Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 5308/2007

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové a JUDr. Vladimíra Mikuška v exekuční věci oprávněného D. s.r.o., zastoupeného advokátkou, proti povinnému P. V., zastoupenému opatrovníkem advokátem, pro 34.112,- Kč s příslušenstvím a smluvní pokutu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o dovolání povinného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. července 2007, č. j. - 64, takto :

O d ů v o d n ě n í :

V záhlaví uvedeným rozhodnutím odvolací soud potvrdil usnesení ze dne 16. 3. 2007, č. j. - 55, jímž obvodní soud zamítl návrh povinného na částečné zastavení exekuce pro část smluvní pokuty a úroků z prodlení (nařízené usnesením tohoto soudu ze dne 3. 7. 2003, č. j. , podle vykonatelného rozsudku téhož soudu ze dne 24. 6. 1998, sp. zn. , k uspokojení pohledávky oprávněného ve výši 34.112,- Kč se 17 % úrokem z prodlení od 3. 4. 1997 do zaplacení a dále smluvní pokuty ve výši 0,5 % z dlužné částky za každý den prodlení ode dne 3. 4. 1997 do zaplacení, pro náklady předcházejícího řízení 6.468,- Kč a pro náklady exekuce, které budou v průběhu řízení stanoveny, jejímž provedením byla pověřena soudní exekutorka JUDr. M. D., Exekutorský úřad v H. K.). Odvolací soud se ztotožnil s názorem soudu prvního stupně, že návrh povinného odůvodněný vznesenou námitkou promlčení práva na úroky z prodlení ve výši 17 % z částky 34.112,- Kč za dobu od 14. 8. 1998 do 1. 7. 2000 a na smluvní pokutu ve výši 0,5 % denně z částky 34.112,- Kč od 14. 8. 1998 do 1. 7. 2000 ( obč. zák.) není důvodný, neboť „výklad tohoto ustanovení zastávaný povinným je účelový a nekoresponduje s , kdy práva přiznaná pravomocným rozhodnutím se promlčují za deset let ode dne, kdy mělo být podle rozhodnutí plněno“.

Proti tomuto usnesení podal povinný prostřednictvím svého opatrovníka dovolání z důvodu uvedeného v Nesouhlasí s právními závěry odvolacího soudu a namítá, že obč. zák. nesprávně vyložil. Poukazuje na to, že v nalézacím řízení se jednalo o vztah občanskoprávní, z čehož dovozuje, že obč. zák. lze v daném případě aplikovat. Má za to, že nabylo-li rozhodnutí nalézacího soudu právní moci dne 13. 8. 1998 a návrh na exekuci byl podán až dne 2. 7. 2003, došlo k promlčení práva na zaplacení 17 % úroku z prodlení z částky 34.112,- Kč za dobu od 14. 8. 1998 do 1. 7. 2000, jakož i práva na smluvní pokutu 0,5 % denně z částky 34.112,- Kč od 14. 8. 1998 do 1. 7. 2000. Navrhl, aby usnesení soudů obou stupňů byla zrušena a aby věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) dovolání projednal a rozhodl o něm podle ve znění účinném do 30. 6. 2009 (viz čl. II., bod 12. ). Po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, oprávněnou osobou, účastníkem řízení, řádně zastoupeným advokátem, dospěl po přezkoumání věci podle k závěru, že rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam ve smyslu , daný tím, že v rozporu s hmotným právem vyřešil povinným v exekučním řízení vznesenou námitku promlčení soudem pravomocně přiznaného práva na zaplacení úroků z prodlení, jejichž splatnost nastala po právní moci podkladového rozhodnutí, a v důsledku toho nesprávně posoudil podmínky pro částečné zastavení exekuce podle , odst. 4 ; dovolání je proto v tomto rozsahu přípustné podle , odst. 2 ve spojení s a je i důvodné. V dalším není dovolání podle , odst. 2 ve spojení s přípustné.

Nesprávné právní posouzení věci ve smyslu může spočívat v tom, že odvolací soud posoudil věc podle právní normy (nejen hmotného práva, ale i práva procesního), jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.

Podle odst. l písm. h) výkon rozhodnutí bude zastaven, jestliže výkon rozhodnutí je nepřípustný, protože je tu jiný důvod pro který rozhodnutí nelze vykonat. Týká-li se nařízeného výkonu rozhodnutí některý z důvodů zastavení jen zčásti nebo byl-li výkon rozhodnutí nařízen v rozsahu širším, než jaký stačí k uspokojení oprávněného, bude výkon rozhodnutí zastaven částečně (odstavec 4).

Podle nařízený výkon rozhodnutí zastaví soud na návrh nebo i bez návrhu.

Podle exekučního řádu nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení .

Podle exekučního řádu exekutor nerozhoduje o zastavení exekuce podle ustanovení o zastavení výkonu rozhodnutí ( a 290 ).

