Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 3835/2019

22 Cdo 3835/2019-428

USNESENÍ

Odůvodnění:

Okresní soud v Děčíně („soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 14. 6. 2016, č. j. -165, ve znění opravného usnesení ze dne 3. 7. 2017, č. j. -232, zamítl žalobu o určení vlastnického práva ke stavbám v rozsudku uvedeným, a rozhodl o nákladech řízení.

Krajský soud v Ústí nad Labem k odvolání žalobkyně rozsudkem ze dne 16. 4. 2018, č. j. -246, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Nejvyšší soud ČR usnesením ze dne 29. 1. 2020, č. j. -331, odmítl dovolání, které žalobkyně podala proti rozsudku odvolacího soudu, zamítl její návrh na odklad vykonatelnosti rozsudku odvolacího soudu a rozhodl o nákladech dovolacího řízení.

V podání doručeném Nejvyššímu soudu dne 28. 2. 2020 označeném jako „Oznámení o chybě v usnesení ze dne -331 vydaném dne 29. 1. 2020“ žalobkyně uvedla, že se v usnesení se vyskytují chyby. Polemizuje se skutkovými zjištěními, ze kterých dovolací soud vyšel, s právním posouzením i s formulacemi užitými v usnesení. Údajná pochybení konkretizuje a uzavírá:

„Na základě tohoto upozornění žádám Nejvyšší soud ČR, aby opravil tyto odstavce nebo je vyloučil z usnesení -331, ze dne 29. 1. 2020. Protože tyto odstavce nevyjadřují skutečnost, jsou protiprávní, poškozují a mohou ještě více poškodit žalobkyni, a v současnosti stále zvyšují hodnotu škody, která žalobkyni vzniká, a v podstatě se vyjadřují i urážlivě.“

Návrhu na opravu nelze vyhovět.

Podle předseda senátu opraví v rozsudku kdykoliv i bez návrhu chyby v psaní a v počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti. Týká-li se oprava výroku rozhodnutí nebo není-li možné provést opravu ve stejnopisech rozhodnutí, vydá o tom opravné usnesení, které doručí účastníkům.

Zřejmá nesprávnost ve smyslu první věty ustanovení je pochybením podobného původu jako chyby v psaní a počtech, tj. vzniklým v důsledku zjevného a okamžitého selhání v duševní nebo mechanické činnosti osoby, za jejíž účasti došlo k vyhlášení nebo vyhotovení rozsudku, a které je pro každého snadno poznatelné, zejména z porovnání výroku rozsudku s jeho odůvodněním, případně i z jiných souvislostí. Je nepřípustné, aby soud postupem podle měnil obsah výroku rozhodnutí, ledaže se jedná o chyby v psaní a v počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti (viz k tomu např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 1. 2016, sp. zn. ).

Podání žalobkyně doručené dovolacímu soudu dne 28. 2. 2020 není podle obsahu návrhem na opravu rozhodnutí dovolacího soudu ze dne 29. 1. 2020, č. j. -331, ve smyslu , neboť nejde o „zjevné nesprávnosti“ rozhodnutí ve smyslu uvedeném shora. Žalobkyně v podstatě na základě jejího hodnocení věci požaduje skutkovou i právní revizi rozhodnutí dovolacího soudu; možnost takového postupu však z nevyplývá.

Opravu odůvodnění nelze opřít ani o , podle kterého platí: „Pokud odůvodnění rozsudku nemá podklad ve zjištění skutkového stavu, může účastník před tím, než rozsudek nabude právní moci, navrhnout, aby odůvodnění bylo opraveno“.

Dovolací soud se zabýval přípustností dovolání, a předmětem takového zkoumání je, zda jsou dány ve věci tvrzené důvody přípustnosti ve smyslu ; toto zkoumání se tak nevztahuje k otázkám skutkovým. Právní výtky pak nemohou vyvolat postup podle

Ostatně dovolání je mimořádný opravný prostředek a v zásadě neslouží k přezkumu správnosti zjištěného skutkového stavu. Od 1. 1. 2013 nelze v dovolání úspěšně zpochybnit skutková zjištění odvolacího soudu; dovolací soud tak musí vycházet ze skutkových zjištění, učiněných v nalézacím řízení (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2014, sp. zn. , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 3. 2016, sp. zn. , publikovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 68/2017). Dovolací soud tak vyšel ze skutkových zjištění soudů v nalézacím řízení, které nemohl (zejména v rámci zjišťování přípustnosti dovolání) přezkoumávat. Proto nynější výtky žalobkyně, že dovolací soud vyšel ze skutkových zjištění odvolacího soudu, podle ní nesprávných, jsou nevýznamné a nelze k nim přihlédnout. Možnost žádat odvolací soud o opravu pak žalobkyně nevyužila a vzhledem k nabytí právní moci tohoto rozsudku již ani nemůže.

Pro opravu právního posouzení věci v pravomocném usnesení pak chybí zákonná opora.

Předmětem sporu bylo určení vlastnického práva žalobkyně, jak vyplývá z žaloby i z rozsudku; další text podání žalobkyně je polemikou s právním posouzením věci, ke kterému nelze přihlížet. Dále se zde vytýká dovolacímu soudu, že vyšel ze skutkového stavu, jak jej určil odvolací soud; jak uvedeno výše, tento postup odpovídá úpravě dovolacího řízení. Proto nezbylo, než návrh na opravu odůvodnění usnesení zamítnout.

Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z toho, že návrhu žalobkyně nebylo vyhověno, a žalovanému v řízení o tomto návrhu náklady nevznikly.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 22. 6. 2021

JUDr. Jiří Spáčil, CSc. předseda senátu