Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 2504/2007

U S N E S E N Í

II. Dovolání žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. října 2006, č. j. -152, se odmítá.

III. Žalobci jsou povinni společné a nerozdílné nahradit žalované náklady dovolacího řízení ve výši 2.550,- Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám zástupkyně žalované.

O d ů v o d n ě n í :

Podle (dále jen „ “) v usnesení, jímž bylo dovolání odmítnuto nebo jímž bylo zastaveno dovolací řízení, dovolací soud pouze stručně vyloží důvody, pro které je dovolání opožděné, nepřípustné, zjevně bezdůvodné nebo trpí vadami, jež brání pokračování v dovolacím řízení, nebo pro které muselo být dovolací řízení zastaveno.

Okresní soud v Novém Jičíně (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 2. února 2005, č. j. -97, zamítl žalobu, kterou se žalobci domáhali, aby žalované byla uložena povinnost „zajistit zpracování projektové dokumentace k plynovodní přípojce od středotlakého plynovodního potrubí na pozemku parc. č. 95/1 protlakem pod státní silnicí II./442 až na pozemek par. č. 96/4 v k. ú. H. nad O. ve vlastnictví žalobců dle alternativy č. I. schválené zastupitelstvem obce H. na 16. zasedání zastupitelstva obce dne 3. 10. 2001, zajistit vydání stavebního povolení ke stavbě plynovodního potrubí dle projektové dokumentace

a povinnost zajistit vybudování plynovodní přípojky dle projektové dokumentace

a povinnost zajistit vydání kolaudačního rozhodnutí, to vše s termínem dokončení stavby k 1. 10. 2005“ (výrok I. rozsudku) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II. a III. rozsudku).

Krajský soud v Ostravě (dále jen „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 27. října 2006,  č. j. -152, připustil změnu žaloby provedenou dodatkem odvolání – podáním ze dne 15. ledna 2006 se lhůtou k plnění stanovenou dalším dodatkem odvolání – podáním ze dne 19. září 2006 (výrok I. rozsudku); rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že zamítl žalobu, aby žalované byla uložena povinnost „zajistit zpracování projektové dokumentace k odbočce hlavního plynovodního řadu od středotlakého plynovodního potrubí na pozemku p. č. 95/1 pod st. silnicí II-442 až na pozemek p. č. 96/4 v k. ú. H. nad O., který je ve vlastnictví žalobců dle alternativy č. 1 schválené zastupitelstvem obce H. na 16. zasedání zastupitelstva obce dne 3. 10. 2001 a odsouhlasené žalobci, dále povinnost zajistit vydání stavebního povolení ke stavbě odbočky hlavního plynovodního řadu dle projektové dokumentace a zajistit vybudování odbočky hlavního plynovodního řadu dle projektové dokumentace a zajistit vydání kolaudačního rozhodnutí, to vše s termínem dokončení stavby 1. 11. 2007“ (výrok II. rozsudku). Odvolací soud dále rozhodl o náhradě nákladů řízení (výroky II. a III. rozsudku).

Proti rozsudku soudu prvního stupně a odvolacího soudu podali žalobci dovolání, jehož přípustnost odvozovali od

Žalovaná navrhla odmítnutí dovolání.

Obsah rozsudků soudů obou stupňů, jakož i obsah dovolání je účastníkům znám, vyjádření k dovolání je součástí procesního spisu, a dovolací soud proto na ně odkazuje.

Podle čl. II. – přechodná ustanovení, bodu 12 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, účinného od 1. 7. 2009 (vyjma ustanovení čl. I bodů 69, 71 a 100, ustanovení čl. XIII a ustanovení čl. XVII bodu 1, která nabývají účinnosti 23. 1. 2009), dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vyhlášeným (vydaným) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů; užití nového ustanovení tím není dotčeno.

Dovolací soud proto při projednání dovolání postupoval podle ve znění účinném do novely provedené , neboť napadené rozhodnutí odvolacího soudu bylo vydáno dne 27. října 2006.

Dovolání není přípustné.

