Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 3881/2023

22 Cdo 3881/2023-84

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Havlíka a soudců Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a Mgr. Petry Kubáčové ve věci žalobce D. V., zastoupeného Mgr. Janem Konečným, advokátem se sídlem v Brně, Žampachova 1729/12, proti žalované M. N., zastoupené Mgr. Rostislavem Kovářem, advokátem se sídlem v Praze, Domažlická 1256/1, o nahrazení projevu vůle, vedené u Okresního soudu v Nymburce pod sp. zn. , o dovolání společnosti A3B, spol. s r.o., IČO 26436175, se sídlem v Brandýse nad Labem, Benátecká 1479, proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 30. 8. 2023, č. j. -56, takto:

Odůvodnění:

1. Okresní soud v Nymburce (dále jen „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 10. 7. 2023, č. j. -48, nepřipustil, aby z řízení na straně žalované vystoupila společnost A3B, spol. s r.o., IČO 26436175, se sídlem v Brandýse nad Labem, Benátecká 1479 a na její místo nastoupila paní M. N.

2. K odvolání žalobce Krajský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) usnesením ze dne 30. 8. 2023, č. j. -56, usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že do řízení na místo dosavadní žalované A3B, spol. s r.o., IČO 26436175, se sídlem v Brandýse nad Labem, Benátecká 1479, vstupuje M. N.

3. Žalobce se žalobou na nahrazení projevu vůle k uzavření kupní smlouvy ke spoluvlastnickému podílu na pozemku parc. č. st. XY, jehož součástí je stavba bytového domu č. p. XY, v k. ú., XY domáhá realizace svého zákonného předkupního práva spoluvlastníka. Podáním ze dne 16. 6. 2023 navrhl, aby na místo původní žalované společnosti A3B, spol s r. o. vstoupila do řízení M. N. s tím, že po podání žaloby společnost A3B, spol s r. o. odstoupila od kupní smlouvy, kterou nabyla od M. N. předmětný spoluvlastnický podíl, a kterou bylo porušeno jeho předkupní právo. V důsledku toho je M. N. „opětovně“ zapsána jako vlastnice předmětného spoluvlastnického podílu a „přešla“ na ni povinnost převést podíl na žalobce.

4. Odvolací soud z obsahu procesního úkonu žalobce shledal, že (přes jeho nesprávné právní hodnocení) směřuje k procesnímu nástupnictví ve smyslu , , (dále jen „ “) a je reakcí na změnu vlastnictví předmětného spoluvlastnického podílu, ke které došlo po zahájení řízení.

5. Proti usnesení odvolacího soudu podává bývalá žalovaná, společnost A3B, spol. s r.o., dovolání, jehož přípustnost opírá o , a v němž uplatňuje dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci ve smyslu Má za to, že „problematika určitosti jednoznačně specifikovaného právního úkonu právně zastoupeného účastníka řízení doposud nebyla řešena“. Nesouhlasí se závěrem odvolacího soudu, že návrh žalobce směřuje ke změně účastenství na straně žalované ve smyslu , a má za to, že ze strany žalobce ani žádný procesní úkon podle učiněn nebyl. Rozhodnutí odvolacího soudu proto považuje za nepřezkoumatelné a zmatečné. Navrhuje, aby dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

6. Žalobce nepovažuje usnesení odvolacího soudu za nepřezkoumatelné, ani za zmatečné. Ztotožňuje se s posouzením otázky právního nástupnictví provedeným odvolacím soudem. Dovolání nepovažuje za přípustné a navrhuje, aby ho dovolací soud odmítl, případně zamítl.

7. Žalovaná se nevyjádřila k usnesení, kterým soud připustil vstup společnosti A3B, spol. s r.o. do řízení, pouze uvedla, že žalobou uplatněný nárok „neuznává“ a navrhuje zamítnutí žaloby.

8. Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla řešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

9. Podle –3 lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení.

10. Dovolání není přípustné, neboť otázky, které dovolatelka v dovolání nastínila, řešil odvolací soud v souladu s ustálenou rozhodovací praxí Nejvyššího soudu i Ústavního soudu, od níž nemá dovolací soud důvod se jakkoli odchýlit, a to i ty otázky, které dovolatelka považuje za dosud neřešené.

