, u nichž žalobce žádal též dotaci AEKO, se použije úprava ohospodařování uvedená v § 12 odst. 7 písm. e) nařízení AEKO, nikoliv v § 7 odst. 2 nařízení č. 83/2023 Sb. Soud konstatuje, že u části nyní sporných pozemků žalobce žádal též o dotaci AEKO. Žalovaný však nijak nerozlišoval, podle jaké právní úpravy u jednotlivých pozemků postupuje.
31. V nyní projednávané věci je mezi účastníky spor o to, zda žalobce své pozemky obhospodařoval, či nikoliv. Obdobným sporem manželky žalobce se již zabýval 10. senát zdejšího soudu ve věci 10 A 11/2025 . Zde posuzoval, zda manželka žalobce svůj díl půdního bloku s evidovanou kulturou J obhospodařovala ve smyslu § 7 odst. 2 nařízení č. 83/2023 Sb. Zabýval se tedy výkladem stejného ustanovení (§ 7 odst. 2 nařízení č. 83/2023 Sb. ) jako v nyní projednávané věci.
32. Desátý senát dospěl k závěru, že žalovaný vyšel ze správného předpokladu, že k zemědělskému obhospodařování bylo třeba, aby žalobkyně (manželka nynějšího žalobce) provedla na půdním dílu 13 v daném roce aspoň jednu zemědělskou operaci, ale řádně neodůvodnil svůj závěr, že tak musela učinit do 31. 8. 2022. Zároveň žalovaný nevysvětlil, proč žalobkyní navržené důkazy neprokazují její tvrzení o provedení seče celého dílu 13 s výjimkou malé plochy C v červnu 2022. Žalobkyně po celý průběh správního řízení předestírala logické úvahy, jimiž odůvodňovala, proč na dílu 13 musela být v daném roce provedena přinejmenším jedna zemědělská operace a proč zjištěný stav nedokládá, že by žalobkyně díl 13 zemědělsky neobhospodařovala. Správní orgány na ně však reagovaly jen krajně obecnými tvrzeními, které dostatečně nereflektovaly ani žalobkynina tvrzení, ani její důkazní návrhy. Napadené rozhodnutí bylo tak dílem nepřezkoumatelné, dílem skutkový stav, který vzal žalovaný za prokázaný, neměl oporu ve správním spisu. Tyto nedostatky napadeného rozhodnutí nebylo možné odstranit v řízení před soudem, neboť by vyžadovaly zásadní a rozsáhlé doplnění dokazování a soud by tak nepřípustně nahradil činnost správního orgánu.
33. V nyní projednávané věci správní orgány pojem obhospodařování nijak obecně nevyložily.
34. Fond v prvostupňovém rozhodnutí toliko lakonicky konstatoval, že při kontrole na místě „byla zjištěna neobhospodařovaná plocha“. K tomu doplnil shrnutí předchozího řízení. Uvedl, že první rozhodnutí Fondu bylo žalovaným zrušeno, a že je v nyní vázán právním názorem ministerstva (žalovaného). K tomu zkopíroval vypořádání původních odvolacích námitek.
35. Žalovaný následně v napadeném rozhodnutí konstatoval, že při kontrole na místě provedené dne 20. 10. 2023 bylo u žalobce zjištěno porušení podmínky obhospodařování podle § 7 odst. 1 písm. b) nařízení vlády. Ani on obhospodařování nijak obecně nedefinoval. Ve vztahu k jednotlivým dílům půdních bloků konstatoval jednotlivé skutečnosti, z nichž dovozoval, proč podmínku obhospodařování nesplňují. Tyto důvody se u jednotlivých DBP lišily. Žalobce proti nim v podané žalobě podrobně brojí.
36. V tomto řízení soud nemůže hodnotit způsob, jakým SZIF v rozhodnutí z 4. 12. 2023 vypořádal námitky žalobce proti protokolu o kontrole na místě. Toto rozhodnutí totiž nezasáhlo do jeho práv a povinností, a není tak rozhodnutím ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s. s. ř. s. Veškeré námitky proti postupu SZIF při zjišťování skutkového stavu, proti samotným skutkovým zjištěním i proti tomu, jak se SZIF a žalovaný vypořádali s jeho důkazními návrhy, mohl žalobce uplatnit v žalobě proti nyní přezkoumávanému rozhodnutí, což také učinil.
37. Soud konstatuje, že žalobce podal proti prvostupňovému rozhodnutí obsáhlé odvolání o celkem 55 stranách. Soud vnímá, že při takto obsáhlém odvolání je obtížné reagovat na každou dílčí odvolací námitku. To ani není nezbytné. Je však třeba, aby z napadeného rozhodnutí vyplývalo, proč žalovaný nepovažuje odvolací námitky za důvodné. To z nyní napadeného rozhodnutí nevyplývá.
38. Žalovaný reagoval na odvolací námitky žalobce nedostatečně. V řadě případů není zjevné, zda nesouhlasí se skutkovými tvrzeními žalobce ohledně stavu dílů půdních bloků (zejména druhů a množství na nich pěstovaných rostlin), zda nesouhlasí s tvrzeními žalobce o provedených agrotechnických operacích (sečích travnatých porostů, ořezu šípkových keřů, apod.), či zda výše uvedené nesporuje, a liší se toliko v otázce, zda provedené agrotechnické operace a stav dílů půdních bloků naplňují pojem obhospodařování.
