Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
47 Ad 13/2026 - 57.pdf
PDF · 0 B
No categories available
47 Ad 13/2026 - 57
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Praze rozhodl soudkyní Martinou Kotouček Mikoláškovou ve věci
žalobkyně: T. F., narozená X
bytem X
proti
žalované: Česká správa sociálního zabezpečení
sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5
o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 10. 2. 2026, č. j. XA,
takto:
I. Rozhodnutí žalované ze dne 10. 2. 2026, č. j. XA, se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.
II. Žalovaná je povinna do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 165 Kč.
Odůvodnění:
Obsah podání účastníků
1. Žalobkyně se žalobou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb. , soudní řád správní , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s. “) podanou k poštovní přepravě dne 9. 3. 2026, domáhá zrušení rozhodnutí žalované označeného shora (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaná zamítla její námitky a potvrdila své rozhodnutí ze dne 14. 10. 2025, č. j. XB (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím žalovaná žalobkyni zamítla pro nesplnění podmínek § 38 zákona č. 155/1995 Sb. , o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění “) invalidní důchod, neboť není invalidní, jelikož podle posudku Institutu posuzování zdravotního stavu (dále jen „IPZS“) ze dne 30. 8. 2025 poklesla její pracovní schopnost o 20 %.
2. Žalobkyně namítala nesprávně zjištěný skutkový stav, že došlo k podhodnocení posouzení jejího zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti. Posudky a napadené rozhodnutí bylo postaveno bez komplexního vhledu dopadů nemocí žalobkyně a hendikepu nejen na její běžný život, ale zejména na výkon zaměstnání.
3. Žalobkyně nesouhlasí s podřazením rozhodující příčiny jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pod kapitolu XIII, oddíl E, položku 1b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. , kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity). Podle žalobkyně měla být rozhodující příčina jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu podřazena pod položku 1c téže kapitoly a oddílu přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Žalobkyně podrobně uvedla svoji zdravotní anamnézu s tím, že se u ní jedná o chronický polytopní vertebrogenní algický syndrom na podkladě degenerativních změn a prolapsů meziobratlových disků. Iritační syndrom má oboustranný charakter. Žalobkyně trpí bolestmi zad na více místech najednou. V nejnižším úseku bederní páteře jí ploténka výrazně vyhřezává doleva (6 mm) a tlačí na nervy pro levou nohu, zatímco na pravé straně jsou nervové otvory zúžené natolik, že dráždí nerv pro pravou nohu. K tomu se přidávají nezhoubné cévní útvary v obratlích a zánětlivé změny. Omezení hybnosti je objektivizováno (Lasegue 60°). Celková funkční rezerva je snížena stavem po pádu v prosinci 2024, který vedl k distorzi levého hlezenního kloubu a poškození vazů. Nestabilita dolní končetiny negativně ovlivňuje stereotyp chůze a druhotně přetěžuje již tak postiženou bederní páteř. Žalobkyně má postiženy i horní končetiny – stav po operaci karpálního tunelu vlevo a EMG nálezem středně těžké komprese nervu vpravo. Žalobkyně poukázala na vyjádření neurologa, který doporučil hledat jiné zaměstnání odpovídající stavu „vertebropata“. Žalobkyně také upozornila na to, že má obezitu I. stupně (BMI 33,06), která zvyšuje zátěž na páteř a klouby. Také vyjmenovala gastroenterologickou anamnézu. Žalobkyně popsala funkční dopad jejího zdravotního stavu: obtížné ranní vstávání, problémy s hygienou a oblékáním, únava, vyčerpání a omezení výkonu práce na plný úvazek.
