Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 4078/18

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaroslavem Fenykem o ústavní stížnosti stěžovatelky Zlaty Gründlingové, zastoupené JUDr. Rostislavem Puklem, advokátem se sídlem Svatoplukova 519, Veselí nad Moravou, směřující proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 13. 9. 2018, č.j. 38 Co 102/2018-227, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Dříve než se Ústavní soud může zabývat podstatou ústavní stížnosti, je třeba zkoumat, zda návrh splňuje formální náležitosti předpokládané , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ").

Obsah ústavní stížnosti nebylo třeba podrobněji rekapitulovat, neboť z důvodů dále vyložených bylo nutné návrh stěžovatelky posoudit jako opožděně podaný.

V ústavní stížnosti je uvedeno, že rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 13. 9. 2018, č.j. -227, byl stěžovatelce doručen dne 11. 10. 2018, což vyplývá i z přiložené doručenky. Ústavní stížnost byla Ústavnímu soudu doručena prostřednictvím datové schránky advokáta stěžovatelky dne 12. 12. 2018 v čase 00:36:24. V souvislosti s následným předložením příloh k ústavní stížnosti, které byly Ústavnímu soudu doručeny dne 12. 12. 2018 v čase 11:34:52, advokát stěžovatelky uvedl, že "z důvodu závady na straně poskytovatele internetu bylo znemožněno odeslání ústavní stížnosti dne 11. 12. 2018 ve večerních hodinách včetně příloh, kdy následně se po opakovaných pokusech podařilo odeslat samotnou ústavní stížnost."

Ústavní soud advokáta stěžovatelky vyzval, aby doložil, kdy došlo k odeslání ústavní stížnosti z jeho datové schránky. Na tuto výzvu advokát stěžovatelky sdělil, že první pokus o odeslání datové zprávy proběhl dne 11. 12. 2018 ve 23:53, nicméně z důvodu výpadku internetového připojení se nepodařilo přihlásit do datové schránky. Po opakovaných pokusech se do datové schránky přihlásil až dne 12. 12. 2018 a ústavní stížnost se podařila podat až v 00:36:24 (doloženo doručenkou). Advokát stěžovatelky si je vědom toho, že v tomto čase již bylo po uplynutí lhůty, nicméně to bohužel nebylo možné ovlivnit. Skutečnost, že došlo k výpadku či přerušení internetového připojení je připraven doložit prohlášením od poskytovatele internetového připojení.

II.

Dle ustanovení lze ústavní stížnost podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje.

Procesní lhůta stanovená v je lhůtou kogentní a Ústavní soud, který je dle y vázán , ji nemůže prodloužit ani její zmeškání prominout. Právě uvedené vyplývá také z dlouhodobě konstantní judikatury Ústavního soudu: namátkou viz např. usnesení

sp. zn.

ze dne 11. 12. 2017, usnesení

sp. zn.

ze dne 3. 11. 2016, usnesení

sp. zn.

ze dne 18. 4. 2016, usnesení

sp. zn.

ze dne 18. 2. 2016, usnesení

sp. zn.

ze dne 30. 7. 2015, usnesení

sp. zn.

ze dne 29. 2. 2012, usnesení

sp. zn.

ze dne 29. 1. 2010 nebo usnesení

sp. zn.

ze dne 5. 9. 2003 (všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou v elektronické podobě dostupná na http://nalus.usoud.cz). Shodně k dané problematice přistupuje také komentářová literatura, např. WAGNEROVÁ, E.; DOSTÁL, M.; LANGÁŠEK, T.; POSPÍŠIL, I. s komentářem. Praha: ASPI, a. s., 2007, s. 140 a s. 340.

Účastníci řízení mají k dispozici několik způsobů, jakými mohou své podání soudu zaslat (datová schránka, držitel poštovní licence aj.) a každý z těchto způsobů má své přednosti a nevýhody z hlediska rychlosti, dostupnosti či spolehlivosti (viz usnesení

sp. zn.

ze dne 21. 6. 2016). Je přitom na účastnících, aby si náležitě střežili svá práva. Pokud se stěžovatel, resp. jeho právní zástupce, rozhodne odeslat podání v posledních deseti minutách dvouměsíční lhůty, bere na sebe riziko, že to z různých důvodů (např. z důvodu výpadku na straně poskytovatele internetového připojení) nemusí stihnout včas. I s ohledem na právní jistotu vedlejšího účastníka řízení však nelze přijmout výklad, dle něhož by ústavní stížnost, odeslaná i doručená následující den po uplynutí lhůty (byť jen chvíli po půlnoci), byla podána včas. Ústavní soud přitom nemůže vzít v úvahu, kdy stěžovatel začal činit kroky k odeslání podání (tedy kdy proběhl "první pokus o odeslání datové zprávy"), neboť musí vycházet z objektivně zjistitelných informací, kterými jsou v tomto případě časy vyznačené na doručenkách (viz usnesení

sp. zn.

ze dne 30. 3. 2015).

III.

Dle ústavní stížnosti byl rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 13. 9. 2018, č.j. -227, stěžovatelce doručen dne 11. 10. 2018. Ústavní stížnost však byla Ústavnímu soudu doručena až dne 12. 12. 2018. Nebyla tedy podána ve lhůtě vyplývající z a je tak třeba ji posoudit jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání tímto zákonem.

Ústavnímu soudu proto nezbylo než soudcem zpravodajem mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost odmítnout podle .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 30. ledna 2019

Jaroslav Fenyk v. r.

soudce Ústavního soudu