Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

61UL 27/2011

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

- 5

Usnesení

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Pavla Bachratého a soudců JUDr. Petra Sladkého a JUDr. Jiřího Vávry ve věci navrhovatele

P.L.,

nar. XXXXX, bytem XXXXX, o určení lhůty k provedení procesního úkonu,

takto

:

Návrh, aby byla Okresnímu soudu v Blansku určena lhůta pro nařízení jednání ve věci sp. zn. ,

se zamítá.

O d ů v o d n ě n í :

Předsedkyně Okresního soudu v Blansku předložila dne 6.12.2011 Krajskému soudu v Brně návrh P.L. na určení lhůty k provedení procesního úkonu. Uvedla, že ve věci sp. zn. byl vydán elektronický platební rozkaz, proti kterému podal žalovaný elektronickou poštou odpor. Jeho podpis však nebyl ověřen a žalovaný v zákonné lhůtě nedodal originál odporu, soud proto k odporu nepřihlížel a elektronický platební rozkaz tak nabyl právní moci dne 9.4.2010. K návrhu připojila spis sp. zn. .

Krajský soud z obsahu předloženého spisu Okresního soudu v Blansku sp. zn. zjistil, že uvedený soud vydal dne 15.3.2010 elektronický platební rozkaz, č.j. -8, ve kterém byla navrhovateli jako žalovanému uložena blíže specifikovaná platební povinnost. Toto rozhodnutí bylo v listinné podobě doručeno poštou žalovanému dne 24.3.2010. Dne 2.4.2010 obdržel okresní soud elektronickou poštou podání z adresy elektronické pošty

XXXXX

, určené k č.j. -8, v němž odesílatel P.L. uváděl, že v příloze zasílá “podání odporu proti elektronickému platebnímu příkazu“. Přílohou e-mailového podání byl soubor ve formátu JPG, v něm byl obsažen text odporu žalovaného ze dne 1.4.2010 proti elektronickému platebnímu rozkazu, č.j. -8, opatřeného podpisem žalovaného. E-mailové podání i jeho příloha byly soudem převedeny z elektronické do listinné podoby a opatřeny razítkem soudu „Podpis neověřen“ a poznámkou ze dne 27.4.2010, že odpor nebyl zaslán v originále. Téhož dne byl dán pokyn k vyznačení právní moci na rozhodnutí č.l. 8 – dne 9.4.2010. Dne 29.11.2011 obdržel okresní soud v prvním odstavci uvedený návrh na určení lhůty.

Podle , o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů, v platném znění (dále jen „“) má-li účastník nebo ten, kdo je stranou řízení, za to, že v tomto řízení dochází k průtahům, může podat návrh soudu, aby určil lhůtu pro provedení procesního úkonu, u kterého podle jeho názoru dochází k průtahům v řízení (dále jen „návrh na určení lhůty“). Návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu není podmíněn podáním stížnosti dle .

Podle návrh na určení lhůty se podává u soudu, vůči kterému jsou průtahy v řízení namítány. Z návrhu musí být patrno, kdo jej podává (dále jen "navrhovatel"), o jakou věc a jaký procesní úkon se jedná, v čem jsou podle navrhovatele spatřovány průtahy v řízení a čeho se navrhovatel domáhá; dále musí návrh obsahovat označení soudu, vůči němuž směřuje, musí být podepsán a datován.

Podle soud, vůči němuž jsou namítány průtahy v řízení, postoupí do 5 pracovních dnů ode dne doručení návrh na určení lhůty se svým vyjádřením soudu příslušnému o návrhu rozhodnout; o svém postupu soud navrhovatele informuje. To neplatí, pokud soud provede do 30 dnů ode dne doručení návrhu všechny procesní úkony, u nichž podle navrhovatele dochází k prodlení; v takovém případě se k návrhu dále nepřihlíží, ledaže navrhovatel výslovně ve lhůtě 3 dnů ode dne, kdy se o provedení úkonů dozví, prohlásí, že na návrhu trvá.

Podle soudem příslušným o návrhu rozhodnout je v občanském soudním a trestním řízení soud nejblíže vyššího stupně, směřuje-li návrh proti okresnímu, krajskému nebo vrchnímu soudu, a Nejvyšší správní soud, směřuje-li návrh proti krajskému soudu ve věci správního soudnictví; směřuje-li návrh proti Nejvyššímu soudu nebo Nejvyššímu správnímu soudu, rozhodne o něm jiný senát tohoto soudu, příslušný podle rozvrhu práce (dále jen „příslušný soud“).

