Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 468/15

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Ludvíkem Davidem o ústavní stížnosti stěžovatele Ing. Josefa Lindaura, zastoupeného JUDr. Janem Veselým, Ph.D., advokátem se sídlem Praha 6 - Břevnov, Loutkářská 2416/2f, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 2014 č. j. -1044 a proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 17. 12. 2013 č. j. -981, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Ústavnímu soudu byla dne 13. 2. 2015 doručena ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 2014 č. j. -1044 a proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 17. 12. 2013 č. j. -981. Stěžovatel, který vystupoval v exekučním řízení v postavení povinného, se u Ústavního soudu domáhal zrušení označených rozhodnutí obecných soudů (o potvrzení usnesení soudní exekutorky o příklepu k nemovitostem v dražbě) pro tvrzený zásah do ústavně garantovaných práv na ochranu vlastnictví a spravedlivý proces podle a d.

2. Dříve než Ústavní soud provede věcný přezkum napadených rozhodnutí, je vždy povinen zkoumat, zda ústavní stížnost splňuje všechny podmínky kladené na ni , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), tedy mj. i to, zda byla podána včas.

3. Podle ustanovení má právo podat ústavní stížnost fyzická nebo právnická osoba, pokud tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Ústavní stížnost musí být podle podána v rámci lhůty dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, se kterým je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.

4. Posledním opravným prostředkem ve věci stěžovatele bylo dovolání, o kterém rozhodl Nejvyšší soud usnesením ze dne 26. 11. 2014 č. j. -1044, jež bylo stěžovateli doručeno dne 3. 12. 2014. Stěžovatel v ústavní stížnosti uvedl, kdy mu bylo napadené usnesení dovolacího soudu doručeno, avšak požádal Ústavní soud (s argumentací o možnosti aplikace , , ve znění pozdějších předpisů, i na řízení před Ústavním soudem) o prominutí zmeškání lhůty k podání ústavní stížnosti, neboť zmeškání lhůty bylo vyvoláno horečnatým chřipkovým onemocněním od 2. 2. 2015 do 11. 2. 2015, kdy byl stěžovatel neschopen práce. Vzhledem k tomu, že ústavní stížnost byla stěžovatelem podána až dne 13. 2. 2015, stalo se tak po uplynutí lhůty stanovené . Tato procesní lhůta je kogentní, a proto ji není možno prodloužit, ani nelze zmeškání lhůty k podání ústavní stížnosti Ústavním soudem prominout (viz např. usnesení Ústavního soudu ze dne 17. 9. 2013

sp. zn.

, ze dne 25. 7. 2013

sp. zn.

, ze dne 25. 7. 2012

sp. zn.

, ze dne 7. 11. 2011

sp. zn.

nebo ze dne 24. 1. 2008

sp. zn.

).

5. Protože tedy Ústavní soud nemá zákonnou možnost, jak zmeškání lhůty stěžovateli prominout (a to bez ohledu na důvod zmeškání), nezbylo mu než ústavní stížnost odmítnout pro nedodržení lhůty podle ustanovení .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 18. února 2016

Ludvík David, v. r.

soudce zpravodaj