Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 1051/2009

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Olgy Puškinové ve věci péče o nezletilého  D. V., zastoupeného M. ú. V. M. jako kolizním opatrovníkem, syna H. V., zastoupené advokátem, a Ing. Z. V., zastoupeného advokátem, o výkon rozhodnutí o úpravě styku otce s nezletilým, vedené u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou pod sp. zn. , o dovolání matky proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 14. 10. 2008, č. j. -703, takto:

I. Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Okresní soud ve Žďáru na Sázavou rozsudkem ze dne 25. 2. 2008, č. j. -496, mimo jiné uložil ve smyslu matce nezletilého H. V. pokutu ve výši 3 000,- Kč (výrok I.).

Shora označeným rozhodnutím krajský soud potvrdil rozsudek okresního soudu v napadeném výroku I. Uzavřel, že matce byla pokuta uložena za období od 7. 10. 2006 do 20. 2. 2007, a stejně jako soud prvního stupně dovodil, že matka vyjádřila svým postupem, kdy naplánovala dovolenou do E. v době, kdy se měl uskutečnit styk nezletilého s otcem, a s otcem se na náhradním termínu nedohodla, že nemíní soudní rozhodnutí o úpravě styku respektovat. Důvodem pro uložení pokuty bylo i neuskutečnění styku v době, kdy si nezletilý sám vyjednal, že k otci nepůjde, a dal přednost návštěvě divadla (16. 12. 2006). Konečně matka dohodu o úpravě styku nerespektovala ani o vánočních svátcích, neboť nevyužila všech možností k tomu, aby syna k návštěvě otce motivovala.

V dovolání, jehož přípustnost opírá o ustanovení § 237 odst. l písm. c) a odst. 3 zákona č. 99/1961 Sb., , ve znění účinném do 30. 6. 2009 (dále jen „ “), matka namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci a že vychází ze skutkových zjištění, která nemají podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování , odst. 3 ). Uvedla, že v případě dovolené v E. se styk neuskutečnil kvůli zpožděnému příletu letadla, že otec byl o tom informován starším synem a že následující den dopoledne (4. 11. 2006) byl nezletilý na styk s otcem připraven. Uvedla dále, že sám otec se s nezletilým dohodl, že je na jeho uvážení, zda s otcem půjde či zda bude mít jiný program. Nezletilý v duchu této dohody dal pak přednost školní akci – návštěvě divadla. Rovněž není možné přičítat matce k tíži, že nedostatečně syna na styk s otcem připravuje. Matka v rámci svých možností syna motivuje, je však třeba vzít v úvahu jeho věk a vyspělost a také dohodu, kterou otec se synem uzavřeli. Matka v tomto směru  navrhla důkazy, které však soudy bez dostatečného zdůvodnění nepřijaly. Proto také vycházely z nesprávného právního názoru ohledně motivačních možností matky, z mylné interpretace důvodů pozdějšího návratu syna z dovolené v E. a jeho rozhodnutí dát přednost návštěvě divadla před stykem s otcem. Z těchto důvodů přikládá matka napadenému rozhodnutí zásadní význam. Navrhla, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu v napadeném výroku I. a rozsudek okresního soudu ve výroku I. zrušil a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení.

Otec nezletilého ve vyjádření k dovolání uvedl, že dovolatelka blíže nespecifikovala rozdílnost dosavadní rozhodovací praxe soudů ani rozpor napadeného rozhodnutí s hmotným právem. Odmítá, že by rozhodnutí mělo zásadní právní význam. Dovolatelka pouze opakuje skutečnosti, které již uplatnila u soudů obou stupňů a dovolací řízení nesprávně pojímá jako možnost přezkumu jejich rozhodnutí včetně závěrů vyplývajících z volného hodnocení důkazů, a to přestože oba učinily shodné závěry. Vyjádřil s napadeným rozhodnutím souhlas a navrhl, aby dovolací soud dovolání zamítl.

