Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 3362/22

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Pavla Šámala, soudce Jana Wintra a soudce zpravodaje Jaromíra Jirsy o ústavní stížnosti stěžovatelky M. K., zastoupené Mgr. Magdalenou Dvořákovou Cilínkovou, advokátkou se sídlem v Praze 1, Bolzanova 1615/1, proti výrokům II a IV rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové č. j. -379 ze dne 15. 9. 2022, za účasti Krajského soudu v Hradci Králové, jako účastníka řízení, takto:

I. Řízení o ústavní stížnosti se přerušuje.II. Plénu Ústavního soudu se navrhuje zrušení , věty první, , , ve znění pozdějších předpisů.

Odůvodnění:

1. Ústavní stížností se stěžovatelka domáhá zrušení (náhradově nákladových) výroků II a IV v záhlaví uvedeného rozsudku s tvrzením, že jimi byla porušena její ústavně zaručená práva podle a 3 a d (dále jen ""). Stěžovatelka brojí proti nesprávnému postupu Krajského soudu v Hradci Králové při rozhodování o povinnosti k náhradě nákladů řízení a výpočtu odměny za právní zastoupení. Potenciální vedlejší účastnice (žalovaná a vedlejší účastnice na straně žalované v řízení před obecnými soudy) Ústavnímu soudu sdělily, že v řízení před Ústavním soudem nebudou uplatňovat práva vedlejších účastnic.

2. V dané věci obecné soudy použily při rozhodování o povinnosti k náhradě nákladů řízení a výpočtu odměny za právní zastoupení vyhlášku Ministerstva spravedlnosti č. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb , ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), aniž by jeho použití odůvodnily, přestože podle , věty první, při rozhodování o náhradě nákladů řízení má soud určit výši odměny za zastupování advokátem podle sazeb stanovených paušálně pro řízení v jednom stupni zvláštním právním předpisem (dále jen "přísudková vyhláška" nebo "").

3. Tímto zvláštním právním předpisem byla , kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení a kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb ("advokátní tarif"), ve znění pozdějších předpisů. Uvedená vyhláška byla nálezem Ústavního soudu

sp. zn.

ze dne 17. 4. 2013 (N 59/69 SbNU 123; 116/2013 Sb.) zrušena.

4. Obecné soudy si v intencích závěru přijatého velkým senátem občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu v rozsudku sp. zn. ze dne 15. 5. 2013 po zrušení přísudkové vyhlášky "pomáhají" při rozhodování o náhradě nákladů řízení (právního zastoupení) podpůrnými výpočty odměny advokáta podle advokátního tarifu za jednotlivé úkony právní služby. V nálezu

sp. zn.

ze dne 7. 6. 2016 (N 106/81 SbNU 681) Ústavní soud tuto praxi obecných soudů označil za "východisko z nouze" vedené snahou o co nejméně komplikované a zároveň co nejvíce předvídatelné řešení nejistoty, která v důsledku zrušení v právním prostoru zavládla.

5. V řadě svých rozhodnutí Ústavní soud nepovažoval použití advokátního tarifu při absenci přísudkové vyhlášky za protiústavní, opakovaně však poukazoval na problematičnost takového řešení (srov. např. usnesení

sp. zn.

ze dne 10. 4. 2018, bod 14; usnesení

sp. zn.

ze dne 21. 5. 2019, bod 11; či usnesení

sp. zn.

ze dne 10. 11. 2020, bod 24; všechna rozhodnutí jsou dostupná na https://nalus.usoud.cz), příp. se k této problematice nevyjadřoval vůbec. V nálezech

sp. zn.

ze dne 17. 4. 2019 (N 65/93 SbNU 301) a

sp. zn.

ze dne 11. 4. 2023 Ústavní soud ochránil legitimní očekávání stěžovatelů v tom smyslu, že náklady právního zastoupení mají být určeny podle advokátního tarifu.

6. Od zrušení uplynulo již více než deset let, v jejichž průběhu Ústavní soud opakovaně apeloval na vydání vyhlášky nové [viz nález

sp. zn.

, bod 38; nález

sp. zn.

ze dne 17. 5. 2016 (N 89/81 SbNU 471), bod 20; nález

sp. zn.

, bod 37; usnesení

sp. zn.

ze dne 23. 2. 2016,

sp. zn.

ze dne 14. 5. 2019, bod 22; nebo usnesení

sp. zn.

ze dne 24. 5. 2022], avšak bezúspěšně. Ministerstvo spravedlnosti ke dni vydání tohoto usnesení nesplnilo svoji zákonnou povinnost podle stanovit vyhláškou paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem.

7. První senát Ústavního soudu dospěl k závěru, že současné provizorium nelze nadále tolerovat a považovat za ústavně konformní, neboť popírá znění , věty první, a vede (přinejmenším) k následujícím třem protiústavním důsledkům:

8. Zaprvé, explicitně stanoví, že paušální způsob určování výše odměny za řízení v jednom stupni je zásadou a postup podle advokátního tarifu výjimkou, kterou je nezbytné řádně odůvodnit [srov. nález

sp. zn.

ze dne 29. 3. 2012 (N 68/64 SbNU 767), body 21 až 23]; to však v judikatorní praxi není vzhledem k chybějící přísudkové vyhlášce dodržováno. je bez dalšího aplikován, aniž by pro to byly splněny zákonné předpoklady.

