Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 4866/2009

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové a JUDr. Vladimíra Mikuška v exekuční věci oprávněného D. p. m. P., akciové společnosti, zastoupeného advokátem, proti povinnému V. M., zastoupenému advokátkou, pro 56.522,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. , o dovolání povinného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. března 2009, č. j. - 16, takto:

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Shora označeným rozhodnutím odvolací soud potvrdil usnesení ze dne 19. 1. 2007,

č. j. - 3, jímž soud prvního stupně nařídil podle vykonatelného rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 25. 11. 1997, sp. zn. k uspokojení pohledávky oprávněného ve výši 56.522,- Kč s příslušenstvím, pro náklady předcházejícího řízení ve výši 2.264,- Kč a pro náklady exekuce a náklady oprávněného, které budou v průběhu řízení stanoveny, exekuci na majetek povinného, jejímž provedením byl pověřen soudní exekutor JUDr. T. V., Exekutorský úřad P. Odvolací soud dospěl k závěru, že všechny podmínky pro nařízení exekuce byly splněny. Námitce promlčení vymáhané pohledávky vznesené povinným nepřisvědčil s odůvodněním, že byla-li přiznána rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 25. 11. 1997, sp. zn. , který nabyl právní moci dne 19. 1. 1998, promlčuje se podle § 110 odst. 1 obč. zák. za 10 let ode dne, kdy mělo být podle rozhodnutí plněno. Protože povinnému byla uložena povinnost plnit do 15 dnů od právní moci rozsudku (19. 1. 1998) a protože návrh na nařízení exekuce byl podán dne 15. 1. 2007, není pohledávka oprávněného promlčena.

Rozhodnutí odvolacího soudu napadl povinný dovoláním z důvodu uvedeného v , neboť za správný nepovažuje jeho závěr, že pohledávka oprávněného není promlčena. Poukazuje na to, že vztah mezi oprávněným a povinným byl vztahem obchodním, vyplývajícím z podnikatelské činnosti obou subjektů, přičemž v souladu s příslušnými ustanoveními obchodního zákoníku () a judikaturou Nejvyššího soudu ČR (viz např. rozhodnutí ) musí být exekuční řízení zahájeno nejpozději v desetileté promlčecí „lhůtě“ počítané ode dne, kdy tato „lhůta“ počala běžet poprvé. Ustanovení podle něj nelze aplikovat, když v obchodním zákoníku je obsažena komplexní úprava promlčení v obchodních závazkových vztazích. Dále uvedl, že v daném případě počala promlčecí doba běžet poprvé dnem následujícím po datu splatnosti předmětných faktur, „jejichž zaplacení bylo exekučním titulem přiznáno“, tj. nejpozději v polovině června 1992; protože návrh na nařízení exekuce oprávněný podal až dne 15. 1. 2007, stalo se tak po uplynutí zákonné promlčecí „lhůty“ platné v obchodních závazkových vztazích. Navrhl, aby napadené usnesení odvolacího soudu bylo zrušeno a aby mu věc byla vrácena k dalšímu řízení.

Oprávněná se ve svém písemném vyjádření k dovolání ztotožnila s rozhodnutími soudů obou stupňů a navrhla, aby dovolání bylo odmítnuto.

Dovolací soud vzhledem k článku II., bodu 12. o dovolání rozhodl podle ve znění účinném do 30. 6. 2009 a neshledal je podle , odst. 2 ve spojení s přípustným, neboť soudní praxe, která je po desítky let ustálená, dovodila, že promlčení vymáhané pohledávky je důvodem k zastavení výkonu rozhodnutí (resp. exekuce) podle , pokud námitku promlčení návrhem na zastavení výkonu rozhodnutí (resp. exekuce) povinný (dlužník) uplatnil (srov. stanovisko Nejvyššího soudu ČSR ze dne 18. 2. 1981, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 9-10/ 1981 pod poř. č. 21, str. 188-189 a str. 526-527, a dále např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 8. 2005, sp. zn. , ze dne 25. 1. 2006, sp. zn. , ze dne 26. 2. 2008, sp. zn. , ze dne 27. 4. 2006, sp. zn. ). K předpokladům nařízení výkonu rozhodnutí (resp. exekuce) nepatří (na rozdíl od prekluze práva) okolnost, že pohledávka přiznaná exekučním titulem není promlčena, jinými slovy, otázkou promlčení se soud v řízení, jež nařízení výkonu rozhodnutí (resp. exekuce) předchází, zabývat nemůže. Právní praxe sice vyslovila též názor, že v těch výjimečných případech, kdy by povinný k tomu měl příležitost a námitku promlčení vznesl ještě před nařízením výkonu rozhodnutí (resp. exekuce), lze připustit, aby soud návrh na nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce) zamítl s odůvodněním, že rozhodnutí, obdobně jako při prekluzi práva, pozbylo způsobilosti být titulem (uplatnil se zde argument, že nařízení výkonu, který by bylo třeba ihned zastavit /byť i bez návrhu/, „neodpovídá zákonu,“ srov. JUDr. Kurka, JUDr. Drápal, Výkon rozhodnutí v soudním řízení, Linde, Praha 2004, str. 307); o takový případ však v souzené věci nejde. Je tomu tak proto, že námitka promlčení byla vznesena teprve v odvolacím řízení, tedy poté, co soud prvního stupně exekuci nařídil, a dále proto, že k tomu, aby soud učinil právní závěr, zda je vymáhaná pohledávka promlčena, musí učinit příslušná skutková zjištění, a tedy provést dokazování, k čemuž je ovšem nutno nařídit jednání. To však exekučnímu soudu při rozhodování o nařízení výkonu rozhodnutí (resp. exekuce) nepředepisuje (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 4. 2006, sp. zn. ).

Z uvedeného vyplývá, že odvolací soud se otázkou promlčení vymáhané pohledávky zabýval zcela nadbytečně, nicméně jeho rozhodnutí, jímž usnesení o nařízení exekuce potvrdil, je věcně správné, a nemá tudíž po právní stránce zásadní význam ve smyslu Nejvyšší soud proto dovolání povinného podle , věty první, a odmítl.

O případných nákladech vzniklých oprávněné v dovolacím řízení rozhodne soudní exekutor ( ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 15. prosince 2009

JUDr. Olga Puškinová,v.r.

předsedkyně senátu