Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 Tdo 143/2026

USNESENÍ

D. B.

takto:

Podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. se dovolání obviněného D

. B.

odmítá.

Odůvodnění:

I. Dosavadní průběh řízení

1. Rozsudkem Okresního soudu v Bruntále (dále také jako „soud“ či „soud prvního stupně“) ze dne 17. 9. 2025, č. j. -173, byl obviněný D

. B.

(dále jen „obviněný“ nebo „dovolatel“) na základě rozhodnutí, jímž bylo přijato jeho prohlášení viny, a

souhlasu s použitou právní kvalifikací ve smyslu § 206c odst. 1 tr. ř. uznán vinným přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) tr.

zákoníku, kterého se dopustil tím, že:

1. dne 19. 3. 2025 kolem 17:47 hodin v XY, okres XY, od obchodního domu Albert, po ulici XY, k čerpací stanici Orlen, na ulici XY, řídil automobil značky Ford Tranzit, registrační značky XY, z majetku společnosti Miroka Europes.r.o., i přesto, že mu byl rozsudkem Okresního soudu v Bruntále ze dne 13. 6. 2023, sp. zn. , uložen mimo jiné trest zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu 4 roků,2. dne 20. 3. 2025 kolem 09:30 hodin v XY, okres XY, po ulicích XY, XY, až k obchodnímu domu Albert, řídil vozidlo značky Ford Tranzit, registrační značky XY, z majetku společnosti Miroka Europe s.r.o., i přesto, že mu byl rozsudkem Okresního soudu v Bruntále ze dne 13. 6. 2023, sp. zn. , uložen mimo jiné trest zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu 4 roků.

2. Za to byl podle § 337 odst. 1 tr. zákoníku odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 14 měsíců, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do

věznice s ostrahou. Zároveň mu byl podle § 73 odst. 1 a 4 tr. zákoníku uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu trvání 3 let.

3. Proti rozsudku soudu prvního stupně podal obviněný odvolání, o němž Krajský soud v Ostravě (dále také jako „odvolací soud“ či „krajský soud“) rozhodl rozsudkem ze dne 7. 11. 2025, č. j. -195, tak, že výrok soudu prvního stupně o trestu odnětí svobody podle § 258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. ř. zrušil a za podmínek § 259 odst. 3 tr. ř. ho nově odsoudil podle § 337 odst. 1 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 9

měsíců, pro jehož výkon jej podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařadil do věznice s ostrahou.

II. Dovolání a vyjádření k němu

4. Rozsudek Krajského

soudu v Ostravě ze dne 7. 11. 2025, č. j. -195, napadl

o

bviněný

dovoláním, jež opřel o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. v jeho třetí alternativě.

5. Obviněný v dovolání namítá, že 16. 4. 2025 mu bylo za přítomnosti jeho obhájce ve

Vazební věznici Ostrava umožněno prostudování spisu policejního orgánu. Za hlavní důkaz byl v dané věci považován jeho předchozí výslech provedený v době, kdy obhájce neměl.

6. V návaznosti na to uvádí, že podle § 2 odst. 5 tr. ř. jsou orgány činné v trestním řízení povinny postupovat tak, aby byl zjištěn skutkový stav věci, o kterém nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro jejich rozhodnutí. V přípravném řízení tak mají tyto orgány postupovat i bez návrhu stran a objasňovat okolnosti svědčící ve

prospěch i neprospěch osoby, proti níž se řízení vede. Tento postup však podle něho nebyl v této trestní věci aplikován, jelikož policejní orgán zajišťoval pouze důkazy v jeho neprospěch a nevyvinul vůbec žádné úsilí k tomu, aby byly zjištěny také důkazy znějící v jeho prospěch. Takovým důkazem by podle dovolatele byl bezesporu jeho výslech za

přítomnosti obhájce, a to např. v den, kdy mu bylo umožněno prostudování policejního spisu.

7. Na základě těchto skutečností navrhuje, aby Nejvyšší soud napadený rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 7. 11. 2025, č. j. -195, jakož i rozsudek Okresního soudu v Bruntále ze dne 17. 9. 2025, č. j. -173, zrušil a věc vrátil zpět soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

8.