4. Žalobkyně má za to, že její zdravotní anamnéza jasně prokazuje, že jde o závažné postižení více úseků páteře. Z nálezů vyplývá postižení L2/3 (mediální protruze disku 3 mm), L4/5 (středně pokročilá spondylartróza, levostranná foraminostenóza) a L5/S1 (osteochondróza, Modic I-II, hernie disku 6 mm s tlakem na durální vak a kořeny S1 a L5 vlevo), přičemž neurolog potvrdil polyetážový vertebrogenní syndrom. Tento stav odpovídá podle žalobkyně popisu podle položky 1c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity (závažné postižení jednoho nebo více úseků páteře). Ve zdravotnické dokumentaci jsou podle žalobkyně přítomny prvky odpovídající výhradně horní části rozpětí (40 %): strukturální změny, tlak na kořeny, omezení denních aktivit, dlouhodobé bolesti). Pro další komorbidity měla být tato hodnota navýšena o dalších 10 % na celkových 50 %.
5. Žalovaná s ohledem na námitky žalobce navrhla provést důkaz posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“) ve smyslu § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. , o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „organizační zákon “).
6. Žalobkyně v podání ze dne 10. 4. 2026 uplatnila námitku systémové podjatosti vůči posudkovým lékařům IPZS, žalované a Ministerstvu práce a sociálních věcí. Současně se domáhala toho, aby soud ustanovil nezávislého soudního znalce, který by posoudil zdravotní stav žalobkyně pro účely rozhodnutí o nároku na invalidní důchod.
Dosavadní průběh správního řízení
7. Soud ze správního (zdravotního) spisu zjistil, žalobkyně podala dne 14. 8. 2025 žádost o invalidní důchod, na základě které zpracovala posudková lékařka IPZS posudek ze dne 30. 8. 2025, č. j. LPS/2025/2685-NB_CSSZ, ve kterém dospěla k závěru, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII, oddílu E, položce 1b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 20 % s tím, že procentní míra poklesu pracovní schopnosti nebyla ve smyslu § 3 a 4 vyhlášky dále měněna.
8. S odkazem na závěr posudku posudkové lékařky IPZS vydala žalovaná prvostupňové rozhodnutí ze dne 14. 10. 2025, kterým podle § 38 zákona o důchodovém pojištění zamítla žádost žalobkyně o invalidní důchod.
9. Žalobkyně napadla prvostupňové rozhodnutí námitkami, ve kterých uvedla, že její diagnóza ovlivňuje zásadním způsobem její každodenní režim, přičemž dílčí obtíže podrobně popsala. K námitkám přiložila řadu lékařských zpráv od praktické lékařky a dále z Neurologického a psychiatrického centra s.r.o. a Nemocnice Nymburk s.r.o.
10. V řízení o námitkách zpracovala posudková lékařka IPZS posudek ze dne 9. 2. 2026, a to na základě totožných lékařských zpráv, ze kterých vycházela posudková lékařka IPZS v prvostupňovém řízení, a lékařských zpráv, které k námitkám doložila žalobkyně. Uzavřela, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles její pracovní schopnosti je chronický polytopní vertebrogenní algický syndrom na podkladě degenerativních změn a prolapsů disků s iritací S1 vpravo bez motorického a senizitivního zániku, a jedná se tak o zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII, oddílu E, položce 1b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti z rozpětí 10-20 % při horní hranici 20 %. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti byla dále s ohledem na dělnické povolání žalobkyně a další komorbidity navýšen ve smyslu § 3 vyhlášky o dalších 10 %. Celková míra poklesu pracovní schopnosti žalobkyně tak činila 30 %. Posudková lékařka uvedla, že se u žalobkyně nejedná o středně těžké funkční postižení s funkčně významným neurologickým nálezem, s poškozením nervu či symptomatologií neurogenního močového měchýře.
11. Na základě tohoto posudku žalovaná napadeným rozhodnutím ze dne 10. 2. 2026 námitky žalobkyně zamítla a v odůvodnění odcitovala posudkové závěry s tím, že s ohledem na zjištěný pokles pracovní schopnosti nejsou splněny podmínky pro vznik nároku na invalidní důchod.
Splnění procesních podmínek a rozsah soudního přezkumu
12. Žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou a proti rozhodnutí, proti kterému je žaloba přípustná. Soud vycházel při přezkumu žalobou napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalované (§ 75 odst. 1 s. ř. s. s. ř. s. ). Napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán (§ 75 odst. 2 věta první s. ř. s. s. ř. s. ). Vady, k nimž by byl povinen přihlédnout z moci úřední, soud neshledal.
