Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 ICdo 194/2025

211 ICm 3386/2023 -90

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Milana Poláška v právní věci žalobkyně JUDr. Jiřiny Lužové, se sídlem v Praze 1, Dušní 886/22, PSČ 110 00, jako insolvenční správkyně dlužníka Sberbank CZ, a.s. v likvidaci, zastoupené Mgr. Martinem Hrodkem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Klimentská 1216/46, PSČ 110 00, proti žalované JUDr. Kateřině Martínkové, LL.M., MBA, se sídlem v Ostravě, Sokolská třída 966/22, PSČ 702 00, jako oddělené insolvenční správkyni dlužníka Sberbank CZ, a. s. v likvidaci, zastoupené Mgr. Ladislavem Popkem, advokátem, se sídlem v Ostravě, Sokolská třída 966/22, PSČ 702 00, o určení pravosti a výše pohledávky, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka Sberbank CZ, a. s. v likvidaci, se sídlem v Praze 5, U Trezorky 921/2, PSČ 158 00, identifikační číslo osoby 25 08 33 25, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 18. srpna 2025, č. j. 211 ICm 3386/2023, -72 (), takto: I. Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 18. srpna 2025, č. j. 211 ICm 3386/2023, -72 (), se s výjimkouvýroku o zamítnutí návrhu na přerušení odvolacího řízení mění takto:1. Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. června 2025, č. j. 211 ICm 3386/2023-59, se s výjimkouvýroku o zamítnutí návrhu na přerušení řízení mění tak, že řízení se zastavuje.2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

Odůvodnění:

Usnesením ze dne 2. června 2025, č. j. 211 ICm 3386/2023-59, Městský soud v Praze (dále jen „insolvenční soud“) zamítl návrh žalobkyně (JUDr. Jiřiny Lužové, jako insolvenční správkyně dlužníka Sberbank CZ, a. s. v likvidaci), na přerušení řízení (výrok I.), odmítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala vůči žalované (JUDr. Kateřině Martínkové, LL.M., MBA, jako oddělené insolvenční správkyni dlužníka) určení, že (označené) dílčí pohledávky z titulu zástavního práva k pohledávkám z bankovních účtů přihlášené do insolvenčního řízení dlužníka přihláškou pohledávky P782, jsou pohledávkami po právu jako nezajištěné, nevykonatelné a podmíněné (výrok II.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok III.).

Vrchní soud v Praze k odvolání žalobkyně usnesením ze dne 18. srpna 2025, č. j. 211 ICm 3386/2023, -72 (), potvrdil usnesení insolvenčního soudu v bodě II. výroku (první výrok), zamítl návrh žalobkyně a žalované na přerušení odvolacího řízení (druhý výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (třetí výrok).

Odvolací soud – cituje , , a 4, až 3, a 3 a , o úpadku a způsobech jeho řešení () - uzavřel, že práva a povinnosti náležející v insolvenčním řízení dlužníku nemohou vykonávat jeho věřitelé, a naopak, že práva a povinnosti věřitelů nemůže vykonávat dlužník. Umožňuje-li uplatňovat svá práva vůči dlužníku jen věřitelům, je vyloučeno, aby totéž mohl učinit dlužník (vůči sobě). Procesní legitimace k podání přihlášky pohledávky tak dlužníku (ani jeho insolvenčnímu správci) nenáleží.

Proti prvnímu (potvrzujícímu) výroku usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, které má za přípustné [ , (dále jen „“)] k řešení právní otázky, zda může insolvenční správce dlužníka vystupovat zároveň v postavení (zástavního) věřitele tohoto dlužníka v souladu s hmotným právem a podat přihlášku podmíněné pohledávky, tj. zda může uplatňovat pohledávku svým jménem ve prospěch majetkové podstaty dlužníka proti pohledávce (prostředkům) na bankovním účtu vedeném tímto dlužníkem. Z pohledu hmotného práva jde o otázku, zda lze v insolvenčním řízení zohlednit hmotněprávní pravidlo určené v , (dále jen „o. z.“).

Dovolatelka snáší argumenty ve prospěch závěru, podle něhož jí svědčí aktivní legitimace k podání přihlášky pohledávky do insolvenčního řízení dlužníka a k podání žaloby podle .

Požaduje, aby Nejvyšší soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

Žalovaná navrhuje, aby Nejvyšší soud dovolání jako nepřípustné odmítl, popřípadě jako nedůvodné zamítl.

Dovolání je přípustné podle k řešení právní otázky dovoláním otevřené, kterou odvolací soud zodpověděl (ve výsledku) odchylně od následné judikatury Nejvyššího soudu.

Nejvyšší soud v usnesení ze dne 16. prosince 2025, sen. zn. (na něž v podrobnostech odkazuje), vydaném v rámci insolvenčního řízení téhož dlužníka ve věci vedené mezi týmiž účastníky o určení pravosti a výše (co do „kvality“ obdobných) pohledávek, dospěl při řešení téže právní otázky k následujícím závěrům:

1) Insolvenční dlužník se nemůže účastnit insolvenčního řízení vedeného na jeho majetek jako svůj vlastní věřitel v postavení zástavního věřitele ani tehdy, je-li ve smyslu § 1335 odst. 1 o. z. zástavou pohledávka zástavního dlužníka za insolvenčním dlužníkem (coby zástavním věřitelem).

2) Řízení o incidenční žalobě, kterou se insolvenční správkyně dlužníka (coby zástavního věřitele) domáhá vůči popírající oddělené insolvenční správkyni téhož dlužníka (coby poddlužníka ze zastavené pohledávky) určení pravosti a výše zajištěné pohledávky, insolvenční soud zastaví podle pro neodstranitelný nedostatek podmínky řízení.

Jelikož Nejvyšší soud neměl důvod se odchýlit od těchto závěrů (podložených argumentací ve shora označeném usnesení ze dne 16. prosince 2025) ani v projednávané věci, změnil rozhodnutí soudů nižších stupňů [ ], tak, že řízení zastavil ( ve spojení s ).

Výroky o nákladech řízení před soudy nižších stupňů a o nákladech dovolacího řízení

jsou odůvodněny tím, že u subjektu, který vystupuje na obou stranách sporu (zde u dlužníka, na jehož účet jedná insolvenční správkyně i oddělená insolvenční správkyně) nepřichází náhrada nákladů řízení pojmově v úvahu; srov. ostatně i .

Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 28. 1. 2026

JUDr. Petr Gemmel

předseda senátu