Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 3067/2024

20 Cdo 3067/2024

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Aleše Zezuly v exekuční věci oprávněné České štěrkopísky spol. s r. o., se sídlem v Praze 9 - Čakovicích, Cukrovarská 34, identifikační číslo osoby 27584534, zastoupené Mgr. Tomášem Uherkem, advokátem se sídlem v Praze 9, Jandova 208/8 proti povinným 1) KD plast s. r. o., se sídlem v Praze 1, Kaprova 42/14, identifikační číslo osoby 06574823, a 2) K. D., za účasti vydražitele S. P., pro 1 821 000 Kč s příslušenstvím, vedené u soudního exekutora JUDr. Ondřeje Hanáka, Ph.D., Exekutorský úřad Praha 5, pod sp. zn. 147 EX 1243/22, o dovolání vydražitele proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 30. 5. 2024, č. j. -352, takto:Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 30. 5. 2024, č. j. -352, se ruší a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

1. Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích (dále též „odvolací soud“) v záhlaví označeným rozhodnutím změnil usnesení soudního exekutora JUDr. Ondřeje Hanáka, Ph.D, Exekutorský úřad Praha 5, ze dne 23. 11. 2023, č. j. 147 EX 1243/22-243, tak, že se vydražiteli S. P. neuděluje příklep k draženým nemovitým věcem zapsaným u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Pardubice, na listu vlastnictví číslo XY v obci a katastrálním území XY, jako stavební parcela č. XY, jejíž součástí je stavba č. p. XY, a dále pozemkové parcely č. XY a č. XY (výrok I) a rozhodl, že vydražitel nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II).

2. Odvolací soud předně potvrdil postup soudního exekutora, který přistoupil k dražbě nemovitých věcí, i když třetí osoba podala k draženým nemovitým věcem vylučovací žalobu, jelikož dospěl k závěru, že vylučovací žaloba podaná panem B. je zjevně bezúspěšná. Závěr soudního exekutora rovněž potvrdil Okresní soud v Pardubicích usnesením ze dne 7. 11. 2023, č. j. -42, kterým bylo zastaveno řízení o vyloučení nemovité věci z exekuce pro nezaplacení soudního poplatku. Toto usnesení bylo k odvolání žalobce potvrzeno usnesením Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 28. 2. 2024, č. j. -63. Soudní exekutor rovněž nepochybil, pokud dražební jednání nařídil dříve než po uplynutí tří měsíců od bezúspěšné dražby, protože podle a 2 , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, dále též jen „e. ř.“,, který je ve vztahu k ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů, dále též jen „ “ lex specialis, exekutor postupuje v exekuci rychle a účelně a činí i bez návrhu úkony směřující k vedení exekuce. Odvolací soud však v průběhu odvolacího řízení zjistil z usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 18. 12. 2023, č. j. , že bylo zahájeno insolvenční řízení ve věci dlužníka K. D. (povinného 2/). Vyhláška o zahájení insolvenčního řízení byla zveřejněna v insolvenčním rejstříku dne 18. 12. 2023 v 7:04 hodin. Tímto okamžikem nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení [srov. , o úpadku a způsobech jeho řešení ( ), dále též jen „ “]. Podle po zahájení insolvenčního řízení sice lze nařídit výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, nelze jej však provést. Je tedy možné nařídit dražbu, nelze ji však provést. Po zahájení insolvenčního řízení tak usnesení o příklepu nemůže nabýt právní moci, přičemž tyto účinky přetrvávají až do právní moci rozhodnutí, kterým bude insolvenční řízení ukončeno. Na základě výše uvedeného odvolací soud usnesení soudního exekutora změnil a příklep vydražiteli neudělil.

