Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 906/2009

U S N E S E N Í

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 12. února 2008, č. j. -48, kterým byl ve věci samé potvrzen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 13. července 2007, č. j. -23, není přípustné podle a nebylo shledáno přípustným ani podle , neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam ( o. s. ř).

Nejvyšší soud se již ve svém rozsudku ze dne 8. 3. 2005, sp. zn. , zabýval výkladem ustanovení , konkrétně revidoval postup, kdy soud rozhodl o věci rozsudkem pro uznání podle za situace, kdy se žalovaný po výzvě podle bez vážného důvodu ve věci nevyjádřil včas (ve stanovené lhůtě), ale učinil tak ještě před vydáním rozsudku pro uznání. Dospěl k závěru, že má-li se za řízení ve smyslu ustanovení za to, že žalovaný nárok uplatněný proti němu žalobou uznal, soud rozhodne podle rozsudkem pro uznání, i když se žalovaný ještě před vydáním rozsudku pro uznání ve věci písemně vyjádřil tak, že nárok žalobce neuznává, a i když ve svém opožděném vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji procesní obranu. Jestliže žalovaný podal vyjádření ve věci až po uplynutí lhůty určené v usnesení o výzvě k vyjádření vydaném podle , nenastane fikce uznání nároku uplatněného proti žalovanému v žalobě jen tehdy, jestliže prokáže, že mu v podání vyjádření bránil vážný důvod, a současně, jestliže takový vážný důvod alespoň sdělil soudu ve lhůtě stanovené pro podání vyjádření nebo jestliže šlo o tak vážný důvod, který mu zabránil v tom, aby soudu byť jen sdělil, že u něj tento vážný důvod nastal ( ). Tyto závěry je na místě respektovat i v posuzovaném případě, kdy žalovaná se ve věci samé po výzvě soudu v jím stanovené lhůtě k žalobě nevyjádřila, pouze v podaném odporu proti platebnímu rozkazu požádala o „nepodmínečné nařízení ústního jednání“ s tím, že „situace je velmi složitá a pro ni ve svém důsledku důležitá“. Žalovaná pak neprokázala, že jí v podání vyjádření bránil vážný důvod, resp. soudu takový vážný důvod ve stanovené lhůtě ani nesdělila. Na tom, že nastala fikce uznání nároku uplatněného žalobou, nemohou nic změnit ani výhrady k postupu soudu prvního stupně při doručování usnesení vyzývajícího k vyjádření podle , které bylo žalované zasláno současně s platebním rozkazem a s výzvou k vyjádření, zda souhlasí s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. K výhradám k doručování se sluší připomenout, že spolu s usnesením obsahujícím výzvu k vyjádření nebyl zasílán ani rozsudek, ani usnesení ve věci samé (srov. ) a obsah zásilky byl na doručence řádně vyznačen (specifikován). Nelze přisvědčit ani názoru žalované, že by měl soud před vydáním rozsudku pro uznání posuzovat z úřední povinnosti důvodnost či oprávněnost žalobního návrhu. Nejvyšší soud již v usneseních ze dne 20. 3. 2003, sp. zn. , ze dne 17. 12. 2003, sp. zn. , ze dne 13. 10. 2004, sp. zn. , a ze dne 1. 12. 2004, sp. zn. , dovodil, že vydání rozsudku pro uznání nepředchází žádné dokazování a jsou-li splněny všechny zákonné podmínky fikce, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován ( ), uznává, je soud povinen rozhodnout o nároku, který je předmětem sporu, podle této zákonné fikce uznání, která je vlastně sankcí za nečinnost žalovaného. Činí tak bez ohledu na to, zda žalobní tvrzení jsou podložena důkazy, či zda dosavadní výsledky řízení prokazují oprávněnost nároku nebo zda se podle nich naopak požadavky žalobce jeví nedůvodnými (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 18. 12. 2000, sp. zn. , publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 93/2001). Lze uzavřít, že odvolací soud rozhodl v intencích závěrů dovolacího soudu, jeho rozhodnutí je správné a závěry, na nichž založil své rozhodnutí, jej nemohou činit zásadně právně významným.

Protože dovolání žalované směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, dovolací soud je – aniž se mohl věcí dále zabývat – podle věty první a odmítl.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, , a Žalované, jejíž dovolání bylo odmítnuto, byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni náklady, které jí vznikly v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokáta. Tyto náklady sestávají z odměny advokáta v částce 8.520,- Kč (, . ve spojení s , ve spojení s a , v platném znění), z paušální částky náhrad hotových výdajů ve výši 300,- Kč ( a a 3 , v platném znění) a z částky 1.676,- Kč odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát povinen z odměny za zastupování a náhrad odvést podle , o dani z přidané hodnoty ( ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

V Brně dne 25. listopadu 2009

JUDr. Ivana Zlatohlávková, v. r.

předsedkyně senátu