Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 81/2024

26 Cdo 81/2024-1018

USNESENÍ

a) P. K.

,

b)

M. K.

, zastoupených Mgr. Petrou Fenikovou, advokátkou se sídlem v Praze 2, Bělehradská 572/63, proti žalovaným

1) V. M.

,

2) P. M.

, zastoupeným JUDr. Bc. Norbertem Naxerou, advokátem se sídlem v Praze 1, Politických vězňů 1531/9, o vyklizení nemovitosti a o vzájemném návrhu žalovaného na zaplacení částky 8 250 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Berouně pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Berouně ze dne 23. 3. 2021, č. j. -288, a Krajského soudu v Praze ze dne 7. 9. 2022, č. j. -704, takto:

I. Řízení o dovolání proti rozsudku Okresního soudu v Berouně ze dne 23. 3. 2021, č. j. -288,

se zastavuje

.

II. Dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 7. 9. 2022, č. j. -704,

se odmítá

.

III. Žalovaná

je povinna

zaplatit žalobcům oprávněným společně a nerozdílně na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 9 268 Kč k rukám Mgr. Petry Fenikové, advokátky se sídlem v Praze 2, Bělehradská 572/63, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

1. Okresní soud v Berouně (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 23. 3. 2021, č. j. -288, uložil žalovaným povinnost vyklidit a vyklizený předat žalobcům „pozemek parc. č. XY (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba XY., č.p. XY (objekt k bydlení), pozemek parc. č. XY (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba bez č. p./č. e. (garáž) a pozemek parc. č. XY (zahrada), vše v k. ú. XY, obec XY“ (výrok I), zamítl vzájemný návrh žalovaného, aby žalobci byli povinni zaplatit mu 8 250 Kč (výrok II) a rozhodl o nákladech řízení (výroky III, IV, V, VI).

2. Krajský soud v Praze (odvolací soud) rozsudkem ze dne 7. 9. 2022, č. j. -704, rozsudek soudu prvního stupně změnil ve výrocích o nákladech řízení III až VI (výrok I), potvrdil ve výrocích o věci samé I a II (výrok II) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výroky III a IV).

3. Proti citovanému rozsudku odvolacího soudu a výslovně i proti rozsudku soudu prvního stupně podali žalovaní dovolání.

4. Řízení o dovolání žalovaného bylo zastaveno usnesením soudu prvního stupně ze dne 22. 11. 2023, č. j. -1013.

5. Dovolání žalované (dovolatelky) Nejvyšší soud projednal a o něm rozhodl podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „ “).

6. Řízení o dovolání proti rozsudku soudu prvního stupně Nejvyšší soud zastavil ( ve spojení s ), neboť dovolání je mimořádným opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu ( ). Opravným prostředkem proti rozhodnutí soudu prvního stupně je odvolání. proto ani neupravil funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně. Nedostatek funkční příslušnosti je přitom neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2003, sp. zn. , uveřejněné pod č. 47/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

7. Dovolání žalované proti rozsudku odvolacího soudu Nejvyšší soud (jako soud dovolací) odmítl podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), neboť v něm schází náležité vylíčení, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a ), přičemž tuto vadu, pro kterou nelze v dovolacím řízení pokračovat, včas (v průběhu trvání lhůty k dovolání) neodstranila ( ).

8. Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. ). Z povahy věci vyplývá, že v konkrétním případě může být splněno vždy pouze jedno ze zákonem stanovených kritérií přípustnosti dovolání – splnění jednoho kritéria přípustnosti dovolání vylučuje, aby současně pro řešení téže otázky bylo naplněno kritérium jiné (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2014, sp. zn. , ústavní stížnost proti němu Ústavní soud usnesením ze dne 30. 6. 2015, sp. zn. , odmítl). Předkládá-li dovolatel k dovolacímu přezkumu více otázek, ať již hmotného či procesního práva, musí ve vztahu ke každé z nich uvést, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 1. 2015, sp. zn. , či ze dne 14. 5. 2019, sp. zn. ).

