Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 233/2021

-130

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Miroslavem Ferákem ve věci žalobce L. P., bytem XY, zastoupeného JUDr. Janou Suchou, advokátkou se sídlem Praha 2, Záhřebská 577/33, proti žalované obci Lichoceves, se sídlem Lichoceves 20, zastoupené JUDr. Janem Braborcem, advokátem se sídlem Kladno, Litevská 2571, o určení práva nájmu, vedené u Okresního soudu Praha-západ pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 2. června 2020, č. j. -98, o návrhu žalované na opravu usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. března 2021, č. j. -121, takto:

Odůvodnění:

Nejvyšší soud usnesením ze dne 16. března 2021, č. j. -121, odmítl dovolání žalobce a uložil mu povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 2.800,- Kč.

Podáním ze dne 5. května 2021 žalovaná navrhla, aby Nejvyšší soud opravil zjevnou nesprávnost citovaného usnesení ve výroku o nákladech řízení. Podle jejího názoru jejich správná výše činí 3.100,- Kč za jeden úkon právní služby ( , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb /advokátní tarif/, ve znění pozdějších předpisů /dále jen „“/), dále 300,- Kč jako náhrada hotových výdajů a konečně také částka odpovídající dani z přidané hodnoty, jelikož její zástupce je jejím plátcem.

Podle (, , ve znění po novele provedené – dále opět jen „“) předseda senátu opraví v rozsudku kdykoliv i bez návrhu chyby v psaní a v počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti. Týká-li se oprava výroku rozhodnutí nebo není-li možné provést opravu ve stejnopisech rozhodnutí, vydá o tom opravné usnesení, které doručí účastníkům; jde-li o opravu výroku rozhodnutí, může odložit vykonatelnost rozsudku na dobu, dokud opravné usnesení nenabude právní moci.

Nejvyšší soud neshledal návrh na opravu nákladového výroku dotčeného usnesení důvodným. Svým podáním totiž žalovaná ve skutečnosti sleduje přezkum jeho věcné správnosti v nákladovém výroku; její výtky tudíž nelze podřadit pod kategorii chyb v psaní a v počtech či jiných zjevných nesprávností v písemném vyhotovení rozhodnutí. Postup podle proto nepřipadá v úvahu, jelikož změna obsahu rozhodnutí tímto způsobem proveditelná není (srov. usnesení Nejvyššího soudu z 31. prosince 2009, sp. zn. , z 16. prosince 2014, sp. zn. , či ze 7. června 2017, sp. zn. ). Nad rámec řečeného však Nejvyšší soud výjimečně dodává, že námitky žalované ani nejsou opodstatněné. Žalobou uplatněný nárok je totiž z hlediska nákladového podřaditelný pod speciální ustanovení ; postup podle nebyl tudíž na místě. Ke dni rozhodování Nejvyššího soudu se pak ve spisu nenacházelo ani potvrzení, že zástupce žalované je plátcem daně z přidané hodnoty; proto mu náhrada za ni nemohla být přiznána. S ohledem na výše uvedené byl návrh žalované na opravu dotčeného usnesení zamítnut.

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. 6. 2021

JUDr. Miroslav Ferák

předseda senátu