Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Pl.ÚS 42/17

Ústavní soud rozhodl v plénu složeném z předsedy Pavla Rychetského a soudců a soudkyň Ludvíka Davida, Jaroslava Fenyka (soudce zpravodaje), Josefa Fialy, Jana Filipa, Jaromíra Jirsy, Tomáše Lichovníka, Vladimíra Sládečka, Radovana Suchánka, Kateřiny Šimáčkové, Vojtěcha Šimíčka, Milady Tomkové, Davida Uhlíře a Jiřího Zemánka ve věci ústavní stížnosti stěžovatele JUDr. Ing. Milana Marka, MBA, zastoupeného Mgr. Janem Aulickým, advokátem se sídlem Za Tiskárnou 327, Český Krumlov, proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 11. 2017, č. j. -86, a proti sdělení Státní volební komise č. 352/2017 Sb., o vyhlášení a uveřejnění celkových výsledků voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konaných ve dnech 20. a 21. října 2017, spojené s návrhem na zrušení , , až 3 a , o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, o návrhu stěžovatele na vyslovení podjatosti soudce Jana Musila, takto:

Soudce Jan Musil není vyloučen z projednávání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. .

Odůvodnění:

I.

Stěžovatel se v řízení o ústavní stížnosti, vedeném před Ústavním soudem pod

sp. zn.

, domáhá zrušení usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 11. 2017, č. j. -86, a sdělení Státní volební komise č. 352/2017 Sb., o vyhlášení a uveřejnění celkových výsledků voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konaných ve dnech 20. a 21. října 2017 a navrhuje, aby Ústavní soud zrušil , , až 3 a , o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů (dále jen " ").

Společně s ústavní stížností stěžovatel vznesl námitku podjatosti soudce Ústavního soudu Jana Musila. Podjatost jmenovaného soudce spatřuje stěžovatel v tom, že Jan Musil byl členem senátu Ústavního soudu, který rozhodoval o návrzích vedených pod

sp. zn.

a

, ve věcech právní úpravy , přičemž v těchto věcech byla vydána odmítavá usnesení, kterými Ústavní soud podle stěžovatele porušil vázanost názorem vysloveným v nálezu ze dne 6. 2.2001,

sp. zn.

. Z uvedeného stěžovatel dovozuje, že případné vyhovění jeho návrhu na zrušení některých ustanovení by stavělo Jana Musila do "velmi nepříznivého světla", a z toho důvodu má být pro podjatost z rozhodování věci vedené pod

sp. zn.

vyloučen.

Z ustanovení vyplývá, že soudce je vyloučen z projednávání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnosti o jeho nepodjatosti.

Podle ustanovení je soudce vyloučen z projednávání a rozhodování věci, jestliže byl v téže věci činný při výkonu jiné funkce nebo povolání, než je funkce soudce Ústavního soudu.

Z ustanovení plyne, že jde-li o rozhodování v plénu, rozhoduje o vyloučení soudce plénum; soudce, jehož se rozhodování o vyloučení týká, nehlasuje.

Soudce Ústavního soudu Jan Musil se k námitce stěžovatele vyjádřil dne 21. 3. 2018 tak, že se necítí být podjatý, neboť nemá ke stěžovateli či jeho zástupci, jakož i jiným účastníkům řízení vedeného pod

sp. zn.

, žádný osobní vztah a z faktu, že se podílel jako soudce na rozhodování ve věcech

sp. zn.

a

, nelze dovodit existenci jakéhokoli vztahu ke stěžovateli nebo k nynější věci.

Plénum Ústavního soudu vzalo v úvahu vyjádření soudce Jana Musila a tvrzení stěžovatele, uvedená ve vznesené námitce podjatosti, a dospělo k závěru, že soudce Jan Musil není v řízení o ústavní stížnosti podjatý.

Ze skutečnosti, že jmenovaný soudce v minulosti rozhodoval jako soudce Ústavního soudu ve věcech ústavní konformity právní úpravy , nelze jakkoliv dovodit jeho podjatost v nyní projednávané věci. Postup či rozhodnutí soudce Ústavního soudu, učiněné ve věci jiných návrhů podaných k Ústavnímu soudu, nelze považovat za jeho poměr k nyní projednávané věci ve smyslu a 2 . Poměr k věci je nutno chápat jako osobní vztah k výsledku jednání a nelze jej interpretovat tak, že rozhodnutí soudce v obdobné věci, s nímž stěžovatel nesouhlasí, představuje důvod k vyloučení soudce z rozhodování o ústavní stížnosti stěžovatele (srov. přiměřeně usnesení Ústavního soudu

sp. zn.

ze dne 22. 12. 2015, usnesení

sp. zn.

ze dne 16. 5. 2017 a

sp. zn.

ze dne 9. 1. 2018).

Protože plénum Ústavního soudu neshledalo existenci zákonem předvídaných důvodů podle a 2 , rozhodlo, že soudce Ústavního soudu Jan Musil není vyloučen z projednávání a rozhodování věci vedené u Ústavního soudu pod

sp. zn.

.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 17. dubna 2018

Pavel Rychetský v. r.

předseda Ústavního soudu