39. Žalovaný reagoval na odvolání žalobce zejména odkazem na závěry učiněné kontrolorkami a na následné vypořádání námitek proti kontrolnímu protokolu, nereagoval však na zcela konkrétní odvolací námitky, které tyto dříve přijaté závěry zpochybňovaly a vyvracely.
40. Ve vztahu k jednotlivým dílům půdních bloků soud konstatuje následující.
Sedm dílů půdních bloků kultury R převedené na G
41. Žalovaný nepřiznal dotaci BISS následujícím sedmi dílům půdních bloků kultury R (standardní orná půda) následně převedené se zpětnou účinností k 24. 12. 2023 na G (travní porost): XXX-XXXX XXXX/G, XXX-XXXX XXXX/XH, XXX-XXXX XXXX/I, XXX-XXXX XXXX/J, XXX-XXXX XXXX/K, XXX-XXXX XXXX/L, XXX-XXXX XXXX/XXM.
42. Na tyto díly půdních bloků žádal žalobce též dotaci AEKO (podopatření Zatravňování orné půdy), kterou mu žalovaný též nepřiznal, a která byla předmětem soudního přezkumu ve věci sp. zn. 18 A 41/2025 . Zdejší soud rozsudkem ze dne 18. 2. 2026, č. j. 18 A 41 2025-60, rozhodnutí žalovaného ohledně dotace AEKO zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení.
43. Byť je předmětem nyní projednávané věci jiná dotace, napadené rozhodnutí vychází ze stejného protokolu o kontrole a trpí obdobnými vadami. Třetí senát se s relevantními závěry osmnáctého senátu ztotožnil a neshledal důvod se od nich v nyní projednávané věci odchýlit.
44. Osmnáctý senát zrušil rozhodnutí Ministerstva zemědělství, protože žalovaný nedostatečně zjistil skutkový stav a nevypořádal se přesvědčivě s řadou podstatných odvolacích námitek. Žalobce zatravnil všechny sporné DPB stejnou Bělokarpatskou luční směsí, přičemž u části pozemků v CHKO žalovaný po předložení stanoviska AOPK uznal splnění dotačních podmínek, zatímco u sedmi dalších dílů půdních bloků mimo CHKO dospěl k opačnému závěru, aniž srozumitelně vysvětlil, proč se stejným osivem a při obdobném skutkovém stavu zachází rozdílně. Soud zároveň zdůraznil, že z právních předpisů nevyplývá požadavek, aby již v říjnu prvního roku existoval souvislý zapojený travní porost určité hustoty, a že samotný odkaz na výsledky kontroly nepostačuje k závěru, že žalobce travní porost nezaložil. Správní orgány měly posoudit i tvrzení o pomalém a nerovnoměrném vzcházení regionální směsi, o vlivu sucha, povodní a kalamity hraboše polního a o tom, že na pozemcích byly prováděny předepsané seče.
45. Osmnáctý senát dále vytkl žalovanému, že se řádně nevypořádal s fotografickými důkazy, stanovisky AOPK ani s námitkami týkajícími se správné identifikace rostlin na pozemcích. Za významnou považoval rovněž námitku, že SZIF následně změnil kulturu sporných DPB z R na G (travní porost), čímž fakticky potvrdil existenci travního porostu, aniž byl přesvědčivě vysvětlen rozpor mezi tímto závěrem a výsledky kontroly z října 2023. Závěrem soud konstatoval, že správní orgány nesmějí pouze mechanicky přebírat závěry kontroly na místě, ale musí hodnotit všechny provedené důkazy ve vzájemných souvislostech, vypořádat každou podstatnou námitku a případné rozdílné hodnocení skutkově obdobných DPB přesvědčivě odůvodnit.
46. I v nyní projednávané věci žalobce argumentoval již v podaném odvolání obdobně. Ani v nyní napadeném rozhodnutí žalovaný jeho námitky řádně nevypořádal. Soud vnímá, že pojem obhospodařování je v různých předpisech definován různě. I pro nynější řízení je však podstatné, zda na pozemcích byl travní porost, který žalobce sekal.
47. Nyní napadené rozhodnutí trpí obdobnými vadami jako rozhodnutí o dotaci AEKO. Ani zde žalovaný dostatečně nereagoval na námitky žalobce, že díly půdních bloků osel regionální travní směsí a následně prováděl předepsané seče. Těmto otázkám se proto musí věnovat v dalším řízení. Žalovaný se v dalším řízení zejména vyjádří k žalobcem tvrzeným sečím travního porostu a v návaznosti na to znovu posoudí, zda žalobce výše uvedené díly půdních bloků obhospodařoval. Zohlední přitom též závěry zdejšího soudu vyjádřené v rozsudku ze dne 18. 2. 2026, č. j. 18 A 41 2025-60. Pokud žalovaný dojde k závěru, že tyto pozemky splnily (přísnější) podmínky dotace AEKO a nesplnily (mírnější) podmínky dotace BISS, je třeba, aby takový závěr přesvědčivě odůvodnil.
