Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
3C3B74B7A45D7AA9C125873C001888AF.html
HTML · 14.3 KB
No categories available
22 Cdo 3835/2019
22 Cdo 3835/2019-428
USNESENÍ
Odůvodnění:
Okresní soud v Děčíně („soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 14. 6. 2016, č. j. 14 C 460/2014 -165, ve znění opravného usnesení ze dne 3. 7. 2017, č. j. 14 C 460/2014 -232, zamítl žalobu o určení vlastnického práva ke stavbám v rozsudku uvedeným, a rozhodl o nákladech řízení.
Krajský soud v Ústí nad Labem k odvolání žalobkyně rozsudkem ze dne 16. 4. 2018, č. j. 8 Co 5/2018 -246, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Nejvyšší soud ČR usnesením ze dne 29. 1. 2020, č. j. 22 Cdo 3835/2019 -331, odmítl dovolání, které žalobkyně podala proti rozsudku odvolacího soudu, zamítl její návrh na odklad vykonatelnosti rozsudku odvolacího soudu a rozhodl o nákladech dovolacího řízení.
V podání doručeném Nejvyššímu soudu dne 28. 2. 2020 označeném jako „Oznámení o chybě v usnesení ze dne 22 Cdo 3835/2019 -331 vydaném dne 29. 1. 2020“ žalobkyně uvedla, že se v usnesení se vyskytují chyby. Polemizuje se skutkovými zjištěními, ze kterých dovolací soud vyšel, s právním posouzením i s formulacemi užitými v usnesení. Údajná pochybení konkretizuje a uzavírá:
„Na základě tohoto upozornění žádám Nejvyšší soud ČR, aby opravil tyto odstavce nebo je vyloučil z usnesení 22 Cdo 3835/2019 -331, ze dne 29. 1. 2020. Protože tyto odstavce nevyjadřují skutečnost, jsou protiprávní, poškozují a mohou ještě více poškodit žalobkyni, a v současnosti stále zvyšují hodnotu škody, která žalobkyni vzniká, a v podstatě se vyjadřují i urážlivě.“
Návrhu na opravu nelze vyhovět.
Podle § 164 o. s. ř. o. s. ř. předseda senátu opraví v rozsudku kdykoliv i bez návrhu chyby v psaní a v počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti. Týká-li se oprava výroku rozhodnutí nebo není-li možné provést opravu ve stejnopisech rozhodnutí, vydá o tom opravné usnesení, které doručí účastníkům.
Zřejmá nesprávnost ve smyslu první věty ustanovení § 164 o. s. ř. o. s. ř. je pochybením podobného původu jako chyby v psaní a počtech, tj. vzniklým v důsledku zjevného a okamžitého selhání v duševní nebo mechanické činnosti osoby, za jejíž účasti došlo k vyhlášení nebo vyhotovení rozsudku, a které je pro každého snadno poznatelné, zejména z porovnání výroku rozsudku s jeho odůvodněním, případně i z jiných souvislostí. Je nepřípustné, aby soud postupem podle § 164 o. s. ř. o. s. ř. měnil obsah výroku rozhodnutí, ledaže se jedná o chyby v psaní a v počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti (viz k tomu např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 1. 2016, sp. zn. 22 Cdo 4943/2015 ).
Podání žalobkyně doručené dovolacímu soudu dne 28. 2. 2020 není podle obsahu návrhem na opravu rozhodnutí dovolacího soudu ze dne 29. 1. 2020, č. j. 22 Cdo 3835/2019 -331, ve smyslu § 164 o. s. ř. o. s. ř. , neboť nejde o „zjevné nesprávnosti“ rozhodnutí ve smyslu uvedeném shora. Žalobkyně v podstatě na základě jejího hodnocení věci požaduje skutkovou i právní revizi rozhodnutí dovolacího soudu; možnost takového postupu však z § 164 o. s. ř. o. s. ř. nevyplývá.
Opravu odůvodnění nelze opřít ani o § 165 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , podle kterého platí: „Pokud odůvodnění rozsudku nemá podklad ve zjištění skutkového stavu, může účastník před tím, než rozsudek nabude právní moci, navrhnout, aby odůvodnění bylo opraveno“.
Dovolací soud se zabýval přípustností dovolání, a předmětem takového zkoumání je, zda jsou dány ve věci tvrzené důvody přípustnosti ve smyslu § 237 o. s. ř. o. s. ř. ; toto zkoumání se tak nevztahuje k otázkám skutkovým. Právní výtky pak nemohou vyvolat postup podle § 165 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Ostatně dovolání je mimořádný opravný prostředek a v zásadě neslouží k přezkumu správnosti zjištěného skutkového stavu. Od 1. 1. 2013 nelze v dovolání úspěšně zpochybnit skutková zjištění odvolacího soudu; dovolací soud tak musí vycházet ze skutkových zjištění, učiněných v nalézacím řízení (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2014, sp. zn. 28 Cdo 4295/2013 , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 3. 2016, sp. zn. 22 Cdo 1235/2014 , publikovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 68/2017). Dovolací soud tak vyšel ze skutkových zjištění soudů v nalézacím řízení, které nemohl (zejména v rámci zjišťování přípustnosti dovolání) přezkoumávat. Proto nynější výtky žalobkyně, že dovolací soud vyšel ze skutkových zjištění odvolacího soudu, podle ní nesprávných, jsou nevýznamné a nelze k nim přihlédnout. Možnost žádat odvolací soud o opravu pak žalobkyně nevyužila a vzhledem k nabytí právní moci tohoto rozsudku již ani nemůže.
Pro opravu právního posouzení věci v pravomocném usnesení pak chybí zákonná opora.
Předmětem sporu bylo určení vlastnického práva žalobkyně, jak vyplývá z žaloby i z rozsudku; další text podání žalobkyně je polemikou s právním posouzením věci, ke kterému nelze přihlížet. Dále se zde vytýká dovolacímu soudu, že vyšel ze skutkového stavu, jak jej určil odvolací soud; jak uvedeno výše, tento postup odpovídá úpravě dovolacího řízení. Proto nezbylo, než návrh na opravu odůvodnění usnesení zamítnout.
Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z toho, že návrhu žalobkyně nebylo vyhověno, a žalovanému v řízení o tomto návrhu náklady nevznikly.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 22. 6. 2021
JUDr. Jiří Spáčil, CSc. předseda senátu