Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
4568615221D4A6FFC1257A4E0068F033.html
HTML · 10.05 KB
No categories available
33 Cdo 4401/2009
U S N E S E N Í
Dovolání se odmítá.
O d ů v o d n ě n í :
V záhlaví označeným usnesením Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci potvrdil v napadeném výroku o náhradě nákladů řízení platební rozkaz Okresního soudu v Děčíně ze dne 30. 7. 2007, č.j. 42 C 360/2007 -3,
a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Přes poučení, že proti rozhodnutí není dovolání přípustné, napadla žalovaná usnesení odvolacího soudu dovoláním.
Podle § 236 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu ,
ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o.s.ř. “), lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravují ustanovení § 237 až § 239 o.s.ř.
Všem třem případům přípustnosti dovolání podle § 237 odst. 1 o.s.ř. je společné, že musí jít o rozhodnutí ve věci samé; napadené rozhodnutí jím ale není. Pojem „věc sama“ je právní teorií i soudní praxí vykládán jednotně jako věc, která je tím předmětem, pro nějž se řízení vede. V řízení, v němž má být rozhodnut spor o právo mezi účastníky, kteří stojí proti sobě v postavení žalobce a žalovaného, je tedy za věc samu (v teorii se uvádí také věc hlaví) pokládán nárok uplatněný žalobou, o němž má být v příslušném řízení věcně rozhodnuto - § 79 odst. 1 o.s.ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 12. 1997, sp. zn. 2 Cdon 774/97 , uveřejněné pod č. 61 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 1998, příp. usnesení téhož soudu ze dne 28. 8. 1997, sp. zn. 2 Cdon 484/97 , uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 11, ročník 1997 pod poř. č. 88).
Přípustnost dovolání nevyplývá ani z § 238 , § 238a a § 239 o.s.ř. , protože nejde o žádný z případů, které jsou v uvedených ustanoveních taxativně vyjmenovány.
Z uvedeného je zřejmé, že dovolání žalované směřuje proti rozhodnutí, proti němuž zákon tento mimořádný opravný prostředek nepřipouští, a proto
je Nejvyšší soud České republiky – aniž vyžadoval splnění podmínky obligatorního zastoupení dovolatelky advokátem (srov. § 241b odst. 2 o.s.ř. ) – podle § 243b odst. 5 a § 218 písm. c/ o.s.ř. odmítl.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto za situace, kdy žalobkyni
v této fázi řízení podle obsahu spisu nevznikly žádné náklady, na jejichž náhradu by jinak měla proti žalované právo (§ 243b odst. 5 věta první, § 224 odst. 1 , § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 o.s.ř. ).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 29. října 2009
JUDr. Pavel K r b e k , v. r.
předseda senátu