Díly půdního bloku XXXX/A a XXX/B (2x 0,11 ha, kultura J, „extenzivní sad“)
48. Žalobce uvádí, že na dílech půdního bloku XXX-XXXX XXX/A a XXX-XXXX XXX/B (dále zkráceně „XXX/A a XXX/B“) kultury J se nacházel extenzivní sad. Ten měl zahrnovat ovocné stromy a šípkové keře pro produkci marmelády. Mělo jít o typ ovocné výsadby, která se vyznačuje nízkou úrovní lidských zásahů a péče, přičemž klade důraz na dlouhodobou udržitelnost a ekologické funkce sadu.
49. Žalobce již v námitkách k protokolu ke kontrole uvedl, že na předmětných DPB jsou cíleně kultivované dřeviny, které slouží k produkci plodů. Konkrétně žalobce namítl následující:
„jak přestárlé stromy, které jsou postupně nahrazovány, tak i mladší stromy dosazeny v letech 2010-2015. Z ovocných dřevin jsou zde vysazeny jabloně, hrušně, švestky, mišpule, jeřabiny, třešeň, meruňka (letos na jaro už neorašila a uhynula), jedlé hlohy (důkaz viz fotodokumentace z předešlého a letošního roku) a růže šípkové (pro produkci šípků na výrobu marmelády). Tvrzení, že se jedná o cíleně kultivované růže šípkové jako ovocné dřeviny za účelem sklizně plodů šípků na výrobu marmelády dosvědčují stopy na keřích po pravidelném řezu za účelem produkce plodů první velikostní kategorie. Viz přiložená fotodokumentace. Dále se na pozemku nachází doprovodní dřevitá vegetace za účelem podpory biodiverzity a biologické ochrany sadu.“
50. Obdobně argumentoval i v podaném odvolání a v nyní podané žalobě.
51. Žalobce namítá, že žalovaný na tuto konkrétně formulovanou námitku (uplatněnou též v odvolání) nijak nereagoval.
52. Žalobce dále uvádí, že provedl mnoho agrotechnických operací (na každém metru čtverečním minimálně jednu), přičemž z environmentálních důvodů zde po celoplošné jarní seči dále prováděl pouze mozaikovitou seč. Z environmentálních důvodů zde žalobce rovněž ponechává i několik kusů uhynulých dřevin, zejména jako útočiště pro hmyz (vyvíjí se zde např. larvy zlatohlávka či drvodělek - samotářských včel). Vegetace v meziřadí po jarní seči do října naroste, což je přirozený chod přírody, který je zachycený fotodokumentací z protokolu o kontrole. Stále však zůstává splněna podmínka jedné agrotechnické operace do konce kontrolního období. Meziřadí bylo dále kompletně posečeno později v listopadu 2023, tj. stále v rámci kalendářního roku. Lokální a dočasné ponechání vyšší vegetace, jakož i záměrné ponechání několika neživotaschopných stromů, má být součást žalobcova obhospodařování daných DPB, které je v souladu s moderními postupy péče o krajinu a odpovídá aktuálním poznatkům vědy. Žádný předpis žalobci nestanoví v rámci kultury J konkrétní podmínky, s jakým porostem by měl kdy a jak nakládat, nelze tedy žalobci vyčítat, že by jakékoli podmínky porušil. V praxi žalovaným deklarované provedení jedné agrotechnické operace měl přitom žalobce splněno.
53. Žalobce již v odvolání uváděl, že prováděl řadu zemědělských operací, zejména výchovné a zmlazovací řezy ovocných stromů a keřů, mozaikové seče během roku, odstraňování starých stromů, pěstování extenzivního sadu, šípků, slivoní, topolů a dalších dřevin.
54. Žalovaný v napadeném rozhodnutí uvedl, že z dokumentace pořízené při kontrole na místě vyplývá, že na předmětných DPB nejsou známky po zemědělských operacích, např. seči či mulčování. Na fotografii lze nalézt jediný obsečený šípek. Na těchto DBP dále inspektorky našly zaschlé travní stařiny a jiné přibližně metr vzrostlé porosty bez známek seče, náletové dřeviny cca 1 metr vysoké staré minimálně jeden vegetační rok.
55. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě uvedl, že v době kontroly vykazovaly známky dlouhodobého neobhospodařování (neudržované stromy, staré, neživotaschopné stromy, které neposkytují sklizeň, podnože nebo rostliny na kterých odumřela kulturní odrůda). Byl zjištěn výskyt náletů trnek, topolů, šípků, rudimentální trávy, kopřivy, ostružník. V protokolu z měření je u dotčených DPB uvedena konkrétní plocha, která byla vyhodnocena jako zemědělsky neobhospodařovaná.
56. Soud konstatuje, že z napadeného rozhodnutí nevyplývá, zda žalovaný nesouhlasí s žalobcem tvrzeným skutkovým stavem ohledně počtu a druhů pěstovaných rostlin, či zda s ním souhlasí, avšak považuje ho za nezpůsobilý pro dotaci. Soud přisvědčil žalobci, že žalovaný v napadeném rozhodnutí nijak nereagoval na námitku, že šlo o cíleně pěstované ovocné dřeviny, topoly a šípky, nikoliv o náletové porosty. Žalobce přitom již v odvolání rostliny na jednotlivých fotografiích detailně popsal a doplnil podrobnosti o jejich pěstování.
