Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 3176/2007

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném v předsedkyně JUDr. Hany Gajdziokové a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Petra Šuka v právní věci navrhovatelky Ing. H. T., zastoupené Mgr. M. S., advokátem, za účasti „B. d. O. S. 1839“, zastoupeného Mgr. P. K., advokátem,  o zaplacení částky 308.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. , o dovolání navrhovatelky proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 31. ledna 2007, č. j. -125, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 11. ledna 2006, č. j. -85, ve znění opravného usnesení ze dne 6. června 2006, č. j. -106, zastavil řízení o zaplacení částky 8.000,- Kč s příslušenstvím (výrok I.), „B. d. O. S. 1839“ (dále jen „družstvo“) uložil zaplatit navrhovatelce částku 300.000,- Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku (výrok II.) a rozhodl o nákladech řízení a povinnosti družstva zaplatit soudní poplatek (výroky III. a IV.).

K odvolání družstva Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným rozsudkem změnil rozsudek soudu prvního stupně ve vyhovujícím výroku ve věci samé tak, že žalobu zamítl (první výrok), a rozhodl o nákladech řízení a povinnosti k úhradě soudního poplatku (druhý, třetí a čtvrtý výrok).

Odvolací soud na rozdíl od soudu prvního stupně dospěl k závěru, že navrhovatelka byla přijata za členku družstva na členské schůzi konané 1. března 2000 poté, kdy se za členku družstva přihlásila na základě inzerátu a věděla, že družstvo požaduje úhradu dlužného nájemného. S tímto požadavkem souhlasila a částku 300.000,- Kč byla ochotna zaplatit a také zaplatila. Mezi účastníky bylo nesporné, že částka 300.000,- Kč měla být a také byla kompenzací nákladů uhrazených družstvem městu O.na dlužném nájemném za bývalého nájemníka bytu, k němuž navrhovatelka získala nájemní právo. Zdůraznil, že navrhovatelka ve své výpovědi uvedla, že úhradu této částky nespojovala s dalším členským vkladem, ale považovala ji od počátku za úhradu nákladů na dlužném nájemném. Za úhradu nákladů na dlužném nájemném považovalo částku 300.000,- Kč i družstvo a takto s ní i naložilo. Dohodli-li se účastníci zcela jednoznačně na tom, k jakému účelu bude zaplacená částka použita a k tomuto účelu také použita byla, nelze dovodit, že dohoda o zaplacení je neplatná proto, že je „neobratně stylizována“. Zaplatila-li navrhovatelka dohodnutou částku a družstvo ji k účelu, k němuž ji zaplatila, použilo, nevzniklo na jeho straně bezdůvodné obohacení a žaloba není důvodná.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala navrhovatelka dovolání, odkazujíc co do jeho přípustnosti na ustanovení  (dále jen „ “) a co do důvodů na ustanovení a b) a odst. 3

Dovolatelka nesouhlasí se závěrem odvolacího soudu, že plnila na základě platné dohody a přijetím částky 300.000,- Kč družstvu nevzniklo bezdůvodné obohacení. Zpochybňuje závěr, podle něhož je třeba obsah dohody hodnotit tak, jak ji chápali účastníci. Požaduje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc tomuto soudu vrátil k dalšímu řízení.

Družstvo považuje rozhodnutí odvolacího soudu za správné a dovolání za nedůvodné.

Dovolání navrhovatelky, jež je přípustné podle ustanovení   , Nejvyšší soud odmítl jako zjevně bezdůvodné ( ).

Učinil tak proto, že interpretace dohody uzavřené mezi účastníky, učiněná odvolacím soudem, je v souladu s výkladovými pravidly určenými ustanovením § 266 obchodního zákoníku a zásadami pro výklad právních úkonů formulovaných např. v důvodech rozhodnutí uveřejněného pod číslem 35/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek a v nálezu Ústavního soudu ze dne 14. dubna 2005, sp. zn. (uveřejněném ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazku 37, ročníku 2006, části I., pod pořadovým číslem 84). Tento výklad odpovídá též požadavku na zachování respektu k principu smluvní autonomie, jak jej vyložil Ústavní soud např. v nálezu ze dne 3. ledna 2000, sp. zn. , uveřejněném ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazku 17, ročníku 2000, části I., pod pořadovým číslem 1, jakož i v nálezu označeném v předchozí větě.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení , a , když dovolání navrhovatelky bylo odmítnuto a navrhovatelce tak vznikla povinnost hradit družstvu jeho náklady řízení. Náklady dovolacího řízení sestávají ze sazby odměny za zastupování advokátem v částce 10.000,- Kč podle bodu 5, , , a , z paušální náhrady 300,- Kč za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) podle , a z náhrady za 19% daň z přidané hodnoty ve výši 1.957,- Kč.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinná, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněné domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 21. října 2009

JUDr. Hana  Gajdzioková

předsedkyně senátu