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení odst. l lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Je-li napadeným rozhodnutím – jako v projednávaném případě – usnesení (výrok usnesení) odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení, kterým soud prvního stupně rozhodl o nařízení výkonu rozhodnutí, je dovolání ve smyslu ,  ve znění účinném do 30. 6. 2009, přípustné za podmínek vymezených v nebo c) (srov. ). Protože použití ustanovení je vyloučeno (usnesení soudu prvního stupně nepředcházelo dřívější – odvolacím soudem zrušené – rozhodnutí téhož soudu), je možné přípustnost posuzovat jen v intencích ustanovení , jež ji spojuje se závěrem dovolacího soudu, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. O takový případ jde zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem ( ve znění účinném do 30. 6. 2009).

Z toho, že přípustnost dovolání je ve smyslu ustanovení odst. l písm. c) spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí po stránce právní, vyplývá, že dovolací přezkum se otevírá toliko pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního významu; způsobilým dovolacím důvodem, jímž lze dovolání odůvodnit, je tedy pouze důvod podle ustanovení (nesprávné právní posouzení věci).

Ačkoli dovolatelka argumenty ve prospěch závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam, dovolacímu soudu přednesla, hodnocením obsahu dovolání k takovému závěru dospět nelze.

Závěr soudu o existenci předpokladů pro nařízení výkonu rozhodnutí o úpravě styku s nezletilým je závěrem právním, jehož přezkum je v dovolacím řízení možný v intencích dovolacího důvodu podle Aby však soud mohl k takovému závěru dospět, musí učinit potřebná skutková zjištění. Nesprávnost, případně neúplnost těchto skutkových zjištění pak lze namítat prostřednictvím dovolacích důvodů podle resp. , které však přípustnost dovolání ve smyslu odst. l písm. c) založit nemohou (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2004, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura 7/2004 pod č. 132, jakož i usnesení Ústavního soudu ze dne 7. 3. 2006, sp. zn. ).

Výtkou, že soud nedoplnil dokazování, jak navrhovala a jak bylo nezbytné, tedy dovolatelka uplatnila dovolací důvod, který je (vyjma případu, o který zde nejde - kdy by samotná vada splňovala podmínku zásadního právního významu) k založení přípustnosti dovolání podle nezpůsobilý (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2005, sp. zn. ).

Dovolatelkou výslovně ohlášený dovolací důvod dle může být použit jen tehdy, vyplývá –li přípustnost dovolání z a b) nebo obdobného užití těchto ustanovení ve smyslu a (což v projednávané věci splněno není). Samotné hodnocení důkazů však ani tímto dovolacím důvodem napadnout nelze. Na nesprávnost hodnocení důkazů lze usuzovat – jak vyplývá ze zásady volného hodnocení důkazů ( ) – jen ze způsobu, jak soud hodnocení důkazů provedl. Nelze-li soudu vytknout žádné pochybení, pak není možné ani polemizovat s jeho skutkovými závěry.

I když tedy dovolatelka zpochybnila (právní) závěr odvolacího soudu, že ze strany matky nezletilého je dán důvod k nařízení výkonu rozhodnutí o úpravě styku, učinila tak způsobem neregulérním; jinými slovy závěr o řádném plnění soudního rozhodnutí o úpravě styku založila na vlastních skutkových tvrzeních, odlišných od zjištění, k nimž dospěl soud odvolací. Skutkové námitky však – jak již bylo uvedeno výše – nemohou být relevantním hlediskem pro hodnocení, zda je rozhodnutí zásadního právního významu, takže i právní závěry, které z nich dovolatelka vyvozuje, jsou pro účely daného dovolacího přezkumu bezcenné.

Není-li dovolání přípustné podle žádného v úvahu připadajícího ustanovení , Nejvyšší soud je – aniž nařídil jednání ( , věta první, ) - odmítl ( , věta první, ).

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle , věty první, a Náklady otce nezletilého tvoří odměna advokáta ve výši 625,- Kč ( ., , , , kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení a kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb /advokátní tarif/, ve znění pozdějších předpisů) a náklady hotových výdajů 300,- Kč ( ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 17. září 2009

JUDr. Miroslava  Jirmanová, v. r.

předsedkyně senátu