Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 3829/2009

ROZSUDEK

O d ů v o d n ě n í :

A. Předchozí průběh řízení

Žalobkyně se domáhala, aby žalovaná byla uznána povinnou zaplatit jí částku 141.904,50 Kč a 220,- Kč. Uvedla, že žalovaná užívala od 23.5.2004 do 23.5.2006 její byt 2+1 v K.-K. (dále jen „byt“). Právní předchůdkyně žalobkyně, její matka I. M., dne 23.5.2004 odvolala svůj souhlas s bezplatným užíváním bytu. V řízení vedeném u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. bylo žalované pravomocně uloženo, aby byt vyklidila, což se také dne 23.5.2006 stalo. Žalobkyně proto žádala náhradu za užívání bytu žalovanou ve výši obvyklého nájemného v částce 4.500,- Kč měsíčně a úhradu služeb, které za žalovanou musela zaplatit.

Žalovaná namítala, že své dluhy vždy plnila, byt na vlastní náklady rekonstruovala a navíc přispěla právní předchůdkyni žalobkyně na jeho koupi částkou 40.000,- Kč. Dále poukázala na svoji neutěšenou sociální situaci, neboť je samoživitelka se dvěma nezletilými dcerami, jejíž příjem jen s obtížemi pokrývá základní potřeby rodiny.

Okresní soud v Kladně rozsudkem ze dne 31.3.2008, č.j. -109, uznal žalovanou povinnou zaplatit žalobkyni částku 141.904,50 Kč a částku 220,- Kč (výrok I) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.). Tvrzení žalované, že do bytu investovala nemalé částky, jakož i tvrzení žalobkyně, podle kterého po předání bytu v něm chybělo běžné vybavení (kuchyňská linka, vana, umyvadlo, záchodová mísa, zásuvky a vypínače), považoval za právně nevýznamné. Na základě shodných tvrzení účastnic a listinných důkazů o úhradách služeb uložil žalované povinnost zaplatit žalovanou částku.

K odvolání žalované Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 11.9.2008, č.j. -161, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil s výjimkou částky 23.379,50 Kč, ve které pro zpětvzetí žaloby rozsudek soudu prvního stupně zrušil a řízení zastavil (výrok I.) Výrokem II. rozhodl o nákladech řízení. Odvolací soud se (s výjimkou části tvrzených úhrad služeb, ve kterých byla žaloba vzata zpět) ztotožnil se skutkovými i právními závěry soudu prvního stupně.

B. Dovolání

Proti rozsudku odvolacího soudu, s výjimkou výroku o zastavení řízení, podala žalobkyně dovolání, jehož přípustnost spatřovala v ustanovení Konkrétně namítala, že

proti nároku žalobkyně by měla být započtena věcná plnění, která žalovaná poskytla právní předchůdkyni žalobkyně rekonstrukcí bytu, s tím, že účastnice se na započtení dohodly,

za situace, kdy právní předchůdkyni žalobkyně přispěla na koupi bytu a byt vlastním nákladem zrekonstruovala, považuje rozhodnutí odvolacího soudu o povinnosti platit náhradu nájemného za nespravedlivé.

Žalobkyně ve svém vyjádření navrhla odmítnutí dovolání s tím, že v řízení bylo prokázáno užívání bytu žalovanou bez právního důvodu, aniž by žalovaná za užívání bytu platila.

C. Přípustnost a důvodnost

Dovolací soud zjistil, že dovolání je včasné, podané oprávněnou osobou, zastoupenou advokátem, a splňuje formální obsahové znaky předepsané

Protože odvolací soud potvrdil první rozsudek soudu prvního stupně v rozhodované věci, může být pří¬pustnost dovolání založena jen za podmínky upravené v , tj. pokud dovolací soud, za použití hledisek příkladmo uvedených v ustanovení , dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí je zásadního právního významu. Tak je tomu nejen tehdy, jde-li o řešení právních otázek, tj. tehdy, jde-li o nesprávné právní posouzení, ale také v případě, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (srov. nález Ústavního soudu ze dne 18.12.2007, sp. zn. ).

K námitce (ad a/) dohody o započtení nároků.

Ze skutkových zjištění odvolacího soudu neplyne, že by se účastnice dohodly na započtení nároku žalobkyně na náhradu za užívání bytu žalovanou proti nároku žalované na úhradu částky odpovídající zhodnocení bytu tím, že jej žalovaná na vlastní náklady rekonstruovala. V případě dovolání přípustných podle je přitom dovolací soud skutkovými zjištěními odvolacího soudu vázán (srov. o.s.ř).

Ze spisu je navíc zřejmé, že žalobkyně na jednání soudu prvního stupně dne 30.1.2008 (č.l. 92 spisu) namítla promlčení nároku žalované na náhradu za zhodnocení bytu. Z vyjádření žalované k odvolání žalobkyně (č.l. 138 a násl. spisu) plyne, že žalovaná promlčení nároku uznala. Odvolací soud proto nepochybil, jestliže se otázkou možného započtení nároku žalované na náhradu za zhodnocení bytu nezabýval.

2. K námitce (ad b/) „nespravedlivosti“ nároku žalobkyně.

Odvolací soud zcela přehlédl argumentaci žalované, která již ve svém odvolání a zejména v obsáhlém vyjádření k odvolání žalobkyně (č.l. 138 a násl. spisu) uváděla, že nárok žalobkyně považuje ze nespravedlivý za situace, kdy žalovaná přispěla právní předchůdkyni žalobkyně na koupi předmětného bytu a byt vlastním nákladem zrekonstruovala. Poté, co byla po odvolání souhlasu žalobkyně s užíváním bytu nucena se z bytu vystěhovat, vymáhá po ní žalobkyně ještě úhradu za užívání bytu v době mezi odvoláním souhlasu a vyklizením bytu žalovanou. Zároveň poukazovala na svoji tíživou sociální situaci, ve které veškeré životní náklady své a svých dvou nezletilých dcer hradí ze mzdy prodavačky a nevysokého výživného. Podobně argumentovala žalovaná v dovolání.

Podle posuzuje soud úkony účastníků podle jejich obsahu, i když jsou nesprávně označeny. Podle názoru dovolacího soudu měla být shora uvedená argumentace posouzena jako námitka rozporu nároku žalobkyně s dobrými mravy podle obč. zák. Odvolací soud se však v napadeném rozsudku k uvedené námitce nevyjádřil. Podle názoru dovolacího soudu je přitom v projednávané věci, ve které žalobkyně nechala žalovanou, která na koupi bytu žalobkyně přispěla a vlastním nákladem jej zrekonstruovala a která je navíc samoživitelkou se dvěma nezletilými dcerami, z bytu vystěhovat a vymáhá na ní ještě i náhradu za užívání bytu od odvolání souhlasu s užíváním do vyklizení, třeba se námitkou rozporu s dobrými mravy podrobně zabývat. Jestliže tak odvolací soud neučinil, je jeho právní posouzení neúplné, a tudíž nesprávné, a dovolání je proto jak přípustné, tak i důvodné.

Z uvedených důvodů dospěl Nejvyšší soud k závěru, že odvolací soud věc nesprávně právně posoudil, a proto rozsudek odvolacího soudu bez jednání ( ) podle věty za středníkem zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

V dalším řízení je odvolací soud vázán právními názory soudu dovolacího ( ve sp. s ) V jeho rámci bude při rozhodování o nákladech řízení brán zřetel i na náklady dovolacího řízení ( ).

Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek podle .

V Brně dne 11. listopadu 2009

JUDr. Iva  B r o ž o v á, v. r.

předsedkyně senátu