Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 3/21

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Ludvíka Davida, soudkyně Kateřiny Šimáčkové a soudce Davida Uhlíře ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky BOHEMIANS PRAHA, se sídlem Lovosická 559/32, Praha právně zastoupené JUDr. Vladimírem Kubátem, advokátem se sídlem Radlická 1031/42, Praha, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. 8. 2020 č. j. 1 Nc 2368/2020-453, o návrhu na vyloučení soudců Vladimíra Sládečka a Jaromíra Jirsy, takto:

I. Soudce Vladimír Sládeček není z projednání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. vyloučen.II. Soudce Jaromír Jirsa není z projednání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. vyloučen.

Odůvodnění

1. Ve shora uvedené věci byl v souladu s ustanovením a 2 , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), podle rozvrhu práce Ústavního soudu, v platném a účinném znění, ustanoven soudcem zpravodajem Jaromír Jirsa a věc byla přidělena k rozhodnutí do senátu ve složení Jaromír Jirsa, Tomáš Lichovník a Vladimír Sládeček.

2. Stěžovatelka v ústavní stížnosti a následně v podáních ze dne 19. 1. a 29. 1. 2021 navrhla vyloučení soudců Vladimíra Sládečka a Jaromíra Jirsy z projednání a rozhodování věci, a to z důvodu jejich údajné podjatosti, kterou dovozuje ze skutečnosti, že oba jmenovaní soudci rozhodovali jako členové senátu o ústavní stížnosti

sp. zn.

.

3. Podjatost, resp. důvodnou obavu, že soudce Jaromír Jirsa může být ve věci ovlivněn i jinými skutečnostmi a informacemi, než které vyšly najevo z dokazování a v průběhu řízení o podané ústavní stížnosti, spatřuje stěžovatelka zejména v tom, že Jaromír Jirsa se při vyhlášení nálezu dne 12. 8. 2020

sp. zn.

sám vyjadřoval k otázkám, které nebyly předmětem řízení před Ústavním soudem v projednávané věci, a které, jak sám uvedl, zná z doby svého celého působení v justici. Jaromír Jirsa působil dlouhá léta jako místopředseda Městského soudu v Praze, před kterým byla v době výkonu jeho funkce místopředsedy soudu projednávána řada kauz stěžovatelky či její dceřiné společnosti Fotbalového klubu Bohemians Praha, a. s., a není vyloučeno, resp. je spíše pravděpodobné, že jako soudní funkcionář civilního úseku Městského soudu v Praze v této věci mohl vykonávat či vykonával i tzv. dohlídkovou činnost a právě odsud mohou pramenit jeho znalosti a informace o skutečnostech, které získal jinak, než jako soudce Ústavního soudu.

4. Podjatost, resp. důvodnou obavu, že Jaromír Jirsa a Vladimír Sládeček mohou být ve věci podjati, resp. že nemusí být nestranní, pak podle stěžovatelky vzbuzuje i fakt, že v průběhu řízení, vedeného před Ústavním soudem pod

sp. zn.

, došlo ke změně předsedy senátu a složení senátu věc projednávajícího, bez toho, že by o této změně a jejich důvodech byli účastníci předmětného řízení zákonným způsobem vyrozuměni. Z usnesení Ústavního soudu ze dne 4. 3. 2020

sp. zn.

, kterým bylo rozhodnuto, že vykonatelnost usnesení Městského soud v Praze č. j. -446 ze dne 4. 12. 2019 se odkládá, je zřejmé, že předmětnému senátu dne 4. 3. 2020 předsedal Vladimír Sládeček. Z nálezu Ústavního soudu je pak zřejmé, že předmětnému senátu předsedal Tomáš Lichovník a Vladimír Sládeček již nebyl ani jeho členem, a naopak novou členkou senátu byla Kateřina Šimáčková. Tuto skutečnost považuje stěžovatel za netransparentní a vzbuzující důvodnou a oprávněnou obavu, zda veškerá rozhodnutí ve věci byla činěna zákonným a procesně správným způsobem.

5. Ke vzneseným námitkám se oba soudci písemně vyjádřili a uvedli, že se necítí být podjatí ve vztahu k věci ani k účastníkům řízení a vedlejším účastníkům řízení.

6. Druhý senát Ústavního soudu vzal v úvahu námitky stěžovatelky, obsah spisu

sp. zn.

i , jakož i vyjádření soudců, a dospěl k závěru, že za daného skutkového a právního stavu nemohou vzniknout žádné pochybnosti o nepodjatosti soudců Vladimíra Sládečka a Jaromíra Jirsy.

7. Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v ustanovení představuje výjimku z ústavní zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci ( , dále i d a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod).

8. Nestrannost soudce je vždy posuzována ze dvou hledisek, tj. stěžejního subjektivního, vypovídajícího o osobním přesvědčení soudce a jeho vztahu k projednávané věci a objektivního, které sleduje, zda je možno vyloučit jakoukoli legitimní pochybnost o nepodjatosti soudce (srov. např. nález

sp. zn.

). K vyloučení soudce z projednání a rozhodnutí věci přitom může dojít teprve tehdy, když je evidentní, že vztah soudce k dané věci, účastníkům nebo jejich zástupcům, dosahuje takové povahy a intenzity, že vyvstávají odůvodněné pochybnosti, zda bude soudce moci nezávisle a nestranně rozhodovat. Za objektivní přitom nelze považovat, jak se nestrannost soudce subjektivně jeví účastníkovi řízení, nýbrž zda reálně neexistují okolnosti, které by mohly objektivně vést k legitimním pochybnostem o tom, že konkrétní soudce má k věci určitý, nikoliv nezaujatý vztah (srov. nález

sp. zn.

).

9. Ze skutečnosti, že se jmenovaní soudci v minulosti podíleli na rozhodování jiné věci stěžovatelky, nemůže být podjatost dovozována. Postup soudu či rozhodovací činnost soudce Ústavního soudu totiž nelze považovat za jeho poměr k věci ve smyslu a 2 . Poměr k věci je nutno chápat jako osobní vztah k výsledku jednání a nelze jej interpretovat tak, že procesní postup, s nímž stěžovatel nesouhlasí, či účast na projednání a rozhodování o jeho předchozích ústavních stížnostech představuje důvod k vyloučení soudce z rozhodování o jiné ústavní stížnosti stěžovatele (srov. např. usnesení

sp. zn.

,

).

10. Ani pochybnosti stěžovatelky ohledně procesního postupu ve věci

sp. zn.

na posouzení podjatosti některého ze jmenovaných soudců nemají žádný vliv. Jak vyplývá z příslušného spisu, soudcem zpravodajem byl po celou dobu řízení Jaromír Jirsa. Senátu I. v době rozhodování o odkladu vykonatelnosti rozhodnutí předsedal Vladimír Sládeček, kterého poté v rozhodování o věci samé v senátu nahradila soudkyně Kateřina Šimáčková, a to v souladu s ve spojení s a 7 rozvrhu práce Ústavního soudu na období od 1. ledna 2020 [(č. Org. 01/20), viz úřední záznam ze dne 4. 8. 2020, č. l. 55].

11. Z výše uvedených důvodů dospěl Ústavní soud k závěru, že se nenaplnily podmínky stanovené v , a proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 22. dubna 2021

Ludvík David, v. r.

předseda senátu