Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 3682/18

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Davida Uhlíře, soudce Tomáše Lichovníka (soudce zpravodaje) a soudce Vladimíra Sládečka ve věci ústavní stížnosti XAVEROV trade, a.s., se sídlem Lopatecká 223/13, 147 00 Praha 4 - Podolí, zastoupené JUDr. Rostislavem Netrvalem, advokátem se sídlem Zlatnická 78/1, 339 01 Klatovy, proti usnesení Nejvyššího soudu č. j. -847 ze dne 21. 8. 2018, rozsudku Městského soudu v Praze č. j. -477 ze dne 29. 11. 2017 a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 č. j. -398 ze dne 22. 3. 2017, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Ústavní stížností, která splňuje formální náležitosti ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedených soudních rozhodnutí, jimiž mělo dojít zejména k porušení , a d.

Z napadených rozhodnutí Ústavní soud zjistil, že shora označeným rozsudkem Obvodní soud pro Prahu 10 zamítl žalobu, jíž se stěžovatelka domáhala určení, že je výlučným vlastníkem v rozsudku blíže specifikovaných pozemků v katastrálním území Štěrboholy, obec Praha. K odvolání stěžovatelky Městský soud v Praze v záhlaví citovaným rozsudkem rozhodnutí obvodního soudu ve věci samé s výjimkou několika dílčích pozemků jako věcně správné potvrdil, ohledně zmíněných několika pozemků rozsudek nalézacího soudu (společně s nákladovým výrokem) zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Následné dovolání stěžovatelky proti potvrzující části výroku rozsudku odvolacího soudu Nejvyšší soud vpředu uvedeným usnesením jako nepřípustné odmítl.

Proti rozhodnutím soudů v rozsahu, v němž bylo zamítnutí žaloby odvolacím soudem potvrzeno, brojí stěžovatelka ústavní stížností, domáhajíc se jejich kasace. Stěžovatelka namítla, že soudy v souzené věci nerespektovaly usnesení Ústavního soudu

sp. zn.

, když k závěru o převodu práva hospodaření k předmětným pozemkům ze správy Drůbežnictví, n. p. na Státní statek v Dolních Počernicích, n. p. dospěly, aniž by byly žalovaným předloženy odpovídající dokumenty o takovém převodu práva hospodaření svědčící, konkrétně dokumenty potvrzující existenci hospodářské smlouvy nebo opatření nadřízeného orgánu o takovém převodu. Jestliže žalovaný žádný takový dokument k předmětným pozemkům nepředložil, vlastnické právo mu nesvědčí. Tuto svoji argumentaci stěžovatelka v ústavní stížnosti podrobně rozvedla.

Ústavní soud zvážil argumentaci stěžovatelky i obsah naříkaných soudních aktů a dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Soudy se dle názoru Ústavního soudu v napadených rozhodnutích nedopustily žádného excesu či jiného vážného porušení základních práv stěžovatelky. Jádro ústavní stížnosti představuje námitka nedodržení judikatury Ústavního soudu, konkrétně závěrů usnesení

sp. zn.

ze dne 14. 5. 2002. V té souvislosti je ovšem nutno připomenout, že identickou námitkou stěžovatelky se Ústavní soud zabýval již v minulosti v souvislosti s rozhodováním soudů o stejné žalobě stěžovatelky (resp. její předchůdkyně, obchodní společnosti XAVEROV, a.s.), avšak týkající se jiných pozemků, a to v usnesení

sp. zn.

ze dne 19. 10. 2012. V té souvislosti Ústavní soud poukázal na to, že vzpomínané usnesení

sp. zn.

vychází ze skutkově a právně odlišné věci (spor se tehdy týkal přechodu majetku z České republiky do vlastnictví obcí). Dále k tomu poznamenal, že závěry soudů s ním nekolidují, neboť existenci potřebného právního aktu soudy dovodily jinak než z příslušnéy, a sice "na základě uceleného řetězce nepřímých důkazů", který svojí přesvědčivostí ústavněprávně obstojí. Ústavní soud k tomu doplnil, že soudy své závěry na "pouhém výkonu správy" nezaložily. Tak je tomu i v nynější věci. Nejvyšší soud v napadeném usnesení ostatně stěžovatelce připomněl, že odvolací soud své závěry nezakládá toliko na fakticitě hospodaření, nýbrž se zabývá existencí příslušných hospodářských smluv či opatření řídících orgánů, přihlížeje též k časovému odstupu od událostí rozhodných z hlediska aplikovaných norem. Ústavní soud tak neshledal žádný prostor pro odchýlení se od svého dřívějšího postoje.

Ve světle řečeného tudíž Ústavní soud odmítl ústavní stížnost dle jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné ( ).

V Brně dne 23. ledna 2019

David Uhlíř v. r.

předseda senátu