Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 ICdo 200/2025-95

MSPH 95 INS 12575/2022 205 ICm 3404/2023 29 ICdo 200/2025-95

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Hynka Zoubka a soudců JUDr. Petra Gemmela a JUDr. Zdeňka Krčmáře v právní věci žalobkyně JUDr. Jiřiny Lužové, se sídlem v Praze 1, Dušní 866/22, PSČ 110 00, jako insolvenční správkyně dlužníka Sberbank CZ, a. s. v likvidaci, zastoupené Mgr. Martinem Hrodkem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Klimentská 1216/46, PSČ 110 00, proti žalované JUDr. Kateřině Martínkové, LL.M., MBA, se sídlem v Ostravě, Sokolská třída 966/22, PSČ 702 00, jako oddělené insolvenční správkyni dlužníka Sberbank CZ, a. s. v likvidaci, zastoupené Mgr. Ladislavem Popkem, advokátem, se sídlem v Ostravě, Sokolská třída 966/22, PSČ 702 00, o určení pravosti a výše pohledávky, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka Sberbank CZ, a. s. v likvidaci, se sídlem v Praze 5, U Trezorky 921/2, PSČ 158 00, identifikační číslo osoby 25083325, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 18. září 2025, č. j. 205 ICm 3404/2023, -79 ( ), takto:

Odůvodnění:

1.

Usnesením ze dne

29. července 2025, č. j. -67

, Městský soud v Praze (dále jen „insolvenční soud“) odmítl žalobu, kterou se žalobkyně (JUDr. Jiřina Lužová, jako insolvenční správkyně dlužníka Sberbank CZ, a. s. v likvidaci) domáhala vůči žalované (JUDr. Kateřině Martínkové, LL.M., MBA, jako oddělené insolvenční správkyni dlužníka) určení, že má za dlužníkem dílčí pohledávku č. P823.2 (bod I. výroku), a rozhodl o nákladech řízení (bod II. výroku).

2. Insolvenční soud – vycházeje zejména z a a 4 , o úpadku a způsobech jeho řešení ( ), a z , (dále jen „o. z.“) – uzavřel, že v insolvenčním řízení mohou uplatnit pohledávku přihláškou jen osoby odlišné od dlužníka, nikoliv dlužník, popřípadě jeho insolvenční správce; žalobu proto odmítl jako podanou neoprávněnou osobou.

3. K odvolání žalobkyně Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 18. září 2025, č. j. 205 ICm 3404/2023, -79 ( ), potvrdil usnesení insolvenčního soudu (první výrok), zamítl návrh žalobkyně a žalované na přerušení odvolacího řízení (druhý výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (třetí výrok).

4. Odvolací soud – vycházeje zejména z , , a 4, , , , a a z o. z. – uzavřel, že je vyloučeno, aby dlužník (sám či „prostřednictvím insolvenčního správce“) přihlásil do „svého“ insolvenčního řízení vlastní (byť potenciální) pohledávku. Není pochyb, že v insolvenčním řízení mohou uplatnit pohledávku toliko věřitelé, tedy „subjekty stojící vně dlužníka“; závěr insolvenčního soudu, že žalobkyně není osobou oprávněnou domáhat se určení a pravosti výše takové pohledávky, je proto správný.

5. Proti prvnímu výroku usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, jehož přípustnost vymezuje ve smyslu , (dále též jen „ “), argumentem, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení právní otázky, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, konkrétně otázky:

Může insolvenční správce dlužníka vystupovat zároveň v postavení (zástavního) věřitele tohoto dlužníka v souladu s hmotným právem a podat přihlášku (podmíněné) pohledávky?

Může tedy insolvenční správce svým jménem uplatnit pohledávku ve prospěch majetkové podstaty dlužníka proti pohledávce (prostředkům) na bankovním účtu vedeném tímto dlužníkem?

Z pohledu hmotného práva jde o posouzení, zda se v insolvenčním řízení prosadí pravidlo uvedené v § 1335 odst. 1 o. z.

6. Dovolatelka namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (dovolací důvod dle ), a požaduje, aby Nejvyšší soud zrušil napadené rozhodnutí a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

7. Dovolatelka je přesvědčena, že jí svědčí aktivní legitimace k podání přihlášky pohledávky do insolvenčního řízení. Dovozuje, že má-li zástavní věřitel právo podat žalobu proti poddlužníku, pak je logické, že má i aktivní legitimaci k přihlášení pohledávky do insolvenčního řízení poddlužníka.

8. Žalovaná ve vyjádření navrhuje dovolání odmítnout, popřípadě zamítnout.

9. Pro dovolací řízení je rozhodný v aktuálním znění.

10. Dovolání je přípustné podle , když pro daný případ neplatí žádné z omezení přípustnosti dovolání vypočtených v a v posouzení dovoláním předestřené právní otázky je napadené rozhodnutí v rozporu s níže označenou judikaturou Nejvyššího soudu (přijatou po vydání dovoláním napadeného rozhodnutí).

11. Vady řízení, k nimž Nejvyšší soud u přípustného dovolání přihlíží z úřední povinnosti ( ), nejsou dovoláním namítány a ze spisu se nepodávají.

12. Judikatura Nejvyššího soudu se po vydání napadeného rozhodnutí ustálila v následujících závěrech:

[1] Insolvenční dlužník se nemůže účastnit insolvenčního řízení vedeného na jeho majetek jako svůj vlastní věřitel v postavení zástavního věřitele ani tehdy, je-li ve smyslu § 1335 odst. 1 o. z. zástavou pohledávka zástavního dlužníka za insolvenčním dlužníkem (coby zástavním věřitelem).

[2] Řízení o incidenční žalobě, kterou se insolvenční správkyně dlužníka (coby zástavního věřitele) domáhá vůči popírající oddělené insolvenční správkyni téhož dlužníka (coby poddlužníka ze zastavené pohledávky) určení pravosti a výše zajištěné pohledávky, insolvenční soud zastaví podle pro neodstranitelný nedostatek podmínky řízení.

V podrobnostech k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. prosince 2025, sen. zn. , ze dne 22. prosince 2025, sen. zn. a ze dne 28. ledna 2026, sen. zn. .

13. Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání ( věta první ), změnil napadené rozhodnutí podle (vyjma druhého výroku, který nebyl dovoláním napaden, a ani není výrokem závislým), když odvolací soud formálně rozhodl nesprávně a dosavadní výsledky řízení ukazují, že je možné o věci rozhodnout. Ke změně přikročil Nejvyšší soud v tom duchu, že odmítnutí žaloby podle změnil na zastavení řízení o žalobě podle (ve spojení s ).

14. Výrok o nákladech řízení před soudy obou stupňů i výrok o nákladech dovolacího řízení je odůvodněn tím, že u subjektu, který vystupuje na obou stranách sporu (zde u dlužníka, na jehož účet jedná insolvenční správkyně i oddělená insolvenční správkyně) nepřichází náhrada nákladů řízení pojmově v úvahu; srov. ostatně i .

Poučení: Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. 2. 2026

Mgr. Hynek Zoubek

předseda senátu