V posuzované věci je exekučním titulem vykonatelný rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 24. 6. 1998, sp. zn. , který nabyl právní moci dne 13. 8. 1998 a jímž povinnému bylo uloženo zaplatit právnímu předchůdci oprávněného částku 34.112,- Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 17 % od 3. 4. 1997 do zaplacení a dále smluvní pokutu ve výši 0,5 % z dlužné částky za každý den prodlení ode dne 3. 4. 1997 do zaplacení. Z odůvodnění tohoto rozhodnutí se podává, že soud posoudil vztah mezi účastníky tohoto řízení jako občanskoprávní, neboť se jednalo o závazek vyplývající ze smlouvy o dílo podle § 631a násl. obč. zák.

Podle § 110 odst. 1 věta první obč. zák. bylo-li právo přiznáno pravomocným rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu, promlčuje se za deset let ode dne, kdy mělo být podle tohoto rozhodnutí plněno. Podle odstavce 3 tohoto ustanovení úroky a opětující se plnění se promlčují po třech letech; jde-li však o práva pravomocně přiznaná nebo písemně uznaná, platí tato promlčecí doba, jen pokud jde o úroky a opětující se plnění, jejichž splatnost nastala po právní moci rozhodnutí nebo po uznání.

Z ustanovení § 110 odst. 3 obč. zák. vyplývá, že v tříleté promlčecí době se nepromlčuje právo na úroky z prodlení a opětující se plnění, která byla přiznána pravomocným rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu za dobu minulou, zatímco právo na úroky a opětující se plnění, jejichž splatnost nastala po právní moci rozhodnutí soudu nebo byla písemně uznána, se promlčují po třech letech. V projednávané věci je proto třeba z hlediska promlčení zvlášť posuzovat právo na úroky z prodlení (mající povahu opětujících se dávek - srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 2. 2007, sp. zn. , ) splatné do právní moci rozhodnutí soudu, jímž úroky byly přiznány, a zvlášť právo na úroky z prodlení, jejichž splatnost nastala po právní moci tohoto rozhodnutí (srov. též rozsudek bývalého Nejvyššího soudu SSR ze dne 10. 2. 1971, sp. zn. , uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 42, ročník 1971, jehož závěry jsou aplikovatelné i v současné době). Za promlčené bude tedy v daném případě třeba považovat právo na plnění úroků z prodlení splatných po právní moci rozhodnutí soudu, tj. po 13. 8. 1998, a starších než tři roky, počítajíc zpět ode dne podání návrhu na exekuci (dne 2. 7. 2003).

Protože smluvní pokuta není - na rozdíl od úroků z prodlení - ani příslušenstvím pohledávky (jedná se o samostatný nárok) ani opětující se dávku, je třeba promlčení práva na zaplacení smluvní pokuty přiznaného pravomocným rozhodnutím soudu, posuzovat podle § 110 odst. 1 věta první obč. zák. a nikoliv podle § 110 odst. 3 obč. zák., jak dovolatel nesprávně namítá. Právo na zaplacení smluvní pokuty přiznané pravomocným rozhodnutím soudu se tudíž promlčuje za deset let ode dne, kdy mělo být podle tohoto rozhodnutí plněno. Nabylo-li tedy v daném případě podkladové rozhodnutí právní moci dne 13. 8. 1998 a návrh na exekuci byl podán dne 2. 7. 2003, není právo na zaplacení smluvní pokuty promlčeno.

Ze shora uvedeného vyplývá, že rozhodnutí odvolacího soudu, pokud jím bylo rozhodnuto o návrhu povinného na částečné zastavení exekuce podle , odst. 4 ohledně 17 % úroku z prodlení z částky 34.112,- Kč za dobu od 14. 8. 1998 do 1. 7. 2000, není správné, a dovolací důvod podle byl uplatněn důvodně. Nejvyšší soud proto usnesení odvolacího soudu v tomto rozsahu zrušil ( věta za středníkem ). Vzhledem k tomu, že důvody, pro které bylo v tomto rozsahu zrušeno rozhodnutí odvolacího soudu, platí i na rozhodnutí soudu prvního stupně, zrušil dovolací soud v této části i toto rozhodnutí a věc v tomto rozsahu vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení ( věta druhá ).

Proti výroku usnesení odvolacího soudu, kterým byl potvrzen výrok usnesení soudu prvního stupně, jímž byl zamítnut návrh povinného na částečné zastavení exekuce podle , odst. 4 ohledně smluvní pokuty 0,5 % denně z částky 34.112,- Kč od 14. 8. 1998 do 1. 7. 2000, není dovolání podle , odst. 2 ve spojení s přípustné, neboť v tomto rozsahu je rozhodnutí odvolacího soudu správné a v souladu s hmotným i procesním právem. Nejvyšší soud proto v uvedené části usnesení soudu prvního stupně podle věty první a odmítl.

Právní názor uvedený v tomto rozhodnutí je závazný ( a ).

O nákladech dovolacího řízení bude rozhodnuto ve zvláštním režimu ( a následující exekučního zákona), eventuálně podle

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 19. listopadu 2009

JUDr. Olga Puškinová, v. r.

předsedkyně senátu