3. Proti výše uvedenému usnesení odvolacího soudu podal vydražitel dovolaní. Namítá, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, a dále má být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Konkrétně se jedná o otázku, zda důvodem pro změnu usnesení o příklepu dle je taktéž zahájené insolvenční řízení (tato otázka dle něj nebyla dosud v rozhodování dovolacího soudu vyřešena) a dále zda rozhodování o odvolání proti usnesení o příklepu je provedením exekuce ve smyslu (tato otázka má být dovolacím soudem posouzena jinak). K první otázce dovolatel uvádí, že ustanovení stanoví taxativní výčet důvodů, pro které může být usnesení o příklepu změněno tak, že se příklep neuděluje. Odvolací soud postupoval v rozporu se zákonem, když jako důvod pro změnu usnesení o příklepu shledal zahájené insolvenční řízení proti povinnému 2). K tomuto odkazuje na usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. 3. 2024, č. j. -65, který rozhodoval prakticky v identické situaci a za obdobných okolností. Dle usnesení Městského soudu v Praze má být usnesení o udělení příklepu potvrzeno bez ohledu na probíhající insolvenční řízení proti povinnému 2). Odvolací soud nyní postupoval v rozporu s principem předvídatelnosti soudního rozhodování a ochrany legitimního očekávání účastníků a tím i postupoval v rozporu s právem na spravedlivý proces zaručeným d (srov. nález Ústavního soudu ze dne 30. 11. 2016, sp. zn. ). Dle dovolatele smyslem není přezkum jednání, která nastala či se uskutečnila až po okamžiku příklepu. Z tohoto důvodu tedy zahájení insolvenčního řízení po udělení příklepu není důvodem pro změnu usnesení o příklepu. Pokud by bylo insolvenční řízení zrušeno, aniž by došlo k naplnění cíle insolvenčního řízení, nemohlo by v dané situaci dojít k provedení exekuce vydražením předmětné nemovitosti dle usnesení o příklepu, neboť by zde bylo pravomocné rozhodnutí odvolacího soudu, že se příklep neuděluje.

4. K otázce, zda rozhodování odvolacího soudu proti usnesení o příklepu je provedením exekuce ve smyslu , vydražitel odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2006, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 54/2007 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 4. 2016, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 56/2017 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 6. 2013, sp. zn. , přičemž má za to, že má být tato otázka dovolacím soudem posouzena jinak. Cituje rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 30. 09. 2021, č. j. -104 a uvádí k němu, že nelze rozlišovat, zda usnesení o udělení příklepu nabude právní moci pouze tím, že marně uplyne lhůta pro podání odvolání nebo bude takové usnesení o udělení příklepu potvrzeno v rámci odvolacího řízení. Takové rozlišení by bylo v rozporu s ústavním pořádkem a právy plynoucími z d, kdy bude znevýhodněn ten vydražitel, u něhož bylo podáno odvolání, kdy bude následně usnesení o udělení příklepu potvrzeno, oproti vydražiteli, u něhož takové odvolání podáno nebude. Bylo by v rozporu s právními předpisy, pokud by takový postup byl aplikován. Ustanovení se tedy neuplatní, neboť usnesení o udělení příklepu bylo učiněno před zahájením insolvenčního řízení. Probíhající insolvenční řízení nemůže být na překážku potvrzení usnesení o udělení příklepu v rámci odvolacího řízení, a nemůže být tak důvodem pro neudělení příklepu. Vydražitel dále odkazuje na e. ř., který dle něj počítá s tím, že v souvislosti s provedením exekuce mohou související rozhodnutí nabýt právní moci, aniž by zákon rozlišoval, zda se tak může stát pouze uplynutím lhůty bez toho, aniž by bylo podáno odvolání, nebo nabytí právní moci dojde až po rozhodnutí o podaném odvolání v dané věci. Rovněž namítá, že u povinného 2) byl podán insolvenční návrh až dne 18. 12. 2023, tedy poté, co by usnesení o příklepu nabylo právní moci, nebylo-li by podáno odvolání ve smyslu a. 2 proti usnesení o příklepu. Pokud povinný 2) v odvolání odkazuje na žalobu o určení vlastnického práva podanou panem J. B., tato žaloba byla účelová (viz bod 5.13 dovolání). Odvolací důvody, které povinný 2) uvedl byly činěny účelově, jelikož smyslem bylo pouze zdržení vykonávacího řízení, zmaření výkonu rozhodnutí a takové jednání by nemělo požívat právní ochrany. Ze shora uvedených důvodu vydražitel navrhuje, aby Nejvyšší soud usnesení odvolacího soudu změnil tak, že se usnesení soudního exekutora potvrzuje.

5. Nejvyšší soud projednal dovolání a rozhodl o něm podle , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. část první čl. II bod 2 ), dále též „ “.

6. Podle ustanovení odvolací soud usnesení o příklepu změní tak, že se příklep neuděluje, jestliže v řízení došlo k takovým vadám, že se odvolatel nemohl zúčastnit dražby, nebo jestliže byl příklep udělen proto, že při nařízení dražebního jednání nebo při provedení dražby došlo k porušení zákona. Ze stejných důvodů změní odvolací soud i usnesení o předražku. Ustanovení se nepoužije.