57. Pokud jde o provedené zemědělské operace, tvrzení, že na fotografiích inspektorek je vidět toliko jeden obsečený šípek, samo o sobě nijak nevyvrací tvrzení žalobce o ostatních zemědělských operacích, zejména o jarní seči a o péči o stromy, detailně uvedené v odvolání. Žalovaný se nijak nevyjádřil ani k tvrzení žalobce, že z fotodokumentace předložené v řízení o aktualizaci DPB vyplývá, že v roce 2024 byl předmětný pozemek posečený. Nijak nereagoval ani na tvrzení, že předmětné DPB nemohou vykazovat známky dlouhodobého neobhospodařování, neboť oba DPB byly předmětem aktualizace v LPIS. Nevyjádřil se ani k tvrzení, že poslední seč byla provedena v říjnu 2023 spolu se sečí na jiných DPB, neboť pro zatravněné plochy a plochy s titulem Ochrana modráska má žadatel termín až do 30. 10. 2023.
58. Napadené rozhodnutí je i ve vztahu k dílům půdních bloků XXX/A a XXX/B nepřezkoumatelné.
Díl půdního bloku XXXX/C (0,81 ha, kultura J, jestřabina východní)
59. K dílu půdního bloku XXX-XXXX XXXX/C žalobce již v odvolání tvrdil pěstování jestřabiny východní na velké části tohoto dílu půdního bloku (str. 28 odvolání). Dále zde tvrdil pěstování česneku, rajčat, ovocných stromů a keřů, travin a jetelovin (komonice a již zmíněná jestřabina východní).
60. Dále konkrétně (str. 30 odvolání) uvedl, že pozemek byl obhospodařován na etapy mozaikovitě a v průběhu byly provedeny tyto zemědělské operace: plytké nakypření půdy, výsev komonice, seč (seč porostu s odklizením posečené hmoty), mulčování (t.j. seč porostu bez odklizení) a mulčování (t.j. pokrytí holé půdy senem a pěstování česneku a rajčat pod hrubou vrstvou sena). K tomu doložil řadu fotografií (str. 32-45 odvolání).
61. Dále již v odvolání uvedl, že na kultuře § 3l Jiná trvalá kultura se souvislý travní porost nacházet nemusí. Není zde ani definováno, jak přesně by měl DPB vypadat, ani to, že celý DPB musí být obhospodařován uniformně. K tomu doplnil, že na veškerých DPB nejen s kulturou J prováděl agrotechnické operace během vegetačního období, a proto má nárok na výplatu dotací.
62. Pokud jde o pastvu kačen, ta je na porostech s výskytem trav považována za řádné obhospodařování pozemku.
63. Žalovaný v napadeném rozhodnutí (str. 8) uvedl, že
Obecně při posuzování zemědělského obhospodařování na trvalých kulturách (ovocný sad, vinice, chmelnice, jiná trvalá kultura…) se vychází z definice trvalé kultury v čl. 4 nařízení EU č. 2021/2115 a § 3l v nařízení vlády č. 307/2014 Sb. Platí tedy, že taková plocha musí být komplexně zemědělsky obhospodařována na celé své ploše – je posuzována jako celek jinak by docházelo k rozpadu kultury v systému LPIS. Tato plocha dle fotografií z KNM skutečně nebyla komplexně obhospodařována. S tímto vyhodnocením se Ministerstvo ztotožňuje. Na některých místech se dokonce nenachází ani souvislý travní porost. Námitka odvolatele by byla relevantní u kultury orná půda (R), kde lze jednoznačně vymezit jednotlivé neobhospodařované části. Trvalé kultury mají jinou povahu, než kultury R. Nehodnotí se jen plodina (jako u kultury R), ale celkový stav, přístup a celkové udržování kultury. O trvalou kulturu je třeba pečovat komplexně jako jeden funkční celek. Pouhé obhospodaření meziřadí není dostatečné.
64. Žalovaný dále konstatoval, že na tomto DPB nalezl balíky sena, skládku betonových sloupků a výběh pro kačeny.
65. K pěstování jestřabiny východní žalovaný v napadeném rozhodnutí uvedl, že sám žalobce doložil ve svém odvolání na str. 43 fotografii, na které je vidět dle jeho slov předmětný pozemek významně zarostlý až do výšky 180 cm. Na tomto snímku není vidět travní porost, který se převážně vyskytuje na kultuře J, ale plevelné rostliny. Rovněž zde není vidět žádný porost jestřabiny východní, jak tvrdí žalobce.
66. Žalobce v podané žalobě znovu uvedl, že na pozemku byly pěstovány ovocné stromy, komonice, česnek, rajčata a zejména jestřabina východní. Probíhaly seče, mulčování a pěstování pod vrstvou sena. Balíky sena byly pouze dočasně uloženy před rozprostřením. Betonové sloupky sloužily jako závětří pro kačeny.
67. Žalovaný ve vyjádření zopakoval, že tento DPB vykazoval známky neobhospodařování. Nacházely se zde dlouhodobě uložené balíky sena, betonové sloupky, neposečené části a příkmenné pásy. Pozemek byl posouzen jako jeden funkční celek a jako celek byl nezpůsobilý. Existence jestřabiny východní není pro posouzení BISS relevantní, protože kontrola neposuzuje jednotlivé druhy rostlin.