9. Těmto požadavkům dovolatelka nedostála, neboť v úvodu dovolání pouze obecně konstatovala, že „odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena“. Následně vymezila tři otázky („musí soud odročit jednání, třeba i opakovaně, pokud se účastník nemůže dostavit k jednání z důvodu, že musí dodržovat karanténu?“, „může soudce odmítnout, že je podjatý a postupovat podle , pokud námitka podjatosti byla vznesena v dostatečném předstihu před jednáním?“ a „může soud nařídit vyklizení nemovitosti ve vztahu k části rodiny, když jeden z členů rodiny žije v nemovitosti nadále?“), ale neuvedla, při řešení které z nich se měl odvolací soud odchýlit od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu (a o kterou rozhodovací praxi jde), ani kterou z nich považuje za dovolacím soudem dosud nevyřešenou. Tyto náležitosti pak nelze dovodit ani z obsahu dovolání. Ani samotný odkaz na nález Ústavního soudu ze dne 15. 6. 2016, sp. zn. , nelze – bez vázanosti na konkrétní právní otázku, na níž napadené rozhodnutí spočívá – pokládat za náležitý údaj o tom, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání. To platí tím spíše, že dovolatelka jej vztahuje k nesprávnosti postupu soudu prvního stupně, a nikoli soudu odvolacího. Obligatorní náležitosti dovolání ( ) se přitom musí, jak vyplývá již ze samotného znění , vztahovat k dovoláním „napadenému“ rozhodnutí odvolacího soudu.

10. Z dovolání je rovněž zřejmé, že dovolatelka nesouhlasí s tím, jak odvolací soud posoudil (ne)platnost nájemní smlouvy z roku 2015, neformuluje však žádnou otázku, na níž je napadené rozhodnutí založeno a kterou by se měl dovolací soud zabývat.

11. Námitkami, jimiž dovolatelka zpochybnila správnost skutkových zjištění (o tom, kdy se insolvenční správce dozvěděl o existenci nájemní smlouvy), zpochybňuje právní posouzení věci odvolacím soudem (soudem prvního stupně) prostřednictvím skutkových námitek a uplatňuje tak jiný dovolací důvod, než který je uveden v Pouze pro úplnost lze uvést, že skutková zjištění nevykazují jakýkoliv nesoulad, soudy provedly všechny důkazy relevantní pro právní posouzení věci a jejich skutkové závěry odpovídají obsahu spisu.

12. Námitkou, že se odvolací soud nevypořádal se všemi argumenty, dovolatelka odvolacímu soudu ve skutečnosti vytýká, že řízení zatížil vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. K vadám řízení může dovolací soud přihlédnout, jen je-li dovolání přípustné ( -238a ); samy o sobě však takovéto vady (i kdyby byly dány) přípustnost dovolání (podle ) nezakládají.

13. Nadto dovolání žalované směřující proti části výroku II, jímž odvolací soud potvrdil výrok II rozsudku soudu prvního stupně o zamítnutí vzájemného návrhu žalovaného, by nebylo subjektivně přípustné.

14. S přihlédnutím k závěrům vyplývajícím z nálezu Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. , Nejvyšší soud již samostatně nerozhodoval o návrhu dovolatelky na odklad právní moci a vykonatelnosti napadeného rozhodnutí za situace, kdy přikročil k rozhodnutí o samotném dovolání v (Ústavním soudem zdůrazněné) přiměřené lhůtě. Ostatně nejsou-li splněny předpoklady k meritornímu projednání dovolání, není dán ani prostor pro úvahy o odkladu právní moci a vykonatelnosti dovoláním napadeného usnesení [ , b) ] – srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 9. 2017, sp. zn. , či ze dne 3. 10. 2017, sp. zn. .

15. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, mohou oprávnění podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).

V Brně dne 6. 3. 2024

Mgr. Lucie Jackwerthová

pověřená členka senátu