Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 2046/2008

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Moudré a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobce J. J., správce konkursní podstaty V. b., a. s. zastoupeného advokátem, proti žalovaným 1) M. M. a 2) D. M., zastoupeným advokátem, o 100.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Hodoníně pod sp. zn. , o dovolání žalovaných proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 26. července 2007, č. j. -286, takto:

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Hodoníně rozsudkem ze dne 2. března 2006, č. j. 1904/2005-260, uložil žalovaným povinnost zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku společně a nerozdílně částku 200.000,- Kč s 19 % úrokem z prodlení od 11. 9. 1996 do zaplacení (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.). Rozhodl tak poté, co Nejvyšší soud České republiky rozsudkem ze dne 8. listopadu 2005, č. j. -241, zrušil rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 12. února 2004, č. j. -223, a rozsudek Okresního soudu v Hodoníně ze dne 13. prosince 2001, č. j. -188, a vrátil věc Okresnímu soudu v Hodoníně k dalšímu řízení.

Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 26. července 2007, č. j. -286, rozsudek soudu prvního stupně ze dne 2. března 2006, č. j. 1904/2005-260, v části jeho výroku I., jíž bylo žalovaným uloženo zaplatit žalobci společně a nerozdílně částku 100.000,- Kč s 19 % úrokem z prodlení od 11. 9. 1996 do zaplacení, potvrdil, v další části tohoto výroku, jíž byla žalovaným uložena povinnost zaplatit žalobci společně

a nerozdílně částku 100.000,- Kč s 19 % úrokem z prodlení od 11. 9. 1996 do zaplacení a 19 % úrok z prodlení od 2. 2. 1996 do 10. 9. 1996 z částky 200.000,- Kč, jej změnil tak, že žalobu v tomto rozsahu zamítl, a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů.

Následně (po podání dovolání žalovanými) soud prvního stupně k návrhu J. J., správce konkursní podstaty úpadce V. b., a. s. usnesením ze dne 21. ledna 2008, č. j. -303, postupem podle připustil, aby na místo dosavadního žalobce vstoupila do řízení S. W., s. r. o., s níž dosavadní žalobce dne 19. 11. 2007 uzavřel smlouvu o postoupení pohledávky, která je předmětem sporu. Vzhledem k tomu, že podle části věty za středníkem je v dovolacím řízení vyloučena možnost provést procesní nástupnictví podle , dovolací soud k rozhodnutí soudu prvního stupně o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka, jež bylo vydáno v rozporu s , nepřihlížel (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 8. 2004, sp. zn. , uveřejněný v časopisu Soudní judikatura pod označením SJ 189/2004). Okruh účastníků proto zůstal beze změny.

Dovolání žalovaných proti výroku rozsudku odvolacího soudu, jímž byl částečně potvrzen rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé, není přípustné podle , , ve znění do 30. 6. 2009 (dále jen „ “), a nebylo shledáno přípustným ani podle

, neboť napadené rozhodnutí nemá zásadní právní význam ( ).

Předpokladem přípustnosti dovolání podle je, že zpochybňované řešení právní otázky mělo zásadní význam nejen pro rozhodnutí konkrétní věci (v jednotlivém případě), ale z hlediska rozhodovací činnosti soudů vůbec (pro jejich judikaturu), nebo že obsahuje řešení právní otázky, které je v rozporu

s hmotným právem.

Na závěr, zda má napadené rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé zásadní význam po právní stránce, lze usuzovat jen z okolností uplatněných v rámci dovolacího důvodu podle K okolnostem uplatněným dovolacím důvodem podle nemůže být při zvažování přípustnosti dovolání podle přihlédnuto (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 6. 2004, sp. zn. , uveřejněné v časopisu Soudní judikatura pod označením SJ 132/2004). Z řečeného vyplývá, že dovolací soud při úvahách o přípustnosti dovolání podle musí vycházet ze skutkového stavu, na němž založil právní posouzení věci odvolací soud; posouzení správnosti či úplnosti skutkových zjištění přípustnost dovolání nezakládají.

Žalovanými zpochybněná právní otázka platnosti právního úkonu z pohledu určitosti vyjádřeného projevu vůle ve smyslu § 37 odst. 1 obč. zák. (konkrétně jednoznačnosti určení zástavy a rozsahu a způsobu pojištění zástavy v zástavní smlouvě) v této konkrétní posuzované věci postrádá judikatorní přesah; navíc nepatří z hlediska rozhodovací činnosti dovolacího soudu mezi ty, které nebyly dosud řešeny a nebyla odvolacím soudem vyřešena v rozporu s hmotným právem (srovnej např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 11. 1998, sp. zn. , uveřejněné v časopise Právní rozhledy č. 7/1999, ze dne 19. 5. 2004, sp. zn. , ze dne 20. 9. 2005, sp. zn. , ze dne 31. 8. 2004, sp. zn. , ze dne 25. 9. 2003, sp. zn. , ze dne 29. 2. 2000, sp. zn. , a ze dne 27. 9. 2000, sp. zn. ).

Další námitka žalovaných směřující proti závěru, že zástavní věřitelce vzniklo právo na smluvní pokutu, je z hlediska přípustnosti dovolání podle irelevantní, neboť je založena na vlastní interpretaci obsahu zástavní smlouvy. Žalovaní totiž prosazují názor, že účastníci smlouvy v ní projevili vůli spojit povinnost pojistit zastavenou nemovitost a pojistné plnění vinkulovat ve prospěch zástavní věřitelky až se vznikem zástavního práva, tj. s jeho vkladem do katastru nemovitostí. Tím ovšem uplatnili nezpůsobilý dovolací důvod podle směřující proti správnosti skutkových zjištění, na nichž právní posouzení věci odvolacím soudem spočívá. Otázka, co bylo obsahem smluvního ujednání účastníků vyjádřeného ve smlouvě, je otázkou skutkovou, nikoliv právní. Právním posouzením věci je taková činnost soudu, při níž soud aplikuje konkrétní právní normu na zjištěný skutkový stav, tedy z konkrétních skutkových zjištění dovozuje, jaká mají účastníci podle příslušného právního předpisu práva a povinnosti. Činí-li soud z obsahu smlouvy, a to i za pomocí výkladu projevu vůle ve smyslu obč. zák., zjištění o tom, co bylo jejími účastníky ujednáno, dospívá ke skutkovým zjištěním (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 10. 1999, sp. zn. , uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 73/2000, či jeho rozsudek ze dne

31. 10. 2001, sp. zn. , uveřejněný v časopisu Soudní judikatura

pod označením SJ 46/2002).

Protože dovolání není přípustné ani proti nákladovým výrokům rozsudku odvolacího soudu (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 1. 2002, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 4/2003), Nejvyšší soud je odmítl ( věta první a ).

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, , a za stavu, kdy žalobci v této fázi řízení nevznikly žádné náklady, na jejichž náhradu by jinak měl vůči žalovaným právo.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 12. listopadu 2009

JUDr. Blanka   M o u d r á , v. r.

předsedkyně senátu