Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 2056/18

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Josefa Fialy a soudců Davida Uhlíře a Jiřího Zemánka ve věci ústavní stížnosti evidované právnické osoby Cisterciácké opatství Osek, sídlem Rooseveltova 1, Osek, zastoupené JUDr. Jakubem Křížem, Ph.D., advokátem, sídlem Týnská 633/12, Praha 1 - Staré Město, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. dubna 2018 č. j. -352, rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 18. května 2017 č. j. -249 a rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 11. ledna 2016 č. j. -195, za účasti Nejvyššího soudu, Vrchního soudu v Praze a Krajského soudu v Ústí nad Labem, jako účastníků řízení, a České republiky - Státního pozemkového úřadu, sídlem Husinecká 1024/11a, Praha 3 - Žižkov, České republiky - Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, sídlem Rašínovo nábřeží 390/42, Praha 2 - Nové Město, podniku Lesy České republiky, s. p., sídlem Přemyslova 1106/19, Hradec Králové, podniku Povodí Ohře, státní podnik, sídlem Bezručova 4219, Chomutov, podniku Státní statek Jeneč, státní podnik v likvidaci, sídlem Třanovského 622/11, Praha 17 - Řepy, a státní příspěvkové organizace Ředitelství silnic a dálnic ČR, sídlem Na Pankráci 546/56, Praha 4 - Nusle, jako vedlejších účastníků řízení, takto:

Soudce Radovan Suchánek není vyloučen z projednání a rozhodování věci vedené u Ústavního soudu pod sp. zn. .

Odůvodnění

1. Stěžovatelka podáním došlým Ústavnímu soudu dne 27. 3. 2019 vznesla námitku podjatosti soudce zpravodaje Radovana Suchánka (dále jen "soudce zpravodaj"). Námitku odůvodnila - stručně shrnuto - tvrzením, že soudce zpravodaj není v projednávané věci nestranný, a to v rovině objektivní, a nesplňuje požadavky nestrannosti kladené na soudce Evropským soudem pro lidská práva (dále jen "ESLP") tím, že nejsou naplněny podmínky tzv. objektivního a subjektivního testu tímto soudem definované. Konkrétně uvádí, že soudce zpravodaj spolupracoval na přípravě návrhu skupiny 47 poslanců na zrušení (

sp. zn.

), přičemž považuje za bezpředmětný soudcův argument, že podání uvedeného návrhu, jakož i jeho obsah byly plně v dispozici navrhovatele. Připomíná konkrétní judikaturu ESLP (o podjatosti "profesionálního experta") a Ústavního soudu (o podjatosti

soudce - bývalého advokáta). Stěžovatelka doplňuje, že důvodné podezření o podjatosti soudce zpravodaje spočívá též v jeho kariéře před nabytím "mandátu ústavního soudce", protože působil řadu let ve vrcholných orgánech České strany sociálně demokratické a za tuto stranu kandidoval v roce 2010 ve volbách do Poslanecké sněmovny. Posléze stěžovatelka odkazuje na skutečnost, že Ústavní soud se již vyloučením soudce zpravodaje zabýval ve věci vedené pod

sp. zn.

, přičemž v této věci usnesením ze dne 11. 10. 2016 rozhodl o jeho nevyloučení. Poukazuje však na odlišnosti obou řízení, neboť v této věci jde bezprostředně o restituční věc podle a soudce Radovan Suchánek je nyní soudcem zpravodajem.

2. Ke stěžovatelčině námitce se soudce zpravodaj vyjádřil v podání ze dne 16. 4. 2019. Upozornil, že jde v podstatě o shodnou námitku jako v řízení vedeném

pod

sp. zn.

a odkázal na text tehdejší námitky, na své vyjádření k ní a na výše uvedené usnesení. Dále dodal, že kandidatura na volenou veřejnou funkci ve spojení s odbornou činností vykonávanou pro poslanecký klub nepředstavuje v dané věci důvod pro vyloučení z projednávání a rozhodování věci podle § 36 odst. 1

, o Ústavním soudu (dále jen ""), a uvedl, že stěžovatelčina námitka, "že přestože soudce zpravodaj nepůsobil jako expert přímo v tomto řízení ... ve věci majetkového vyrovnání s církvemi se jedná o širší kauzu přesahující jedno konkrétní soudní řízení, a je tedy na ně třeba pohlížet ve své úplnosti", se nevztahuje ke konkrétní věci, z níž by měl být vyloučen. K námitce ohledně skutečnosti, že je v dané věci soudcem zpravodajem, konstatoval, že ustanovení , týkající se vyloučení soudce Ústavního soudu z projednávání a rozhodování věci, nerozlišují podle toho, zda v dané věci soudce je anebo není soudcem zpravodajem.

3. Podle je soudce vyloučen z projednání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti.

4. Ústavní soud posoudil výše uvedené skutečnosti (sub 1. a 2.) a neshledal důvod pro změnu svého přístupu (viz usnesení ze dne 11. 10. 2016

sp. zn.

),

tj. že předchozí angažovanost soudce Ústavního soudu ve veřejném životě, ani okolnost, že soudce byl v minulosti členem politické strany, která zastávala k církevním restitucím určitý postoj, nemohou být samy o sobě důvodem pro jeho vyloučení z projednání a rozhodování věci, a to ani odborná činnost pro tuto politickou stranu. Vyloučení soudce s odkazem na jeho politické postoje zastávané před jmenováním soudcem Ústavního soudu by vedlo k zásahu do základního práva na zákonného soudce. Ústavní soud dále dodává, že účastníkem ani vedlejším účastníkem řízení ve věci

sp. zn.

není politická strana, jejímž členem byl soudce Radovan Suchánek. Ani okolnost, že tento soudce je v dané věci soudcem zpravodajem, není důvodem pro jeho vyloučení, protože podle je sice soudce zpravodaj oprávněn činit některé dílčí procesní úkony, ovšem v ostatních záležitostech, zejména při meritorním (ev. kvazimeritorním) rozhodování, jde o rozhodování senátní, nebo plenární.

5. Na základě výše uvedených důvodů rozhodl třetí senát Ústavního soudu podle a 2 , ve spojení s věty druhé , že soudce zpravodaj Radovan Suchánek není vyloučen z projednání a rozhodování věci.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 14. května 2019

Josef Fiala v. r.

předseda senátu