Podle účastníkem řízení je navrhovatel. Nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro řízení o návrhu na určení lhůty přiměřeně ustanovení části první a části třetí .

Podle příslušný soud rozhoduje o návrhu na určení lhůty usnesením. Návrh odmítne, byl-li podán někým, kdo není k jeho podání oprávněn, anebo jestliže navrhovatel neopravil nebo nedoplnil řádně návrh v určené lhůtě, jinak o něm rozhodne bez jednání do 20 pracovních dnů ode dne, kdy mu byla věc předložena nebo kdy byl návrh řádně opraven nebo doplněn.

Podle pokud soud, vůči němuž návrh na určení lhůty směřuje, již procesní úkon, u kterého jsou v návrhu namítány průtahy v řízení, učinil, příslušný soud návrh zamítne; stejně tak postupuje, dospěje-li k závěru, že k průtahům v řízení nedochází.

Podle dospěje-li příslušný soud k závěru, že návrh na určení lhůty je oprávněný, protože s ohledem na složitost věci, význam předmětu řízení pro navrhovatele, postup účastníků nebo stran řízení a na dosavadní postup soudu dochází v řízení k průtahům, určí lhůtu pro provedení procesního úkonu, u něhož jsou v návrhu namítány průtahy; touto lhůtou je soud, příslušný k provedení procesního úkonu, vázán. Je-li návrh uznán jako oprávněný, hradí náklady řízení o něm stát.

Podle usnesení, kterým příslušný soud rozhodl o návrhu na určení lhůty, se doručí navrhovateli a soudu, proti němuž byl návrh podán. Proti rozhodnutí soudu o návrhu na určení lhůty nejsou přípustné opravné prostředky.

Krajský soud v Brně jako soud příslušný k rozhodnutí o návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu směřujícímu vůči Okresnímu soudu v Blansku (, věta druhá ) přezkoumal náležitosti návrhu, spis Okresního soudu v Blansku sp. zn. a dospěl k závěru, že návrh byl podán oprávněnou osobou ( ), v něm uplatněný požadavek na projednání věci (nařízení jednání) je procesním úkonem ( , ), ale návrhu vyhovět nelze.

Obsah spisu Okresního soudu v Blansku sp. zn. dává za pravdu předsedkyni Okresního soudu v Blansku, že proti vydanému elektronickému platebnímu rozkazu byl sice žalovaným podán odpor, ale stalo se tak způsobem, se kterým procesní předpis (, , v platném znění) nespojuje procesní účinky. Žalovaný odpor podal elektronickou poštou, přičemž samotný text odporu byl zjevně převeden z listinné do elektronické podoby. Ani vlastní e-mail, ani jeho příloha, však nebyly opatřeny zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb.

připouští, aby účastníci řízení činili podání k soudu i v elektronické podobě ( ). Současně však stanoví, že podání obsahující návrh ve věci samé učiněné telegraficky je třeba písemně doplnit nejpozději do tří dnů, je-li písemné podání učiněno telefaxem nebo v elektronické podobě, je třeba v téže lhůtě jej doplnit předložením jeho originálu, případně písemným podáním shodného znění. K těmto podáním, pokud nebyla ve stanovené lhůtě doplněna, soud nepřihlíží ( ). Výjimkou je situace, kdy je podání v elektronické podobě opatřeno zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb (dále jen „zaručený elektronický podpis“) – v takovém případě zákon nevyžaduje doplnění podání předložením jeho originálu podle odstavce 3 ( ).

Jak již bylo výše uvedeno, podle výsledků ověření elektronické podatelny Okresního soudu v Blansku (§ 134 odst. 5 Instrukce Ministerstva spravedlnosti ze dne 3. prosince 2001, č. j. 505/2001–Org, kterou se vydává vnitřní a kancelářský řád pro okresní, krajské a vrchní soudy, v platném znění – dále jen „v.k.ř.“) v elektronické podobě podaný odpor proti platebnímu rozkazu nebyl opatřen zaručeným elektronickým podpisem žalovaného. Povinnost doplnit odpor předložením jeho originálu by žalovaného netížila pouze v případě, že by odpor nebyl návrhem ve věci samé ( ).

