Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 3410/2018

-728

USNESENÍ

V. H.

1)

Alba a. s.

se sídlem v Praze 4, Levá č. 6/311, IČO 63998165, zastoupené JUDr. Radkem Závodným, advokátem se sídlem v Olomouci, Litovelská č. 1340/2, a

2) České straně sociálně demokratické

se sídlem v Praze 1, Hybernská č. 1033/7, IČO 00409171, zastoupené prof. JUDr. Miroslavem Bělinou, CSc., advokátem se sídlem v Praze 8, Pobřežní č. 370/4, o nahrazení souhlasu s vydáním předmětu soudní úschovy, za účasti H-Holding AG se sídlem ve Steinhausenu, Hinterbergstrasse č. 26, Švýcarská konfederace, jako vedlejšího účastníka na straně žalované 1), zastoupeného JUDr. Radkem Závodným, advokátem se sídlem v Olomouci, Litovelská č. 1340/2, a M. H., narozené dne XY, bytem v XY, zastoupené Mgr. Emanuelem Fuchsem, advokátem se sídlem v Praze 2, Polská č. 1716/54, jako vedlejší účastnice na straně žalobce, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 31. ledna 2018 č. j. -658, takto:

Právní moc rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 31. ledna 2018 č. j. -658

se odkládá

do právní moci rozhodnutí o dovolání podaném v této věci.

Odůvodnění:

Obvodní soud pro Prahu 1 rozsudkem ze dne 8. 11. 2016 č. j. -514 zamítl žalobu, aby žalované 1) a 2) „byly povinny souhlasit s vydáním částky 16 807 042 Kč ze soudní úschovy přijaté od žalované 2) usnesením Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 8. 8. 2000 č. j. Sd 58/2000-38 ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 26. 2. 2001 č. j. -129 žalobci“, a žalobce zavázal k náhradě nákladů řízení.

K odvolání žalobce a vedlejší účastnice na jeho straně Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 31. 1. 2018 č. j. -658 rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o věci samé potvrdil a ve výroku o nákladech řízení změnil tak, že náhrada nákladů řízení se žalovaným 1) a 2) a vedlejšímu účastníkovi na straně žalované 1) nepřiznává. Odvolací soud shledal správnými závěry soudu prvního stupně, z nichž vyplývá, že pravým věřitelem žalované 2) jako složitele předmětu úschovy je žalovaná 1).

Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podal žalobce ve lhůtě uvedené v , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), dovolání směřující proti výroku o věci samé. Dovolatel současně navrhl odložení právní moci napadeného rozsudku. Návrh odůvodnil tím, že „zamítavý rozsudek o žalobě na nahrazení souhlasu s vydáním soudní úschovy neřeší, komu má být peněžní plnění složené složitelem ČSSD do soudní úschovy vyplaceno, a ve své podstatě generuje kolizi další, když v žalovaném č. 1 (postupníku Alba a. s.) může utvrzovat přesvědčení, že na celé toto peněžní plnění měl nárok dnes již zemřelý JUDr. Zdeněk Altner, a tudíž, že na základě postoupení pohledávky smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 31. 8. 2000 má na tyto peníze nárok on (Alba a. s.), a proto se z tohoto titulu může vůči Obvodnímu soudu pro Prahu 1, jako soudu úschovnímu, domáhat vydání předmětu úschovy“. Dovolatel má proto obavy, že „úschovní soud“ může „zahájit jednání ve věci, a dospět k rozhodnutí dříve, než bude definitivně skončeno toto řízení“ a „úspěšný dovolatel by byl nucen domáhat se plnění znovu“; úschovní soud již v tomto směru postupoval usnesením ze dne 28. 5. 2018, proti kterému podal dovolatel odvolání.

Žalovaná 1) a vedlejší účastník na straně žalované 1) navrhli zamítnutí návrhu na odklad právní moci rozsudku odvolacího soudu s tím, že napadené rozhodnutí záviselo na vyřešení právní otázky, při jejímž řešení se odvolací soud neodchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, a dovolání proto není přípustné.

Podle ustanovení před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.

Podle ustálené judikatury soudů žaloba o uložení povinnosti souhlasit s vydáním předmětu úschovy ( ve znění účinném do 31. 12. 2013 – dále jen „OSŘ“) představuje procesní formu vyjádření posouzení otázky, komu (zda příjemci nebo přihlašovateli, popřípadě složiteli) má být předmět úschovy soudem vydán, tedy - řečeno jinak - komu svědčí vlastnické nebo jiné právo k předmětu úschovy, na základě kterého soud předmět úschovy vydá. Není přitom podstatné, že vlastnické nebo jiné právo k předmětu úschovy se v tomto řízení řeší jen jako otázka předběžná a že nachází svůj projev ve výroku rozsudku v podobě „nahrazení projevu vůle“; pravomocný rozsudek soudu, kterým bylo rozhodnuto, že žalovaný „je povinen souhlasit s vydáním předmětu úschovy“, žalobci totiž zakládá právo, aby mu soud vydal předmět úschovy, čímž bude naplněno jeho právo k majetku, uloženému nebo složenému do úschovy soudu (srov. též právní názory uvedené v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 10. 2008 sp. zn. , které bylo uveřejněno pod č. 66 v časopise Soudní judikatura, roč. 2009, nebo v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 5. 2010 sp. zn. , které bylo uveřejněno pod č. 96 v časopise Soudní judikatura, roč. 2012). Soudní praxe současně dovodila, že pravomocný rozsudek soudu, kterým byla zamítnuta žaloba o uložení povinnosti souhlasit s vydáním předmětu úschovy, nahrazuje ve smyslu žalobcem odepřený souhlas s vydáním předmětu úschovy žalovanému, bylo-li důvodem pro zamítnutí žaloby prejudiciálně učiněné rozhodnutí o tom, že žalovaný má právo na vydání předmětu úschovy (srov. již uvedené usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 5. 2010 sp. zn. ).