13. Soud rozhodl bez nařízení jednání, neboť účastnice s postupem podle § 51 odst. 1 s. ř. s. s. ř. s. souhlasily (žalobkyně výslovně, žalovaná mlčky), zároveň soud seznámil účastnice s listinnými důkazy: posudkem Posudkové komisi Ministerstva práce a sociálních věcí v Praze (dále jen „posudková komise“) ze dne 10. 6. 2026 a jeho doplnění ze dne 14. 7. 2026 a účastnice měly možnost se k němu vyjádřit.
14. Soud z posudku posudkové komise zjistil následující pro rozhodnutí věci podstatné skutečnosti. Žalobkyně byla jednání posudkové komise přítomna a byla vyšetřena odbornou lékařkou z oboru neurologie, která konstatovala závěr, že se jedná o těžký vertebrogenní algický syndrom bederní páteře s kořenovým syndromem L4/5 a zejména L5/S1 oboustranně v korelaci s MR nálezem hernie disku v etáži L5-S1 a spondylartróza L4-5. Posudková komise shrnula, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti žalobkyně je chronický bolestivý syndrom bederní páteře na podkladě degenerativních změn (spondylartróza) a vyklenutí meziobratlových plotének L2/3 a L5/S1 s tlakem na durální vak a oblast kořene S1 s trvalým kořenovým drážděním, tedy zdravotní postižení hodnocené podle kapitoly XIII, oddílu E, položce 1c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 35 %. Komise nehodnotila na horní hranici procentního rozmezí neboť u žalobkyně nebyla naplněna všechna kritéria dané položky (funkčně významný neurologický nález s poškozením nervu). Posudková komise hodnotila v rozporu s posudkem posudkových lékařů IPZS, a to zejména po zohlednění závažné poruchy statiky a dynamiky páteře, insuficience svalového korzetu, trvalého kořenového dráždění, které vedly k závažnému snížení celkové výkonnosti při běžném zatížení a také k omezení některých denních aktivit. Podle posudkové komise byla žalobkyně schopna výdělečné činnosti pouze s podstatně menšími nároky na tělesné schopnosti a v podstatně menším rozsahu a intenzitě. Žalobkyně byla schopná lehčí nenáročné nekvalifikované práce. Nevhodné byly práce fyzicky náročné, ve vynucených polohách a v nepříznivých klimatických podmínkách. Vyloučeno nebylo zaučení v nějakém oboru. Datum vzniku invalidity stanovila komise lékařským nálezem ze dne 6. 3. 2025. Platnost posudku určila do 31. 3 2028, neboť nebyla vyloučena pozitivní změna zdravotního stavu, operační řešení apod.
15. Žalobkyně se k posudku nevyjádřila.
16. Žalovaná proti posudku posudkové komise namítala, že z posudku není patrné, jaká konkrétní lékařská zpráva (lékařské zprávy) svědčily pro (podle žalované) rozporný výsledek, když posudková komise sama uvedla, že nehodnotila na horní hranici procentního rozmezí, neboť u žalobkyně nebyla naplněna všechna kritéria dané položky (funkčně významný neurologický nález s poškozením nervu). Dále žalovaná zpochybnila stanovené datum vzniku invalidity. Podle žalované posudek neodůvodňuje, proč bylo k danému datu namístě považovat zdravotní stav žalobkyně za dlouhodobě nepříznivý.
17. Soud si s ohledem na uplatněné námitky žalované vyžádal ještě doplňující posudek, jímž měla posudková komise dovysvětlit určení data vzniku invalidity.
18. V doplňujícím posudku ze dne 14. 7. 2026 posudková komise uvedla, že určila datum vzniku radiodiagnostickým vyšetřením (magnetickou rezonancí) ze dne 6. 3. 2025, které jednoznačně dokládalo zhoršení radiologického obrazu bederní páteře, kde byla prokázána významná hernie meziobratlové ploténky L5/S1 zasahující dorzálně s tlakem na durální vak a oblasti kořene S1 vlevo a l5 vlevo foraminálně, a to v terénu pokročilých degenerativních změn. Tento obraz byl podle posudkové komise v korelaci s klinickým stavem žalobkyně (zjištěným kořenovým syndromem) a byl také důvodem pro relativní indikaci k operačnímu řešení, které nebylo dosud provedeno.
