Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 3/21

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Tomáše Lichovníka, soudce zpravodaje Jaromíra Jirsy a soudce Vladimíra Sládečka o ústavní stížnosti stěžovatele, spolku BOHEMIANS Praha, se sídlem v Praze 9, Lovosická 559/32, zastoupeného JUDr. Vladimírem Kubátem, advokátem se sídlem v Praze 5, Radlická 1031/42, proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. -453 ze dne 24. srpna 2020, za účasti Městského soudu v Praze, jako účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Napadeným usnesením Městský soud v Praze (dále jen "městský soud") rozhodl, že soudkyně JUDr. Jaroslava Novotná není vyloučena z projednávání a rozhodování věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 (dále jen "soud prvního stupně") pod sp. zn. .

2. Řádně zastoupený stěžovatel ve své včas podané ústavní stížnosti splňující požadavky , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), popisuje okolnosti předcházející rozhodnutí městského soudu: postup soudkyně soudu prvního stupně, předchozí usnesení městského soudu č. j. -446 ze dne 4. prosince 2019 (vylučující soudkyni z projednávání věci) i nález Ústavního soudu

sp. zn.

ze dne 4. srpna 2020, kterým bylo první usnesení městského soudu zrušeno.

3. Stěžovatel především brojí proti nevyloučení soudkyně - své vážné pochybnosti o její nestrannosti opírá o e-mail založený do spisu soudu prvního stupně od pro něj neznámého odesílatele a k tomu odkazuje na judikaturu: Evropského soudu pro lidská práva (věc č. 65411/01 Sacilor Lormines proti Francii, č. 23695/02 Clarke proti Spojenému Království, či č. 38191/12 A. K. proti Lichtenštejnsku), Nejvyššího soudu (usnesení sen. zn. ze dne 18. dubna 2012, uveřejněné pod R 85/2012 civ. Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) i Ústavního soudu [usnesení

sp. zn.

ze dne 27. října 2009 (všechna rozhodnutí na http://nalus.usoud.cz)]. Napadenému usnesení vytýká nerespektování pokynu Ústavního soudu v odstavci 22 nálezu (přezkoumat a rozhodnout) a nedostatečné (stručné) odůvodnění.

4. Stěžovatel namítá nedostatky při rozhodování Ústavního soudu, neboť usnesení

sp. zn.

ze dne 1. března 2020 odkládající vykonatelnost původního usnesení městského soudu bylo vydáno v odlišném složení senátu I. ÚS, než nález rušící původní usnesení (

sp. zn.

ze dne 4. srpna 2020). Stěžovateli nebyla změna jednoho ze soudců nijak vysvětlena, a bylo mu tak údajně znemožněno uplatnit případnou námitku podjatosti "nového" člena senátu; byl-li soudce rozhodující jen dne 1. března 2020 vyloučen podle , nemohl rozhodovat ani o odkladu vykonatelnosti.

5. Z uvedených důvodů je stěžovatel přesvědčen, že napadeným usnesením byla porušena jeho práva zakotvená v a 38 odst. 2d (dále jen "") a v Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva"), a proto navrhuje, aby Ústavní soud toto usnesení zrušil.

6. Podáním doručeným dne 20. ledna 2021 a doplněným dne 31. ledna 2021 namítl stěžovatel podjatost dvou členů (soudce a soudce zpravodaj) senátu I. ÚS, jemuž byla věc rozvrhem práce přidělena. Podle § 10 odst. 1 rozvrhu práce Ústavního soudu pro rok 2021 (Org. 01/21), rozhoduje o vyloučení soudce I. senátu usnesením II. senát, který usnesením

sp. zn.

ze dne 22. dubna 2021 rozhodl, že soudce a soudce zpravodaj nejsou vyloučeni z projednání a rozhodování ve věci.

7. V řízení o ústavní stížnosti stěžovatele odkazuje Ústavní soud především na svůj nález

sp. zn.

ze dne 1. března 2020, kterým rozhodl o ústavní stížnosti protistrany nynějšího stěžovatele v řízení před soudem prvního stupně. V citovaném rozhodnutí měl stěžovatel postavení vedlejšího účastníka; tam Ústavní soud dostatečně vysvětlil, proč nepovažuje skutečnosti pro vyloučení soudkyně, korelující s nynějšími námitkami stěžovatele, za dostatečné k vyslovení uvedeného závěru. Současně uvedl, že po kasaci původního usnesení bude úkolem městského soudu znovu rozhodnout o námitce podjatosti soudkyně a provést "přezkum, zda a které konkrétní projevy soudkyně skutečně a objektivně vyvolávají pochybnosti o její nestrannosti a nenalezne-li žádné relevantní okolnosti, bude na místě námitku vedlejší účastnice odmítnout ..." (viz odstavec 22 nálezu).

8. Nezjistil-li městský soud nic, čím by nad dříve použité podpořil svoji argumentaci pro vyloučení soudkyně, v souladu s nálezem návrhu na vyloučení nevyhověl. Ústavní soud uložil městskému soudu buď vyloučení řádně odůvodnit, nebo soudkyni nevyloučit. Nejde ani o rozpor s judikaturou Nejvyššího soudu, která požaduje prokázat vztah (soudkyně) k věci, účastníkům či jejich zástupcům. Je-li stěžovatel přesvědčen, že na rozhodování soudkyně mohly mít vlivy založené ve spisu (rešerše na č. l. 426-427), které považuje za v řízení neprovedené důkazy, nejde bez dalšího o důkaz nepřípustného vztahu soudkyně, ale může svědčit o nedbalém vedení spisu (které bylo konstatováno již ve zmíněném nálezu) a může založit důvod pro přezkum rozhodnutí v řízení o řádném opravném prostředku či důvod pro zahájení kárného řízení.

9. Pro úplnost Ústavní soud uvádí, že v souladu s právní úpravou jsou účastníci řízení poučeni o možnosti vyslovit námitku podjatosti některého člena senátu ( ); toto právo přísluší pouze účastníkům, jimiž jsou stěžovatel a státní orgán, proti jehož zásahu ústavní stížnost směřuje ( ). Stěžovateli, kterému v řízení vedeném pod

sp. zn.

příslušelo postavení vedlejšího účastníka, právo vyslovit námitku podjatosti soudce Ústavního soudu nepřiznává. V souladu s uvedeným byla stěžovatelka ve věci

sp. zn.

informována (viz č. l. 12) o složení senátu, možnosti uplatnit námitku podjatosti soudce Ústavního soudu ( ) i úpravě případného zastupování nepřítomného člena senátu ( ), vše s odkazem na rozvrh práce, jehož znění pro kterékoliv období je přístupné na https://www.usoud.cz/organizace-us (obdobně byl nyní poučen i stěžovatel). V souladu s uvedeným je ve spisu

sp. zn.

na č. l. 55 založen úřední záznam ze dne 4. srpna 2020 o povolání soudkyně k zastoupení nepřítomného soudce podle

§ 9 odst. 1 a 7 rozvrhu práce Ústavního soudu v tehdy účinném znění.

10. Za dané situace nezjistil I. senát Ústavního soudu důvody odchýlit se od závěrů shora citovaného dřívějšího nálezu a podle proto mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítl jako zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 27. dubna 2021

Tomáš Lichovník v. r.

předseda senátu