Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 804/2009

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í:

Obvodní soud pro Prahu 9 zamítl rozsudkem ze dne 8. 11. 2007, č. j. , návrh žalobce, aby uložil žalovaným 1) a 2) povinnost uzavřít s ním smlouvu o převodu konkrétně specifikovaných pozemků v katastrálním území D. K., H. R. a D. R.. Tím měla být splněna povinnost žalovaných převést na žalobce náhradní pozemky podle ,o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku(dále jen „ “). Tento nárok žalobce získal převodem od oprávněné osoby podle uvedeného zákona.Bylo také rozhodnuto, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Městský soud v Praze jako soud odvolací potvrdil rozsudek soudu I. stupně a o nákladech řízení rozhodl tak, že žádný z účastníků řízení nemá nárok na jejich náhradu.

Z odůvodnění rozsudku odvolacího soudu vyplývá, že odvolání žalobce nebylo shledáno opodstatněným, neboť  podle názoru odvolacího soudu si soud I. stupně opatřil pro své rozhodnutí správná a postačující skutková  zjištění s skutkový stav věci posoudil správně i po právní stránce. Žalobce jako postupník nabyl od postupitele na základě smlouvy o postoupení   pohledávky nárok na vydání náhradních pozemků za pozemky, které podle zákona  o půdě, nebylo možno vydat. Protože právo na vydání náhradních pozemků je v daném případě podle , 7 , ve znění zákona , omezeno dnem 31.12.2005 a zmíněná lhůta je ve vztahu k žalobci lhůtou propadnou (tzv. restituční tečka), veškeré nároky žalobce, který není původní oprávněnou osobou ve smyslu uvedeného zákona, zanikly. Odvolací soud dospěl proto k závěru, že odvolání není důvodné.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, které opíral o důvodnost pro nesprávné posouzení věci odvolacím soudem a o přípustnost pro otázku zásadního právního významu. Vady řízení před odvolacím soudem spatřoval  např. ve zbavení práva argumentovat před soudem a vyjádřit se před ním, v neusilování soudu o smír, v nezdůvodnění rozhodnutí soudem a v tom, že se soudy obou stupňů nezabývaly provedením některých důkazů. Hlavní vadu spatřuje ve zcela zásadní chybě ve výkladu práva. Soudy podle jeho názoru zcela nesprávně posuzovaly ustanovení zákona a čl. VI zák. Dovozuje z toho, že lhůta pro převod pozemků stanovená dnem 31. 12. 2005 nemůže být lhůtou propadnou. Dovolatel navrhl, aby dovolací soud  zrušil rozsudky soudů obou stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

K dovolání podali žalovaní 1) a 2) písemná vyjádření, v nichž trvali na  tom,že žalobce neprokázal žádné další podstatné skutečnosti a uvedená problematika již byla řešena a vyřešena jak Nejvyšším tak Ústavním soudem. Žalovaní navrhli, aby dovolací soud dovolání žalobce odmítl.

Nejvyšší soud ČR jako soud dovolací  zjistil, že  žalobce, zastoupený advokátem,  podal dovolání v zákonné lhůtě ( , ). Přípustnost dovolání lze dovodit podle ustanovení a uplatněný dovolací důvod,jenž by dovolací soud přezkoumal v případě pozitivního závěru o přípustnosti dovolání bylo možné podřadit pod , tedy pod tvrzené nesprávné právní posouzení věci.

Jak již bylo zmíněno výše,je právo na vydání náhradního pozemku omezeno dnem 31. 12. 2005 (tzv. restituční tečka). Základní otázkou, kterou je třeba v této souvislosti zodpovědět, je otázka, dopadají-li derogační důvody vypovídající ve prospěch zrušení ustanovení ,7 ve znění , a ustanovení čl. VI , nejen na oprávněné osoby dle zákona o půdě, nýbrž i na postupníky. Smyslem a účelem právní konstrukce, dle níž nároky podle zákona o půdě jsou právem na plnění ze závazkového právního vztahu, který obecně upravuje ( -852), a tudíž je lze postoupit na základě , bylo rozšířit spektrum alternativ uspokojení nároků restituentů. Nelze z ní ale dovodit závěr, dle něhož by účely zákona o půdě, jak jsou zakotveny v jeho preambuli, dopadaly i na postupníky. Při postoupení  předmětných pohledávek si postupníci museli být vědomi nejen možných výhod, nýbrž i rizika takové cese s ohledem na způsob nabídky a přidělování náhradních pozemků P. f.. Proto na jejich straně při posuzování ústavnosti , 7 zákona   , ve znění , a čl. VI zákona , nelze konstatovat rozpor uvedených zákonných ustanovení s ústavním principem ochrany oprávněné důvěry občana v právo.

Ratio decidendi předmětného nálezu tudíž dopadá pouze na část z celkového okruhu osob,kterých se týkají ustanovení a 7 zákona ve znění   , a čl. VI zák. , přičemž touto částí jsou oprávněné osoby podle zákona o půdě ( tj. původní restituenti) a jejich dědicové nikoliv však postupníci.

V posuzovaném případě je třeba odlišit prvotní nároky oprávněných osob podle zákona  od nároků osob, které tyto nároky ve smyslu zákona prvotně nenabyly a nepožívají tudíž stejné ochrany jako osoby oprávněné. Předmětný nárok žalobce není přímým nárokem oprávněné osoby na převod jiných pozemků z vlastnictví státu za pozemky nevydané ve  smyslu § 11 odst.2 zákona o půdě, ale jde o nárok postoupený viz Nález Ústavního soudu ČR ze dne 13. 12. 2005 sp. zn. .

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle za použití , a  Dovolatel nebyl v dovolacím řízení úspěšní a žalovaným  v souvislosti s podaným dovoláním zřejmě žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek

V Brně dne 13. srpna 2009

JUDr. Josef Rakovský, v. r.

předseda senátu