Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 3058/2009

ROZSUDEK

Dovolání se  zamítá.

O d ů v o d n ě n í :

A. Předchozí průběh řízení

Žalobce se žalobou podanou dne 3. 3. 2004 domáhal vydání bezdůvodného obohacení ve výši 68 000,- Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že účastníci uzavřeli dne 19. 8. 2003 smlouvu o půjčce a s tím, že žalobce také skutečně žalované půjčku ve výši 68.000,- Kč poskytl. Na základě současně uzavřené smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva se žalovaná zavázala převést na žalobce 2 ks cenných papírů „U. S. T. S. S. I. P. 0,00%“ (dále jen „cenné papíry“), součástí smlouvy bylo také ujednání o právu jednostranného odstoupení od smlouvy v případě, že žalovaná nepřevede na žalobce cenné papíry ve lhůtě do 150 dnů od popisu smlouvy. Žalobce dopisem ze dne 4. 2. 2004 žalované sdělil, že smlouvu o půjčce považuje za absolutně neplatnou a dále, vzhledem k tomu, že smlouva neobsahuje konkrétní ustanovení o splatnosti částky a že žalovaná nesplnila svůj závazek a nepřevedla na něj 2 ks akcií, od smlouvy o půjčce odstoupil a vyzval žalovanou, aby částku 68 000,- Kč vrátila.

Okresní soud v Mostě rozsudkem ze dne 31. 5. 2007, č. j. – 75, žalobu zamítl. Dle soudu nešlo ze strany žalované o poskytování investiční služby, ke kterému žalovaná neměla oprávnění, a obě smlouvy proto neposoudil jako neplatné ani z důvodu nemožnosti plnění, ani pro rozpor s ust. obč. zák. Dle soudu prvního stupně neexistoval ani relevantní omyl na straně žalobce. Žádná ze smluv nebyla uzavřená jako smlouva spotřebitelská a proto ani nemůže být v rozporu s ustanoveními o spotřebitelských smlouvách. Soud prvního stupně neshledal rovněž ani rozpor s ust. obč. zák. upravujícím smlouvu o půjčce. Podle názoru soudu žalobce od smlouvy odstoupit nemohl, protože smlouva ustanovení o splatnosti obsahuje a i kdyby neobsahovala, nebyla by splněna podmínka podle obč. zák.,  totiž že žalobce jako věřitel o splnění požádal. Žalobce od smlouvy nemohl odstoupit ani z důvodu nepřevedení 2 ks cenných papírů, protože si nezaložil účet u obchodníka s cennými papíry, jak byl dle smlouvy povinen, a nemohl tak žalované oznámit číslo účtu, kam by žalovaná cenné papíry převedla. Soud prvního stupně proto odstoupení považoval za neplatné.

Krajský soud  v Ústí nad Labem k odvolání žalobce rozsudkem ze dne 11. 2. 2009, č. j. – 94 rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 68 000,- s příslušenstvím. Smlouva o zajišťovacím převodu práva neobsahuje žádnou dohodu vypořádávající vztahy účastníků pro případ nesplnění zajištěného závazku a konstatuje v takovém případě důsledek spočívající v trvalém vlastnictví 2 ks cenných papírů. Uvedené ujednání má dle odvolacího soudu charakter  ujednání o propadné zástavě a vyvolává neplatnost celé smlouvy o zajišťovacím převodu práva, jíž je ujednání smluvních stran o následcích nesplnění zajištěného závazku podstatnou a neoddělitelnou částí. Stejně neoddělitelná pak je od neplatné smlouvy o zajišťovacím převodu práva smlouva o půjčce, jejich texty na sebe vzájemně odkazují a  obě smlouvy jsou navzájem úzce provázány. Smlouvy tak tvoří jeden neoddělitelný celek a smlouva o půjčce je podmíněna existencí smlouvy o zajišťovacím převodu práva. Smlouva o zajišťovacím převodu práva a v jejím důsledku i smlouva o půjčce jsou neplatné také proto, že žalovaná nepřevedla vlastnické právo, ale pouze se k tomu zavázala, čímž obešla smysl a účel zákonného zajišťovacího institutu podle § 553 obč. zák. předpokládajícího změnu subjektu převáděného práva k okamžiku uzavření smlouvy.

