Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 818/2010

U S N E S E N Í

Studio 313 s.r.o.

,

se sídlem v Praze 1, Petrská 5/2051, identifikační číslo osoby 251 44 642, zastoupeného JUDr. Lukášem Kuboněm, advokátem se sídlem v Chotči 64, proti povinnému

J. H.

, pro splnění jiné povinnosti, vedené u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. , o dovolání oprávněného proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 26. června 2009, č. j. - 179, t a k t o:

I.Dovolání

se

odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá

právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění ( ):

Krajský soud v záhlaví uvedeným usnesením potvrdil usnesení ze dne 28. 8. 2008, č. j. - 171, jímž Okresní soud v Liberci zastavil exekuci nařízenou usnesením téhož soudu ze dne 8. 9. 2005, č. j. - 6, (podle rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 14. 6. 2005, č. j. - 24, vydaného pro zmeškání) pro splnění povinnosti povinného zdržet se zásahu do nájemního práva oprávněného k nebytovým prostorám nacházejícím se na 1., 2. a 3. nadzemním podlaží v domě č.p. 2051 v Praze 1, Petrská ulice 5, a to tak, že „se zakazuje bránit oprávněnému v přijímání třetích osob jako návštěv, zamezovat průchodu těchto osob společnými prostorami domu a vystěhovat či dát příkaz k vystěhování věcí oprávněného z předmětných prostor“, a dále pro vymožení nákladů nalézacího řízení ve výši 5.100,- Kč a nákladů oprávněného, které budou v průběhu řízení stanoveny, a jímž uložil oprávněné zaplatit pověřenému soudnímu exekutorovi na náhradě nákladů exekuce částku 7.735,- Kč a povinnému na náhradě nákladů exekučního řízení částku 6.909,50 Kč; dále krajský soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud vyšel ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, že rozsudkem Obvodního pro Prahu 1 ze dne 5. 3. 2007, sp. zn. , pravomocným dne 2. 1. 2008, byla oprávněnému uložena povinnost vyklidit výše označené nebytové prostory do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť nájemní smlouva ze dne 20. 7. 1997 uzavřená mezi oprávněným jako nájemcem a dřívější vlastnicí nemovitostí je absolutně neplatná. Dospěl proto k závěru, že byly splněny předpoklady pro zastavení exekuce (ukládáním pokut povinnému) podle , neboť exekuční titul se po vydání citovaného rozsudku a po uplynutí pariční lhůty k vyklizení stal neúčinným. Dále uvedl, že byla-li provedením již exekuce k vymožení nákladů nalézacího řízení ukončena, rozhodl okresní soud věcně správně, jestliže exekuci zcela zastavil, byť jeho poukaz na není případný.

Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal oprávněný dovolání z důvodu nesprávného právního posouzení věci, přičemž jeho přípustnost dovozuje z Nesouhlasí se závěrem odvolacího soudu, že exekuční titul se stal po nabytí právní moci rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 5. 3. 2007, č. j. - 25, ve vztahu k povinnosti „zdržet se zásahů do nájemního práva“ neúčinným a že je tak dán důvod pro zastavení exekuce dle , neboť v daném případě nebyl exekuční titul zrušen ani se nestal neúčinným. Nelze proto akceptovat stav, kdy návrhu na zastavení exekuce bude vyhověno, ačkoliv vydané pravomocné a stále platné soudní rozhodnutí je obcházeno. Dále dovolatel odvolacímu soudu vytýká, že se dostatečně nevyjádřil „k otázce nákladů nalézacího řízení“, a v tomto ohledu namítá, že z rozhodnutí okresního soudu nevyplývá, z čeho dovodil, že částka 5.100,- Kč byla pověřeným exekutorem vymožena, ani to, že bude předmětem zápočtu vzájemných pohledávek mezi účastníky. Za nesprávný považuje rovněž výrok soudu prvního stupně, jímž mu byla uložena povinnost hradit náklady exekuce pověřenému exekutorovi a povinnému. Navrhl, aby dovolací soud odložil vykonatelnost napadeného rozhodnutí a aby usnesení soudů obou stupňů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně „k novému projednání a rozhodnutí“.