19. Žalobkyně se k doplnění posudku nevyjádřila.
20. Žalovaná konstatovala, že doplnění posudku nijak nevypořádává otázku předestřenou v bodě III předchozího vyjádření žalované (v tomto bodě vyjádřila žalovaná přesvědčení o tom, že je hodnocení posudkové komise rozporné – pozn. soudu).
21. Soud nenařizoval jednání za účelem provedení jiných důkazů, neboť žalobkyně kromě zpracování znaleckého posudku žádný jiný důkaz nenavrhovala. Žalovaná nenavrhovala žádné důkazy. Soud neustanovoval soudního znalce za účelem zpracování znaleckého posudku, neboť má za to, že pro rozhodnutí ve věci je dostatečné zpracování posudku posudkovou komisí. Soud neshledal důvodnou námitku systémové podjatosti (viz odůvodnění níže).
Posouzení žaloby
22. Relevantní právní úpravu posuzování invalidity a podmínek nároku na invalidní důchod obsahuje § 39 zákona o důchodovém pojištění. Upravuje tři stupně invalidity. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně. Pokud se jedná o pokles pracovní schopnosti nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně. A konečně v případě poklesu nejméně o 70 % se jedná o invaliditu třetího stupně.
23. Soud konstatuje, že správní rozhodnutí o nároku na invalidní důchod závisí především na odborném lékařském posouzení. Soud si nemůže učinit úsudek o zdravotním stavu a pracovní schopnosti účastníka sám. Zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění posuzuje Ministerstvo práce a sociálních věcí, pokud se napadené rozhodnutí zakládá na posudku žalované; za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise (srov. § 4 odst. 2 organizačního zákona ). Posudkové komise jsou oprávněny posoudit pokles pracovní schopnosti a zaujmout posudkové závěry o invaliditě, jejím vzniku, trvání či zániku. Posudkové řízení je specifickou formou správní činnosti (srov. § 16a organizačního zákona ) spočívající v posouzení zdravotního stavu občana a některých důsledků z něj vyplývajících pro oblast sociálního zabezpečení a důchodového pojištění. Postup posudkového orgánu, jehož hlavním obsahem je posudková činnost, předpokládá vedle odborných lékařských znalostí též znalosti z oboru posudkového lékařství. I tyto posudky nicméně hodnotí soud jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v ustanovení § 77 odst. 2 s. ř. s. s. ř. s. a v případě potřeby může zejména uložit též zpracování posudku soudem ustanoveným znalcem z oboru posudkového lékařství.
24. Z výše uvedeného je zřejmé, že činnost posudkových komisí a posudkových lékařů upravuje organizační zákon . Výhrady žalobkyně, která nepovažuje posudky posudkových lékařů IPZS a taktéž posudek posudkové komise za nezávislý proto, že působí u správního orgánu, který o dávce rozhoduje, jsou tedy namířeny přímo proti znění zákona, který tuto situaci předpokládá. Soulad citované právní úpravy s ústavním pořádkem potvrdil opakovaně Ústavní soud (viz například nález ze dne 1. 11. 1995, sp. zn. II ÚS 92/95 , publikovaný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu ČR svazek 4 pod č. 72). Námitka odpovídající svým obsahem námitce systémové podjatosti posudkových lékařů proto není důvodná (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 8. 2018, č. j. 10 Ads 121/2017 -44)
25. Při přezkumu rozhodnutí o nároku na invalidní důchod neposuzuje soud věcnou správnost posudku, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle běžných zásad dokazování v soudním řízení správním (§ 77 odst. 2 s. ř. s. s. ř. s. ). S ohledem na jeho mimořádný význam bývá tento posudek rozhodujícím důkazem, pokud z hlediska své úplnosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb, a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, které by správnost posudku mohly zpochybňovat (srov. např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 9. 2003, č. j. 4 Ads 13/2003 -54, publ. pod č. 511/2005 Sb. NSS, či ze dne 15. 5. 2013, č. j. 6 Ads 11/2013 -20).