68. Soud konstatuje, že podle § 3l nařízení vlády č. 307/2014 Sb. o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů platí, že jinou trvalou kulturou je pro účely evidence zemědělsky obhospodařovaná půda s jinou trvalou kulturou, než která je uvedena v § 3e (vinice) až 3k (plocha s lanýži). Obhospodařování jiné trvalé kultury zahrnuje péči o meziřadí. (…).
69. Soud konstatuje, že podstata žalobcovy námitky spočívala již ve správním řízení v tom, že na většině DBP pěstovala jestřabinu východní, na dalších částech pak další plodiny, přičemž všechny části DBP řádně obhospodařoval.
70. Žalovaný zdůvodnil nepřiznání dotace zejména tím, že plocha J (jiná trvalá kultura) musí být komplexně zemědělsky obhospodařována na celé své ploše, což v případě žalobce nenastalo. To odůvodnil zejména balíky sena, betonovými sloupky a výběhem pro kačeny. Nevěnoval se však konkrétním námitkám žalobce a jednotlivým fotografiím, kterými dokazovala, že celá plocha obhospodařována byla.
71. Žalobce již v odvolání uvedl, že se na DBP žádná dlouhodobá skládka sena nenachází. Žalobce dle svého tvrzení pravidelně naváží na DPB staré balíky sena, kterým pokrývá DPB (např. pod rajčata, česnek kolem keřů a stromů) pro zamezení výskytu plevelů. Staré balíky sena jsou naváženy ze skládky na jiném pozemku, přítomnost balíků na ploše je krátkodobá, neboť jsou krátce po navození rozprostřené na ploše. Balíky, které byly na ploše ze dne kontroly, jsou určeny k pokrytí půdy kolem nové výsadby dřevin na ploše, která probíhá v průběhu říjnu a listopadu. O způsobu pěstování pod mulčem byla inspektorka informována už při kontrole. Krátkodobé uložení balíků na ploše je v souladu s metodikou SZIF, neboť nebrání obvyklému obhospodařování.
72. K této námitce se žalovaný nijak nevyjádřil. Nereagoval ani na fotografii, kterou žalobce dokazoval, že ke dni 30. 7. 2023 na místě žádné balíky nebyly, naopak byla viditelná sklizeň česneku vysokého 180 cm.
73. K betonovým sloupkům již v odvolání uvedl, že jsou uložené na zcela marginální ploše DPB (4 plochy o výměře max. 2x1 m) a jsou zde také pouze krátce, slouží jako závětří pro kačeny.
74. Ani k této námitce se žalovaný nijak nevyjádřil.
75. Pokud jde o pěstování jestřabiny východní, žalovaný uvedl, že tato není vidět na fotografii na str. 43 odvolání. Soud však konstatuje, že touto fotografií žalobce prokazoval, že je „hezky vidět mladý česnek“, nikoliv jestřabina východní.
76. Ke způsobu dokazování ohledně provedení či neprovedení zemědělských operací se v obdobném sporu žalobcovy manželky a žalované (ohledně jestřabiny východní) zdejší soud podrobně vyjádřil v rozsudku ze dne 26. 6. 2025, č. j. 10 A 11/2025 -98 (viz zejména body 23 až 34). Třetí senát se se závěry desátého senátu ztotožňuje a v podrobnostech na ně odkazuje. I v nyní projednávané věci žalobce prokazoval fotografiemi provedení konkrétních zemědělských operací (zejména sečí a mulčování), k nimž se však žalovaný nijak nevyjádřil.
77. Napadené rozhodnutí je proto nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů.
Díl půdního bloku XXXX/D (0,56 ha, kultura R, kukuřice a štírovník)
78. K dílu půdního bloku XXX-XXXX XXXX/D (druh kultury R – orná půda) žalobce již v odvolání tvrdil pěstování kukuřice a štírovníku růžkatého. K tomu se podrobně vyjádřil na str. 18-23 odvolání. Žalobce konkrétně tvrdil provedení zemědělských operací předseťové zpracování půdy, výsev kukuřice s podsevem štírovníku růžkatého a sklizeň kukuřice (provedená po kontrole).
79. Žalobce již v odvolání tvrdil, že inspektorky pořídily toliko 2 fotografie z východního okraje DBP, jimiž zachytily toliko malou, nereprezentativní část půdního bloku na souvrati s horším porostem. V dalších částech půdního bloku byl dle žalobce vzrostlý a zapojený porost kukuřice s podsevem štírovníku růžkatého, což dokládal fotodokumentací z celé plochy DPB, kterou pořídil ještě v den kontroly sám. Inspektorky dle žalobce nebyly ochotné celý DPB zkontrolovat.
80. Žalovaný v napadeném rozhodnutí uvedl, že
Odvolatel se zde vyjadřuje k DPB i. č. XXX-XXXX XXXX/D, k tomuto Ministerstvo sděluje, že dle fotografií KNM z příslušného DPB se na pozemku nachází pouze občasný výskyt rostlin kukuřice, nicméně převažuje velký výskyt rudimentálních trav. Odvolací orgán tak dospěl po posouzení obsahu správního spisu k závěru, že tento DPB nebyl řádně obhospodařován v daném roce. Stejné závěry můžeme vyvodit i z odvolatelových fotografií zaslaných přes portál gtfoto.szif.cz. Tento portál je součástí programu Area Monitoring Systém (dále jen „AMS“).
