Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 3594/2009

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Českých Budějovicích jako soud odvolací k odvolání žalobkyně i žalované rozsudkem ze dne 15. června 2006, č. j. -634, v odvoláním napadených výrocích (mimo dovoláním nedotčených výroků pod bodem II. a IV.) změnil rozsudek Okresního soudu v Jindřichově Hradci ze dne 15. června 2006, č. j. -536, tak, že určil jako vlastnici pozemků v rozsudku specifikovaných žalovanou, zamítl návrh žalobkyně na určení, že ona je vlastnicí těchto pozemků, a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení.

Nejvyšší soud rozsudkem ze dne 29. ledna 2007, č. j. -671, dovolání žalobkyně zamítl a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů dovolacího řízení. Své rozhodnutí Nejvyšší soud postavil na závěru, že pokud nemovitosti převzal stát (v dané věci právní předchůdce žalované) v rozhodné době bez právního důvodu, mohla se oprávněná osoba domáhat vydání věci podle restitučních předpisů; nemůže se domáhat ochrany vlastnického práva podle obecných předpisů, zejména podle („obč. zák.“), a to ani formou určení vlastnického práva podle („ “), jak to učinila žalobkyně.

Ústavní soud nálezem ze dne 28. července 2009, sp. zn. , k ústavní stížnosti žalobkyně proti shora uvedeným rozhodnutím, zrušil „rozsudek Nejvyššího soudu č. j. -671 ze dne 29. ledna 2007 ve výroku II. o náhradě nákladů řízení a rozsudek Krajského soudu Českých Budějovicích č. j. -634 ze dne 15. června 2006 ve výroku III. o náhradě nákladů řízení“. Ve zbývající části ústavní stížnost zamítl. Ústavní soud shledal stížnost zjevně neopodstatněnou v části, kde žalobkyně brojila proti rozhodnutím, kterými nebylo vyhověno jejímu žalobnímu návrhu ve věci samé. Porušení práva na spravedlivý proces a práva na právní pomoc ve smyslu a 2 d však zjistil ve výrocích týkajících se náhrady nákladů řízení. Konstatoval, že rozhodování o nákladech soudního řízení je integrální součástí soudního řízení jako celku a rozhodnutí soudů o nákladech soudního řízení musí reflektovat průběh soudního řízení. „Je třeba přihlížet ke všem okolnostem v projednávané věci, které mohou mít vliv na stanovení povinnosti k náhradě nákladů řízení, jež účastník vynaložil k účelnému uplatňování nebo bránění práva.“ Ve výjimečných případech, jako je tento, bylo třeba v zájmu spravedlivého procesu odstoupit od základní zásady ovládající rozhodování o náhradě nákladů řízení v civilním sporném procesu, tj. úspěchu ve věci ( ), a posoudit nárok na náhradu nákladů řízení podle , neboť spor nevznikl z příčin ležících na straně žalobkyně, ale z důvodů na straně státu – právního předchůdce žalované, který nedbale vedenou evidencí majetkových vztahů v katastru nemovitostí zapříčinil tento spor. Bylo-li jednání státu přičítáno k dobru žalované, jako jeho právní nástupkyni, považuje Ústavní soud za spravedlivé, aby nesla veškeré náklady řízení vzniklé od jeho počátku v roce 1994, které by bez uvedeného jednání státu nebyly vznikly.

Nejvyšší soud je podle y ČR a podle přiměřené aplikace a vázán právním názorem Ústavního soudu obsaženém v jeho kasačním nálezu. Proto v souladu s tímto právním názorem znovu rozhodl o náhradě nákladů dovolacího řízení a přiznal právo na jejich náhradu podle , žalobkyni. Žalobkyni vznikly náklady představované odměnou advokátovi za jeho zastupování v dovolacím řízení (vypracování dovolání), která činí podle , a , ve znění pozdějších předpisů, částku 10 000,- Kč a dále paušální náhradou hotových výdajů 300,- Kč podle ve znění (advokátní tarif), tedy celkem 10 300,- Kč. Platební místo a lhůta k plnění vyplývají z a

Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li žalovaná dobrovolně, co jí ukládá toto rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na výkon rozhodnutí.

V Brně dne 29. září 2009

JUDr. Jiří Spáčil, CSc., v. r.

předseda senátu