Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 3550/2007

U S N E S E N Í

I.  Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Obvodní soud pro Prahu 4 (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 11. 4. 2006, č.j. -57 (poté, co rozsudek pro zmeškání ze dne 20. 1. 2005, č.j. -17, zrušil svým usnesením ze dne 10. 3. 2005, č.j. -22), uložil žalovanému vyklidit do 15 dnů od právní moci rozsudku byt č. 12 o velikosti 1+1 s příslušenstvím, ve 2. nadzemním podlaží domu č.p. 599, v ulici Na D. 14 v P. 4 – P.  (dále jen „předmětný byt“ nebo „byt“ a „předmětný dům“); současně rozhodl o nákladech řízení.

K odvolání žalovaného Městský soud v Praze (soud odvolací) rozsudkem ze dne 16. 10. 2006, č.j. -73, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Soudy obou stupňů vzaly za prokázáno, že žalobkyně má ve správě předmětný dům (ve vlastnictví hl. m. P.), že nájemkyní bytu byla T. B., teta žalovaného, která zemřela, že žalovaný jí pomáhal, finančně ji podporoval, vozil ji k lékaři, avšak nežil s ní ve společné domácnosti. Dospěly k závěru, že nebyly splněny předpoklady pro přechod nájmu bytu na žalovaného ve smyslu věty druhé ve znění před novelou provedenou (dále jen „“), a že žaloba na vyklizení je tudíž důvodná.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, jehož přípustnost opřel o ustanovení a uplatnil v něm dovolací důvody podle

, b) Odvolacímu soudu vytýká, že neprovedl navržené důkazy a ztotožnil se skutkovým a právním závěrem soudu prvního stupně. Namítá, že v řízení byla porušena zásada rovnosti účastníků, neboť byl po celou dobu řízení ve výkonu trestu, což výrazně narušilo jeho právo na spravedlivý proces zaručené d. Dovolatel má za to, k ochraně jeho zájmů bylo třeba, aby byl kvalifikovaně zastoupen, zejména za situace, kdy se nemohl osobně účastnit jednání soudu; mělo být proto aplikováno ustanovení Z uvedených důvodů se domnívá, že „rozhodnutí Nejvyššího soudu má po právní stránce zásadní právní význam“. Navrhl, aby rozhodnutí soudů obou stupňů byla zrušena a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení; současně požádal o odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí.

Žalobkyně se v dovolacím vyjádření ztotožnila s napadeným rozhodnutím s tím, že nemá po právní stránce zásadní význam, a namítla, že dovolání není důvodné; navrhla, aby bylo zamítnuto.

Podle čl. II bodu 12. věty před středníkem , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vyhlášeným (vydaným) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. před 1. červencem 2009) se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. Bylo-li napadené rozhodnutí vydáno dne 16. října 2006, Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací dovolání projednal a o něm rozhodl podle , , ve znění před novelou provedenou (dále opět jen „”).

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno včas,  oprávněnou osobou – účastníkem řízení ( ), dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.

Žalovaný dovoláním napadá rozsudek odvolacího soudu ve věci samé, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, aniž mu předcházelo zrušovací rozhodnutí odvolacího soudu (nejde tak o přípustnost dovolání podle , b/ ); dovolání tak může být podle přípustné jen tehdy, jde-li o řešení právních otázek a jde-li zároveň o právní otázku zásadního významu

( ).

Dovolatel spojuje zásadní právní význam napadeného rozhodnutí s námitkami, jež obsahově naplňují dovolací důvod podle  K tzv. jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, jakož

i k vadám uvedeným v , a b) a , však dovolací soud přihlíží (z úřední povinnosti) jen tehdy, je-li dovolání přípustné; samy o sobě však takovéto vady, i kdyby byly dány, přípustnost dovolání podle zásadně nezakládá (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 10. 2005, sp.zn. , ve spojení s usnesením Ústavního soudu ze dne 20. 7. 2006, sp.zn. , a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 3. 2006, sp.zn. ). Ostatně odvolací soud se s uvedenými námitkami vypořádal v odůvodnění svého rozhodnutí.

Je tedy zřejmé, že dovolání žalovaného směřuje z pohledu uplatněných dovolacích námitek proti rozhodnutí odvolacího soudu, vůči němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný; Nejvyšší soud je proto podle ustanovení

věty první a odmítl.

O návrhu na odklad vykonatelnosti ( ) napadeného rozhodnutí, jež neshledal důvodným, dovolací soud v souladu se svou ustálenou praxí nerozhodoval.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení větu první, , a s přihlédnutím k tomu, že žalobkyni nevznikly (dle obsahu spisu) v dovolacím řízení prokazatelné náklady, na jejichž náhradu by jinak měla proti dovolateli právo.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 16. září 2009

Doc. JUDr. Věra Korecká, CSc., v. r.

předsedkyně senátu