Podle dovolání je přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, a) jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé, b) jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil, c) jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.

Podle rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam [odstavec 1 písm. c)] zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která

v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu

s hmotným právem.

Dovolatelé v dovolání vedle rozsudku odvolacího soudu napadli výslovně

i rozsudek soudu prvního stupně. Funkční příslušnost soudu k projednání dovolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně není dána; řízení o takovém podání Nejvyšší soud zastaví podle (k tomu srovnej usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 4. 9. 2003, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, 2006, pod pořadovým č. 47). Dovolací soud proto řízení o dovolání žalobců proti rozsudku soudu prvního stupně podle zastavil.

Odvolací soud ve výroku II. označil své rozhodnutí jako měnící, z obsahového hlediska se však z hlediska posouzení přípustnosti dovolání jedná o potvrzující rozhodnutí odvolacího soudu, neboť ten posoudil práva a povinnosti účastníků ve vztahu k předmětu řízení shodně. Měnící výrok odvolacího totiž reflektoval toliko změnu žaloby provedenou žalobci v odvolacím řízení, pokud šlo o terminologické upřesnění pojmu „odbočka hlavního plynovodního řadu“ namísto pojmu „plynovodního potrubí“ a prodloužení lhůty, ve které se domáhali splnění povinnosti po žalované. Práva a povinnosti účastníků tak nevymezil odlišně oproti soudu prvního stupně.

Při posuzování přípustnosti dovolání pro řešení otázky zásadního právního významu se předpokládá, že dovolací soud bude reagovat na právní otázku, kterou dovolatel konkrétně vymezí (k tomu srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 29. června 2004, sp. zn. , uveřejněné v Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu, C. H. Beck, pod pořadovým č. C 3080, usnesení  Nejvyššího soudu České republiky ze dne 30. září 2004, sp. zn. , uveřejněné v časopise Právní rozhledy, 2005, č. 12, str. 457 a řadu dalších, implicite též nález Ústavního soudu České republiky ze dne 20. února 2003, sp. zn. , uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, C. H. Beck, svazek 29, 2003, pod pořadovým č. 23). Jestliže taková právní otázka není v dovolání určitě a s dostatečnou srozumitelností vymezena, nelze žádat po dovolacím soudu, aby se jeho dovolací přezkum stal bezbřehou revizí věci, jež by se ocitla v rozporu s přezkumnými limity dovolacího řízení, danými zejména ustanovením (k tomu srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 16. prosince 2008, sp. zn. , uveřejněné na internetových stránkách Nejvyššího soudu České republiky – www.nsoud.cz nebo usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 29. dubna 2009, sp. zn. , uveřejněné tamtéž). Pokud dovolání neformuluje žádnou otázku zásadního právního významu, nevede ani polemiku s právními názory odvolacího soudu, ale  zpochybňuje skutkové závěry odvolacího soudu, pak nemůže být přípustnost dovolání pro zásadní právní význam napadeného rozhodnutí založena (k tomu srovnej usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 18. října 2006, sp. zn. , uveřejněné v Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu, C. H. Beck, pod pořadovým č. C  4666).

Žalobci formulovali v dovolání otázku zásadního právního významu tak, že „pouze rozsudkem soudu lze přimět obec, která se zavázala vybudovat plynovodní přípojku od hlavního plynovodního řadu k hranici pozemku, k jejímu splnění“. Takové vymezení však nepředstavuje otázku zásadního právního významu, neboť je toliko konstatováním obecně známé skutečnosti, že v případě neplnění smluvní (či zákonné) povinnosti je orgánem povolaným k ochraně subjektivních práv a zájmů soud (viz též

).

Z dovolání se dále podává – byť v daném směru žalobci výslovně otázku zásadního právního významu v daném směru neformulují – že je třeba „vyřešit otázku řešení střetu zájmů při změně projektu stavby plynovodu, pokud již v územním řízení byly souhlasy majitelů pozemků se vstupy, vybudováním a údržbou plynovodu dány tím, že majitelé uzavřeli s investorem smlouvu o budoucí smlouvě o zřízení věcného břemene“. Uvedené vymezení pak nemůže představovat otázku zásadního právního významu již pro svou obecnost neumožňující dovolacímu soudu řešení konkrétního

a jednoznačně vymezeného právního problému a navíc z toho důvodu, že na žádném řešení střetu zájmů naznačeném dovolateli není rozhodnutí odvolacího soudu založeno.