Nejvyšší státní zástupkyně

se k dovolání obviněného vyjádřila prostřednictvím státního zástupce činného u Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“), který nejprve připomíná dosavadní průběh řízení, a to s důrazem na přijaté prohlášení viny a

na

odvolání, které obviněný podal výlučně proti výroku o trestu.

9. Státní zástupce odkazuje na ustálenou judikaturu (rozhodnutí č. rozh. tr., č.

rozh. tr., usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 2. 2003, sp. zn. , ze dne 22. 10. 2014, sp. zn. , ze dne 25. 1. 2023, sp. zn. , a ze dne 9. 8. 2023,

č. j. -297), podle níž může dovolatel napadnout dovoláním rozhodnutí odvolacího soudu pouze v tom rozsahu, v jakém byl odvolací soud oprávněn přezkoumat rozsudek soudu prvního stupně. Pokud směřuje dovolání proti výroku, který odvolací soud nepřezkoumával podle § 254 odst. 1 tr. ř. a

neměl povinnost jej přezkoumat ani podle § 254 odst. 2, odst. 3 tr. ř., musí být takové

do

volání odmítnuto jako nepřípustné podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. Pro

úplnost pak státní zástupce poznamenává, že Nejvyšší soud ve svém usnesení ze dne 17. 6. 2021, sp.

zn. , rozšířil takovou nepřípustnost dovolání i na případy, v nichž obviněný brojí proti skutkovým zjištěním, která před tím prohlásil za nesporná podle §

206d tr. ř.

10. Podle judikatury je tedy prohlášení viny překážkou bránící podání odvolání proti výroku o vině, čímž brání i tomu, aby byl takový výrok napaden dovoláním. Dovolatel by mohl podle státního zástupce brojit pouze proti výroku o trestu, to však nečiní. Jeho argumentace hovořící o absenci blíže neoznačených důkazů ve vztahu ke stejně blíže neoznačeným skutkovým zjištěním představuje námitku směřující proti výroku o vině. Jeho dovolání je tedy nepřípustné.

11. Nad rámec pak státní zástupce upozorňuje, že ani kdyby soud výrok o vině přezkoumával, námitky dovolatele by nespadaly pod dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Nejde totiž o námitky proti postupu soudů ani o zamítnuté důkazní návrhy, dovolatel kritizuje jen postup policie v přípravném řízení. V hlavním líčení navíc z důvodu prohlášení viny žádné důkazy k vině prováděny nebyly a k otázce trestu strany provedení žádného důkazu nenavrhovaly. Dovolatel se k danému skutku doznal už při vazebním zasedání a nenamítá ani nedostatečné poučení před prohlášením viny ve smyslu nálezu Ústavního soudu ze dne 17. 7. 2024, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2025, č. j. -368.

12. Na závěr svého vyjádření státní zástupce shrnuje, že prohlášení viny je překážkou bránící podání odvolání proti výroku o vině, a tím brání i tomu, aby byl takový výrok napaden dovoláním. Vzhledem k tomu navrhuje, aby Nejvyšší soud toto dovolání odmítl podle §

265i odst. 1 písm. a) tr. ř., neboť je nepřípustné. Současně vyjadřuje souhlas s neveřejným zasedáním ve smyslu § 265r odst. 1 tr. ř.

13. Vyjádření státního zástupce bylo obviněnému zasláno k replice, avšak obviněný svého práva nevyužil a ve stanovené lhůtě své vyjádření dovolacímu soudu nezaslal.

III. Přípustnost dovolání

14. Nejvyšší soud shledal, že dovolání podal obviněný jako oprávněná osoba podle § 265d odst. 1 písm. c), odst. 2 tr. ř., v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§ 265e odst. 1, odst. 2 tr. ř.), a dále zkoumal splnění podmínek přípustnosti dovolání podle § 265a odst. 1, odst. 2 tr. ř.