26. Požadavek (test) úplnosti a přesvědčivosti posudku spočívá v tom, že se posudková komise musí vypořádat se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítal, a musí posudkové závěry náležitě odůvodnit (srov. rozsudek Nejvyššího správného soudu ze dne 2. 4. 2015, č. j. 9 Ads 253/2014 -52). Z posudku musí být zřejmé, že zdravotní stav byl komplexně posouzen na základě úplné zdravotnické dokumentace s přihlédnutím ke všem tvrzeným obtížím, aby nevznikly pochybnosti o úplnosti a správnosti klinické diagnózy. V posudku musí být dále uvedeno, zda zjištěný zdravotní stav zakládá dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav a pokud ano, které zdravotní postižení bylo vzato za jeho rozhodující příčinu v případě, že příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je více zdravotních potíží (§ 2 odst. 3 vyhlášky o posuzování invalidity), přičemž jednotlivé hodnoty procentní míry poklesu pracovní schopnosti stanovené pro jednotlivá zdravotní postižení se tu nesčítají, ale procentní míra poklesu pracovní schopnosti se stanoví podle tohoto zdravotního postižení se zřetelem k závažnosti vlivu ostatních zdravotních postižení na pokles pracovní schopnosti pojištěnce. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu se považuje takové zdravotní postižení, které má nejvýznamnější dopad na pokles pracovní schopnosti pojištěnce. Procentní míru poklesu pracovní schopnosti tedy posudková komise hodnotí podle charakteru zdravotního postižení na základě vyhlášky o posuzování invalidity, přičemž zdravotní postižení se podřadí podle jeho druhu a intenzity pod příslušnou kapitolu, oddíl a položku přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, a současně odůvodní stanovenou míru poklesu pracovní schopnosti v rámci zde stanoveného rozpětí včetně případného navýšení podle § 3 vyhlášky o posuzování invalidity.
27. Soud konstatuje, že posudková komise při vypracování posudku vycházela ze vší dostupné zdravotnické dokumentace a jejímu jednání byla žalobkyně přítomna. Komise hodnotila zdravotní stav žalobkyně komplexně a dospěla k závěru o existenci dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu a jeho rozhodující příčinu podřadila pod kapitolu XIII, oddíl E, položku 1c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, přičemž ve svém posouzení ohledně zařazení rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně se lišila od závěrů posudkových lékařů IPZS, kteří hodnotili postižení žalobkyně jako lehkého stupně (posudková lékařka v námitkovém řízení konstatovala vyšší míru poklesu pracovní schopnosti žalobkyně oproti prvostupňovému posouzení o 10 %). Posudková komise ovšem odůvodnila, proč se od posudkových lékařů žalované lišila: zohlednila závažné poruchy statiky a dynamiky páteře, insuficience svalového korzetu, trvalého kořenového dráždění, které vedly k závažnému snížení celkové výkonnosti při běžném zatížení a také k omezení některých denních aktivit. Zároveň vycházela i z osobního vyšetření žalobkyně přísedící lékařkou, která poukázala na to, že žalobkyně přišla k vyšetření v antalgické postuře bez kompenzačních pomůcek. Ohledně konkrétních projevů zdravotního postižení žalobkyně pak konstatovala, že Mingazzini polohu udrží izolovaně jednu a potom druhou končetinu krátce s rychlým poklesem pro bolest dolní části zad, oboustranně Mingazzini nezvládne pro bolest. Posudková lékařka upozornila na to, že má žalobkyně na obou kolenou mozoly – k dotazu komise žalobkyně sdělila, že se nemůže předklonit, proto všechny činnosti vykonává vkleče. Lasseque vpravo od 15. stupně, vlevo totožně pro provokaci bolesti zad a dolních končetin. Při vyšetření páteře zjistila posudková lékařka blokové postavení v LS přechodu páteře, bolestivost oboustranně, výstupy ischiadiků oboustranně citlivé, Thomayer – nepředkloní se vůbec pro bolest zad. Na základě tohoto vyšetření konstatovala těžký vertebrogenní algický syndrom bederní páteře s kořenovým syndromem L4/5 a zejména L5/S1 oboustranně v korelaci s MR nálezem hernie disku v etáži L5-S1 a spondylartróze L4-5. Soud má za to, posudková komise tímto podrobně popsala projevy zdravotního postižení žalobkyně, které určila jako hlavní příčinu poklesu pracovní schopnosti žalobkyně. Zároveň uvedla i konkrétní lékařskou zprávu, která tíži postižení žalobkyně potvrzovala (lékařskou zprávu z radiologického vyšetření ze dne 6. 3. 2025.