B. Dovolání a vyjádření k němu

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, jehož přípustnost spatřovala v ustanovení , neboť rozsudkem odvolacího soudu byl změněn rozsudek soudu prvního stupně. Jako dovolací důvod uvedla vadu řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci / /, a nesprávné právní posouzení věci / /. Konkrétně v dovolání namítala, že

obsahem čl. IV smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva není propadná zástava,

pokud by Nejvyšší soud ČR dospěl k závěru, že ujednání obsažené v čl. IV smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva je neplatné, celá smlouva jako celek je vzhledem k ust. 41 obč. zák. platná,

ze skutečnosti, že smlouva o zajišťovacím převodu vlastnického práva je neplatná, se nedá automaticky dovodit neplatnost smlouvy o půjčce,

žalovaná měla i přes deklarovaný obsah věty první obsažené v čl. I smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva v okamžiku jejího uzavření dostatek cenných papírů ve svém vlastnictví.

Žalobce se k podanému dovolání nevyjádřil.

C. Přípustnost

Dovolací soud zjistil, že dovolání je včasné, podané oprávněnou osobou prostřed¬nictvím advokáta a splňuje formální obsahové znaky předepsané

Žalovaná napadla rozhodnutí odvolacího soudu, jímž byl rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé změněn. Dovolání je tedy přípustné podle

K námitce ad a) týkající se charakteru čl. IV smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva jako tzv. propadné zástavy

Podle ust. § 553 obč. zák. může být splnění závazku zajištěno převodem práva dlužníka ve prospěch věřitele. Smlouva o zajišťovacím převodu práva musí být podle odst. 2 zmíněného ustanovení uzavřena písemně.

Ustanovení § 169 písm. e) obč. zák. pak určuje, že ujednání zástavních smluv, dohod o vypořádání dědictví a samostatně uzavřená ujednání jsou neplatná i tehdy, jestliže stanoví, že při prodlení s plněním zajištěné pohledávky zástava propadne zástavnímu věřiteli, nebo že si ji zástavní věřitel může ponechat za určenou cenu, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.

Dle čl. IV smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva uzavřené dne 19. 8. 2003 mezi žalobcem a žalovanou  pro případ, že převodce nesplní svoje závazky z půjčky vůči nabyvateli do 1 měsíce po splatnosti závazku z půjčky, je nabyvatel oprávněn s cennými papíry nakládat podle svého uvážení s tím, že pohledávka nabyvatele včetně příslušenství plynoucí z půjčky je převodem vlastnického práva k 2 ks cenných papírů na nabyvatele zcela uspokojena.

Jinými slovy, nesplatí-li převodce (žalovaná) svůj dluh do jednoho měsíce po splatnosti, přechází na nabyvatele (žalobce) vlastnické právo k 2 ks cenných papírů a jeho pohledávka je zcela uspokojena. Jedná se tedy nepochybně o tzv. „propadnou zástavu“ zakázanou v ustanovení § 169 písm. e) obč. zák.

K námitce ad b) týkající se celkové neplatnosti smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva v důsledku neplatnosti čl. IV. této smlouvy

Podle ustanovení § 41 obč. zák. vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo jeho obsahu anebo z okolností za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

Velký senát Nejvyššího soudu ČR v rozsudku ze dne 15. 10. 2009, sp. zn. dospěl k závěru, že smlouva o zajišťovacím převodu práva, která neobsahuje ujednání o tom, jak se smluvní strany vypořádají v případě, že dlužník zajištěnou pohledávku věřiteli řádně a včas neuhradí, je absolutně neplatná. Ujednání upravující vypořádání stran v případě, že dlužník zajištěnou pohledávku neuhradí, není oddělitelné ve smyslu § 41 obč. zák. Ze smlouvy, v níž by chybělo ujednání o vypořádání pro případ, že dlužník zajištěnou pohledávku neuhradí, by totiž jednoznačně nevyplývaly práva a povinnosti účastníků a smlouva by tak byla dle ust. § 37 neplatná pro svou neurčitost.

Dle citovaného rozsudku Velkého senátu Nejvyššího soudu ČR sp. zn. totéž platí, obsahuje-li uvedená smlouva v dotčeném směru pouze ujednání, podle kterého se věřitel při prodlení dlužníka s úhradou zajištěné pohledávky bez dalšího (nebo na základě jednostranného úkonu věřitele)  stane trvalým vlastníkem převedeného majetku při současném zániku zajištěné pohledávky.

