Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 4468/2008

U S N E S E N Í

Wolf Naturprodukte GmbH

SEWAR spol. s r. o.

, se sídlem v Šanově, Zahradní 320, o uznání vykonatelnosti a nařízení exekuce pro 33 757,86 EUR s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Znojmě pod sp. zn. , o dovolání oprávněné proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 30. 6. 2008, č. j. -23, takto:

I. Dovolání

se zamítá

.

II. Žádný účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud výrokem I. napadeného rozhodnutí potvrdil usnesení ze dne 25. 10. 2007, č. j. -12, kterým okresní soud zamítl návrh oprávněné, aby rozhodnutí vydané Zemským soudem pro věci civilní v Grazu, Rakousko, dne 15. 4. 2003 pod sp. zn. bylo prohlášeno na území České republiky za vykonatelné, a dále aby byla nařízena exekuce na majetek povinné podle výše uvedeného rozhodnutí k vymožení pohledávky oprávněné ve výši 33 575,86 EUR s blíže specifikovaným příslušenstvím, a současně žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení. Krajský soud ve výroku II. také žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odvolací soud shodně se soudem prvního stupně dospěl k závěru, že v tomto řízení, v němž má být vykonáno rozhodnutí rakouského soudu vydané dne 15. 4. 2003, nelze postupovat podle předpisů Evropské unie, konkrétně podle Nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. 12. 2000, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále též jen „Nařízení“), neboť Česká republika je tímto nařízením vázána až od 1. 5. 2004, kdy se stala členem Evropské unie a kdy pro ni toto Nařízení vstoupilo v platnost (viz Nařízení). Odvolací soud shledal správným i závěr soudu I. stupně, že výkonu rakouského rozhodnutí nelze dosáhnout ani podle a , o mezinárodním právu soukromém a procesním, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „ “), neboť mezi Českou republikou a Rakouskou republikou nebyla uzavřena dohoda o vzájemnosti uznání a výkonu rozhodnutí.

Oprávněná v dovolání, jehož přípustnost opírá o , občanský soud řád, ve znění účinném do 30. 6. 2009 (dále též jen „ “), namítá, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci ( ). Nesouhlasí se závěrem soudů, že rozhodnutí rakouského soudu nemůže být v ČR prohlášeno za vykonatelné podle Nařízení, protože bylo vydáno dříve, než toto Nařízení vstoupilo pro ČR v platnost (dnem vstupu ČR do Evropské unie 1. 5. 2004). Prosazuje, že Nařízení je třeba interpretovat tak, že rozhodujícím dnem je den, kdy se nařízení stalo platným a účinným obecně (tj. 1. 3. 2002), a nikoli den, kdy se nařízení stalo platným a účinným v konkrétním členském státě. Navrhla, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu i soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení.

Dovolací soud věc projednal a rozhodl podle ve znění účinném do 30. 6. 2009 (čl. II Přechodných ustanovení, bod 12. ).

Dovolání je přípustné podle (jež bylo k 31. 12. 2012 zrušeno nálezem Ústavního soudu České republiky ze dne 21. 2. 2012, , avšak podle nálezu ze dne 6. 3. 2012 zůstává pro posouzení přípustnosti dovolání podaných do 31. 12. 2012 i nadále použitelné), ve spojení s , odst. 2 a , o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů ve znění účinném do 31. 10. 2009, neboť napadené usnesení má po právní stránce zásadní význam daný tím, že ve věci byla ohledně výkladu Nařízení předložena Soudnímu dvoru Evropské unie předběžná otázka.

Dovolání není důvodné.

Je-li dovolání přípustné, je dovolací soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti ( věta druhá ) i k vadám podle ustanovení , odst. 2 písm. a) a b), odst. 3 (tzv. zmatečnosti), jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Jinak je dovolací soud vázán uplatněným dovolacím důvodem včetně jeho obsahového vymezení ( věta první ). Protože takové vady nebyly namítány a ani z obsahu spisu nevyplývají, zabýval se Nejvyšší soud dovolací námitkou, že výše označený exekuční titul rakouského soudu je v České republice vykonatelný.

Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne 21. 6. 2012 – věc – C-514/10, uzavřel, že

článek 66 odst. 2

nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech musí být vykládán tak,

že pro založení působnosti tohoto nařízení pro účely uznání a výkonu soudního rozhodnutí je nezbytné, aby v době vydání tohoto rozhodnutí bylo uvedené nařízení platné jak v členském státě původu, tak i v dožádaném členském státě.

Exekučním titulem je v souzené věci rozhodnutí vydané Zemským soudem pro věci civilní v Grazu (Rakouská republika) ze dne 15. 4. 2003, sp. zn. , tedy rozhodnutí, které bylo vydáno dříve, než Nařízení vstoupilo v České republice v platnost (1. 5. 2004).

Závěr odvolacího soudu (byť jej opírá o výklad čl. 66 odst. 1), že v dané věci nelze postupovat podle Nařízení, je proto správný.

Rovněž otázku vzájemnosti ( ) při uznávání a výkonu rozhodnutí rakouských soudů v civilních věcech vydaných před 1. 5. 2004 posoudily soudy obou stupňů správně a v souladu s ustálenou judikaturou (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 11. 2009, sp. zn. ).

Jelikož dovolatelce se prostřednictvím uplatněného dovolacího důvodu správnost napadeného usnesení zpochybnit nepodařilo, Nejvyšší soud dovolání podle , části věty před středníkem, zamítl.

Oprávněná v dovolacím řízení úspěšná nebyla, povinné (podle obsahu spisu) žádné náklady v dovolacím řízení nevznikly; tomu odpovídá výrok, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení ( , a ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 25. července 2012

JUDr. Miroslava Jirmanová, v. r. předsedkyně senátu