9. Mechanické aplikování advokátního tarifu zavdává příčinu souvisejících problémů spojených s jeho používáním při výpočtu odměny za právní zastoupení [z poslední doby viz např. výkladové a aplikační otázky řešené v nálezech

sp. zn.

ze dne 4. 10. 2021,

sp. zn.

ze dne 8. 2. 2022,

sp. zn.

ze dne 22. 2. 2022,

sp. zn.

ze dne 8. 3. 2023]. je primárně určen k jinému účelu, než ke stanovení výše nákladů řízení vzniklých jeho účastníkům; již podle svého názvu slouží k určení mimosmluvní odměny advokáta v rovině advokát - jeho klient ( advokátního tarifu).

10. Zákon zavádí tzv. princip paušalizace nákladů za řízení v jednom stupni, který v důsledku chybějícího prováděcího předpisu nelze naplnit. Soudy si nemohou paušály za řízení stanovovat samy, neboť to jednak zákon nepředpokládá, a dále by to vedlo k nežádoucí nepředvídatelnosti soudního rozhodování ohledně výše přiznané náhrady. Ustanovení , věta první, je tudíž v důsledku nekonání Ministerstva spravedlnosti nefunkční a tento stav nelze překonat pouhým výkladem. Proto - absentuje-li podzákonný předpis, s jehož existencí zákon počítá a jenž je k jeho aplikaci nezbytný, je tím porušován pozitivní závazek státu zajistit efektivní soudní ochranu práv ve smyslu y. Je odpovědností státu, potažmo zákonodárce nastavit zákonnou úpravu tak, aby byla umožněna její řádná realizace; to se však v případě , věty první, nestalo.

11. Zadruhé, (v současné koncepci) vychází ze zásady, že výše odměny za právní zastoupení se určí podle sazby "za jeden úkon právní služby a podle počtu úkonů právní služby, které advokát ve věci vykonal" (srov. advokátního tarifu), zatímco zákon stanoví (, část věty první před středníkem, ) povinnost určit odměnu advokáta "podle sazeb stanovených paušálně pro řízení v jednom stupni". Automatickou aplikací advokátního tarifu namísto (neexistující) přísudkové vyhlášky je zákonem předjímaný princip paušalizace nákladů právního zastoupení za řízení popírán. Paušální způsob určování výše odměny je přitom jeden z (možných) nástrojů prevence, jímž je nepřímo chráněno právo účastníků, aby jejich věc byla projednána bez zbytečných průtahů ve smyslu y a aby soudy rozhodovaly o občanských právech a závazcích v přiměřené době ve smyslu Úmluvy o ochraně lidských práv a svobod (dále jen "Úmluva"); k tomu srov. důvodovou zprávu k

12. Zatřetí, systematické a dlouhodobé nedodržování zákonné právní úpravy oslabuje právní jistotu adresátů a jejich důvěru v právo a instituce právního státu ve smyslu y (dále jen ""). Přestože v minulosti Ústavní soud ochránil legitimní očekávání účastníků, že se v jejich případě na výpočet odměny za právní zastoupení použije , učinil tak s vědomím, že jde o důsledek nečinnosti Ministerstva spravedlnosti, které v rozporu se zákonem nevydalo přísudkovou vyhlášku. Rovněž přihlédl k tomu, že podpůrné použití advokátního tarifu lze tolerovat jako provizorní - nikoli však trvalé - řešení vzniklé nejistoty.

13. Po deseti letech, kdy předestřený systémový nedostatek nebyl napraven, nastal podle prvního senátu Ústavního soudu čas, aby se k ústavnosti , věty první, vyjádřilo plénum Ústavního soudu. Setrvání v dosavadním postoji totiž nijak nepobízí Ministerstvo spravedlnosti ke splnění zákonné povinnosti stanovit pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení zvláštním předpisem paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem za řízení v jednom stupni, což má za následek výše předestřené ústavně relevantní problémy.

14. Jakkoliv příslušná část zákona nemusí být sama o sobě neústavní, nelze pominout kontext, v němž je zasazena. Neústavnost , věty první, plyne právě z jeho systémové nefunkčnosti a související interpretační a aplikační praxe, kterou nelze překonat ústavně konformním výkladem. První senát Ústavního soudu si je vědom, že samotné zrušení předmětného ustanovení nepovede k naplnění pozitivních závazků státu. K odstranění zjištěné neústavnosti je třeba pozitivního zásahu zákonodárce, neboť písm. a)y umožňuje Ústavnímu soudu rozhodnout jen o zrušení zákona, nikoli o jeho změně či doplnění. Na druhou stranu je derogační zásah nejefektivnější - Ústavnímu soudu dostupný - prostředek, jímž lze zákonodárce a Ministerstvo spravedlnosti přimět daný stav napravit.

15. Vzhledem k uvedenému rozhodl první senát Ústavního soudu podle o přerušení řízení o ústavní stížnosti a navrhuje zrušení , věty první, pro jeho kontextuální rozpor s a y, Úmluvy a y.

16. V řízení o ústavní stížnosti bude pokračováno po rozhodnutí pléna Ústavního soudu o návrhu prvního senátu Ústavního soudu na zrušení , věty první,

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 6. prosince 2023

Pavel Šámal v. r.

předseda senátu