Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 2476/2009

U S N E S E N Í

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Shora označeným rozhodnutím krajský soud podle ve vztahu k prvnímu povinnému potvrdil usnesení z 23.5.2007, č.j. -5, kterým okresní soud nařídil exekuci, jejímž provedením pověřil navrženého soudního exekutora. S odvolací námitkou 1) povinného, že exekuci nařídil místně nepříslušný soud, se krajský soud vypořádal závěrem, že 1) povinný „ve své námitce místní nepříslušnosti neoznačil – a tím méně pak mohl doložit – žádné skutečnosti, z nichž by bylo lze spolehlivě dovodit, že jeho bydlištěm je jiné místo než to, které je evidováno jako místo jeho trvalého pobytu.“

V dovolání (aniž vysvětluje, v čem spatřuje zásadní právní význam napadeného rozhodnutí), 1/ povinný s poukazem na to, že „řízení bylo postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné posouzení věci“ namítá, že „ve věci rozhodoval místně nepříslušný soud.“ 1) povinný tento závěr dovozuje z toho, že „již ve svých podáních soudu uváděl mimo adresy trvalého pobytu rovněž adresu, na niž mu je doručována pošta, a to adresu K., B.,“ a že „pokud v podáních soudu udával rovněž adresu trvalého pobytu, pak tak činil pouze z důvodu, že tuto adresu měl dosud uvedenu v evidenci obyvatel  a zapsánu v dokladech, nikoli proto, že by se jednalo o adresu jeho bydliště, v němž by se trvale zdržoval.“

Nejvyšší soud se nejprve zabýval otázkou přípustnosti dovolání a v tomto ohledu dospěl k závěru, že dovolání přípustné není.

Podle ustanovení lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Ve smyslu ustanovení – jež podle platí obdobně, a podle něhož je přípustnost dovolání nutno v předmětné věci posuzovat vedle ustanovení ve znění do 30.6.2009 – je dovolání proti potvrzujícímu usnesení odvolacího soudu, jemuž nepředcházelo kasační rozhodnutí, přípustné jen, dospěje-li dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam; ten je dán zejména tehdy, řeší-li rozhodnutí odvolacího soudu právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy či soudem dovolacím rozhodována rozdílně, nebo řeší-li ji v rozporu s hmotným právem ( ve znění do 30.6.2009).

Z toho, že přípustnost dovolání je ve smyslu citovaného ustanovení spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí po stránce právní, vyplývá, že dovolací přezkum se otevírá zásadně pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního významu (jiné otázky, zejména posouzení správnosti nebo úplnosti skutkových zjištění, přípustnost dovolání neumožňují). Způsobilým dovolacím důvodem, kterým lze dovolání odůvodnit, je tedy jen důvod podle ustanovení , jímž lze namítat nesprávné právní posouzení věci. Při přezkumu napadeného rozhodnutí – tedy i v rámci posouzení zásadního významu právních otázek, jejichž řešení odvolacím soudem dovolatel napadl – je Nejvyšší soud uplatněným důvodem včetně jeho obsahového vymezení vázán ( věta první ).

1) povinný však – posuzováno podle obsahu dovolání – dovolací důvod podle neuplatňuje. Namítá-li totiž – stejně jako v odvolání – pouze nesprávnost závěru odvolacího soudu o místní příslušnosti, pak je jeho výtka podřaditelná jedině pod dovolací důvod podle , jenž je ovšem (viz výše) k založení přípustnosti dovolání podle důvodem nezpůsobilým.

Protože tedy dovolání není přípustné podle žádného z výše uvedených ustanovení, Nejvyšší soud je bez nařízení jednání  ( věta první ) podle ustanovení a odmítl.

O případných nákladech exekuce bude rozhodnuto podle ustanovení hlavy VI. exekučního řádu.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 22. září 2009

JUDr. Vladimír M i k u š e k, v. r.

předseda senátu