Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 2813/2025

22 Cdo 2813/2025-149

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Havlíka a soudců Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a Mgr. Petry Kubáčové ve věci žalobkyně PAMUKALE s.r.o., IČO 28563191, se sídlem v Ostravě, Jana Šoupala 1597/3, zastoupené JUDr. Richardem Mencnerem, advokátem se sídlem v Ostravě, Milíčova 1670/12, proti žalovaným 1)Gepard rekonstrukce s.r.o., IČO 05987521, se sídlem v Kunčičkách u Bašky 486, 2)M. O., 3) P. S., 4)Š. D., 5)R. M., 6)A. J. a 7)E. J., všem zastoupeným Mgr. Radimem Ševčíkem, advokátem se sídlem ve Frýdku-Místku, Zámecké náměstí 24, o určení vlastnického práva, vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. 5. 2025, č. j. -121, takto:

I. Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:I.Dosavadní průběh řízení

1. Okresní soud ve Frýdku-Místku (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 16. 1. 2025, č. j. -86, zamítl žalobu, jíž se žalobkyně domáhala určení, že je výlučným vlastníkem komunikace nacházející se na pozemku parc. č. st. XY v katastrálním území XY (výrok I) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II).

2. K odvolání žalobkyně Krajský soud v Ostravě (dále jen „odvolací soud“) rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobu odmítl (výrok I) a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů (výrok II - III).

II.Dovolání a vyjádření k dovolání

3. Proti rozsudku odvolacího soudu podává žalobkyně s odkazem na a , , (dále jen „ “) dovolání. Žalobkyně namítá, že odvolací soud se odchýlil od ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, když formalisticky odmítl žalobu, aniž by dostatečně zjistil skutkový stav (zejména prostřednictvím znaleckého posudku k technickému stavu komunikace) a tím založil rozhodnutí na nesprávném právním posouzení, neboť nebyly zjišťovány žádné podstatné skutkové okolnosti. Argumentuje tím, že „ve věci existuje právní nejistota“, přičemž dohoda mezi účastníky není reálná. Podle dovolatelky nemůže veřejné právo měnit vlastnické poměry bez náhrady, což by představovalo nepřípustné vyvlastnění. Navrhuje, aby dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

4. Žalovaní navrhují dovolání žalobkyně odmítnout jako nepřípustné, jelikož nemohlo dojít k odchýlení se od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu (jak žalobkyně namítá), pokud žalobkyně nebyla schopna v průběhu celého řízení dostatečně specifikovat jeho předmět.

III.Přípustnost dovolání

5. Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla řešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

6. Podle –3 dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. V dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení.

7. Může-li být dovolání přípustné jen podle , je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu či jeho části [srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. , a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. (tato a veškerá dále uvedená rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupná na www.nsoud.cz)].

8. Má-li být dovolání přípustné podle proto, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného či procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, musí být z dovolání zřejmé, o kterou právní otázku jde a od které ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu se měl odvolací soud při řešení této právní otázky odchýlit. Pokud má být dovolání přípustné podle proto, že napadené rozhodnutí závisí na řešení otázky hmotného či procesního práva a tato dovolacím soudem vyřešená právní otázka má být posouzena jinak, musí být z dovolání patrno, o kterou otázku hmotného či procesního práva jde a od kterého svého řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má (podle mínění dovolatele) dovolací soud odchýlit. Tedy pouhá polemika dovolatele s právním posouzením věci provedeným odvolacím soudem s tím, že toto právní posouzení má být jiné, nepředstavuje řádné vymezení předpokladů přípustnosti dovolání ve smyslu ve spojení s (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2016, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 1. 2017, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 12. 2018, sp. zn. ).

9. Jinými slovy právní otázkou, která by měla být dovolacím soudem posouzena jinak, je nutno rozumět otázku, která v rozhodnutí dovolacího soudu již vyřešená byla a dovolatel se domáhá jejího přehodnocení. Tato dovolací námitka tedy nemůže spočívat v tom, že posouzení věci odvolacím soudem je nesprávné a věc má být posouzena jinak – podle požadavku dovolatele (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2020, sp. zn. ).

10. Z uvedeného se podává, že pokud dovolatel pouze polemizuje s právním posouzením věci provedeným odvolacím soudem či jeho procesním postupem s tím, že toto právní posouzení nebo procesní postup odvolacího soudu měly být jiné, nevymezuje řádně ve smyslu ve spojení s , v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání. Prostřednictvím takové námitky dovolatele nemůže být naplněn žádný z předpokladů přípustnosti dovolání uvedených v

11. V projednávané věci žalobkyně napadá procesní postup nalézacích soudů. Dovolatelka však v tomto směru žádnou konkrétní právní otázku neformuluje a v této souvislosti neodkazuje ani na žádnou ustálenou rozhodovací praxi Nejvyššího soudu (dovolací soud připomíná, že žalobkyně namítá, že rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se měl odvolací soud odchýlit od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu). Obsahem dovolání je pouhá polemika žalobkyně s procesním postupem odvolacího soudu a jeho právními závěry s tím, že tyto právní závěry měly být jiné (a to takové, že soud měl žalobě vyhovět).

12. V dovolání žalobkyně rovněž nevymezuje řádně, v čem spatřuje nesprávné právní posouzení věci ve smyslu Žalobkyně nepoukazuje na žádnou právní normu (a její výklad), na základě které má za to, že postup odvolacího soudu není správný.

13. V takovém případě trpí dovolání vadami, pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat (srovnej a ; viz také usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2016, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 1. 2017, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 12. 2018, sp. zn. ).

IV.Závěr a náklady řízení

14. Z uvedeného plyne, že žalobkyně v dovolání nevymezuje řádně, v souladu se zákonem a ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ve smyslu Žalobkyně rovněž neuvádí, v čem má v posuzované věci spočívat dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci ve smyslu Dovolání tak trpí vadami, pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat (srovnej a ).

15. Proto Nejvyšší soud dovolání žalobkyně podle odmítl.

16. V souladu s větou druhou neobsahuje rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodnění.

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li žalobkyně povinnost uloženou jí tímto usnesením, mohou se žalovaní domáhat nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce.

V Brně dne 28. 1. 2026

Mgr. David Havlík předseda senátu