15. Podle § 265a odst. 1 tr. ř. lze dovoláním napadnout pravomocné rozhodnutí ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští. Skutečnost, kdy zákon takovou možnost napadnout dovoláním rozhodnutí soudu druhého stupně dovoluje, vyplývá z povahy takového rozhodnutí a řízení, z jakého vzešlo. Dovolatel může napadnout dovoláním rozhodnutí odvolacího soudu pouze v tom rozsahu, v jakém byl podle tr. ř. odvolací soud oprávněn či povinen přezkoumat rozsudek soudu prvního stupně (srov. rozhodnutí publikované pod č. rozh. tr.).

16. Podle protokolu o hlavním líčení konaném soudem prvního stupně dne 17. 9. 2025 (č.

l. 170 spisu) obviněný za přítomnosti svého obhájce po přednesení obžaloby státní zástupkyní a po poučení samosoudcem o možnosti sjednat dohodu o vině a trestu podle §

206b tr. ř., nebo prohlásit vinu podle § 206c tr. ř. prohlásil vinu ohledně celé obžaloby, čímž vyslovil souhlas jak s celým skutkovým základem věci, tak i s právní kvalifikací skutku. Státní zástupkyně k přijetí tohoto prohlášení zaujala kladné stanovisko. Samosoudce pak podle § 206c odst. 4, 6 tr. ř. vyhlásil usnesení, že „

soud přijímá prohlášení viny učiněné obžalovaným a dokazování se v rozsahu podané obžaloby Okresním státním zastupitelstvím v Bruntále neprovede

“. Dále soud prvního stupně vyslechl obviněného již pouze k jeho osobním, majetkovým, rodinným a jiným poměrům, provedl listinné důkazy a ve věci rozhodl rozsudkem, jak je výše popsán (srov.

body 1. a

2. rozsudku soudu prvního stupně).

17. Jestliže tedy v posuzované věci obviněný prohlásil vinu podle § 206c odst. 1 tr. ř. a soud toto prohlášení přijal, pak se zřetelem k ustanovení § 206c odst. 7 věta druhá tr. ř. (skutečnosti uvedené v prohlášení viny nelze napadat opravným prostředkem) a § 246 odst. 1 písm. b) tr. ř. (rozsudek může odvoláním napadnout obžalovaný pro nesprávnost výroku, který se ho přímo dotýká, nejde-li o výrok o vině v rozsahu, v jakém soud přijal jeho prohlášení viny), nebyl odvolací soud oprávněn ani povinen výrok o vině v rozsahu, v jakém bylo soudem prohlášení viny obviněného přijato, přezkoumat. Ostatně, obviněný svým odvoláním napadl pouze výrok o trestu z rozsudku soudu prvního stupně a odvolací soud správně přezkoumal pouze tento výrok a řízení jemu předcházející.

18. Podal-li obviněný za popsaného stavu věci dovolání, jímž napadl pouze výrok o vině (to je zřejmé z jeho argumentace, jíž namítá nedodržení zásady materiální pravdy podle § 2 odst. 5 tr. ř. při objasnění skutkového stavu věci z důvodu neprovedení dalších důkazů policejním orgánem), pak s ohledem na výše uvedené skutečnosti nutno učinit závěr, že jde o dovolání nepřípustné. Stručně shrnuto, obviněný napadl svým mimořádným opravným prostředkem toliko výrok, který odvolací soud nepřezkoumával a ani nebyl povinen přezkoumat, což v důsledku znamená, že tento opravný prostředek je v duchu výše zmíněného rozhodnutí č. rozh. tr. nepřípustný.

V. Způsob rozhodnutí

19. Ze shora uvedených důvodů proto Nejvyšší soud o dovolání obviněného rozhodl způsobem uvedeným v § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř., podle kterého Nejvyšší soud dovolání odmítne, není-li přípustné.

20. Za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. rozhodl Nejvyšší soud o tomto mimořádném opravném prostředku v neveřejném zasedání. Pokud jde o rozsah odůvodnění tohoto usnesení, odkazuje Nejvyšší soud na ustanovení § 265i odst. 2 tr. ř., podle něhož

„[v]

odůvodnění usnesení o odmítnutí dovolání Nejvyšší soud jen stručně uvede důvod odmítnutí poukazem na okolnosti vztahující se k zákonnému důvodu odmítnutí“.

Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 11. 3. 2026

JUDr. Vladimír Veselý

předseda senátu