Smlouva o zajišťovacím převodu práva mezi stranami sporu ze dne 19. 8. 2003 je tedy absolutně neplatná pro svou neurčitost podle ust. § 37 obč. zák., neboť obsahuje pod čl. IV ujednání o nabytí vlastnického práva 2 kusů cenných papírů v případě nesplnění závazku vyplývajícího ze smlouvy o půjčce, tedy ujednání, k němuž nelze pro rozpor se zákonem přihlížet.

K námitce ad c) týkající se neplatnosti smlouvy o půjčce

Dle čl. I smlouvy o půjčce ze dne 19. 8. 2003 mezi žalobcem a žalovaným věřitel poskytuje, resp. již poskytl dlužníkovi půjčku ve výši 68 000,- (…) splatnou včetně úroku do 20 let od podpisu této smlouvy proti zpětnému převodu vlastnického práva ke 2 ks cenných papírů (…), ke kterým získá věřitel vlastnické právo na základě smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva, kterou účastníci uzavřou současně s touto smlouvou.

Podle čl. III. věty první smlouvy o půjčce se dlužník zavazuje převést na věřitele vlastnické právo ke 2 ks cenných papírů (…) v souladu se smlouvou o zajišťovacím převodu vlastnického práva ze dne 19. 8. 2003.

Z citovaných článků smlouvy tak vyplývá, že poskytnutí půjčky je podmíněno převodem vlastnického práva ke 2 ks cenných papírů na základě smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva, která je však neplatná /viz odůvodnění k námitce ad a)/. Za této situace odvolací soud správně dospěl k závěru, že každá ze smluv byla uzavírána s vědomím uzavření smlouvy druhé, obě smlouvy jsou navzájem úzce provázány a tvoří nedělitelný celek. Neplatnost jedné smlouvy tak způsobuje neplatnost obou smluv.

Pro úplnost dovolací soud uvádí, že i kdyby neplatnost smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva nezpůsobovala neplatnost smlouvy o půjčce, je věřitel dle čl. III. odstavce druhého smlouvy o půjčce oprávněn od této smlouvy jednostranně odstoupit v případě, že na něho dlužník nepřevede ve lhůtě 150 dnů od podpisu této smlouvy vlastnické právo k uvedeným cenným papírům (…) Odstoupení je účinné dnem doručení oznámení o odstoupení, dlužník se zavazuje pro tento případ vrátit půjčku věřiteli bez zbytečného odkladu na účet vedený věřitelem. Věřitel není oprávněn od této smlouvy jednostranně odstoupit, jestliže včas a řádně nesplní svoje závazky plynoucí ze smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva ze dne 19. 8. 2003.

Žalovaná na žalobce vlastnické právo k 2 ks cenných papírů dle čl. III nepřevedla a pokud ustanovení čl. III in fine stanoví, že věřitel není oprávněn odstoupit od smlouvy o půjčce s odkazem na nesplnění závazků plynoucích ze smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva, nelze k němu přihlížet, neboť odkazuje na smlouvu absolutně neplatnou, jak bylo uvedeno shora k námitce ad b). Jestliže tedy žalovaná nepřevedla na žalobce 2 ks cenných papírů a k nemožnosti odstoupit od smlouvy nelze přihlížet, potom by žalobce mohl od smlouvy o půjčce (kdyby byla platná, což nebyla) platně odstoupit.

K námitce ad d) týkající se vlastnictví žalovaného k cenným papírům.

Jak bylo vysvětleno výše, obě smlouvy uzavřené účastníky jsou neplatné. Otázka vlastnictví cenných papírů proto nemohla mít na posouzení věci vliv a Nejvyšší soud ČR se jí nezabýval.

Citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou k dispozici ve zmíněné literatuře nebo na internetových stránkách www.nsoud.cz, rozhodnutí Ústavního soudu na stránkách http://nalus.usoud.cz.

Z důvodů shora uvedených dospěl dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí je věcně správné, a proto dovolání bez jednání ( ) zamítl podle jako nedůvodné.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je dán tím, že žalobci prokazatelné náklady nevznikly.

Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek podle .

V Brně dne 10. listopadu 2009

JUDr. Iva  B r o ž o v á, v. r.

předsedkyně senátu