Dovolací soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle ve znění účinném do 30. 6. 2009 (článek II, bod 12. části první ) a po přezkoumání věci podle dospěl k závěru, že dovolání není podle , odst. 2 ve spojení s a s přípustné.

Oprávněný argumenty ve prospěch názoru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam ve smyslu , neoznačil a ani hodnocením námitek obsažených v dovolání k závěru o splnění této podmínky dospět nelze.

Podle výkon rozhodnutí bude zastaven, jestliže rozhodnutí, které je podkladem výkonu, bylo po nařízení výkonu zrušeno nebo se stalo neúčinným.

Účinností rozhodnutí se rozumí, že rozhodnutí je způsobilé přivodit zamýšlené právní účinky. Účinnost však rozhodnutí může pozbýt, a to ze zákona nebo jako důsledek jiného rozhodnutí nebo právního stavu, který je doložen veřejnouu.

V posuzované věci z obsahu spisu vyplývá, že rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 5. 3. 2007, č. j. - 25, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 1. 11. 2007, č. j. - 41, který nabyl právní moci dne 2. 1. 2008, byla na základě žaloby podané žalobcem J. H. (povinným) jako vlastníkem nemovitosti, v níž se předmětné nebytové prostory nacházejí, žalovanému (oprávněnému) uložena povinnost vyklidit tyto nebytové prostory, a to do 30 dnů od právní moci rozhodnutí, jelikož soudy obou stupňů dospěly k závěru, že nájemní smlouva ze dne 20. 7. 1997, jejímž předmětem byly označené nebytové prostory, uzavřená mezi oprávněným jako nájemcem a dřívější vlastnicí nemovitostí, je absolutně neplatná.

Závěr odvolacího soudu, že v důsledku citovaných pravomocných rozsudků ztratil exekuční titul účinnost a že tak byly splněny předpoklady pro zastavení exekuce podle , je tak v souladu s výslovným zněním tohoto ustanovení i s odbornou literaturou (srov. Drápal, L., Bureš, J. a kol. II. až 376. Komentář. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, 2009, s. 2240, bod 5).

Vytýká-li dovolatel odvolacímu soudu, že se dostatečně nevyjádřil „k otázce nákladů nalézacího řízení“, a v tomto ohledu namítá, že z rozhodnutí okresního soudu nevyplývá, z čeho dovodil, že částka 5.100,- Kč byla pověřeným exekutorem vymožena, ani to, že bude předmětem zápočtu vzájemných pohledávek mezi účastníky, uplatňuje tím dovolací důvody podle a K okolnostem uplatněným dovolacím důvodem podle , jestliže tvrzené vady procesu získání skutkových zjištění nezahrnují podmínku existence právní otázky zásadního významu, a podle však nemůže být při posouzení, zda je dovolání přípustné podle , přihlédnuto (srov. právní názory vyjádřené v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. června 2004, sp. zn. , uveřejněném v časopise Soudní judikatura číslo 7, ročníku 2004, pod číslem 132, nebo v usnesení Ústavního soudu ze dne 7. března 2006, sp. zn. , uveřejněném v časopise Soudní judikatura číslo 9, ročníku 2006, pod číslem 130, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. října 2009, sp. zn. ).

Dovolání proti výroku usnesení odvolacího soudu, jímž potvrdil výrok usnesení soudu prvního stupně o nákladech řízení, nepřipouští (srov. - ).

Užití institutu odkladu vykonatelnosti je v řízení o dovolání proti usnesením vydaným ve věcech výkonu rozhodnutí (exekuce) z povahy věci vyloučeno (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. června 2006, sp. zn. , a přiměřeně též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. listopadu 2005, sp. zn. ).

Z uvedeného vyplývá, že dovolání směřuje proti takovému rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud je proto podle věty první a odmítl.

Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení , větu první, a ; oprávněný na jejich náhradu právo nemá a povinnému žádné náklady nevznikly. Ing. Jiřímu Šubrovi, insolvenčnímu správci povinného, jenž podal k dovolání oprávněného vyjádření, soud náhradu nákladů nepřiznal, neboť není účastníkem řízení ani zástupcem povinného (srov. , , 4 ).

Proti tomuto usnesení

není

přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 22. června 2011

JUDr. Olga Puškinová, v. r.předsedkyně senátu