Věcí samou se rozumí věc, která je tím předmětem, pro nějž se řízení vede. V řízení, v němž má být rozhodnut spor o právo mezi účastníky, kteří stojí proti sobě v postavení žalobce a žalovaného, je věcí samou nárok uplatněný žalobou, o němž má být v příslušném řízení věcně rozhodnuto (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29.10.2009, sp. zn. , ze dne 17.6.2010, sp. zn. , ze dne 28.3.2011, sp. zn. . srov. též usnesení Ústavního soudu ze dne 31.1.2002, sp. zn. ). Komentář k (C.H. Beck, 1. vydání, 2009. str. 269) řadí mezi podání, obsahující návrh ve věci samé, žalobu, zpětvzetí žaloby, změnu žaloby, odvolání, dovolání apod. Jedná se tedy nepochybně o ta podání, kterými účastník řízení provádí dispozice s věcí samou, tedy ta podání, kterými ovlivňuje samotný předmět řízení.

Odpor proti platebnímu rozkazu (resp. elektronickému platebnímu rozkazu) je specifickým druhem opravného prostředku proti specifickému druhu soudního rozhodnutí (§, 174a odst. 2 ). Není pochyb o tom, že platební rozkaz i jeho elektronická forma (, ) jsou rozhodnutími ve věci samé, neboť se jimi rozhoduje o žalobě, v níž je uplatněno právo na zaplacení peněžité částky, přičemž vydáním platebního rozkazu se rozkazní žalobě zcela vyhovuje – vyčerpává se tím celý předmět řízení. Zákon výslovně stanoví, že není-li proti platebnímu rozkazu podán odpor, má účinky pravomocného rozsudku ( ). Jestliže tedy odpor slouží k tomu, aby bylo zabráněno nastoupení účinků rozhodnutí ve věci samé, pak nelze pochybovat ani o tom, že je podáním majícím povahu návrhu ve věci samé.

Z uvedeného vyplývá, že ve věci Okresního soudu v Blansku sp. zn. bylo povinností žalovaného odpor neopatřený zaručeným elektronickým podpisem doplnit ve lhůtě 3 dnů předložením originálu (písemného znění s vlastnoručním podpisem). O této povinnosti nemá pochybnosti ani Nejvyšší soud, který v obdobném případě při podání námitek proti směnečnému platebnímu rozkazu ( ) považoval za samozřejmé, že námitky (s odporem srovnatelný opravný prostředek) podané faxem je třeba ve lhůtě 3 dnů doplnit originálem (viz usnesení ze dne 27.9.2011, sp. zn. ). Poněvadž žalovaný v návrhem na určení lhůty dotčené věci podle obsahu spisu odpor nedoplnil a ani v návrhu na určení lhůty netvrdil, že by se tak stalo, Okresní soud v Blansku k jeho odporu učiněnému v elektronické podobě správně nepřihlížel (jakoby takové podání vůbec nebylo učiněno). V důsledku toho postupoval správně i v tom, že na originál elektronického platebního rozkazu vyznačil nabytí právní moci ( vyhl. č. , v platném znění, část I. písm. f/ v.k.ř.).

Dlužno poznamenat, že zákon soudu neukládá povinnost účastníka řízení vyzývat k doplnění návrhu ve věci samé učiněného v elektronické podobě a neopatřeného zaručeným elektronickým podpisem; naopak výslovně připíná procesní důsledek tomu, že návrh doplněn nebude ( ). Navrhovatel nemá pravdu ani v tom, že by byl v elektronickém platebním rozkaze poučen o možnosti podat odpor v elektronické podobě (aniž by byl upozorněn na nutnost připojení zaručeného elektronického podpisu). Takovou formu učinění podání Okresní soud v Blansku v části I. elektronického platebního rozkazu č.j. -8 zmiňoval pouze u podání, kterým by se žalovaný ve lhůtě 30 dnů po podání odporu měl vyjádřit ve věci samé k žalobě. Tzn., že nejen u běžného platebního rozkazu, ale i v případě elektronického platebního rozkazu, je třeba při podání odporu splnit podmínky předepsané v ust. (viz Komentář k , C.H. Beck, 1. vydání, 2009. str. 1160).

.

Elektronický platební rozkaz Okresního soudu v Blansku ze dne 15.3.2010, č.j. -8, je v důsledku nepodání odporu v právní moci (, ), věc sp. zn. je tak již 20 měsíců skončena a tato skutečnost pochopitelně vylučuje vyhovění požadavku navrhovatele na projednání věci (nařízení jednání). Jinými slovy ve věci Okresního soudu v Blansku sp. zn. k žádným průtahům v řízení nedochází, a proto krajský soud návrh na určení lhůty podle zamítl.

P oučení: Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.

V Brně dne 28.12.2011

JUDr. Pavel Bachratý, v.r.

Za správnost: předseda senátu

Alena Fajmonová