Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 4853/2008

U S N E S E N Í

I. Dovolání žalobkyně se odmítá.

S t r u č n é  o d ů v o d n ě n í ( ):

Dovolání žalobkyně proti výroku rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. 3. 2008, č. j. -32, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Karviné ze dne 19. 9. 2007, č. j. -14, ve věci samé (ve výroku, jímž byla zamítnuta žaloba na určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru ze dne 29. 10. 2001), není přípustné podle ustanovení , [ve znění do 30. 6. 2009 (dále jen „ “), neboť dovoláním je napadeno usnesení odvolacího soudu, které bylo vydáno před 1. 7. 2009 (srov. Čl. II bod 12 , kterým se mění , ve znění pozdějších předpisů a další související zákony], a to již proto, že ve věci nebylo soudem prvního stupně vydáno rozhodnutí, které by odvolací soud zrušil, a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení , neboť z hlediska právního posouzení věci [aplikace a výkladu ustanovení a (ve znění účinném do 31. 12. 2006)] vychází rozsudek odvolacího soudu z ustálené judikatury soudů (srov. například rozsudek býv. Nejvyššího soudu ČSR ze dne 19. 3. 1971, sp. zn. , uveřejněný pod č. 14 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 1972, rozsudek býv. Nejvyššího soudu ČSSR ze dne 22. 2. 1968, sp. zn. , uveřejněný pod č. 40 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 1969, rozsudek býv. Nejvyššího soudu SSR ze dne 28. 5. 1980, sp. zn. , uveřejněný pod č. 43 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 1982, a rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 19. 3. 1997, sp. zn. , uveřejněný pod č. 75 v časopise Soudní judikatura, roč. 1997); rozsudek odvolacího soudu tedy nemůže mít po právní stránce zásadní význam ve smyslu ustanovení

Žalobkyně však ve svém dovolání - jak vyplývá z jeho obsahu (srov. ) – podrobuje kritice skutková zjištění odvolacího soudu, z nichž napadený rozsudek vychází, a vytýká soudům neúplně a nesprávně zjištěný skutkový stav; uplatňuje tedy dovolací důvody podle ustanovení a K okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle ustanovení , jestliže tvrzené vady procesu získání skutkových zjištění (zejména provádění a hodnocení důkazů) nezahrnují podmínku existence právní otázky zásadního významu, a podle ustanovení však nemůže být při posouzení, zda je dovolání přípustné podle ustanovení   , přihlédnuto (srov.  právní názory vyjádřené např. v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 6. 2004, sp. zn. , které bylo uveřejněno pod č. 132 v časopise Soudní judikatura, roč. 2004, nebo v usnesení Ústavního soudu ze dne 7. 3. 2006, sp. zn. , uveřejněném pod č. 130 v časopise Soudní judikatura, roč. 2006).

Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobkyně - aniž by se mohl věcí dále zabývat - podle ustanovení věty první a odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení věty první, a části věty před středníkem , neboť žalobkyně s ohledem na výsledek řízení nemá na náhradu svých nákladů právo a žalovanému v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 13. října 2009

JUDr. Mojmír  Putna, v. r.

předseda senátu