Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 4726/2007

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Miroslavy Jirmanové v exekuční věci oprávněných: a) V. Č., a b) F. Č., obou zastoupených advokátem, proti povinnému: Č. z. s., z. o. Ř. II., občanské sdružení, zastoupenému advokátem, o odstranění staveb, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. , o dovolání povinného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. července 2006, č. j. - 30, takto:

Dovolání se odmítá.

Stručné odůvodnění ( ):

Obvodní soud pro Prahu 5 usnesením ze dne 19. 5. 2005, č. j. - 6, ve spojení s doplňujícím usnesením ze dne 13. 4. 2006, č. j. - 19, nařídil podle vykonatelného rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 5. 2. 2004, č. j. - 63, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 30. 9. 2004, č. j. - 81, exekuci k vynucení povinnosti povinného odstranit stavby postavené na označených pozemcích, dále pro náklady exekuce a náklady oprávněných, které budou určeny v příkazu k úhradě nákladů exekuce, jejímž provedením pověřil soudního exekutora JUDr. M. S., Exekutorský úřad v P. 8.

Městský soud v Praze usnesením ze dne 28. 7. 2006, č. j. - 30, odvolání povinného podle , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, odmítl, neboť neobsahovalo žádné námitky týkající se skutečností rozhodných pro nařízení exekuce.

Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal povinný dovolání, jehož přípustnost dovozuje z „ “ [správně ], neboť se domnívá, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam, daný tím, že řeší právní otázku, tj. „zásah do vlastnického a užívacího práva třetích osob“, v rozporu s hmotným právem. Namítá, že není pasivně legitimován odstranit stavby vybudované na náklady svých členů, neboť tito je oprávněně užívají, a povinný nemá právo do tohoto užívacího práva jakkoli zasahovat. Dále poukazuje na to, že v mezidobí koupil od první oprávněné její spoluvlastnický podíl k předmětným stavbám, a je tedy podílovým spoluvlastníkem spolu s druhým oprávněným; „za těchto okolností exekuce není možná už proto, že jedním z oprávněných je povinná“. Navrhl, aby dovolací soud napadené rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Dovolací soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle ve znění účinném do 30. 6. 2009 a po přezkoumání věci dospěl k závěru, že dovolání není podle , odst. 2 ve spojení s 237 odst. 1 písm. c) přípustné.

V posuzované věci je exekučním titulem rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 5. 2. 2004, č. j. - 63, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 30. 9. 2004, č. j. - 81, jímž povinnému byla mimo jiné uložena povinnost do 3 dnů od právní moci rozsudku na své náklady odstranit stavby - ostatní stavební objekty, zapsané na listu vlastnictví č. pro Obec hl. m. P., katastrální území Ř. u Katastrálního úřadu P. – m., postavené na označených pozemcích, zapsaných na listu vlastnictví č. pro Obec hl. m. P., katastrální území Ř. u Katastrálního úřadu P. - m.

Námitka povinného, že „není pasivně legitimován odstranit stavby vybudované na náklady svých členů, neboť tito je oprávněně užívají, a že nemá právo do tohoto užívacího práva jakkoli zasahovat“, není způsobilá přípustnost dovolání v dané věci podle citovaných ustanovení založit, neboť dovolatel touto námitkou zpochybňuje věcnou správnost exekučního titulu, kterou však exekuční soud není oprávněn přezkoumávat, protože obsahem vykonávaného rozhodnutí je vázán a je povinen z něj vycházet (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 7. 2008, sp. zn. , ze dne 5. 8. 2008, sp. zn. , ze dne 25. 10. 2002, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 7/2004 pod č. 62, ze dne 14. 4. 1999, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 1/2000 pod č. 4, a ze dne 16. 12. 2004, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 7/2005 pod č. 58). Z tohoto důvodu nemá otázka „zásahu do vlastnického a užívacího práva třetích osob, po právní stránce zásadní význam ve smyslu , jak se dovolatel mylně domnívá.

Pokud povinný dále namítá, že „v mezidobí koupil od první oprávněné její spoluvlastnický podíl k předmětným stavbám, a je tedy podílovým spoluvlastníkem spolu s druhým oprávněným, a že za těchto okolností exekuce není možná už proto, že jedním z oprávněných je povinná“, pak v dovolacím řízení jde o hlediska ustanovení o nepřípustné novoty, jimiž se dovolací soud nemohl zabývat, neboť účelem dovolacího řízení je přezkoumání věcné správnosti napadeného rozhodnutí odvolacího soudu.

Z uvedeného vyplývá, že rozhodnutí odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam ve smyslu , a dovolání proti němu podle , odst. 2 ve spojení s není tudíž přípustné. Nejvyšší soud proto dovolání povinného podle věty první a odmítl.

O případných nákladech vzniklých oprávněné v dovolacím řízení rozhodne soudní exekutor ( ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 19. listopadu 2009

JUDr. Olga Puškinová, v. r.

předsedkyně senátu