Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 1122/2025

29 Cdo 1122/2025-240

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Jiřího Zavázala a Mgr. Hynka Zoubka v právní věci žalobce MONETA Money Bank, a. s., se sídlem v Praze 4, Vyskočilova 1422/1b, PSČ 140 00, identifikační číslo osoby 25 67 27 20, zastoupeného Mgr. Petrem Strakošem, advokátem se sídlem v Praze, Generála Píky 430/26, PSČ 160 00, proti žalovaným 1)Tegart s. r. o., se sídlem v Brně, Lidická 700/19, PSČ 602 00, identifikační číslo osoby 05 18 40 88, a 2) M. K., oběma zastoupeným Mgr. Jiřím Kubíčkem, advokátem, se sídlem v Praze, Revoluční 764/17, PSČ 110 00, o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání prvního žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 9. prosince 2024, č. j. -199, takto:

Odůvodnění:

Městský soud v Praze směnečným platebním rozkazem ze dne 23. února 2023, č. j. -49, uložil žalovaným [1) Tegart s. r. o. a 2) M. K.], aby společně a nerozdílně zaplatili žalobci (MONETA Money Bank, a. s.) směnečný peníz ve výši 2.000.000,- Kč s 6% úrokem od 16. listopadu 2022 do zaplacení, směnečnou odměnu 6.666,66 Kč a náhradu nákladů řízení ve výši 140.602,80 Kč. Rozhodl tak o povinnosti žalovaných zaplatit směnku vystavenou prvním žalovaným dne 14. září 2021 v Šumperku na řad žalobce na částku 4.021.045,- Kč splatnou 15. listopadu 2022 v platebním místě Praha 4 - Michle, Vyskočilova 1442/1b, bez protestu, kterou jako rukojmí za výstavce podepsal druhý žalovaný (dále jen „směnka“).

Rozsudkem ze dne 5. prosince 2023, č. j. -138, ponechal Městský soud v Praze směnečný platební rozkaz v platnosti (výrok I.) rozhodl o nákladech námitkového řízení (výrok II.).

Proti tomuto rozsudku podali žalovaní odvolání.

Řízení o odvolání druhého žalovaného Městský soud v Praze usnesením ze dne 30. srpna 2024, č. j. -176, zastavil pro nezaplacení soudního poplatku.

Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 9. prosince 2024, č. j. -199, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve vztahu k prvnímu žalovanému (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení ve vztahu mezi žalobcem a prvním žalovaným (druhý výrok).

Proti rozsudku odvolacího soudu podal první žalovaný dovolání, které má za přípustné ( , – dále jen „ “) k řešení právní otázky, zda je možné přihlížet k tvrzení, které účastník řízení učinil po uplynutí lhůty k podání námitek (proti směnečnému platebnímu rozkazu) ohledně skutečnosti, která mu před uplynutím této lhůty nebyla známa (o níž se dozvěděl až po uplynutí lhůty k podání námitek), respektive jde-li „o zánik dluhu na základě objektivní skutečnosti, kterou se žalobce dozvěděl až po uplynutí formální lhůty k podání směnečných námitek“.

Dovolatel zdůrazňuje, že se až z vyjádření žalobce ze dne 31. března 2023 dozvěděl, že směnkou zajištěná pohledávka (ze smlouvy o revolvingovém úvěru reg. č. 77321002401) byla zajištěna (i) „ručením“ Národní rozvojové banky, a. s. (dále jen „banka“) dle smlouvy o portfoliovém ručení ze dne 4. června 2020. Dne 1. února 2023 bylo na zajištěnou pohledávku „zaúčtováno“ plnění banky v částce 3.600.000,- Kč; v rozsahu takto poskytnutého plnění došlo k zániku zajištěné pohledávky, „k subrogaci části pohledávky“ na banku a současně ke zpětnému postoupení „subrogované pohledávky“ na žalobce. Tato pohledávka však ‒ pokračuje dovolatel ‒ nebyla zajištěna směnkou.

Závěr odvolacího soudu, podle něhož nelze přihlížet k námitkám vzneseným po uplynutí lhůty k podání námitek proti směnečnému platebnímu rozkazu ( ), přitom vede k porušení jeho práva na jeho spravedlivý proces ( a d).

Proto dovolatel požaduje, aby Nejvyšší soud „směnečný platební rozkaz zrušil“.

Žalobce navrhuje, aby Nejvyšší soud dovolání odmítl jako nepřípustné, popřípadě zamítl jako nedůvodné.

Dovolání, které mohlo být přípustné jen podle , Nejvyšší soud odmítl jako nepřípustné podle a 2

Učinil tak proto, že právní posouzení věci, na němž napadené rozhodnutí spočívá a které bylo dovoláním zpochybněno, je v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu, podle níž:

a) V námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu musí žalovaný uvést vše, co proti němu namítá. Srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. listopadu 2008, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 101/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 101/2009“).

b) Předmětem námitkového řízení mohou být pouze námitky včasné a odůvodněné. Za odůvodněné lze přitom považovat jen takové námitky, z jejichž obsahu je zřejmé, v jakém rozsahu je směnečný platební rozkaz napadán a (současně) na jakých skutkových okolnostech žalovaný svou obranu proti směnečnému platebnímu rozkazu zakládá. Žalovaný přitom nemůže – se zřetelem k zásadě koncentrace řízení o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu – po uplynutí lhůty k podání námitek uplatňovat takovou obranu, která nebyla uvedena již v námitkách. Nic mu však nebrání v tom, aby i v této fázi řízení uváděl nové skutečnosti, jež mohou mít − podle jeho názoru − význam pro posouzení důvodnosti obrany již (v námitkách řádně) uplatněné. Takové skutečnosti pak nelze považovat (směřují-li vskutku jen k doplnění dříve uplatněné námitky) za námitky nové (a tudíž opožděné), k nimž by již soud nesměl (v intencích zákazu formulovaného v části věty první za středníkem ) přihlížet. Srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. března 2009, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 3/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, opět R 101/2009 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. dubna 2010, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 30/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, k jejichž závěrům se Nejvyšší soud přihlásil např. v důvodech rozsudků ze dne 25. července 2024, sp. zn. , a ze dne 27. listopadu 2025, sp. zn. .

Na shora citovaných závěrech nemá Nejvyšší soud důvod cokoli měnit ani na základě argumentace obsažené v dovolání.

K tomu, že právní úprava obsažená v „nevede“ k porušení práva dovolatele na spravedlivý proces, srov. např. obecně důvody nálezu pléna Ústavního soudu ze dne 16. října 2012, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 369/2012 Sb., jakož i důvody nálezu Ústavního soudu ze dne 20. dubna 2011, sp. zn. .

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn , a , když Nejvyšší soud dovolání prvního žalovaného odmítl a žalobci vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení. Ty sestávají z mimosmluvní odměny za zastoupení advokátem za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání ze dne 7. dubna 2025), která podle bodu 6., a , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátního tarifu), ve znění účinném k datu sepisu vyjádření, činí (z tarifní hodnoty 2.006.666,66 Kč) částku 16.340,- Kč, a z paušální částky náhrady hotových výdajů ve výši 450,- Kč ( advokátního tarifu); s připočtením 21% daně z přidané hodnoty celkem činí 20.315,90 Kč.

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat exekuce (výkonu rozhodnutí).

V Brně dne 28. 1. 2026

JUDr. Petr Gemmel

předseda senátu