28. Posudková komise v návaznosti na podřazení zdravotního postižení žalobkyně pod kapitolu XIII, oddíl E, položku 1c stanovila míru poklesu pracovní schopnosti v jejím středu z rozpětí 30 – 40 %, tedy na 35 %. Žalovaná považovala určení příslušné položky za nesprávné a poukázala na to, že i posudková komise připustila, že u žalobkyně nejsou naplněna všechna kritéria příslušné položky. Soud má nicméně za to, že pro podřazení hlavní příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pod určitou položku, nemusí být naplněna všechna kritéria dané položky. Nejsou-li naplněna všechna kritéria dané, může to být zohledněno ve stanovení nižší míry poklesu pracovní schopnosti. Lze poukázat i na výklad NSS, který v rozsudku ze dne 13. 11. 2013, č. j. 6 Ads 45/2013 -25, připustil, že „[j]e-li zdravotní postižení žadatele o invalidní důchod příslušnou posudkovou komisí vyhodnoceno jako hraniční mezi dvěma položkami (stupni) podle přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. , kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity, musí být konečný závěr o kvalifikaci zdravotního postižení podle nižšího stupně, oproti vyššímu stupni, náležitě a přesvědčivě odůvodněn, neboť právě na něm může záviset nárok stěžovatele na invalidní důchod. Nelze-li takové jednoznačnosti a přesvědčivosti dosáhnout, je nutno zvolit kvalifikaci pro stěžovatele příznivější, neboť jde o rozhodování o základním sociálním právu na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci podle čl. 30 odst. 1 Listiny základních práv a svobo d.“ Z uvedeného zdejší soud dovozuje, že nemusí být naplněna všechna kritéria dané položky, aby pod ní bylo příslušné zdravotní postižení podřazeno.
29. V posudku byl tedy popsán zdravotní stav a podstatné zdravotní postižení, které je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně. Řádně odůvodněno bylo i zařazení zdravotního postižení podle vyhlášky o posuzování invalidity. Posudková komise odůvodnila, proč oproti hodnocením posudkových lékařů hodnotila jinak závažnost funkčního postižení žalobkyně. Datum vzniku invalidity pak datovala ke konkrétnímu lékařskému nálezu ze dne 6. 3. 2025, přičemž v doplňujícím posudku vysvětlila, že toto datum určila radiologickým vyšetřením (magnetickou rezonancí), které jednoznačně dokládalo zhoršení radiologického obrazu bederní páteře, kde byla prokázaná významná hernie meziobratlové ploténky L5/S1 zasahující dorzálně s tlakem na durální vak a oblasti kořene S1 vlevo a L5 vlevo foraminálně, a to v terénu pokročilých degenerativních změn. Tento obraz byl v podle posudkové komise v korelaci s klinickým stavem žalobkyně (zjištěným kořenovým syndromem), a byl také důvodem pro relevantní indikaci k operačnímu řešení, které nebylo dosud provedeno.
30. Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 20. 12. 2021, č. j. 10 Ads 98/2020 -76, konstatoval, že v souladu s judikaturou není vyloučena možnost stanovit vznik invalidity ke dni odborného lékařského vyšetření (srov. též např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 8. 2012, č. j. 4 Ads 69/201219 , či ze dne 13. 4. 2017, č. j. 10 Ads 259/2016 – 33). Posudková komise podrobně popsala, proč stanovila datum vzniku invalidity právě ke dni odborného lékařského vyšetření dne 6. 3. 2025. Žalovaná ve vyjádření k posudku namítala, že posudková komise nevysvětlila, proč právě k datu 6. 3. 2025 byla stanovena invalidita žalobkyně. Soud má nicméně za to, že doplňujícím posudkem byl původní nedostatek posudku posudkové komise zcela zhojen, neboť posudková komise již podrobně vysvětlila, že právě dnem radiologického vyšetření (magnetickou rezonancí) bylo doloženo zhoršení radiologického obrazu bederní páteře a byla prokázána tíže zdravotního postižení žalobkyně. Žalovaná toto doplnění odůvodnění data vzniku invalidity již nijak nezpochybňovala a ze správního spisu ani z vyjádření žalované neplynou indicie, že by měla být invalidita konstatována k jinému dni.
31. Soud tedy hodnotil úplnost a přesvědčivost posudku posudkové komise MPSV i ve vztahu k dalším podkladům, z nichž žalovaná vycházela. Po zvážení všech posudků zpracovaných ve věci posouzení pracovního potenciálu žalobkyně dospěl soud k závěru, že jako nejpřesvědčivější, logický a vycházející z nejúplnějších podkladů lze hodnotit právě posudek posudkové komise ze dne 10. 6. 2026 včetně jeho doplnění ze dne 14. 7. 2026. Zdravotní stav žalobkyně hodnotila komplexně a dospěla k závěru o existenci dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, přičemž vysvětlila, z jakého důvodu se odlišila od závěrů posudkových lékařů žalované (zohlednila závažné poruchy statiky a dynamiky páteře, insuficience svalového korzetu, trvalého kořenového dráždění, které vedly k závažnému snížení celkové výkonnosti při běžném zatížení a také k omezení některých denních aktivit). Závěry posudkové komise korespondují se závěry ošetřujících lékařů. Určení míry poklesu pracovní schopnosti bylo náležitě odůvodněno a posudek posudkové komise v tomto směru splňuje požadavky úplnosti a přesvědčivosti.
32. Soud proto vyšel ze závěrů posudkové komise a v návaznosti na ně uzavřel, že napadené rozhodnutí je nezákonné, neboť vychází z nesprávně zjištěného skutkového stavu, když posudkoví lékaři nesprávně vyhodnotili tíži zdravotního postižení žalobkyně, kterou následně nesprávně podřadili pod příslušnou položku přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, což vedlo ve svém důsledku k nesprávnému stanovení míry poklesu pracovní schopnosti žalobkyně.
Závěr a náklady řízení
33. Soud tudíž vyšel z odůvodněných závěrů posudkové komise a v návaznosti na ně uzavřel, že napadené rozhodnutí je nezákonné, neboť vychází z nesprávně zjištěného skutkového stavu, a neobstojí proto ani jeho odůvodnění. Proto soud napadené rozhodnutí zrušil jako nezákonné (§ 78 odst. 1 s. ř. s. s. ř. s. ). V dalším řízení je žalovaná vázána právním názorem soudu (§ 78 odst. 5 s. ř. s. s. ř. s. ) a současně je povinna mezi podklady svého rozhodnutí zařadit i posudek posudkové komise ze dne 10. 6. 2026 vč. jeho doplnění ze dne 14. 7. 2026, jakož i lékařské zprávy, o které se tento posudek opírá (§ 78 odst. 6 s. ř. s. s. ř. s. ).
34. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky rozhodl soud podle § 60 odst. 1 s. ř. s. s. ř. s. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť ve věci neměla úspěch. Žalobkyni, která byla ve věci úspěšná, náleží plná náhrada nákladů řízení ve výši 165 Kč, které jsou představovány náklady na poštovné za podání žaloby. Jiné náklady doloženy nebyly a ze spisu neplynou.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Praha 24. července 2026
Martina Kotouček Mikolášková v. r.
soudkyně
Shodu s prvopisem potvrzuje: X