Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 NSČR 73/2025-P1-43

MSPH 76 INS 8760/202429 NSČR 73/2025-P1-43

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudců Mgr. Milana Poláška a Mgr. Hynka Zoubka v insolvenční věci dlužníka TD KAPPA s. r. o., se sídlem v Praze 1, Kaprova 42/14, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 05560837, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o přihlášce pohledávky věřitele č. 1 PSK Brno s. r. o.,se sídlem v Brně, Kabátníkova 105/2, PSČ 602 00, identifikační číslo osoby 60724463, zastoupeného Mgr. Janem Konečným, advokátem, se sídlem v Brně, Jaselská 203/20, PSČ 602 00, o dovolání věřitele č. 1 proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 30. června 2025, č. j. , -21, takto:Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

2. Soudy obou stupňů vyšly z toho, že:

[1] Přihláškou ze dne 20. května 2024 přihlásil věřitel do insolvenčního řízení dlužníka pohledávku v celkové výši 2 765 972,60 Kč.

[2] Při přezkumném jednání konaném dne 26. listopadu 2024 insolvenční správce pohledávku co do výše 1 508 451,83 Kč popřel; ve zbytku, tj. ve výši 1 257 520,77 Kč byla pohledávka zjištěna.

[3] Dne 30. prosince 2024 podal věřitel u insolvenčního soudu žalobu na určení „existence“ pohledávky, kterou insolvenční soud odmítl pro opožděnost usnesením ze dne 3. ledna 2025, č. j. -6, jež nabylo právní moci dne 31. ledna 2025.

[4] Usnesením ze dne 20. února 2025, č. j. -4, insolvenční soud odmítl přihlášku věřitele ve výši 1 508 451,83 Kč a rozhodl že právní moci usnesení účast věřitele v uvedené výši v insolvenčním řízení končí. K odvolání věřitele toto usnesení potvrdil Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 28. dubna 2025, č. j. , -11 (právní moci nabylo dne 29. dubna 2025). Věřitel tak zůstal účastníkem řízení s pohledávkou ve výši 1 257 520,77 Kč, která byla zjištěna.

3. Na tomto základě odvolací soud – cituje , věta první a , o úpadku a způsobech jeho řešení ( ) – ve shodě s insolvenčním soudem uzavřel, že k přihlášené pohledávce věřitele nelze přihlížet ani v rozsahu částky 1 257 520,77 Kč, ve které byla zjištěna; skutečná výše věřitelem přihlášené pohledávky totiž činí méně než 50 % původně přihlášené částky (konkrétně 45,46 %). Důsledkem opožděnosti určovací žaloby je současně nastoupení zákonného účinku podle části věty první před středníkem ve vztahu ke zbývající části věřitelem přihlášené pohledávky. Insolvenční soud správně odmítl přihlášku pohledávky ve zbývajícím rozsahu (v částce 1 257 520,77 Kč) podle .

4. K odvolací argumentaci odvolací soud s odkazem na usnesení odvolacího soudu ze dne 28. dubna 2025 uvedl, že tuto měl věřitel uplatnit v incidenčním sporu o určení výše popřené pohledávky, v němž by bylo postaveno najisto, zda byla přihláška pohledávky ve sporném rozsahu řádně popřena u řádně provedeného přezkumného jednání a zda insolvenční soud neporušil právo věřitele na spravedlivý proces. Dále zdůraznil, že znění části věty první před středníkem neumožňuje insolvenčnímu soudu toto ustanovení neaplikovat. V této souvislosti odvolací soud odmítl i námitky věřitele ohledně rozporu s ústavním pořádkem.

5. Proti usnesení odvolacího soudu podal věřitel dovolání, v němž namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci [dovolací důvod dle , (dále též jen „ “)], a požaduje, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí obou soudů „v celém jejich rozsahu“.

6. Přípustnost dovolání vymezuje ve smyslu argumentem, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení právních otázek, které dosud nebyly v rozhodování dovolacího soudu řešeny, jakož i otázek, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Konkrétně jde o tyto otázky:

[1] Lze uplatnit námitky vůči průběhu insolvenčního řízení i mimo incidenční řízení?

