Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 3379/2007

U S N E S E N Í

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Dovolání žalobců proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 11. dubna 2007, č. j. -79, kterým byl ve věci samé potvrzen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 18. října 2006, č. j. -67, není přípustné podle a nebylo shledáno přípustným ani podle , neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemá z hlediska kritérií po právní stránce zásadní význam.

Z toho, že přípustnost dovolání podle je spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí po stránce právní, vyplývá, že dovolací přezkum se otevírá pouze pro posouzení otázek právních. Způsobilým dovolacím důvodem je tudíž jen důvod podle , jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Uplatnění dovolacího důvodu podle , který míří proti skutkovým zjištěním, z nichž odvolací soud při svém rozhodování vycházel, je v případě dovolání přípustného podle vyloučeno (srovnej znění ). Při úvahách o přípustnosti dovolání podle (tak jako v posuzované věci) musí proto dovolací soud vycházet ze skutkového stavu, na němž spočívá právní posouzení věci odvolacím soudem (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2004, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod označením SJ 132/2002, usnesení Ústavního soudu ze dne 7. 3. 2006, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod označením SJ 130/2006, a ze dne 28. 2. 2008, sp. zn. ).

V posuzovaném případě žalobci sice vytkli odvolacímu soudu nesprávné právní posouzení věci, z obsahu jejich dovolacích námitek však plyne, že své výhrady zakládají výlučně na kritice správnosti skutkového zjištění, na němž odvolací soud právní posouzení věci vybudoval. Otázka, co bylo obsahem smluvních ujednání vyjádřených

ve smlouvě ze dne 5. 8. 2003 a v jejím dodatku ze dne 21. 12. 2003, je otázkou skutkovou, nikoli právní. Právním posouzením věci je taková činnost soudu, při níž soud aplikuje konkrétní právní normu na zjištěný skutkový stav, tedy z konkrétních skutkových zjištění dovozuje, jaká mají účastníci podle příslušného právního předpisu práva a povinnosti. Zjišťuje-li soud obsah smlouvy (tj. činí-li z obsahu smlouvy zjištění o tom, co bylo jejími účastníky ujednáno), a to i pomocí výkladu projevů vůle ve smyslu § 35 odst. 2 obč. zák., jde o skutkové zjištění. O aplikaci práva na zjištěný skutkový stav (tedy o právní posouzení) jde teprve tehdy, dovozuje-li z právního úkonu konkrétní práva a povinnosti účastníků právního vztahu (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu

ČR ze dne 29. 10. 1999, sp. zn. , uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 73/2000, nebo rozsudek ze dne 31. 10. 2001, sp. zn.

, uveřejněný v časopise Soudní judikatura pod označením SJ 46/2002). Činil-li tudíž odvolací soud závěr, že ve smlouvě se účastníci dohodli, že předmětem plnění je zajištění připojení pozemku žalobců na vodovodní řad a tlakový kanalizační řad budovaný v ulici Č. m. s tím, že „připojením se rozumí realizace vodovodní přípojky zakončené vodoměrnou šachtou na pozemku žalobců a realizace kanalizační přípojky dovedené na pozemek žalobců ze severní hranice, kde bude zaslepena“ a že smlouva, ani její dodatek, neobsahovaly ujednání, že žalovaná podá návrh na kolaudaci jí provedeného díla, dospíval ke skutkovému zjištění. Teprve dovozoval-li z tohoto zjištění, že žalovaná splnila to, co byla podle smlouvy povinna plnit (tj. vybudovala kanalizační a vodovodní přípojky, resp. „zajistila realizaci kanalizační a vodovodní přípojky“), formuloval závěry právní. Žalobci polemiku s právním názorem odvolacího soudu dovozujícím, že žalovaná své závazky ze smlouvy splnila (a nemá tudíž právo na smluvní pokutu sjednanou pro případ nesplnění smluvních povinností), opřeli o svou verzi výkladu smlouvy. Zpochybnili tudíž pouze skutkové závěry, na nichž je právní posouzení věci založeno. Stejně tak výhrady, jimiž dovolatelé polemizují se závěrem odvolacího soudu, že žalovaná dokončila stavbu přípojek (přípojky „zprovoznila“) ve sjednané lhůtě, jsou skutkového charakteru a nemohou přípustnost dovolání založit. Pokud je v dovolání argumentováno nesprávným právním posouzením věci, pak pouze v tom směru, že kdyby odvolací soud nepochybil ve skutkových závěrech, musel by návazně dospět k odlišnému právnímu posouzení věci, tedy dovodit, že žalovaná nesplnila své závazky ze smlouvy (a to smlouvy o dílo) včas a žalobcům tak vzniklo právo na smluvní pokutu podle § 544 obč. zák.

Lze uzavřít, že dovolání žalobců směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Dovolací soud je proto podle věty první a odmítl.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, , a Žalobcům, jejichž dovolání bylo odmítnuto, byla uložena povinnost zaplatit společně a nerozdílně žalované náklady, které jí vznikly v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokáta. Tyto náklady sestávají z odměny advokáta ve výši 10.000,- Kč (, v návaznosti na a , v platném znění), z paušální náhrady hotových výdajů ve výši 300,- Kč (, 3 , v platném znění) a z částky 1.957,- Kč odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát povinen z odměny za zastupování a náhrad odvést podle , o dani z přidané hodnoty ( ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li povinní dobrovolně, co jim ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

V Brně dne 29. července 2009

JUDr. Ivana   Z l a t o h l á v k o v á , v. r.

předsedkyně senátu