AMS je založen na vyhodnocení dat dálkového průzkumu Země, kdy při analýze těchto dat dokáže AMS vyhodnotit, zdali na pozemku proběhly požadované zemědělské aktivity (provedení seče a pastvy) rozlišit zemědělskou kulturu a pěstovanou plodinu. Samotný portál gtfoto.szif.cz je určen především pro žadatele o zemědělské dotace, kteří mají přístup na Portál farmáře a podanou Jednotnou žádost. Umožňuje pořizovat geotagované fotografie v rámci úkolu zaslaného od SZIF nebo volně formou samostatných fotografií.
81. Žalobce v podané žalobě znovu uvedl, že pozemek nebyl řádně zkontrolován, a že geotagovaná fotodokumentace prokazuje pěstování kukuřice se štírovníkem růžkatým. Poškození části porostu způsobila stagnující voda.
82. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že kukuřice byla pouze lokálně přeseta ze sousedního pozemku. DBP vykazoval rudimentární trávy, nálety vrby a absenci deklarované plodiny.
83. Soud konstatuje, že žalovaný v napadeném rozhodnutí nijak nevysvětlil, proč z žalobcem doložených fotografií vyhodnotil, že DBP nebyl řádně obhospodařován. Jak již uvedl 10. senát ve výše uvedeném rozsudku, soud nemá odborné znalosti k hodnocení žalobcem doložených fotografií. Bylo úkolem žalovaného reagovat na tvrzení žalobce podpořené fotografiemi, že se na DBP nacházel vzrostlý a zapojený porost kukuřice s podsevem štírovníku růžkatého, a že tento díl půdního bloku byl řádně obhospodařován, mimo jiné traktorem (fotografie na str. 21 odvolání). Žalovaný však toliko konstatoval, že tento DPB nebyl řádně obhospodařován. Tato úvaha je však ve světle žalobkyniny argumentace nepřezkoumatelná a spoléhá v podstatě jen na to, že jí soud uvěří. Ačkoli Fond i žalovaný jsou vybaveni odborným personálním aparátem potřebným k plnění úkolů stanovených zákonem, a lze u nich tedy předpokládat kompetenci k posuzování předestřených otázek, byť ji žalobce zpochybňuje, jejich rozhodnutí musejí stát na přezkoumatelných úvahách. Nedostatky správního rozhodnutí, které způsobují jeho nepřezkoumatelnost, přitom nelze zhojit uvedením chybějících náležitostí odůvodnění ve vyjádření k žalobě (viz například rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 10. 2020, č. j. 1 Afs 68/2020 -31).
84. I v této části je napadené rozhodnutí nepřezkoumatelné.
Díl půdního bloku XXXX/XXE (0,72 ha, kultura J, hrušně, zatravněné meziřadí)
85. K dílu půdního bloku XXX-XXXX XXXX/XXE (druh kultury J – jiná trvalá kultura) žalobce již v odvolání tvrdil pěstování hrušní. Pokud jde o zemědělské operace, poukazoval žalobce na péči o hrušně a na mozaikovou seč zatravněného meziřadí a jeho mulčování. Žalobce již v odvolání uvedl, že kontrola proběhla pouze z vozidla, a že inspektorky viděly pouze malou část DPB, přibližně jeho 18 %. To doložil grafickým znázorněním tvaru pozemku se zobrazením místa pořízení fotografií inspektorkami a sklonem pozemku. Žalobce uvedl, že splnil podmínku provedení alespoň jedné agrotechnická operace, neboť celá plocha DPB byla postupně posečena. Termíny sečí jsou patrné z tabulky, která byla na vyžádání poskytnutá inspektorce a je součástí spisu z kontroly: seč na DPB XXXX/XXE byla dle žalobce provedena ve dnech 6.4.2023, 3.6.2023, 13.10.2023, 28.10.2023.
86. Žalovaný v napadeném rozhodnutí uvedl, že
K argumentu odvolatele, ohledně DPB XXX-XXXX XXXX/XXE Ministerstvo uvádí, že na předmětném DPB z KNM byly k tomuto DPB pořízeny celkem 3 fotografie, ze kterých je patrné, že DPB nebyl, až na ojediněle posečené/zmulčované pásy, nijak zemědělsky obhospodařován. SZIF tak správně neuznal odvolateli plochu tohoto DPB jako způsobilou. Ministerstvo tak na základě předložené spisové dokumentace, zejména pak s přihlédnutím k fotografiiím „141_0339291_23ID_SZIF_(530-1190)6602_800_01“ – zmulčovaný jen jeden pruh meziřadí, „140_0339291_23ID_SZIF_(530-1190)6602_800_02“ – bez známek seče/mulčování a „140_0339291_23ID_SZIF_(530-1190)6602_800_03“ – část meziřadí sousedící s vedlejším pozemkem zmlučována, dospělo v daném případě k jednoznačnému závěru, že DPB není kompletně až na výjimky sečen. Jak je již uvedeno výše, kontrolní období pro platbu BISS je stanoveno do 31. 8. daného roku. Odvolatel předmětný DPB dle fotografií z KNM ze dne 20. 10. 2023 neměl řádně obhospodařovaný, a proto mu byl správně neuznám do celkové zjištěné plochy.
