Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 3839/25

Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Danielou Zemanovou o ústavní stížnosti 1) Davida P. Stapletona, 2) Eugenie N. Karen, 3) Mary A. E. Kohn a 4) Michaela P. Kohna, všichni zastoupeni Dr. Vratislavem Pěchotou, Esq., advokátem, se sídlem Mánesova 1645/87, Praha 2, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. března 2025, č. j. -889, a výroku II rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 22. října 2025, č. j. -903, za účasti Nejvyššího soudu jako účastníka řízení a 1) Jana Halouzky, 2) statutárního města Brno, se sídlem Dominikánské náměstí 196/1, Brno, 3) České republiky - Ministerstva vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, za kterou před soudem vystupuje Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem Rašínovo nábřeží 390/42, Praha 2, 4) Alfa centrum horní, a. s., se sídlem Masarykova 427/31, Brno a 5) ALFA CENTRUM AB, a. s., se sídlem Masarykova 427/31, Brno, jako vedlejších účastníků, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Nejvyšší soud vydal napadené usnesení, kterým v částečném rozsahu odložil právní moc rozsudku Krajského soudu v Brně.

2. Nejvyšší soud následně vydal napadený rozsudek, kterým odmítl dovolání 1. vedlejšího účastníka proti rozsudku krajského soudu (I. výrok) a na základě dovolání 3. vedlejšího účastníka zrušil některé výroky tohoto rozsudku (II. výrok).

3. Stěžovatelé podali ústavní stížnost, ve které navrhli: (1) zrušit II. výrok rozsudku Nejvyššího soudu, (2) potvrdit jemu předcházející rozsudek krajského soudu, (3) zrušit usnesení Nejvyššího soudu o odložení právní moci a (4) nařídit o stížnosti ústní jednání.

4. Ústavní soud se nyní postupně vyjádří ke každému z těchto návrhů.

5. Ústavní stížnost proti II. výroku rozsudku Nejvyššího soudu je nepřípustná [návrh 1)]. Nejvyšší soud tímto výrokem částečně zrušil rozsudek krajského soudu a v tomto rozsahu mu vrátil věc k dalšímu řízení. Ústavní soud přitom zpravidla nevstupuje do neskončených řízení a jako nepřípustné odmítá ústavní stížnosti proti zrušujícím rozhodnutím, kterými nebyla věc skončena, ale pouze vrácena nižšímu soudu k dalšímu řízení. Stěžovatelům se tím totiž otevírá prostor k ochraně jejich práv v pokračujícím řízení (podrobněji např. nálezy

sp. zn.

, bod 50; , bod 34; , bod 18).

6. Ústavní soud není oprávněn potvrdit stěžovateli uvedený rozsudek krajského soudu [návrh 2)]. Ústavní soud může uplatňovat státní moc jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon (y a d). Ústavní ani zákonná úprava však Ústavnímu soudu neumožňuje to, aby na základě ústavní stížnosti jakékoli soudní rozhodnutí potvrdil. Ústavní soud proto není ve vztahu k návrhu na potvrzení rozhodnutí krajského soudu příslušný [ písm. d)y a až a až a např. usnesení

sp. zn.

].

7. Ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího soudu o odložení právní moci není přípustná [návrh 3)]. Ústavní stížnost je obecně přípustná zpravidla pouze proti aktuálnímu, bezprostřednímu, přímému a negativnímu zásahu do stěžovatelova ústavně zaručeného práva či svobody. Zásah do základních práv či svobod je aktuální tehdy, pokud "se tento zásah - a tedy i případné následné vyhovující rozhodnutí Ústavního soudu - může projevovat v právní sféře stěžovatele" (viz rozhodnutí uvedená např. v usneseních

sp. zn.

, bod 5; , bod 9). Tato podmínka však ve vztahu k tomuto usnesení splněna není. Napadené usnesení částečně odložilo právní moc rozsudku krajského soudu "do právní moci rozhodnutí o dovolání účastníka 3/ v této věci". O dovolání tohoto účastníka přitom Nejvyšší soud rozhodl napadeným rozsudkem, který se stal pravomocným dne 12. 11. 2025. Napadené usnesení tak v právní sféře stěžovatelů nevyvolává již žádné právní účinky. I kdyby tomu tak ale bylo, jejich ústavní stížnost by byla vzhledem k datu jejího doručení (30. 12. 2025) a datu vydání napadeného usnesení (26. 3. 2025) zjevně opožděná.

8. Pro nařízení ústního jednání nejsou splněny zákonné podmínky [návrh 4)]. Ústní jednání lze nařídit jen tehdy, pokud nebyla ústavní stížnost odmítnuta. Důvody pro její odmítnutí však v tomto případě nastaly ( a např. usnesení , bod 14; , bod 4; , bod 19).

9. Ústavní soud z uvedených důvodů návrh stěžovatelů odmítl - a to kvůli nepřípustnosti ve vztahu k napadeným rozhodnutím Nejvyššího soudu [ ] a kvůli nepříslušnosti ve vztahu k rozsudku krajského soudu [ ].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 20. ledna 2026

Daniela Zemanová v. r.

soudkyně zpravodajka