Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 2068/2009

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 15. října 2008, č.j. -57, kterým tento soud zavázal M. T. k zaplacení částky 60.000,- Kč s příslušenstvím (výrok I.) a rozhodl

o nákladech řízení (výrok II.).

Dle zjištěného skutkového stavu navrhovatelka převedla smlouvou o převodu části obchodního podílu ze dne 21. ledna 2003 na M. T. část svého obchodního podílu ve společnosti A. S., s. r. o., a to za cenu 60.000,- Kč. Jmenovaný sjednanou cenu neuhradil a v průběhu řízení před soudem prvního stupně podáním ze dne 6. října 2008 jednostranně započetl proti uplatněné pohledávce svou pohledávku za navrhovatelkou ve výši 76.356,50 Kč; současně však uvedl, že se jedná pouze o procesní obranu a nikoliv o vzájemný návrh.

Soudy obou stupňů shodně uzavřely, že podáním ze dne 6. října 2008 nedošlo k započtení vzájemných pohledávek účastníků, neboť námitku započtení ve smyslu

, (dále jen „ “), lze uplatnit pouze ve sporném řízení – v projednávané věci se však s ohledem na

a jedná o řízení nesporné.

M. T. napadl výrok I. rozhodnutí odvolacího soudu dovoláním, opíraje

jeho přípustnost o ustanovení a uplatňuje přitom dovolací důvod dle

Dovolatel nesouhlasí se závěrem, podle něhož řízení o zaplacení ceny za převod obchodního podílu je nesporným řízením. Namítá, že ustanovení upravuje nesporná řízení týkající se vnitřních poměrů obchodních společností a družstev,

o něž v projednávané věci nejde. Nárok na zaplacení ceny za převod obchodního podílu je třeba – dle názoru dovolatele – projednat zásadně ve sporném řízení. Namítá, že ve věci rozhodovaly věcně nepříslušné soudy, neboť s ohledem na byl pro rozhodnutí ve věci věcně příslušným okresní soud.

Zpochybňuje rovněž závěr, že v řízení vedeném podle nelze uplatnit kompenzační námitku. Uvádí, že účastník nemůže být zbaven možnosti uplatnit obranu

ve formě započtení ani v tomto řízení, neboť v opačném případě by bylo možno dospět k absurdnímu závěru, že účastník se nemůže v rámci nesporného řízení ubránit prostou námitkou zaplacení pohledávky – se zaplacením pohledávky i jejím započtením jsou totiž spojeny totožné následky.

Dovolatel navrhuje, aby rozhodnutí soudů obou stupňů byla zrušena a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Dovolání je přípustné podle a je i důvodné.

Nejvyšší soud předesílá, že z ustanovení ve spojení s – navzdory mínění dovolatele – jednoznačně vyplývá, že řízení o zaplacení ceny za převod obchodního podílu [jakožto řízení, jehož předmětem je „...vztah ze smlouvy, jíž se převádí podíl společníka (členská práva a povinnosti)...“ – srov. ] – je

z procesního hlediska tzv. řízením nesporným. K projednání tohoto nároku jsou v prvním stupni věcně příslušné krajské soudy. O otázku zásadního právního významu, jež by mohla založit přípustnost dovolání, proto nejde.

Zásadní právní význam však dovolací soud shledává – a potud má dovolání

za přípustné – v posouzení otázky, zda v řízení o zaplacení ceny za převod obchodního podílu může účastník řízení uplatnit formou obrany proti peněžitému nároku navrhovatele k započtení svou pohledávku za navrhovatelem.

Bezvýjimečně formulovaný závěr odvolacího soudu, podle něhož v nesporném řízení nelze vznést námitku započtení ve smyslu , neboť dané ustanovení lze použít pouze v řízení sporném, není správný.

Podle ustanovení je vzájemným návrhem i projev žalovaného, jímž proti žalobci uplatňuje svou pohledávku k započtení, avšak jen pokud navrhuje, aby bylo přisouzeno více, než co uplatnil žalobce. Jinak soud posuzuje takový projev jen jako obranu proti návrhu.

Ačkoliv pouhým gramatickým výkladem ustanovení by bylo možno –

s ohledem na použité výrazy žalobce a žalovaný – dovodit, že se vztahuje toliko na tzv. řízení sporná, systematickým a logickým výkladem lze dospět k závěru, že tomu tak vždy není.

Z ustanovení a , d/, e/, f/ a g/ plyne,

že v některých řízeních podléhajících označeným ustanovením, je jejich předmětem zaplacení určité peněžité částky, jehož se domáhá navrhovatel vůči dalším(u) účastníkům (účastníku). Jenom z pouhého zařazení těchto řízení do režimu ustanovení není možné dovozovat, že jejich účastníci mají – ve srovnání s řízením sporným – omezené možnosti obrany proti návrhem uplatněnému peněžitému nároku.

Může-li účastník v řízení řídícím se ustanovením , v němž jde

o zaplacení peněžité pohledávky (jako je tomu v projednávané věci) přivodit zánik v řízení uplatňované pohledávky projevem vůle směřujícím k započtení učiněným mimo řízení ( , ) a následně uplatnit v řízení námitku zániku návrhem uplatněného nároku v důsledku započtení, není důvodu, aby nemohl uplatnit obranu proti návrhu bez dalšího i formou námitky započtení ve smyslu ustanovení

Nejvyšší soud proto uzavírá, že vznese-li účastník řízení o zaplacení ceny za převod obchodního podílu ve společnosti s ručením omezeným, proti němuž je uvedený nárok uplatňován, námitku započtení, je soud povinen se touto obranou zabývat.

Protože – co do řešení otázky, na níž napadené rozhodnutí spočívá – není právní posouzení věci odvolacím soudem správné a dovolací důvod dle § 241a odst. 2 písm. b/

byl uplatněn právem, Nejvyšší soud usnesení odvolacího soudu zrušil. Jelikož důvody, pro které nemohlo obstát rozhodnutí odvolacího soudu, dopadají i na usnesení soudu prvního stupně, Nejvyšší soud zrušil i je a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení ( část věty za středníkem a odst. 3 věta druhá ).

Právní názor Nejvyššího soudu je pro odvolací soud i pro soud prvního stupně závazný ( část věty za středníkem, ). V novém rozhodnutí bude znovu rozhodnuto o náhradě nákladů řízení, včetně nákladů řízení dovolacího ( ).

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 16. prosince 2009

doc. JUDr. Ivana Š t e n g l o v á

předsedkyně senátu