Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 1022/25

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Tomáše Langáška, soudkyně Dity Řepkové a soudce Jana Wintra v řízení o ústavní stížnosti stěžovatele Ing. Václava Šťastného, zastoupeného JUDr. Ondřejem Doležalem, advokátem, sídlem Koliště 1912/13, Brno, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. ledna 2025 č. j. 25 Cdo 2022/2024-1157, rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 20. září 2022 č. j. 25 Co 93/2022-940 a rozsudku Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 28. ledna 2022 č. j. 5 C 198/2016-795, za účasti Nejvyššího soudu, Krajského soudu v Praze a Okresního soudu v Kutné Hoře jako účastníků řízení a Antonie Jeřábkové, Miroslavy Kolebabové a Jitky Wesströmové, jako vedlejších účastnic řízení, takto:

Soudce Pavel Šámal není vyloučen z projednání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. .

Odůvodnění:

1. Stěžovatel se ústavní stížností domáhá zrušení rozhodnutí obecných soudů vydaných v řízení, v němž se neúspěšně domáhal náhrady škody a nemajetkové újmy, jež mu měla vzniknout v důsledku vydání předběžného opatření a následných dle stěžovatele obstrukčních jednání vedlejších účastnic.

2. Poté, co byl stěžovatel poučen o tom, že jeho věc byla přidělena Pavlu Šámalovi jako soudci zpravodaji, podal námitku jeho podjatosti (respektive námitku podjatosti všech soudců Ústavního soudu, kteří byli nebo stále ještě jsou členy Komunistické strany Československa). V ní uváděl, že soudce Pavel Šámal byl dlouholetým členem KSČ. Dle stěžovatele soudce Pavel Šámal ve věcech projednávaných u Ústavního soudu pod

sp. zn.

a

"zlegalizoval lži, podvody a zlodějinu města Kutná Hora" spočívající v tom, že město vydávalo určitý pozemek za svůj vlastní, postavilo na něm bez vědomí skutečného vlastníka černou stavbu a po desetiletí si přivlastňovalo nájemné za pronájem této stavby.

3. Soudce Pavel Šámal ve vyjádření k námitce podjatosti uvedl, že jeho někdejší členství v KSČ je veřejně známá věc a nikdy se jím netajil. Jeho rozhodování ve věcech

sp. zn.

a

nemůže zakládat jeho podjatost. V řízeních, v nichž byl členem senátu, stěžovatel jeho podjatost nenamítal. Soudce Pavel Šámal se necítí podjatý, stěžovatele nezná, nemá k němu žádný vztah ani žádný poměr k věci či účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům.

4. Podle , o Ústavním soudu, je soudce vyloučen, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v tomto ustanovení představuje výjimku z ústavní zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci; příslušnost soudu i soudce stanoví zákon [ d (dále jen " ")], z důvodu ústavní garance nestrannosti soudu.

5. Nezávislý a nestranný soudce je klíčovou zárukou základních práv na soudní ochranu a na spravedlivý proces, která jsou zakotvena v y a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Nestrannost soudce je třeba posuzovat jak ze subjektivního, tak z objektivního hlediska, přičemž subjektivní kritérium vypovídá o osobním přesvědčení soudce v daném případě, objektivní pak o tom, že soudce skýtá dostatečné záruky vylučující v tomto ohledu oprávněné pochybnosti.

6. Ústavní soud již opakovaně konstatoval, že prosté členství v KSČ před listopadem 1989 není skutečností, jež by obecně vylučovala soudce z rozhodovacího procesu. Míru jeho nezávislosti je tudíž nutno posuzovat s přihlédnutím k jedinečným okolnostem každého konkrétního případu. Důvod pro vyloučení soudce by mohl nastat, pokud by se prokázalo, že vedle samotného členství v KSČ existují i další závažné okolnosti, které zavdávají důvod pochybovat o soudcově nepodjatosti (usnesení ze dne 10. října 2017

sp. zn.

, ze dne 11. července 2017

sp. zn.

, ze dne 7. března 2017

sp. zn.

či ze dne 11. prosince 2018

sp. zn.

, obdobně též usnesení ze dne 12. července 2011

sp. zn.

).

7. Stěžovatel se domnívá, že členství soudce Pavla Šámala v KSČ ovlivnilo jeho rozhodování ve věcech

sp. zn.

a

. Ústavní soud však v prvé řadě upozorňuje, že postup či rozhodování soudce v jiných případech, byť týkajících se týchž účastníků řízení, nelze považovat za "poměr k věci" ve smyslu , a tudíž není důvodem zakládajícím pochybnosti o jeho nepodjatosti (usnesení ze dne 15. listopadu 2017

sp. zn.

, ze dne 20. prosince 2024

sp. zn.

, bod 5). Poměr k věci je třeba chápat jako osobní vztah k výsledku řízení a nelze jej interpretovat tak, že rozhodnutí soudce v obdobné věci, s nímž stěžovatel nesouhlasí, přestavuje důvod k vyloučení soudce z rozhodování o ústavní stížnosti stěžovatele (usnesení ze dne 17. dubna 2018

sp. zn.

, ze dne 26. ledna 2021

sp. zn.

či ze dne 22. dubna 2021

sp. zn.

).

8. Závěr o podjatosti soudce Pavla Šámala nelze učinit ani na základě kombinace stěžovatelem uváděných okolností. Z ničeho totiž nevyplývá, že by se jeho někdejší členství v KSČ jakkoli promítlo do rozhodování ve věcech

sp. zn.

a

, které se týkaly (zjednodušeně řečeno) restitučního sporu stěžovatele s městem Kutná Hora. Jak Ústavní soud uvedl v usnesení ze dne 17. září 2009

sp. zn.

, z bývalého členství určité osoby v KSČ nelze bez dalšího dovozovat, že by nemohla nezaujatě posoudit restituční případy, byť jde o případy, které mají "původ ve zločinech komunismu". Stěžovatel však jiný důvod tvrzené podjatosti soudce Pavla Šámala neuvádí. Navíc lze (podobně jako v citovaném případě) poukázat na to, že stěžovatel ve věcech

sp. zn.

a

podjatost soudce Pavla Šámala nenamítal, což může být interpretováno tak, že o jeho vyloučení usiluje především právě proto, že v těchto řízeních nebyl úspěšný. K tomu však lze jen zopakovat, že dřívější rozhodovací činnost soudce, byť ve věci týkající se téhož účastníka řízení, nezakládá pochybnosti o jeho nepodjatosti.

9. Protože I. senát Ústavního soudu neshledal v posuzované věci splnění podmínky uvedené v , rozhodl, že soudce Pavel Šámal není vyloučen z projednání a rozhodování věci vedené u Ústavního soudu pod

sp. zn.

.

10. Ke stěžovatelově obecné námitce podjatosti všech soudců, kteří byli členy KSČ, lze jen stručně uvést, že členy II. senátu Ústavního soudu, jemuž byla stěžovatelova ústavní stížnost v souladu s rozvrhem práce přidělena, jsou kromě soudce Pavla Šámala soudci Jaromír Jirsa a Jiří Přibáň. Stěžovatel však netvrdí, že by tito soudci byli v minulosti členy KSČ, ani to není Ústavnímu soudu známo, a tudíž na ně nelze jeho námitku podjatosti vztáhnout. Navíc lze odkázat na výše uvedený závěr, že samotné členství v KSČ nezakládá důvod pro vyloučení soudce z rozhodování.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 6. května 2025

Tomáš Langášek v. r.

předseda senátu