87. Žalobce v podané žalobě zopakoval, že pozemek byl kontrolován toliko z auta, že se na něm nacházely hrušně a zatravněné meziřadí, které bylo obhospodařováno formou mozaikové seče.
88. Žalovaný ve vyjádření uvedl, že fotodokumentace a měření prokazují dlouhodobě neobhospodařovaný travní porost s topoly, šípky a ostružiníkem. Posečeny byly jen jednotlivé pásy. U kultury J musí být obhospodařován celý funkční celek, nikoliv pouze jeho část. Jedna nebo několik sečí nepostačuje, pokud celkový stav neodpovídá deklarované kultuře.
89. Soud konstatuje, že žalovaný v napadeném rozhodnutí nijak nereagoval na konkrétní námitku žalobce, že inspektorky zkontrolovaly toliko 18 % plochy pozemku.
90. Pokud jde o žalobcem tvrzené postupné posečení celého DBP ve dnech 6. 4. 2023, 3. 6. 2023, 13. 10. 2023 a 28. 10. 2023, žalovaný uvedl, že dospěl k jednoznačnému závěru, že DPB není kompletně až na výjimky sečen, a že kontrolní období pro platbu BISS je stanoveno do 31. 8. daného roku.
91. K tomu soud uvádí, že žalovaný nevysvětlil, z čeho dovodil, že DPB není kompletně až na výjimky sečen. Skutečnost, že v den kontroly (20. 10. 2023) byly posečeny či zmulčovány jen části pozemku, odpovídají žalobcovu tvrzení, že jiné části sekal v jiných termínech (v dubnu, červnu a koncem října 2023). K tomuto jeho tvrzení se žalovaný nijak nevyjádřil. Jeho závěr, že DBP nebyl nijak zemědělsky obhospodařován, proto nemůže obstát.
92. I v této části je proto napadené rozhodnutí nepřezkoumatelné.
93. Soud nad rámec nezbytného doplňuje, že nemůže přihlížet k dalšímu důvodu nepřiznání dotace, že „celkový stav neodpovídá deklarované kultuře“, který žalovaný uplatnil až ve vyjádření k žalobě. Pro účely dalšího řízení je však vhodné uvést, že pokud žalovaný na tomto závěru v dalším řízení setrvá, je třeba, aby se vypořádal s žalobcovou námitkou, že na DPB kultury J nemusí být pěstována pouze jedna plodina, aby uvedl, zda deklarované rostliny (hrušně a zatravněné meziřadí) mohou být kulturou J, a dále proč konkrétně má za to, že celkový stav DBP této kultuře neodpovídá.
94. Soud dále nad rámec nezbytného upozorňuje, že pokud má žalovaný za to, že žalobcem tvrzené seče ve dnech 13. 10. 2023 a 28. 10. 2023 nejsou relevantní, neboť byly provedeny po kontrolním období pro platbu BISS které je stanoveno do 31. 8., což z napadeného rozhodnutí není zřejmé, je třeba, aby v dalším řízení zohlednil závěry zdejšího soudu k této otázce vyjádřené ve výše citovaném rozsudku č. j. 10 A 11/2025 -98. Zde soud uzavřel, že žalovaný vyšel ze správného předpokladu, že k zemědělskému obhospodařování bylo třeba, aby žalobkyně provedla na půdním dílu 13 v daném roce aspoň jednu zemědělskou operaci, ale řádně neodůvodnil svůj závěr, že tak musela učinit do 31. 8. daného roku (bod 41 citovaného rozhodnutí).
Díl půdního bloku XXXX/F (0,04 ha, kultura T)
95. K dílu půdního bloku XXX-XXXX XXXX/F (druh kultury T – trvalý travní porost) žalobce již v odvolání tvrdil, že ve vztahu k tomuto DBP měl povinnost provést toliko jednu seč, a to do 31. 7. 2023. Tuto podmínku přitom řádně splnil provedením seče dne 17. 7. 2023.
96. Žalobce již v podaném odvolání namítal, že na podzim 2022 provedl druhou seč, která pro něj nebyla povinná. Při této seči se traktorista omylem orientoval dle nesprávného geodetického kolíku, který byl pár metrů jižně od plochy, která měla být posečena. Stalo se to v důsledku nového geodetického vytyčení pozemku jiného vlastníka. Při kontrole proto bylo zjištěno, že žalobce posekal část svého DPB a část svého DPB neposekal. Zároveň posekal nepatrnou část sousedního DPB. Z toho SZIF nemůže vyvozovat, že neposečenou část (0,04 ha) užívá jiný uživatel, neboť v době provedení kontroly, ani kdykoli po ní, nebyla táto část DPB žadatele posečena. Protože žadatel neměl podmínku 2. seče, mohl legálně a bez sankce posekat pouze část svého DPB a část svého DPB nechat neposečenou. Neposečení části svého DPB nelze považovat za obhospodařování pozemku jiným uživatelem.
