Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 3024/2007

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Filipa Cilečka v konkursní věci dlužnice „G. s. r. o.“, zastoupené Mgr. M. K., advokátem, , o návrhu věřitelů a/ Ing. V. S., , b/ H. M., c/ S. H., , d/ K S. P., a. s., , e/ G., spol. s r. o., f/ L., a. s., všech zastoupených JUDr. E. N., advokátkou, a g/ S. F. s. r. o., zastoupené JUDr. V. B., advokátem, na prohlášení konkursu na majetek dlužnice, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání dlužnice proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 11. ledna 2007, č. j 1 Ko 426/2006-255, takto:

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í:

Městský soud v Praze usnesením ze dne 19. července 2006, č. j. -221, prohlásil k návrhu věřitelů a/ až g/ konkurs na majetek dlužnice.

K odvolání dlužnice Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně ve výroku o prohlášení konkursu.

Dovolání dlužnice proti usnesení odvolacího soudu, opírající se o existenci dovolacích důvodů uvedených v , (dále též jen „“), jež může být přípustné jen podle ve spojení s (ve znění účinném do 31. prosince 2007),  Nejvyšší soud odmítl podle a (ve znění účinném do 31. prosince 2007) jako nepřípustné.

Rozhodné znění (do 31. prosince 2007) plyne z , bodu 1. a , o úpadku a způsobech jeho řešení ().

Podstata dovolání dlužnice tkví především v argumentu, že soudy jako orgány státní moci nezajistily,  aby jí správce konkursní podstaty ustavený v jejím předchozím konkursním řízení (vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. ) vrátil kompletní účetnictví, ač mu to bylo uloženo usnesením Městského soudu v Praze ze dne  12. května 2004, č. j. -823 a ač Vrchní soud v Praze v usnesení ze dne 17. prosince 2003, č. j. -748, konstatoval, že nepředáním účetnictví bylo porušeno ústavně zaručené právo dlužnice na spravedlivý proces.  Tento stav se od vydání posledně označeného usnesení nezměnil, čímž bylo porušeno právo dovolatelky v této věci se účinně bránit.

Zjištění odvolacího soudu, že jí účetnictví bylo předáno, nemá podle dovolatelky oporu v provedeném dokazování.

V uvedeném dovolatelka spatřuje vadu, která mohla mít za následek nesprávné  rozhodnutí ve věci.

Zásadní právní význam napadeného rozhodnutí přisuzuje dovolatelka řešení případu, kdy došlo k naprostému selhání soudů spočívajícím právě v tom, že nebyly schopny zajistit vydání účetnictví správci konkursní podstaty.

Navrhující věřitelka  g/ (jež v průběhu dovolacího řízení změnila právní formu a obchodní firmu, což se projevilo v jejím označení v záhlaví tohoto usnesení) ve vyjádření navrhuje dovolání zamítnout jako neopodstatněné.

Dovolání proti usnesení, jímž odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně o prohlášení konkursu na majetek dlužníka, může být přípustné jen podle ustanovení , ve spojení s ustanovením   (srov. ).

Nejvyšší soud napadenému rozhodnutí nepřisuzuje zásadní právní význam,  když v mezích podaného dovolání se mu žádná otázka zásadního významu k řešení nepředkládá.

Ač dovolání výslovně odhlašuje uplatnění dovolacích důvodů obsažených v , ve skutečnosti je polemikou se skutkovým závěrem odvolacího soudu o tom, že dovolatelce účetnictví bylo předáno (argumentem, že zjištění odvolacího soudu, že dovolatelce bylo předáno účetnictví, nemá oporu v provedeném dokazování, je z obsahového hlediska vystižen  dovolací důvodu uvedený  v , jenž dovolatelka u dovolání, jež může být přípustné jen podle , nemá k dispozici).

Ohlášený dovolací důvod dle   neuplatnila dovolatelka (podle obsahu dovolání) vůbec a tvrzení, podle kterého jí soud výše popsaným způsobem odňal možnost se ve věci bránit, kromě toho, že vychází z nepřípustné skutkové polemiky, nevystihuje vadu řízení ve smyslu , nýbrž tzv. zmatečnostní vadu řízení ve smyslu , která není způsobilým dovolacím důvodem (k jejímu prověření slouží žaloba pro zmatečnost) a jejímž prostřednictvím na přípustnost dovolání dle nelze usuzovat (srov. shodně usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 32/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 27. srpna 2009

JUDr. Zdeněk  K r č m á ř

předseda senátu