V posuzovaném případě složitel Česká strana sociálně demokratická [žalovaná 2)] složil částku 33 614 084 Kč do úschovy soudu ve prospěch příjemců advokáta JUDr. Zdeňka Altnera [který svou pohledávku postoupil žalované 1)], advokáta JUDr. Zdeňka Hájka a notáře V. H. (dovolatele) s odůvodněním, že má důvodné pochybnosti o tom, kdo je věřitelem; úschova ve prospěch uvedených příjemců byla přijata usnesením Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 8. 8. 2000 č. j. Sd 58/2000-38. Úschově předcházelo, že složitel uzavřel dne 2. 5. 1997 mandátní smlouvu s advokátem JUDr. Zdeňkem Altnerem, na základě které byly ve prospěch složitele vykonány právní služby, za jejichž poskytnutí vznikla složiteli povinnost zaplatit odměnu; dne 2. 5. 1997 advokát JUDr. Zdeněk Altner uzavřel s advokátem JUDr. Zdeňkem Hájkem a notářem V. H. dohodu „o přistoupení“ k mandátní smlouvě, na základě které JUDr. Zdeněk Hájek a V. H. požadují každý jednu třetinu této odměny. Složitel, ačkoliv je připraven zaplatit celou odměnu, JUDr. Zdeňku Altnerovi zaplatil jen částku 16 807 042 Kč odpovídající jedné třetině odměny a vzhledem k tomu, že ohledně zbývajících dvou třetin odměny je v nejistotě, kdo je oprávněným věřitelem této části odměny, složil zbývajících 33 614 084 Kč do předmětné soudní úschovy; tím došlo ve smyslu ustanovení k zániku dluhu složitele. Žaloby příjemců V. H. a JUDr. Zdeňka Hájka, kterými se domáhali, aby společnosti Alba a. s. [žalované 1)] a složiteli bylo uloženo souhlasit s vydáním předmětu úschovy (částky 16 807 042 Kč), byly soudem zamítnuty (žaloba příjemce V. H. shora uvedenými rozhodnutími soudů vydanými v projednávané věci a žaloba příjemce JUDr. Zdeňka Hájka rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 16. 3. 2004 č. j. -59, potvrzeným rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 20. 10. 2004 č. j. -104), v obou případech z důvodu, že pravým věřitelem složitele je příjemce Alba a. s. Obvodní soud pro Prahu 1 usnesením ze dne 28. 5. 2018 č. j. -877 rozhodl o pokračování v řízení o soudní úschově složitele České strany sociálně demokratické a příjemců H-Holding AG (postupníka Alba a. s.), M. H. (dědičky JUDr. Zdeňka Hájka) a V. H., které bylo přerušeno do pravomocného skončení řízení v projednávané věci; proti tomuto usnesení podal příjemce V. H. odvolání.

Z uvedeného vyplývá, že pravomocnými rozsudky, jimiž byly zamítnuty žaloby příjemců V. H. a JUDr. Zdeňka Hájka o uložení povinnosti souhlasit s vydáním předmětu úschovy (částky 16 807 042 Kč), byl ve smyslu ustanovení nahrazen jejich odepřený souhlas s vydáním předmětu úschovy třetímu příjemci (společnosti H-Holding AG jako právnímu nástupci JUDr. Zdeňka Altnera), v jehož prospěch byla částka 33 614 084 Kč složena, jemuž současně tyto rozsudky zakládají právo, aby mu soud předmět úschovy vydal. Pravomocné usnesení, kterým by bylo rozhodnuto o vydání předmětu úschovy tomuto příjemci dříve, než dovolacím soudem bude v projednávané věci rozhodnuto o podaném dovolání, by potom – za situace, kdyby dovolacím soudem bylo rozhodnuto o změně nebo zrušení rozsudku odvolacího soudu – znamenalo zásah do práv dovolatele, neboť soluční úschova by jako dočasné opatření vydáním předmětu úschovy [byť příjemci, který není pravým věřitelem žalované 2)] skončila a dovolatel [jako pravý věřitel žalované 2)] by plnění složené k uspokojení jeho nároku z této soluční úschovy již získat nemohl. Nejvyšší soud proto shledal, že napadeným rozhodnutím odvolacího soudu by dovolatel mohl být závažně ohrožen ve svých právech, a vzhledem k tomu, že odklad právní moci se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení, rozhodl (aniž by tím jakkoli předjímal rozhodnutí o dovolání směřujícímu proti rozhodnutí ve věci samé), že právní moc rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 31. 1. 2018 č. j. -658 se odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání žalobce [ ].

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 19. 12. 2018

JUDr. Jiří Doležílek

předseda senátu