97. Žalovaný v napadeném rozhodnutí uvedl, že
Odvolatel zde napadá výrok napadeného rozhodnutí, kdy SZIF neuznal část DPB i. č. 540-1200 7201/1 o výměře 0,04 ha z důvodu obhospodařování jiným uživatelem. K tomuto Ministerstvo uvádí, že DPB i. č. (XXX-XXXX)XXXX/F byl v době KNM v říjnu 2023 měřen dle skutečného užívání odvolatelem. Toto bylo ověřeno při prostorovém proložení ortofotomapy v systému LPIS a naměřenými údaji při KNM. Na základě toho byla uznána výměra 0,01 ha, kterou odvolatel ve skutečnosti užíval. Provedení 2. seče nemělo na výše uvedené vliv, neboť KNM zjistila aktuální stav v době kontroly a zaznamenala jej v protokolu.
98. Žalobce v podané žalobě znovu zopakoval, že při druhé nepovinné seči byla omylem posečena malá část sousedního DPB kvůli záměně geodetického kolíku. Neznamená to, že by žalobce užíval sousední pozemek nebo že jeho DPB užíval někdo jiný.
99. Žalovaný ve vyjádření zopakoval, že kontrola zjistila obhospodařování části sousedního DPB a uznala pouze minimální výměru. Rozhodující je skutečný stav zjištěný při kontrole. Řízení se nezabývá důvody omylu při seči, ale faktickým užíváním plochy.
100. Soud konstatuje, že i u tohoto dílu půdního bloku žalovaný v napadeném rozhodnutí zcela minul podstatu odvolací námitky a nijak se k ní nevyjádřil. Žalovaný zcela opomněl, že žalobce uvedl, že celou plochu tohoto DBP posekal již dne 17. 7. 2023, a měl by mít tedy nárok na dotaci. Nevypořádal se ani s námitkou, že druhá seč byla pro žalobce dobrovolná, a neměla by proto mít na výši dotace vliv. Nijak nereagoval ani na námitku, že omyl při druhé seči neznamená, že by žalobce svou plochu neužíval.
101. I ve vztahu k tomuto dílu půdního bloku je napadené rozhodnutí nepřezkoumatelné.
Závěr a náklady řízení
102. Soud shledal žalobu důvodnou a napadené rozhodnutí zrušil podle § 76 odst. 1 písm. a) a b) s. ř. s. s. ř. s. Věc dle § 78 odst. 4 s. ř. s. s. ř. s. vrátil žalovanému k dalšímu řízení (výrok I). Právním názorem, který vyslovil soud ve zrušujícím rozsudku, je žalovaný v dalším řízení vázán (§ 78 odst. 5 s. ř. s. s. ř. s. ).
103. Podle § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s. s. ř. s. soud zruší napadené rozhodnutí pro vady řízení bez jednání rozsudkem pro nepřezkoumatelnost spočívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí.
104. Podle § 76 odst. 1 písm. b) s. ř. s. s. ř. s. soud zruší napadené rozhodnutí pro vady řízení bez jednání rozsudkem proto, že skutkový stav, který vzal správní orgán za základ napadeného rozhodnutí, je v rozporu se spisy nebo v nich nemá oporu anebo vyžaduje rozsáhlé nebo zásadní doplnění.
105. Shora označená pochybení dle § 76 odst. 1 písm. a) a b) s. ř. s jsou v nyní projednávané věci provázaná. Správní orgány v dosavadním řízení dostatečně neodůvodnily svůj závěr, že žalobce sporné DPB řádně neobhospodařoval. Dosud nevypořádaly stěžejní odvolací námitky žalobce a neprovedly jím navržené důkazy. Správní orgány též nezjistily skutkový stav v potřebném rozsahu. Příliš velkou váhu přikládaly výsledkům kontroly na místě. V důsledku toho správní orgány nesprávně odmítly provést další důkazní materiál, který posléze doložil žalobce k otázce, že sporné DPB skutečně obhospodařoval. Žalovaný musí v dalším řízení buďto provést důkazy, které navrhl žalobce, nebo, pokud je neprovede, musí řádně odůvodnit, proč k nim nepřihlédl (§ 51 a § 52 správního řádu ).
106. Výrok II vychází z § 60 odst. 1 s. ř. s. s. ř. s. Žalobce měl ve věci úspěch, proto mu přísluší právo na náhradu nákladů v řízení. Náklady řízení představují jednak částku 3 000 Kč za soudní poplatek, jednak náklady zastoupení. Zástupci náleží mimosmluvní odměna za tři úkony (převzetí právního zastoupení, podání žaloby a podání ze dne 14. 4. 2026) po 4 620 Kč dle § 7 , § 9 odst. 4 písm. d) a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Dále žalobci přísluší náhrada hotových výdajů jeho zástupce ve výši 3 x 450 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu.
107. Zástupce žalobce je plátcem DPH. Proto se jeho odměna zvyšuje o částku odpovídající této dani. Celkem tedy žalobci na náhradě nákladů řízení náleží 21 405 Kč, které mu žalovaný zaplatí ve lhůtě 1 měsíce od doručení tohoto rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u NSS, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje NSS.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá NSS. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet NSS lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
Nesplní-li povinný (žalovaný) dobrovolně, co mu ukládá výrok II vykonatelného rozhodnutí, může oprávněný (žalobce) podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.
Praha 18. srpna 2026
JUDr. Ludmila Sandnerová v. r.
předsedkyně senátu
Shodu s prvopisem potvrzuje X. Y.