Odvolací soud – ve shodě se soudem prvního stupně – založil své rozhodnutí na závěru, vyplývajícím ze skutkových zjištění, že žalobci uplatněný nárok nemá oporu v hmotném právu, neboť povinnost, jejíhož uložení žalované se žalobci domáhají, nevyplývá „ani ze zákona, z právního vztahu mezi účastníky a ani z porušení práva“.

Dovolatelé v dovolání jednak obšírně popisují okolnosti doprovázející proces plynofikace v obci H. a současně prezentují skutkové závěry odlišné od skutkových zjištění a závěrů učiněných nalézacími soudy, které v případě dovolání přípustného toliko podle nelze účinně zpochybnit. V rovině kritiky právních závěrů odvolacího soudu pouze konstatují, že mezi účastníky vznikl „určitý vztah zakládající závazek obce plynovodní přípojku vybudovat“. Taková polemika se závěrem odvolacího soudu však nemůže představovat vymezení otázky zásadního právního významu; z dovolání se ostatně nepodává žádná skutečnost, která by dovolacím soudem jako věc zásadního právního významu posouzena být mohla.

Žalobci dále odvolacímu soudu vytýkají, že jeho rozhodnutím byli zkráceni na svých právech ve smyslu článku 36 odst. 1 d, což však zjevně spojují s jejich neúspěchem v řízení, který však bez dalšího nemůže představovat porušení práva na soudní ochranu. Porušení práva na soudní ochranu může být založeno i případnou vadou řízení ( ), kterou však dovolatelé odvolacímu soudu nevytýkají. Pro úplnost odůvodnění dovolací soud dodává, že k okolnostem uplatněným dovolacím důvodem podle tohoto zákonného ustanovení, tj. že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, může být při posouzení, zda je dovolání přípustné podle ustanovení , přihlédnuto pouze za předpokladu, že jde o řešení procesní otázky zásadního významu (jedná se o střet odlišných právních názorů na výklad procesního předpisu –

k tomu srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 26. května 2005, sp. zn. , uveřejněné v Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu, C. H. Beck, pod pořadovým č. C 3339, usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 19. února 2008, sp. zn. , uveřejněné v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, C. H. Beck, pod pořadovým č. C 5780 nebo nález Ústavního soudu České republiky ze dne 4. března 2009, sp. zn.   , uveřejněný na internetových stránkách Ústavního soudu České republiky – http://nalus.usoud.cz a tam uvedenou judikaturu).

Dovolatelé však žádnou procesní otázku zásadního významu nevymezují a tato se nepodává ani z obsahu dovolání; v dovolání není ostatně vylíčen žádný důvod, který by mohl být charakterizován jako vada řízení.

Nejvyšší soud České republiky dovolání žalobců proto podle věty první a odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení vychází z , , a Náklady představují odměnu advokátky za zastoupení žalované v dovolacím řízení v souvislosti s vypracováním vyjádření k dovolání žalobců a činí podle , , , ve spojení s , , ve znění po novele provedené 2.250,- Kč. Náklady jsou dále tvořeny paušální náhradou hotových výdajů ve výši 300,- Kč podle (advokátní tarif), ve znění po novele provedené za jeden úkon právní služby spočívající ve vyjádření žalované k dovolání žalobců ( ); náklady tak činí celkem 2.550,- Kč. Dovolací soud proto uložil žalobcům, aby společně a nerozdílně nahradili tuto částku žalované do tří dnů od právní moci usnesení k rukám zástupkyně žalované ( , , ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li žalobci povinnost uloženou tímto rozhodnutím, může se žalovaná domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 23. listopadu 2009

JUDr. František Balák, v. r.

předseda senátu