11. Ústavní soud v nálezu ze dne 19. 3. 2002, sp. zn. (dostupném na nalus.usoud.cz), připomenul nezbytnost rozlišovat hodnotící kritéria určitosti a srozumitelnosti právních úkonů. Zdůraznil, že tato kritéria vycházejí z toho, že určitost právního úkonu se týká jeho obsahové stránky vztahující se k jeho předmětu (věci, práva), zejména pak k označení tohoto předmětu takovým způsobem, aby byl nezaměnitelně rozpoznatelný od předmětů jiných. Dále dovodil, že u nedostatků v označení právního úkonu je nutno rozlišovat, zda zakládají skutečně vadu umožňující záměnu předmětu úkonu, nebo zda spočívají jen v jinak nepřesném či neúplném označení tohoto předmětu; o takový případ by šlo tehdy, jestliže správné označení úkonu bylo zjistitelné podle dalších identifikujících znaků nebo i z celého obsahu právního úkonu jeho výkladem ( , ), popř. objasněním skutkových okolností, za nichž byl právní úkon učiněn. Shora uvedený závěr Ústavního soudu byl rovněž reflektován v judikatuře Nejvyššího soudu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 7. 2005, sp. zn. , a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 2010, sp. zn. , tato a dále uvedená rozhodnutí Nejvyššího soudu dostupná na www.nsoud.cz).

12. Z ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu se podává, že pro posouzení procesních úkonů účastníků řízení není významné, jak je účastník označil (či zda vůbec byly označeny), a ani to, jaký obsah jim účastník přisuzuje. Soud vždy uváží obsah (smysl) projevu vůle účastníka a uzavře, o jaký úkon se z tohoto hlediska jedná (ustanovení ). Každý procesní úkon je nutno posuzovat podle toho, jak byl navenek projeven, nikoliv podle toho, jestli mezi projeveným procesním úkonem a vnitřní vůlí jednajícího je skutečný souhlas. Ani podstatný omyl účastníka mezi tím, co procesním úkonem projevil, a tím, co jím projevit chtěl, nemá žádný vliv na procesní úkon a jeho účinnost (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 11. 2012, sp. zn. , či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 6. 2004, sp. zn. , ze dne 9. 10. 2015, sp. zn. , ze dne 29. 6. 2016, sp. zn. , ze dne 22. 9. 2016, sp. zn. , ze dne 28. 2. 2018, sp. zn. , ze dne 19. 7. 2018, sp. zn. , ze dne 19. 9. 2018, sp. zn. , či ze dne 22. 9. 2021, sen. zn. ).

13. Odvolací soud hodnotil procesní úkon žalobce ze dne 16. 6. 2023 v intencích ; podle něho soud posuzuje každý úkon podle jeho obsahu, i když je nesprávně označen. Respektoval přitom ustálenou judikaturu dovolacího soudu (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 10. 2015, sp. zn. , či ze dne 19. 9. 2018, sp. zn. ) a nedopustil se – jak namítá dovolatelka – zmatečnosti a nepřezkoumatelnosti. Argumentace dovolatele, kterou se snaží vyvolat zdání nesprávného právního posouzení věci odvolacím soudem, spočívajícího v chybném vyhodnocení obsahu právního úkonu, vedoucí až k nepřezkoumatelnosti je z hlediska posouzení věci bezcenná. Odvolací soud totiž při výkladu právního jednání vycházel z jeho obsahu, tedy z formulovaného požadavku žalobce, že „v daném případě se předmětný podíl na nemovitosti dostal zpět do sféry M. N. (vlastnické právo k podílu bylo v její prospěch opětovně zapsáno do katastru nemovitostí)“, a s ohledem na tuto skutečnost na ni „opětovně přešla povinnost věc převést“.

14. Z uvedeného je zcela patrné, že odvolací soud svoji právní úvahu řádně odůvodnil. Dovolací soud proto nepovažuje rozhodnutí odvolacího soudu za nepřezkoumatelné; namítaná nepřezkoumatelnost je ostatně v zásadě vadou řízení, ke které by mohl dovolací soud přihlédnout pouze v případě, kdy by dovolání bylo přípustné z jiného důvodu ( ).

15. Z uvedeného vyplývá, že pokud odvolací soud vyhodnotil podání žalobce ze dne 16. 6. 2023 jako návrh na procesní nástupnictví při singulární sukcesi ve smyslu , postupoval v souladu s výše citovanou ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu.

16. Jelikož Nejvyšší soud neshledal dovolání přípustným, podle je odmítl.

17. V souladu s větou druhou neobsahuje rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodnění.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li společnost A3B, spol. s r.o. povinnost uloženou jí tímto rozhodnutím, mohou se žalobce i žalovaná domáhat výkonu rozhodnutí nebo exekuce.

V Brně dne 31. 1. 2024

Mgr. David Havlík předseda senátu