[2] Jaká je míra objektivity, kterou musí insolvenční správce při přezkumném jednání uchovat?

[3] Jak je třeba aplikovat ?

[4] Má soud při odmítnutí přihlášky podle povinnost zjistit, zda insolvenční správce splnil povinnost dle ?

[5] Začne bez aktivity insolvenčního správce dle běžet lhůta pro podání žaloby o určení pohledávky v případě neurčitosti přihlášky?

7. Pro dovolací řízení je rozhodný v aktuálním znění.

8. Nejvyšší soud dovolání, jež mohlo být přípustné jen podle a pro něž neplatí žádné z omezení přípustnosti vypočtených v , odmítl jako nepřípustné podle a 2

9. Učinil tak proto, že právní posouzení věci, na němž rozhodnutí odvolacího soudu spočívá a které bylo dovoláním zpochybněno, odpovídá ustálené judikatuře Nejvyššího soudu, od níž nemá Nejvyšší soud důvodu se odchylovat ani v projednávané věci.

10. Již v usnesení ze dne 30. září 2013, sen. zn. , Nejvyšší soud uzavřel, že hranice 50 % je dostatečně vysoká k tomu, aby rozumně uvažující věřitel byl schopen odhadnout svůj úspěch s přihlášenou pohledávkou v rozsahu, při němž se nedostane do konfliktu se sankcí nastavenou věty první . Tento závěr přitom Nejvyšší soud přijal též na základě závěrů obsažených v usnesení pléna Ústavního soudu ze dne 23. dubna 2013, sp. zn. , jímž Ústavní soud zastavil řízení o návrhu Vrchního soudu v Praze na zrušení , , , a . K tomu též srov. např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. dubna 2025, sen. zn. .

11. Úprava obsažená v má bránit tomu, aby přihlášení věřitelé prosazovali svou vůli v insolvenčním řízení, respektive ohrožovali jeho chod, vahou nadhodnocené (dosud nezjištěné) pohledávky, přičemž je zjevné, že škodlivý následek tohoto typu může vyvolat nejen nadhodnocená jistina, nýbrž i nadhodnocené příslušenství pohledávky. K tomu srov. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. dubna 2018, sen. zn. , uveřejněného pod číslem 57/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

12. Dospěl-li odvolací soud v projednávané věci k závěru, že k pohledávce dovolatele nelze v rozsahu zjištěné částky 1 257 520,77 Kč přihlížet, neboť jde o výši představující méně než 50 % původně přihlášené částky (konkrétně 45,46 %), a je na místě přihlášku pohledávky (i) v tomto rozsahu odmítnout podle , nejsou tyto závěry rozporné s rozhodovací praxí Nejvyššího soudu.

13. Dovolací námitky jsou obsahově shodné s námitkami, s nimiž se vypořádal již odvolací soud. Dovolací argumentací (týkající se činnosti a postupu insolvenčního správce, neurčitosti přihlášky, přezkumu pohledávky, popěrného úkonu a průběhu přezkumného jednání) přísluší zabývat se insolvenčnímu soudu v incidenčním sporu vyvolaném včasnou žalobou.

14. Přiléhavý není ani odkaz dovolatele na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. dubna 2020, sen. zn. , když jeho závěry zčásti na poměry dané věci nedopadají vzhledem k odlišnostem ve skutkovém stavu (šlo o vadnou přihlášku pohledávky), a zčásti toto rozhodnutí dovolatel nesprávně interpretuje.

15. Jelikož Nejvyšší soud dovolání v přiměřené lhůtě odmítl, nerozhodoval již o návrhu dovolatele na odklad právní moci dovoláním napadeného rozhodnutí; vzhledem k šlo ostatně o zjevně bezdůvodný návrh.

Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; osobám, o nichž tak stanoví , se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 28. 1. 2026

JUDr. Helena Myšková

předsedkyně senátu