7. Podle ustanovení , ve znění účinném od 1. 6. 2019 do 30. 9. 2024 se zahájením insolvenčního řízení se spojují tyto účinky: výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty, lze nařídit nebo zahájit, nelze jej však provést. Pro pohledávky za majetkovou podstatou ( ) a pohledávky jim na roveň postavené ( ) však lze provést nebo vést výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek náležející do majetkové podstaty dlužníka, na základě rozhodnutí insolvenčního soudu vydaného podle a s omezeními tímto rozhodnutím založenými. Není-li dále stanoveno jinak, výkon rozhodnutí nebo exekuce se i nadále nařizuje nebo zahajuje a provádí proti povinnému.

8. Nejvyšší soud ve své judikatuře opakovaně vysvětlil, že vztah insolvenčního řízení k exekučnímu řízení je upraven v ustanovení . Jedním z účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení na majetek dlužníka je nemožnost provedení výkonu rozhodnutí či exekuce, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty [ ]. Na úpravu obsaženou v ustanovení pak navazuje ustanovení , které pro dobu účinků rozhodnutí o úpadku dlužníka (již) zakazuje nařídit nebo zahájit výkon rozhodnutí nebo exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty.

9. V usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 13. 4. 2016, sp. zn. , uveřejněného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem publikačním 56/2017, Nejvyšší soud vysvětlil, že v pozitivním slova smyslu lze označit jako úkon, jímž se „provádí“ výkon rozhodnutí nebo exekuce, každý úkon, jímž má být výkon rozhodnutí nebo exekuce bezprostředně realizován. V negativním smyslu slova pak lze obecně říci, že úkonem, jímž se provádí výkon rozhodnutí nebo exekuce, není úkon učiněný (jen) k zajištění dlužníkova majetku pro účely jeho postižení takovým výkonem rozhodnutí nebo exekucí. Tato definice je s účinností od 1. ledna 2014 obsažena v (srov. větu první ; usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2024, sp. zn. ).

10. Za úkon, jímž se výkon rozhodnutí nebo exekuce provádí pak Nejvyšší soud označil např. pokyn k odepsání peněžních prostředků z účtu povinného (při výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu u banky), udělení příklepu (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 4. 2004, sp. zn. ), projednávání poddlužnické žaloby podle (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 12. 2005, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 55/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), nebo pokyn soudu k tomu, aby usnesení o udělení příklepu bylo doručeno zákonem stanoveným osobám (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2006, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 54/2007 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), soupis věcí povinného v rámci exekuce prodejem movitých věcí (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 8. 2012, sp. zn. ), vydání exekučního příkazu (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2010, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 69/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Z uvedené judikatury je zřejmé, že udělení příklepu je prováděním exekuce, přičemž od těchto závěru nemá dovolací soud důvod se odchylovat.

11. Dovolatel také namítá, že otázka, zda je důvodem pro změnu usnesení o příklepu dle zahájené insolvenční řízení, nebyla v rozhodování dovolacího soudu dosud řešena. Nejvyšší soud však již dříve uzavřel, že jestliže by odvolací soud o odvolání proti rozhodnutí o udělení příklepu vůbec rozhodoval v době, kdy již nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, dostal by se do rozporu s judikatorním výkladem ustanovení [srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2006, sp. zn. , (uveřejněný pod číslem 54/2007 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část civilní), usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 4. 2016, sp. zn. , (uveřejněné pod číslem 56/2017 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část civilní), usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 6. 2013, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 6. 2021, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 5. 2019, sp. zn. , nebo ze dne 30. 8. 2022, sp. zn. ].

12. Z insolvenčního spisu vedeného u Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích pod sp. zn. se podává, že dne 18. 12. 2023, vyhláškou č. j. , bylo zahájeno insolvenční řízení ve věci dlužníka K. D. Toto insolvenční řízení doposud trvá (prohlášený konkurs).

13. Jestliže odvolací soud rozhodoval o odvolání po zahájení insolvenčního řízení (30. 5. 2024), nerespektoval shora uvedenou ustálenou rozhodovací praxi dovolacího soudu, jeho rozhodnutí není správné a Nejvyšší soud napadené usnesení odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení ( a 2 ). Odvolací soud proto nemůže o odvolání věcně rozhodnout [nevydal-li ve věci insolvenční soud předběžné opatření ve smyslu – srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 4. 2017, sp. zn. ].

14. Právní názor vyslovený v tomto usnesení je závazný ( věta první ve spojení s ).

15. V novém rozhodnutí o věci rozhodne soud o náhradě nákladů řízení, včetně řízení dovolacího ( věta druhá ), případně o nich rozhodne soudní exekutor ve zvláštním režimu ( a násl. e. ř.).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 25. 3. 2025

JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.předsedkyně senátu